Prahory a starohory (prekambrium)

Jinak též archaikum a protezoikum neboli Prekambrium trvalo od vzniku země (cca před 4600 mil. let) až do 600 mil. př. n. l., což je celých 6/7 geologického času země.

Život vznikl asi před 3500 milióny let. Podle rozšířené Oparinovy teorie se vyvinul v moři z organických látek vzniklých chemickou evolucí (tj. postupnou přeměnou anorganických, neživých, látek v organické) a potom se sám dále vyvíjel až do současné podoby. Tuto teorii podporuje mnoho experimentů (například pokus S. Millera).

Velmi důležitou roli v chemické evoluci měla tehdejší redukční atmosféra(obsahující zejména vodík, dusík, helium, metan, amoniak, oxid uhličitý a vodní páry), ze které postupně chemickými reakcemi za přispění mnoha náhod vznikaly organické látky. Působením živých organismů se atmosféra v průběhu prekambria radikálně změnila – zejména přibývá kyslík.

Z první prabuňky schopné látkové výměny a rozmnožování tedy pravděpodobně pochází veškerý život na Zemi. První organismy se asi živily organickými látkami okolo. Po jejich vyčerpání se ty přizpůsobivé přeorientovaly na získávání potřebných živin fotosyntézou. Organismy té doby byly velmi podobné dnešním sinicím. Nejstarší nálezy fotosyntetizujících organismů jsou asi 2 800 miliónů let staré. O 1 700 mil. let později některé buňky ztratili schopnost fotosyntézy a začali se živit jinými buňkami – objevují se první jednobuněční živočichové. Kolem 900 miliónů př. n. l. se objevují první mnohobuněčné organismy – jednotlivé buňky se začínají specializovat. Evoluce začíná rychle akcelerovat. Z doby před 600 milióny lety se nám již dochovalo mnoho fosilií. Jedná se zejména o jejich otisky, stopy po hrabání atd., avšak lze již z toho odvodit původní flóru a faunu. Tehdejší živočichové neměli pevnou schránku ani kostru. Někteří se dost podobali dnešním medúzám, jiné rody připomínaly ostnokožce. Byli tu i předchůdci kroužkovců a trilobitů. Stále se hojně vyskytují sinice, z rostlin pak zejména řasy. Předpokládá se, že ke konci starohor některé nižší formy rostlin již vystoupily na zem.

Polohu a tvar kontinentů lze dnes jen předpokládat na základě usazenin, avšak pravděpodobně v prahorách existovaly čtyři kontinentální celky, které se ke konci starohor spojily v jeden superkontinent – Pangeu.

Hodnocení referátu Prahory a starohory (prekambrium)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. březen 2008
  18 430×
  335 slov

Komentáře k referátu Prahory a starohory (prekambrium)

:)
Informací hodně, ale zrovna ne to co potřebuji
ondrej škrabal gastero(zavináč)seznam.cz
ve větě...některé buňky ztratily schopnost fotosyntézy ...má být ve slově "buňky " tvrdé Y.