Nejstarší filozofická učení - Indie

(védské období, ortodoxní a neortodoxní systémy - materialismus čarváka, džinismus, buddhismus)

Indie - 4 000 - 3 000 př.n.l.

  • roztříštěná, nejednotná - jednotlivé kmenové svazy -> příklad: náboženské: každý jev má svého boha, rituály
  • průměrný věk 30 – 35 let, velká úmrtnost dětí, spolupráce s přírodou
  • výjimečné postavení kněžích, kteří byli uctíváni, nikdy neusilovali o získání světské moci
  • náročné klimatické podmínky
  • 1900 př.n.l. - ze S pronikají Árijské kmeny -> sjednocují pův. kmeny - nová kultura
  • védy - nejstarší písemné kulturní památky

Védské období - 1500 - 500 př.n.l.

Období starověké (obd. hymnu) - 1500 - 1000 př.n.l.

  • Rgvéd
    • 1. kniha véd
    • nejstarší knižní památka
    • popisuje život lidí
    • nejstarší hymny - zobrazují běžný život
  • polyteismus; oslavné písně – kontakt s božstvem a přírodou, chtěli si je naklonit

Období obětní mystiky - 1000 - 750 př.n.l.

  • zesilují nájezdy Árijských kmenů - až na jih
  • pochybování ve vztahu k bohům -> úpadek polyteistické víry
  • vytváří se kastovní systém
    • bráhmani - kněží - mají moc vědění, poznání – vzdělanost, mistři, nejvíce vážení
    • kšatriové - vládci, vojevůdci, panovníci, nejmocnější
    • vajšiové - svobodní lidé, řemeslníci, obchodníci, mající vlastnictví (= střední vrstva)
    • šúdrové - minimální majetek, řemeslníci nižší třídy, zemědělci
    • podkasty
    • mimo kasty - páriové = zapuzení, nedotknutelní
      • nepřijali kulturu Árijských kmenů
      • váleční zajatci, nevolníci, otroci, marginální postavení
      • v době Ghándího - 40 milionů

Období upanišad - 750 - 500 př.n.l.

  • vzniká poslední část véd - upanišady = nejvyšší vzdělání možné dosáhnout
  • upanišady = ezoterické (tajné) nauky určené pro úzký okruh lidí
  • upa = mistr; sad = sedět (=> sedět blízko mistra, naslouchat jeho učení - došel nejdál ve vědění)
  • jen u mistra je možné dosáhnout vzdělání nejvyššího
  • smí je číst jenom ti nejvzdělanější (brahmáni)
  • učení upanišad je základem pro východní filosofii
  • tajemství spočívá v přizpůsobení se životu
    • 2 východiska:
      • teze, že život je utrpení (těžké geo-klimatické podmínky), od porodu až po smrt člověk neustále trpí
      • víra v reinkarnaci = umírá vždy pouze tělesná schránka a duše se převtěluje -» neustále trpí -» cílem filosofie je přerušit reinkarnaci, základem je nesmrtelná duše
  • pojetí duše:
    • vychází z učení BRAHMA a ÁTMÁN, KARMICKÝ ZÁKON (postup mezi kastami)
    • Brahma („velká duše světa“) – všechno z něj vychází, vzniká, zároveň je ve všem obsaženo a vše se k němu vrací; Brahma je věčné, bylo vždy a vždy bude
    • Átmán - je součástí Brahma
      • cílem je, aby se Átmán spojil s Brahma
      • Mókša = splynutí Brahma a Átmán
  • upanišady skrývají klíč k přerušení reinkarnace (= nejtajnější učení
  • reinkarnace - založena na karmickém zákoně
    • na konci života se člověku sečtou všechny skutky (= karma), které vykonal -» reinkarnace výš nebo níž
    • pokud se duše převtělí do kamene -» nemůže vykonávat dobré ani zlé skutky -» duše uvězněna navždy
  • MÁJA = svět a vše kolem nás je iluze, proto nemá smysl je jím zabývat, důležitá je pouze duše, která je věčná

