Benedikt Spinoza, Gottfried Leibniz
Benedikt /Baruch/ Spinóza – 17. st.
Holanďan, žid, konflikty s židovskou obcí, vyhnán, opouští Amsterodam a žije na venkově
Etika /vyšla po jeho smrti/ - co nejmenším počtem slov vyjadřuje velký obsah, stručný, jasný, náročné na čtení
Substance = příroda = Bůh /panteismus/
„deus sive natura“ bůh, čili příroda
Kde je příčina pohybu? Substance je příčina sama sebe.
2 atributy substance:
- rozprostraněnost res extensa
- myšlení res cogitans
substance je nekonečná, věčná, nedělitelná, neměnná, jedna, není z částí
„natura naturanas“ příroda tvořící /substance s atributy/
proti ní stojí mody /stavy substance/, „natura naturata“ příroda stvořená, proměnlivá
existuje v jiném a skrze toto jiné se projevuje = mody - jejich existence je možná, ne nutná
Determinismus, racionalismus:
Ve světě panuje kauzální souvislost, každý jev má svou příčinu, náhoda neexistuje
Náhoda = jevy, kde jsme nepochopili zákonitost, svoboda člověka = poznaná nutnost přinucení nejvyšším stupněm rozumového poznání je intuice rozumu = bezprostřední nazření pravdy
Náboženství vzniká ze strachu a z nevědomosti, uznával jeho soc. funkci ve společnosti, vede lidi k mravnosti bojuje za svobodomyslnou společnost: svoboda projevu, vyjádření vlastního názoru, společnost by měla umožnit člověku využít své nadání, schopnosti, řízení společnosti má být rozumné
Gottfried Wilhelm Leibniz - 17. – 18. st.
německý idealistický filozof, racionalista, ředitel knihovny
Monadologie – učení o monádách, co považuje za podstatu světa, základem monády – nedělitelné, duchovní charakter, plné energie, činné síly, individuální, odlišné, nemají okna = nedochází k ovlivňování monád, monáda sama je zdrojem energie, obsahuje všechny poučky, ideje /obdoba Descarta/, zrcadlo vesmíru
Proti němu stojí J. Locke:
Nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech, kromě rozumu saméno – dodatek Leibnize
V monádách zakotvena předzjednaná harmonie -> svět musí být také harmonický
Theodicea – jak to, že Bůh dopouští neštěstí, theos – Bůh, díké – právo, spravedlnost
Ospravedlnění Boha za existenci zla ve světě
Součet zla ve světě je menší než součet dobra svět je konečný, proto je v něm zlo
Bůh stvořil nejlepší svět, jaký vytvořit mohl
Voltaire: Candide, Panglos =Leibniz – učitel
Hmota je odvozena od monády, hmota je jinou formou monády = jinobytí
Hmota – rozprostraněnost, pohyb, neprostupnost
Rozvíjí Aristotelovu logiku, učení o úsudku, universální jazyk – kalkul – umožnil by formalizovat veškeré poznání /vědění/
2 typy pravd:
· rozumu – nutné, logické, ověření pomocí Aristotelových zákonů /sporu, totožnosti, vyloučení třetího/
· faktu – náhodné, empirické, vždy dospěje k nějaké rozumové pravdě
28. prosinec 2012
8 025×
348 slov
