Česká středověká literatura

Můžeme ji rozdělit na: staroslověnská literatura
latinská literatura
česká literatura (doba Karla IV., husitská literatura)

Staroslověnská literatura
- počátky českého písemnictví souvisejí s rozvojem folklóru. Ten vzniká od 9. Století.
- tato doba je výrazně ovlivňována křesťanstvím, určujícím kulturní a politický řád země
- kněží se obraceli k lidem formou kázání; ta sloužila církvi pro ovládání poddaných a k šíření poslušnosti
- vznik čes. písemnictví podmínilo budování prvních státních celků – Sámova říše, Velká Morava...
- v roce 863 na pozvání knížete Rastislava přicházejí na Velkou Moravu křesťanští misionáři Cyril(Konstantin) a Metoděj --- ti se měli postarat o upevnění církevní organizace a šířit mezui lid gramotnost
- C&M vytvořili na základě malých písmen řecké abecedy písmo – HLAHOLICE
- zjednodušená hlaholice se nazývá cyrilice
- C&M vytvořilii jazyk – staroslověnštinu
- C&M napsali – PROGLAS – veršovaná předmluva k překladu evangelia, definující program staroslov. Literatury (obhajoba staroslov.jako křesť.jazyka)
- autorství připisujeme Konstantinovi
- Panonské legendy - Život Konstantinův
- Život Metodějův
= jejich hodnota spočívá v pravdivém svědectví o době a jsou dokladem vysoké jazykové a umělecké úrovně staroslověnštiny
- vzdělávací četba Paterik – popis životů nejvýznamějších mnochů a poustevníků
- právnická literatura – Zákon sudný l´udem
- v originále jsou dochovány Kyjevské listy (mešní knihy)
- vzniká první starosl. legenda – Život sv. Vác lava

Latinská literatura
- lat.literatura se začala prosazovat od 10.století
- staroslověnské písemnictví udžovali spíše jen žáci C&M
- žáci C&M pod vlivem pronásledování odešli do jiných slovanských zemí – především do Přemyslovských Čech --- tam drželo písemnictví v rukou duchovenstvo, jejichž zájmům sloužila latinská tvorba
- centrem lat.tvorby byla Praha, kde bylo r. 973 zřízeno biskupství ---nástup latinské liturgie
- střediskem staroslověnské literatury se stal Sázavský klášter založený r. 1032 opatem Prokopem
- 10.století bylo bojem mezi latinou a staroslověnštinou
- Kristiánova legenda
- v 11.století již převažuje latinská tvorba nad starosl. – pro církevní účely se starosl. nejevila vhodná
- přesto vzniká Druhá legenda o sv. Václavu (ve staroslov.)
- r.1097 byli vyhnáni mniši ze Sázavského kláštera—tím přestala oficiálně existovat staroslov. tvorba – stále se však podílela na českém písemnictví, což dokazují tzv. GLOSY (české poznámky do latinských textů)
- známé jsou Vídeňské a Svatořehořské glosy
- dochovala se také duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny
- 12. a 13. Století je úplné vítězství latiny
- Přemyslovci upevňují své postavení a moc
- Dochází k rozchodu zájmu církve a feudálů, a proto se obě strany osamostatňuj
- Rozvoj dějepisectví – Kosmas - Kosmova kronika česká (první významný pokus o chronologické zachycení událostí a o jejich uspořádání
- od nejstarších dob po Kosmovu smrt
- Zbraslavská kronika

Česká literatura
- období 2.pol.13.stol. a 14.stol.
- počátky laicizace (zesvětšťování ) literatury
- Václav II. Začal těžit stříbro a razit pražské groše
- vznik a rozkvět měst
- posílení postavení měšťanstva
- průnik němčiny na území čes. státu
- rozpory mezi chdinou, církví a držiteli moci, šlechtou
- převažuje duchovní tvorba - Ostrovská píseň
Kunhutina modlitba (dcera Přemysla Ot. II;modlit. se našla v jejím brevíři)
- duchovní lyrika se soustřeďuje na legendy – Legenda o Jidášovi
- světská tvorba – milostné písně- Závišova píseň
satira – Píseň veselé chudiny
Epika – epos o Alex. Velikém (přelom 13.a14.stol)– Alexandreida (autor neznámý; patrně šlechtic; zaujímá kladný postoj ke své zemi)
Dalimilova kronika – nejstarčí česky psaná veršovaná kronika
- zachycuje události od stavby babylónské věže až do roku 1314
- zachovala se pouze v opisech;důležitý je tzv. Budyšínský rukopis, jehož je součástí
Doba Karla IV. – vrcholí středověká kultura
- centrem polit. i kulturního dění se stává Praha
- biskupství povýšeno na arcibiskupství 1344
- založena Karlova Univerzita 1348
- postaven Karlův most, Karlštejn, Nové Město pražské, chrám sv. Víta
- životopis Karla IV. – VITA CAROLI
- na jeho dvoře působil Petr Parléř a jiní umělci
- vznikají mnohé překlady z latiny do češtiny
- rozvoj dramatu – dramatizování biblických textů (původně je přednášeli kněží, později učitelé a žáci vkládání světských prvků do vážných náboženských scénpostupné rozšiřování komických vložekz vážných výjevů se stávají fraškycírkev tyto hry vykázala z kostelů)
- fraška Mastičkář
- epika – Legenda o sv. Kateřině (Kateřina-pův.-pohanka se oddá Kristovi, obrátí na křesťanství 50 učenců,200 rytířů a čísařovnu, pohan císař se naštve a všechny popraví, Kateřině z uťaté hlavy prýští mléko jako symbol čistoty, po smrti sae stává svatou pomocnicí Krista)
- Legenda o sv. Prokopu
- překlad cestopisů – Milión (Marko Polo)
- satira – Hradecký rukopis (Satiry o řemeslnících a konšelích – Podkoní a žák, Desatero kázanie božie- ostře hodnotí celou středověkou společnost)

