Lumírovci

Lumírovci - pojmenováni dle časopisu Lumír. Lišili se od Ruchovců navazováním na cizí literaturu - kosmopolité. Program: snaha povznést českou literaturu na Evropskou úroveň a dokázat její samostatnost. Lumírovci hodně překládali. Obě skupiny nebyly protikladné, dokladem toho je dílo J.V.Sládka - je spojen s oběma proudy. Nejdříve patřil mezi zakladatele Ruchovců a později se stal redaktorem Lumíra. Období působení obou skupin v 70. letech se nazývá ruchovsko-lumírovské.

Jaroslav Vrchlický (1853 - 1912), vlastním jménem Emil Frída. Říká se o něm, že je tvůrcem díla, které nemá v české literatuře obdoby. Narodil se v Lounech. Dětská léta prožil u strýce - farmáře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Po gymnáziu v Praze a v Klatovech vystoupil do kněžského semináře, potom na filosofickou fakultu. Po studiích strávil rok v Itálii - vychovatel ve šlechtické rodině. Po návratu byl krátce učitelem, potom tajemníkem české techniky, dále profesorem dějin literatury na pražské univerzitě. Obdržel vysoké pocty doma i za hranicemi. Byl zvolen členem České akademie věd, členem obdobných akademických institucí v cizině, člen panské sněmovny - pronesl jedinou řeč za všeobecné hlasovací právo. V r. 1908 pracovně přetížen - onemocněl těžkou nervovou chorobou a po 4 letech utrpení podlehl. Už za klatovských středoškolských studiích psal Vrchlický verše pod pseudonymem do Světozoru a do almanachu Anemónky.

Prodavač biblí - první próza

překlady veršů V. Huga

Z hlubin - první původní poezie, verše jsou plny pesimismu a melancholie

Po návratu z Itálie píše ročně 2-3 sbírky až do doby, kdy onemocněl. Potom verše jen píše, nedokáže je už přečíst. Studiem literatury si vytváří svůj velký lidský ideál, který je však v rozporu se současnou společenskou praxí. Chce vytvořit poezii, která by se vyrovnala evropskému básnictví a která by ztělesňovala harmonický ideál člověka, srovnání se skutečným stavem - vede k napětí. Verše jsou nadšeně patetické, vyjádření odstupu od společnosti, rozpornost výrazu, zvýšená reflexivnost, citová smyslovost. Sbírky intimní lyriky a epiky ovlivňuje rytmus střídání básníkovy pohody s osobním zoufalstvím.

Poutí k Eldorádu

Dojmy a rozmary - naplněny idejemi lidské družnosti a lásky k člověku

Eklogy a písně

V 90. letech dochází k prudkému zvratu. Rodinný život prochází krizí - mladá básnická generace se začíná od něho odvracet a nešetří ani ostrými výpady. V této krizi napsal sbírku Okna v bouři. Později zase dosahuje rovnováhy - sbírky Korálové ostrovy, Strom života. Přínos Vrchlického: přenesl i přinesl do české poezie odvahu k lesku a monumentálnosti, odvahu k slunečnu, které tu nebylo - Fučík.

Lyrika - intimní - citově podložená, podmíněná erotickými dojmy, plná intimní něhy

Prolog - intimní lyrika, autor zachycuje svoje city, pocity ve vztahu k lidem a přírodě. Tyto vztahy jsou kladné. První a druhá sloka je zdroj inspirace.

Ne, bože, více štěstí

Píseň o lidské touze - básně pesimistické, jsou dokladem bolesti z nepochopení, cítí se opuštěný a zdá se mu, že jeho snaha byla marná.

- reflexivní - objevuje se impresionistické líčení přírody i žánrové obrázky, obrazy se sociálním podtex tem, národní cítění projevující se vírou v budoucnost národa a láskou k mateřskému jazyku

V některých knihách dokazuje, že v českém jazyce je možno využít i nejsložitějších básnických útvarů. Pěstoval sonet: Sonety samotáře, Nové sonety samotáře, Poslední sonety samotáře. Ovládal i rondel, balatu, ritornel, sestinu, tercínu, rispet aj. Téměř všechny útvary můžeme nají v knize Moje sonáta a Hudba v duši - perský básnický útvar gazel v české podobě.

Epické náměty ve sbírkách tvořících cyklus Zlomky epopeje se po vzoru V. Huga pokusil v nesouvislých úryvcích zobrazit dějinný vývoj lidstva od prvopočátků až po současnost.

Zlomky epopeje, Nové zlomky epopeje - střídá témata předhistorická, antická, středověká, renesanční. Oslavuje především antiku, vnímání pozemského života a renesanci - svoboda myšlení. Svou dobu vnímal jako úpadkovou. Stejně jako Čech to chápal jako jenom krátkou dobu.

Básnické knihy:

Duch a svět

Mythy I, II

Selské balady - z cyklu Zlomky epopeje, věnována Jiráskovi. Touto sbírku začlenil český národ do světa dějin. Hlavní téma je statečný boj českého lidu v době temna. Báseň Hrabě Breda - utiskovatel poddaného lidu. Za neplacené daně nechával ženám stříhat vlasy, které pak prodával. Jednu dívku si nechává pro své potěšení a ta ho uškrtí => ani obyčejný člověk se nemusí dát zotročit.

Bar Kochby

V těchto epických pracích se snaží dospět k objasnění smyslu existence světa, života a jeho vůbec. Básně: Kůň, Betlém, Při bourání trestnice svatováclavské.

