Světová banka, Mezinárodní měnový fond (MMF)

Světová banka je mezinárodní organizace, která je vlastněna více než 180 členskými státy, k nimž patří státy bohaté i chudé. Její úlohou je snižovat chudobu prostřednictvím úvěrů, půjček a technické pomoci vládám svých chudších členů – rozvojových zemí a států procházejících obdobím ekonomické transformace. Těmito prostředky Světová banka pomáhá zvyšovat ekonomickou produktivitu a zlepšovat životní podmínky obyvatel těchto zemí. Světová banka tedy není běžnou bankou. U Světové banky si nemůžete uložit nebo vybrat peníze. Nemůžete u ní mít běžný nebo spořící účet. Světová banka ani neposkytuje půjčky soukromím firmám.

Světová banka byla založena na konferenci v roce 1944 a její oficielní název byl Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD). Když začala roce 1946 fungovat, měla 38 členů. Jejich počet se výrazně zvýšil v padesátých a šedesátých letech, kdy mnoho kolonií získalo nezávislost a stalo se členy Banky. Dnes patří k členům Banky většina zemí.

V rámci svého růstu si Světová banka vytvořila nové instituce, které se specializují na různé činnosti. Společně se tyto organizace nazývají Skupina Světové banky a patří do ní:
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
Mezinárodní asociace pro rozvoj ( IDA ), která poskytuje bezúročné půjčky nejchudším rozvojovým zemím – tyto dvě instituce, tedy IBRD a IDA, se označují jako Světová banka
Mezinárodní finanční korporace ( IFC )
Multilaterální agentura pro investiční záruky ( MIGA )
Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ( ICSID )

Světová banka je jako obrovské společenství, kde jeho členové jsou zároveň podílníky. Počet podílů, které jednotlivé země mají, zhruba odpovídá jejich poměrné ekonomické síle. Největším podílníkem jsou Spojené státy, které následuje Japonsko, Německo, Spojené království a Francie. O zbytek podílů se dělí ostatní členské státy. Nejvyšším řídícím orgánem Banky je Rada guvernérů, která se schází jednou ročně na svém podzimním výročním zasedaní. Každá členská země jeve Světové bance zastoupena svým vlastním guvernérem, kterým je většinou její ministr financí. Rada guvernérů má nejvyšší rozhodovací pravomoci, přijímá nové členy, rozhoduje o klíčových otázkách, schvaluje rozpočet atd. Výkonným organem banky, který se schází většinou dvakrát týdně a rozhoduje o běžných otázkách chodu banky, schvaluje nové půjčky a nové projekty atd.,je rada Výkonných ředitelů.Pět největších podílníků banky má vlastního výkonného ředitele, ostatní státy jsou sdružené do 19 tzv. Kostituencí zastoupeným vždy jedním výkonným ředitelem. Radě Výkonných ředitelů má celkem 24 členů. Česká republika je členem belgické konstituence. Radě Výkonných ředitelů předsedá a za celkové vedení banky zodpovídá prezident Světové banky, kterým je současné době James D. Wolfensohn . Světová banka zaměstnává přes 9 000 pracovníků, mezi kterými jsou ekonomové, odborníci na vzdělání, na životní prostředí, finanční analytici, antropologové, projektanti a mnoho dalších.Zastoupeno je zhruba 160 národností.

Proč mají rozvojové země a země v ekonomické transformaci zájem o půjčky Světové banky?Zaprvé proto, že Banka poskytuje půjčky s nižšími úrokovými mírami, než jaké by získali od komerčních bank. Kromě toho Banka půjčuje i těm nejchudším rozvojovým zemím, které nemají jiné zdroje půjček, a to bezúročně.Země, které si od banky půjčují, také mají na jejich splacení mnohem delší časové období, než jaké jim dovolí komerční banky. A navíc mohou začít splácet až s několikaletým odkladem.

