Bedřich Smetana

(1824-1884)

Bedřich Smetana byl mimořádný umělec nejen svým dílen, ale i svým osudem. Pocházel z Litomyšle z rodiny sládků. Studoval V Jihlavě, Havlíčkově brodě a Plzni, v Praze byl žákem slepého Josefa Proksche, u kterého studoval kompozici i virtuózní hru na klavír. Bedřich Smetana patřil ke generaci umělců Národního divadla, která ve vytvoření národního umění viděla svůj nejvyšší cíl. Přestože si byl vědom těchto cílů, kterých chtěl v hudbě dosáhnout, musel přesto v padesátých letech devatenáctého století z existenčních důvodů opustit vlast a živit se koncertní a pedagogickou prací ve vzdáleném Švédsku. Teprve po zlomení tzv. Bachova absolutismu, se otvírá prostor i pro realizaci snah českých umělců. Smetana se vrací, aby pracoval ve prospěch českého umění. Stává se sbormistrem Hlaholu, řídí hudební školu, je dirigentem opery v Prozatímním divadle, podněcuje český hudební život činností v Umělecké besedě i hudebně kritickou prací. Svými operami Braniboři v Čechách a zejména Prodanou nevěstou na libreto Karla Sabiny dosáhl skutečného ideálu české národní hudby. Jeho České tance pro klavír, stylizace klavírních polek jako nejtypičtějšího projevu tvořivosti, dua pro housle a klavír Z domoviny , sbory Věno, rolnická, Píseň na moři, Odrodilec, kvartet Z mého života a další, jsou díla, která vývoj české hudby usměrnila k pozitivním národním hodnotám.

Do života Bedřicha Smetany však přišla Osudová rána. 20. Říjen roku 1874 byl pro něho dnem tragickým. Jeho ušní

choroba, projevující se už od jara téhož roku, vyvrcholila naprostým ohluchnutím. Těžko si lze představit duševní muka, která skladatel bezesporu prožíval, protože sluch byl pro něj existenční otázkou. Dlouho doufal, že se jedná o přechodnou nemoc, nicméně hluchota se ukázala trvalou a skladatele jí do konce svého života nezbavil. Slabšího člověka by tato nemoc zničila, Smetana ji však nepodlehl. Pravda, musel se vzdát svého kapelnického místa v Prozatímním divadle, ale v kompoziční činnosti neustal a bez sluchové korekce vytvořil mistrovská díla svého vrcholného tvůrčího období.

Sám Bedřich smetana napsal: "Jelikož nevnímám rušivých zvuků zvenčí, pracuje tím více duch. Uvnitř, tam to hraje nepřetržitě. Komponuji teď mnoho. Bohužel se mi ztrácí rozkošná vnada živého, krásného zvuku. Slyším svou hudbu jen v představě, ne ve skutečnosti. Cizí hudbu požívám jen očima, čta noty. Ó, co bych dal za štěstí, moci opět slyšet!"

Po svém ohluchnutí se uchýlil do samoty myslivny a okolních lesů u svého švagra v Jabkenicích, kde dožíval svůj smutný a tolika bolestmi prostoupený život. V této době však stvořil svá vrcholná díla jako je Má vlast, Hubička, České tance, Pražský karneval (autorovo poslední dokončené dílo vůbec) a mnoho dalších. Chvíle kdy mohl komponovat, aniž by trpěl prudkými bolestmi, byly stále řidší. Smetana dožil svůj věk v ústavu pro choromyslné v Praze a byl pochován na Vyšehradském hřbitově

Literatura: Skladatelé Světové hudby

Hodnocení referátu Bedřich Smetana

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  5 110×
  447 slov

Komentáře k referátu Bedřich Smetana

Pepa Ruml vojtik.test(zavináč)seznam.cz
hnus obrovsky vubec ni sem nenasel ;-) :-)