Husitská literatura
- koncem 14. A začátkem 15.stol. narůstají společenské rozpory, šlechta a města se snaží získat větší politický a ekonomický vliv
- výrazně je kritizována církev pro hromadění majetku, morální úpadek a vnitřní rozpory
- kritika církve se postupně mění v hnutí, které usiluje o obnovu církve (reformaci), její návrat k chudobě a životu podle bible
- v českých zemích se husitství projevilo nejvíce za doby Václava IV.
- v čele církve stál papež podporující světského panovníka
- později vznikly spory o mocenské působení a ve 14.století se již papež nepovažoval pouze za vládce celého křesťanstva, ale za vládce celého světa
- začaly se utvářet nové církevní řády a sekty narušující svými názory jednotu církve
- krize vyvrcholila volbou dvou papežů
- i prostý lid začal být proti církvi nejvíce jim vadilo prodávání odpustků, díky nimž církev bohatlaviděli, že církev nežije podle toho co hlásá (např.život v chudobě)
- nejvýznamnějším mluvčím kritky církve se stal Jan Hus, i když ještě před ním působili v Čechách další kazatelé a reformátoři (Jan Milíč z Kroměříže – kázal v češtině, Konrád Waldhauser – kázal německým měšťanům a univerzitním studentům v německém a latinském jazyce)
- k předchůdcům Husovým se řadí i Tomáš Štítný ze Štítného, jihočeský zeman, který se ve svých spisech (Knížky šestery o obecných věcech křesťanských, Řeči nedělní a sváteční) zabýval teologickými a filozofickými otázkami;hovořil k venkovskému lidu jazykem pro ně prostým a srozumitelným češtinou ; pokazoval na to, že vzdělání by se mělo dostat i ženám
- chorál Ktož jsú boží bojovníci
- Jistebnický kancionál (soubor textů skladeb vzniklých v 15.století)
- Jan Hus - narodil se ke konci 14.století v Husinci u jihoeských Prachatic; působil jako univerzitní profesor a v roce 1409 – po vydání Kutnohorského dekretu byl zvolen i rektorem; kázal v Betlémské kapli; je autorem latinských i českých spisů
- z lat. spisů je nejvýznamnější De ecclesia (O církvi) – souhrn kritických názorů na poslání církve (pouze člověk bez smrtelného hříchu směl být členem církve;za hlavu církve považoval pouze Ježíše Krista)
- v českém spisu Knížky o svatokupectví ostře kritizuje za kupčení s církevními úřady, náboženskými obřady a odpustky
- Výklad viery, Desatera a Páteře je výklad modliteb Věřím v Boha, Desatero a Otčenáš poukazuje na nutnost žít podle pravidel obsažených v těchto modlitbách
- když papež zakázal v Praze konat církevní obřady pokud bude Hus přítomen, Hus odešel a napsal spis Postila (výklad části kázání)
- Postila završuje jeho literární tvorbu před odchodem do Kostnice, kde chtěl před koncilem obhájit své učení církev ho obvinila z kačířství a i z věcí, které nikdy neřekl
- protože odmítl odvolat své myšlenky, byl 6.červemce 1415 upálen
Husovi pokračovatelé:
Jan Želivský – byl mluvčím pražské chudiny, pod jeho dohledem provedli lidé převrat a nastolili novou městskou samosprávu; r.1422 na rozkaz patriciátu zavražděn; začaly křižácké výpravy
Jan Žižka – do čela husitských vojsk
Prokop Holý – do čela po Žižkově smrti
Petr Chelčický – v zásadě sdílel husitské hnutí, ale odmítal jakékoliv násilí a upřednostňoval pouze duchovní boj
- O boji duchovním – zavrhl husitské války; podle něho (vycházel z Bible) se nesmí zabíjet, dovolen je pouze boj s ďábly tuto myšlenku dále rozvinul v traktátu Sieť viery pravé (síť je nápodobou církve a pravá víra je vysvobozením.kacíři představují ničitele sítě; za hlavní škůdce označil panovníka a papeže dvě velryby)
- jeho učení mělo velký ohlas vznik jednoty bratrské (jediné co JB uznávala byla BIBLE)
- postupem času se JB stala nositelem kultury a vzdělanosti, začali zakládat školy

Hodnocení referátu Česká středověká literatura

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  19. červenec 2008
  4 452×
  1237 slov

Komentáře k referátu Česká středověká literatura