Kde ale Světová banka získává peníze na tyto půjčky? V zásadě si Banka sama půjčuje, to co pak půjčuje dál. Má velký kredit neboli důvěryhodnost, protože má dobře řízené finanční rezervy. To znamená, že si na kapitálových trzích po celém světě může půjčovat za nízké úrokové míry. Potom může sama rozvojovým zemím půjčit za velice výhodných podmínek. Finanční rezervy Banky pocházejí z několika zdrojů – z příjmů jiných investic, z příspěvků placený členskými zeměmi, obecně těmi bohatšími, a přímo od zemí, které bance splácejí poskytnuté půjčky. Světová banka poskytuje půjčky vždy jen na část celkových nákladů jednotlivých projektů. Země, která si půjčuje, musí získat zbytek prostředků z jiných zdrojů nebo použít vlastní.V konečném důsledku, protože tato země musí půjčky splatit, zaplatí velkou část projektu nebo i celí projekt sama.
Půjčky Světové banky jsou určeny na konkrétní rozvojové projekty i na technickou pomoc a poradenství. Například Světová banka pomáhá zemí zajistit dodávky pitná vody svým obyvatelům, budovat školy, zvyšovat produktivity zemědělství, obhospodařovat lesy a další přírodní zdroje, stavět a udržovat silnice, železnice a přístavy, snižovat znečištění ovzduší a řešit jiné ekologické problémi, budovat telekomunikační sítě, vyrábět a rozvádět elektrickou energii, rozšiřovat zdravotní péči, zejména pro ženy a děti a modernizovat. Světová banka také působí jako katalyzátor, který stimuluje investice a půjčky jiných subjektů. Kromě toho Banka půjčuje peníze na najmutí technických expertů a na pomoc zemím v transformaci jejich ekonomik s cílem vyšší výkonnosti a produktivity. V průměru Světová banka poskytne každý rok půjčky ve výši 20 miliard dolarů vládám rozvojových zemí na podporu více než 225 projektů.

Díky těmto prostředkům se podařilo dosáhnout mnohého. Mnoho rozvojových zemí dnes již produkuje více zboží a služeb a více obchoduje s ostatními zeměmi. Miliony jejich obyvatel mají lepší zaměstnání a vydělávají více peněz. Mají větší množství kvalitnější stravy, staví si lepší domy, které mají elektřinu a tekoucí vodu. Mají větší šanci chodit do školy a zůstat v ní déle. Lidé žijí delší a zdravější život, s nadějí na ještě lepší život svých dětí. Mnoho problémů stále přetrvává a musí být řešeny. Počet obyvatel Země se rychle zvyšuje.

Přes jednu miliardu lidí stále žije v absolutní chudobě ( tj. žijí s denním příjmem pod jeden dolar ). Mnoho zemí nevydělává dost na zabezpečení svých potřeb a jejich zadlužení přetrvává. V bohatých i v chudých zemích se množí ekologické problémy a jejich vážnost roste. Potenciálu žen jako partnerů v rozvoji stále není plně využíváno. A z celkového hlediska se možná stále rozšiřuje ekonomická propast mezi bohatými a chudými. Jak vidíte, rozvoj může být úspěšný, ale není to snadné. A na mnoho otázek, které před nás staví, neexistuje jednoduchá odpověď. Rozvoj vyžaduje hodně práce. Velkou část této práce musí vykonat lidé přímo v příslušných zemích, ale rozvojové organizace, jako je Světová banka, hrají rovněž klíčovou roli.
Výzvy, které před nás rozvoj staví, se týkají nás všech. A způsob, jak se k těmto výzvám rozhodneme přistupovat, ovlivní naše životy a životy lidí ve všech ostatních částech světa po mnoho dalších let.

Jak probíhá typický projekt Světové banky?
Projektový pokus začne ve chvíli, kdy rozvojová země identifikuje nějakou potřebu, navrhne a vytvoří projekt a požádá Banku o půjčku. Odborníci z dané země společně se Světovou bankou plán pečlivě prostudují. Banka projekt hodnotí z hlediska odpovědí na takové otázky jako na příklad: Pomůže projekt hospodářství země? Budou mít z něho užitek její chudší obyvatelé a zvýší ekonomické příležitosti pro ženy? Jaký by měl vliv na životní prostředí – jak okamžitě, tak v budoucnosti? Je možné nají další zdroje prostředků? A bude země schopna projekt udržet i po tom, co financování ze strany Banky skončí?

Probíhá jednání o tom, jak projekt nejlépe realizovat. Když je dosaženo dohody a půjčka je schválena, může se začít pracovat. Banka pečlivě sleduje postup prací a půjčku vyplácí postupně. Když je projekt dokončen, je provedeno zhodnocení toho, do jaké míry byl úspěšný a jak pomohl – bude dále pomáhat – ekonomice a obyvatelům země. Celý projektový cyklus je často složitý a jeho dokončení může trvat mnoho let. Ne všechny projekty financované Světovou bankou se považují za úspěšné, ale velká většina z nich ano. A ponaučení z jednoho projektu, se vždy uplatní tak, aby byly úspěšné.