 

  • cesta askeze (= odříkání):
    • období žáka – chlapci se do 20 let učí v klášterech
      • šel domů a pracoval
      • zůstal v učení
    • období hospodáře - muž pracuje a plodí děti
    • období odchodu do lesní samoty - zříkání se všech nepotřebných věcí pro život, přemítání o přerušení řetězce reinkarnace
    • období odříkání tělesné schránky - tělo chřadne a umírá -» duše se osvobozuje -» askeze, stav mókša

Nad vším stojí Bráhma, po přerušení se Atman navrací do Brahmy

Klasické období (500 př. n. l. – současnost)

Proudy:

Ortodoxní = pravověrný, ástika

  • vychází z véd, navazuje na ně, přejímá některé myšlenky, hledá cesty k poznání Brahma ještě v průběhu života
  • hinduismus
  • formy:
    • sánkhja a jóga: - cesta ke spasení vede skrze duchovní cestu -> musí dojít k harmonii těla a duše -» ve stavu meditace by mělo být poznáno Brahma -> nejvyšší stupeň nad tímto světem
    • mímansa a védanta
    • njája a vaišešika: - zabývá se metafyzikou a logikou
  • * sútry: krátká rčení mající široký výklad *kamasutra: Jak by se měla žena chovat k muži (původní)

Neortodoxní = nepravověrný, nástika

  • čerpá z véd, avšak je jistým způsobem posouvá dál
  • charakteristiky
    • je dochováno jméno zakladatelů
    • učení přestává být esoterické, šíří se napříč kastami, dostává se mezi širokou veřejnost včetně žen
    • používá se jazyk, kterému rozumí široká veřejnost
    • pluralita a tolerance více názorů, myšlenková tolerance
    • skepse k životu, skeptické a pesimistické ladění
  • směry:
    • materialismus čárvaka

      • jediný materialismus ve východní filosofii
      • dnes se neví, co čárvaka znamená
      • popírá brahmány a askezi
      • prosazuje hédonistickou morálku (pohodu, slast, užívání si)
      • neměli mnoho příznivců
      • odmítá cestu hledání duchovní podstaty
    • buddhismus

