- avantgarda – umělecký směr, charakterizuje je experiment a nové možnosti
- futurismus, kubismus, dadaismus, surrealismus
Literární skupiny 20 let – Devětsil a Literární skupina
Devětsil – 5. 10. 1920 tzv. meziválečná avantgarda, sdružení mladých autorů, mluvčí Wolker + Teige, získali časopis Pásmo, tvoří i v hudbě, divadle, filmu, výtvarnictví – pražské sdružení
Literární skupina – 2.2.1921 vydává Manifest literární skupiny – v časopise Host
- přihlásila se k socialismu a k nutnosti změně společenské struktury, brněnské sdružení
1) Prolétařská poezie – vzniká ve 20. letech, reaguje na 1SV a na sociální bídu, zdůrazňuje úlohu dělníků, cíl je sociální spravedlnost
časopisy – Kmen a Červen – myšlenky socialismu
znaky – revolučnost, tendenčnost (víra něco dokázat), stranickost (obracení se na jednu stranu, obhajoba zájmu dělnictva, kolektivismus
Jiří Wolker – člen Devětsilu, psal sociální pohádky (hlavní hrdina dělník), zemřel mladý (24let) a sám si napsal epitaf, po smrti se jeho dílo stává předmětem sporů – článek Dosti Wolkera
„Host do domu“ – básnická sbírka, vliv vitalismu, motivy radost do života, harmonie
„Těžká hodina“ – básnická sbírka, motiv je dělnická práce
Josef Hora – básník, překladatel a literární kritik, píše do Práva lidu a Rudého práva, byl u KSČ
období:1. civilizační a vitalistická poezie – Pracující den, Srdce a vřava
2. intimní lyrika + představa revoluce (=naplnění touhy a spravedlnosti), užívá symboly a křesťanskou terminologii – Máchovská variace (milostné soukromí)
2) Poetismus – rozvíjí se koncepce Devětsilu, programové prohlášení – první manifest poetismu, jde o protiváhu prolet. umění
znaky – vliv Apollianaira, inspirace v technice, exotice, cirkuse, jazzu, nové výrazové prostředky (metoda hry), fantazie, neobvyklé obraty, všedním věcem je dán větší význam
Karel Teige – píše teoretické staťě o literatuře a manifesty, znalec výtvarného umění a architektury, vstoupil do KSČ, nepíše přiliž svých děl
3) Surrealismus – nerealismus, nedrealismus, navazuje na dadaismus, na Freuda – teorie snů
Vítězslav Nezval – rozmanitá tvorba, pestrá a tvoří ve více směrech, člen Devětsilu (mluvčí, psal pro ni), jedna z nejvýznamnějších členů a avantgardy, an vysoké žákem Šaldy
- dramaturg Osvobozeneckého divadla
„Podivuhodný kouzelník – poetismus, kouzelník, sny, představy
„Pantomima“ – má působit na všechny smysly, použití prostoru – negativních pocitů
„Abeceda“ – popisuje jednotlivá písmenka čtyřverším, důležitá popisnost
„Manon Lescaut“ – zhudebněno a zfilmováno
Jaroslav Seifert – v Devětsilu, publicista, překladatel, r. 1984 Nobelova cena
- prošel mnoha obdobími, ale vždy je částečně poetický, v jeho sbírkách zpěvnost, srozumitelnost, jednoduchost, city. Období:
a) proletářské + poetismus – „Město v slzách“
b) od 30. let – lyrická citová poezie, „Píseň o Viktorce“(osud Němcové), „Maminka“ – dětství
c) 60. léta – složitější a smutnější básně, „Koncert na ostrově“
d) 70.-80. léta – publikace v Samizdatu, životní bilance – „Morový sloup“, „Všechny krásy světa“
4) Katolický proud – velký význam má nakladatelská činnost Josefa Floriana a jeho staré říše na vysočině, vydává edici Dobré dílo – teologická, vědecká a filozofická práce
- překlady pro Dobré dílo tvoří Reynek
Jan Zahradníček – redigoval katolický časopis Akord, 1951 zatčen, nezákoně odsouzen na 13 let, 1960 amnestie (propuštění), krátce po té umírá
motivy díla – tragický životní úděl, moc, smrt, smutek
„Pokušení smrti“ – nepravidelný verš
Jakub Deml – básník a prozaik, navazuje na Máchu a Erbena, Nerudu a Březinu, tvoří pod vlivem několika směrů, byl kněz, ale měl problémy s vedením a tak musel odejít, obviněn z kolaborace (spolupráce s Němci) a antisemitismu (nenávist vůči židům)
5) Spirituální proud – zaměřeno na pocity (vesměs negativní)
František Halas – pracuje v komunistickém svazu mládeže, vliv na tvorbu – smrt matky a sourozenců, 1SV, vztah k literatuře, zaměstnán v knihokupectí, seznamuje se se spisovateli (Nezval)
„Sépie“ – vychválená poetismy, Nezval nadšen
„Kohout plaší smrt“ – Nezval vyčítá nezvučnost a motiv smrti v celé sbírce
„Staré ženy“ – 5dílná skladba složená z částí lidského těla (oči, ruce, vlasy, klín a tváře), atmosféra truchlivého stáří, forma litanie
6) Jarní almanach básnický – vychází na jaře 1940, mluvčí Černý (objektivní literární kritik), konstatoval lhostejnost autorů almanachů k ideologiím, heslům, autoři Bednář a Orten
K.a.t.y.
28. prosinec 2012
16 012×
604 slov