Světová banka je jen jedinou z řady organizací na celém světě, která pomáhá rozvojovým zemím, ať už půjčkami nebo granty. Například pro různé části světa existují regionální rozvojové banky – pro Afriku, Asii, Karibskou oblast, Evropu a Latinskou Ameriku. Rozvojovým zemím také půjčují některé komerční banky. V posledních letech se dluh vůči mnoha těmto bankám stal velkou finanční zátěží. Světová banka spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem, který má přes 180 členských zemí. Napomáhá při vytváření a udržování řádného systému plateb mezi národy, z nichž má každý jinou měnu, jiné měnové kurzy a jinou vládní politiku. Nejbohatší národy mají vládní agentury, které podporují rozvojové země formou půjček a grantů. V posledních letech poskytnuly relativně největší částky na podporu rozvojových zemí země Skandinávie, Nizozemí a Francie. Organizace spojených národů a její agentury – jako např. UNICEF, Světová zdravotnická organizace, Rozvojový program OSN a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kultury ( UNESCO ) – též pomáhají rozvojovým zemím. A mnoho soukromích neziskových organizací, stejně jako náboženských nadací, financuje rozvojové projekty po celém světě.

Na vzniku MMF a Skupiny Světové banky se aktivně podílelo i Československo.

Historie vzniku Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky sahá až k přelomu dvacátých a třicátých let, kdy světem otřásla mohutná hospodářská krize. Mnozí ekonomové, politici a finančníci tehdy začali přemýšlet, jak podobným otřesům zabránit. Návrhy na řešení v celosvětovém měřítku však přišli až na počátku čtyřicátých let. Nakonec vyústili v koncept opřený o neomezenou směnitelnost národních měn, jasné stanovování jejich hodnot a odstraňování různých umělých bariér v mezinárodním obchodu a financích. Po mnoha jednáních, která probíhala bez ohledu na druhou světovou válku, se v roce 1944 sešli v Bretton Woods americkém státě New Hampshire představitelé 44 států protihitlerovské koalice a rozhodli se na založení Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj, která se později rozrostla na Skupinu Světové banky. Tehdejší účastníci jednání přitom už neměli na mysli pouze měnovou a hospodářskou stabilitu, ale také zjevnou potřebu budoucí poválečné obnovy Evropy. Brettonwoodských jednání se aktivně účastnili i představitelé tehdejší československé exilové vlády a Československo se také přiřadilo k zakládajícím členům obou institucí. Sovětský svaz dohody neratifikoval. To v nově rozděleném poválečném světě nakonec vedlo i k přerušení československého členství v brettonwoodských institucích v roce 1955. K jeho obnově došlo až v roce 1990.

Mezinárodní měnový fond ( MMF ) je součástí brettonwoodských institucí založených v polovině 40. Let v rámci snahy mezinárodního společenství o nové stabilnější uspořádání světových financí a ekonomik. Základním dokumentem upravujícím poslání a fungování fondu jsou Články dohody schválené v červenci 1944. V prosinci 1945 Články dohody podepsalo 29 vlád včetně československé, čímž dokument vstoupil v platnost. Československo později pod sovětským tlakem z fondu vystoupilo a znovu se stalo jeho členem až v roce 1990. Jako jeden ze dvou nástupnických států bývalé ČSFR je Česká republika členem MMF od ledna 1993.MMF(Internacional Monetary Fund ) má v dnešní době již 182 členů. Podle původních článků dohody byl mezinárodní měnový systém založen na relativně pevných paritách měn členských zemí navzájem, přičemž kotvou celého systému byl americký dolar definovaný svým zlatým obsahem. V polovině sedmdesátých let však byla původní koncepce dlouhodobé kurzové stability opuštěna.

Strategie působení MMF se v nynější etapě soustřeďuje především na tito cílem
podporovat mezinárodní měnovou spolupráci
usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu
podporovat devizovou stabilitu
nepomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů
učinit své zdroje dostupné členům mající potíže s platební bilancí
zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů

Každá členská země vkládá do MMF určitou částku peněz tzv. kvótu, jejíž výše se odvíjí od národní ekonomické cíly. Čím silnější ekonomika, tím větší kvóta a tím také větší počet hlasů ve fondu. Z toho důvodu mají největší počet hlasů Spojené státy americké. Součet všech kvót činí asi 212 miliard SDR (300 miliard dolarů ) přibližně 18% z celkové kvóty vložily USA. Kvóta České republiky činí 819 milionů SDR. Kvóty slouží jako jeden ze zdrojů půjček, jež MMF svým členům v případě nutnosti poskytuje.

Jaké další problémy přetrvávají?
 3 miliardy obyvatel země žijí s denním příjmem 2 USD, tj. v „ absolutní chudobě“
každý den umírá 40 tisíc lidí na nemoci, kterým lze předcházet
130 milionů lidí nemělo možnost chodit do školy
1,3 miliardy lidí nemá čistou pitnou vodu

Hodnocení referátu Světová banka, Mezinárodní měnový fond (MMF)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  5 979×
  1877 slov

Komentáře k referátu Světová banka, Mezinárodní měnový fond (MMF)