      • SIDDHÁRTA GAUTAMA byl nepálský princ, který poznal tři strasti života (nemoc, stáří, smrt + chudoba) -> opustil královský palác i ženu a hledá cestu z utrpení -> vydává se společně s mnichy na cestu poznání -> vydá se na cestu úplné askeze zjišťuje, že slast ani úplná askeze nevede k poznání -> volí střední životní cestu meditace -» usedl pod strom BO („strom probuzení“) -> zlý bůh se jej snaží z této cesty svést -> nejhlubší meditace trvala 6 dní -» prozřel a poznal 4 vznešené pravdy -> vrátil se ke svým učedníkům jako Buddha (ten, co prozřel) a společně šířili tyto pravdy mezi občany, napříč kastami i ženám -» založili buddhistickou obec -> otrávil se houbami
      • vznešené pravdy:
        1. život je provázen utrpením
        2. příčinou utrpení je touha, vášeň
        3. odstraní-li se touha, odstraní se i utrpení
        4. cesta jak odstranit utrpení je celoživotní ušlechtilá 8-dílná stezka, která vede k NIRVÁNĚ (= oproštění od žádosti, nelze definovat)
      • nirvána = stav těla a duše, kdy nic necítíme ani nevnímáme
        • je možné se do tohoto stavu ponořit, absolutní rovnováha mezi vámi a okolím
        • „stav absolutní blaženosti“ je špatný výklad, neboť člověk necítí slast ani bolest
        • výklad „plamen svíčky, který zhasl“
        • na konci života dochází k tzv. Velké nirváně (ponoříme se a už se nevrátíme) = ukončení koloběhu života
      • etika:
        1. Neubližuj a nezpůsobuj utrpení ničemu živému
        2. Nemluv nepravdu
        3. Nepij opojné nápoje a jakékoliv jiné drogy
        4.  Nedopouštěj se sexuálních nemorálností
        5. Neber, co ti nedávají
        • = střední cesta, život není ani askeze, ani hedonismus
      • DHARMA = základ všeho
        • na rozdíl od Brahma neustále vzniká a zaniká -» velký koloběh života SAMSÁRA -» nic netrvá věčně, vše se mění a vyvíjí (jediné, co zůstává, je duše, ale i ta je tvořena Dharmou) -» cílem je přerušit samsáru díky nirváně
      • Budha nezanechal žádné spisy
      • 400 let po jeho smrti vydány TRIPITAKA (Tři koše), které sepsali jeho žáci:
        1. Život a učení Budhy
        2. Dharma (učení o ní, o samsaře
        3. Buddhistická obec (příznivci Buddhy)
        • Tripitaka tvoří 3 pilíře buddhismu
      • Buddha vždy 9 měsíců chodil a šířil učení, v období dešťů meditoval
      • Buddha odmítal označení jako bůh nebo zázraky
      • směry:
        • kolem roku 1000 se vydělují dva směry
        • hlavní:
          1. MAHAJÁNA = velká cesta
            • směr, který Buddhu považuje za boha a uctívá jej
          2. HÍNAJÁNA (THEREVÉDA)= malá cesta, theraváda
            • někdy označováno jako náboženství bez boha (ateistické), životní filosofie
            • kopíruje původní buddhismus a Buddhu považují za podavatele zkušeností (učitele)
            • nejvíce rozšířeno v Thajsku a Barmě
          3. TANTRAJÁNA (TANTRAISMUS)= lámaismus
            • mísí se s původním tibetským náboženstvím
            • rozšířené v Tibetu
            • náboženský buddhismus
          4. ZEN = zenový buddhismus (= fil. buddhismu)
            • „Hleď přímo do duše, pochop její povahu a sám se staň osvíceným Buddhou, ponoř se do nitra“
            • rozšiřuje se v posledním desetiletí na západ (př. Richard Gere)
            • tvrdí, že každý může dojít probuzení skrze poznání vlastní duše
            • provádí společné modlitby i meditace
        • Buddhismus je tolerantní náboženství, jehož myšlenky nebyly prosazované krvavými válkami
        • vychází z véd, které nekopíruje a volí střední cestu
        • Hínajána a Zen rozvíjí myšlení, logiku
    • džinismus

      • vznikl o něco dříve než buddhismus
      • zakladatelem MAHAVÍRA (= velký hrdina, vykupitel, stavitel mostů)
      • pocházel z védské sekty (povolena sebevražda vyhladověním)  neztotožňoval se s ní, proto hledal jinou cestu
      • zastává názor, že celý svět se vyvíjí v neustálých cyklech (období rozvoje a sestupu)
      • tvrdí, že lidé v období sestupu jdou v řece bloudění → stavitel mostů přes řeku postaví mosty a umožní opětovný rozvoj (70 let)
      • podstatou je DŽIVA = čistá duše, která je není ničím poskvrněna
      • v průběhu života je poskvrněna ADŽIVOU (= vše hmotné a všechny hříchy)
      • cílem života je žít tak, aby Dživa zůstala čistá, KARMA
      • cílem je očištění dživa od adživa -» zbavení se všeho hmotného v životě
      • etika:
        1. Neubližuj a nezabíjej nic živého (= učení o AHIMSA) -» vede k extrémnímu chování jako roušky, zametání cestiček a cezení pitné vody
        2. Neber, co ti nedávají
        3. Nemluv nepravdu
        4. Zbav se všeho majetku
        5. Zřekni se jakýchkoliv rozkoší
      • směry
        1. vzduchem oděni - jdou v askezi do úplného extrému a zbavují se šatstva
        2. bíle oděni
          • nosí bílá roucha
          • zastánce Gándhí

Hodnocení referátu Nejstarší filozofická učení - Indie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. červenec 2017
  695×
  1360 slov

Komentáře k referátu Nejstarší filozofická učení - Indie