Překlady: překládané dílo posloužilo nejednou i jako inspirace pro vlastní tvorbu. Překládal z 18 národních literatur klasickou i moderní poezii, jeho zásluhou se v českém jazyce objevily verše Huga, Petrarky, Goethův Faust, Dantova Božská komedie.

Hippodamie - trilogie z řeckých dějin. Hudbu složil Fibich.

Kritika: jeho dílo je neobyčejné svým rozsahem a charakterem. Vedle věcné kritiky i nekritické vynášení jeho přátel. Kritika poezie - okruh spolupracovníků časopisu Osvěta - zejména Krásnohorská - vytýkali neoprávněně nečeskost témat. Kritici 90. let: Šalda, Machar - metoda jeho poezie, životní názor i vztah ke skutečnosti.

Dramata: hry se moc nehrály - psal je veršem. Noc na Karlštejně

Antologie z básní J. Vrchlického, Druhá antologie básní J. Vrchlického

Julius Zeyer (1841 - 1901), poezie a próza je téměř v rovnováze, jako básník je epikem lumírovců. Narodil se v Praze, měl převzít rodinný dřevařský závod - vyučen tesařem. Navštívil N, SCH, F, Rusko, I. Podnik nepřevzal - protivilo se mu praktické vydělávání peněz. Studoval na pražské filosofické fakultě a nakonec se věnoval jen literatuře. V r. 1889 se odstěhoval do Prahy. V historii vyhledával staré příběhy, vyjadřoval zklamání nad lidskou i národní omezeností. Dílo i jeho názory jsou plny protikladů - neobyčejná a bolestná touha po samotě a klidu x přál si účastnit se aktivního činného života; vzdaloval se od reality každodenního života x zájem o události politiky. Počáteční práce jsou humorné ironické a fantastické povídky.

Ondřej Černyšev - z prostředí ruského dvora z 18. st. Černyšev se řídí víc citem než rozumem. Vlastní poslání hledá v ideální lásce, líčí romantická prostředí a různá období dějin.

Román o věrném přátelství Amise a Amila - příběh z rytířského světa staré Francie

Vyšehrad, Čechův příchod - z české národní minulosti

Zpěv o pomstě za Igora - zpracovává lásky staroruské

Ossianův návrat - zpracovává lásky irské

Karolinská epopeja - epos, cyklus 4 veršovaných příběhů oslavujících rytířskou čest, obětavost a věrnost.

V 90. letech nastává v próze myšlenková krize - z hlubokého rozporu mezi básníkovými ideály a realitou společenského života.

Jan Maria Plojhar - román, ukazuje se Zeyerova touha po činu a současně jeho osamocenost

Dům U tonoucí hvězdy - román, hrdina Slovák Rajko, ukazuje se Zeyerova bytostná potřeba víry - nenaplněna

Zeyerovo umělecké dílo je těžko zařaditelné a Zeyer působí dojmem, jako by nepatřil do doby v níž žil. Velmi přesně reagoval na základní společenské problémy. Fučík vyzvedl jeho dílo.

Josef Václav Sládek (1845 - 1912), narozen ve Zbiroze v rodině zednického mistra, byl především lyrik, méně epik. Některé sbírky poezie věnoval dětem, byl prozaik, fejetonista, překladatel. Stal se vedoucím Lumíru. Omezuje se na základní situace lidského života, v nichž je přítomen život i smrt. Myšlenky jsou zjizveny bolestí x plny mužného vzdoru. V poezii bere náměty z oblasti dětství, domova a vesnického života => dvojpolární básník. Byl první, který viděl oceán, pralesy a prérii. Pracoval v Americe jako učitel, lovec, nádeník a tulák. Krutost hubení indiánských kmenů vylíčil na více místech ve fejetonech a v poezii v básni Na hrobech indiánských. Orientoval se na neněmecký kulturní svět, na oblast anglosaskou.

Překládal ze severských jazyků, z polštiny, ruštiny i španělštiny => Z cizích luhů. Nevětší překlad - 32 Shakespearových dramat - vyšla téměř všechna do konce jeho života. Tímto dílem si postavil pomník stejně trvalý jako ostatními svými pracemi.

Vlastenecká a politická lyrika: Je obsažena v mnoha sbírkách - stesk po domově, tvorba pro děti. Navazuje na Borovského, bojuje proti zbabělosti české politiky, která opustila boj za svobodu národa. Nevětší politické básně přesáhly rámec své doby a objevují se v dobách nebezpečných pro národ.

Rolnictvo: Zaujímá významné místo ve tvorbě. Viděl v rolnictvu jádro národa. Rolníci byli podle Sládky lidé svobodní, kteří nikoho neutiskují a ani sami nejsou utlačováni. Objevuje morální vlastnosti - pracovitost, kladný vztah k práci a přírodě, houževnatost, trpělivost.

To bylo v horách - v podtextu je zdůrazněna sociální politika

Světlou stopou, Na prahu ráje, Selské písně a české znělky, Starosvětské písničky a jiné písně, Směska, Básně, Jiskry na moři

Tráva - zachycení Sládkovy bolesti z úmrtí jeho první ženy, která zemřela nedlouho po svatbě. Vyjadřuje se jasně, jednoduše a úsporně.

Polní cestou - venkovský pohřeb, báseň vybudována na kontrastu přírody s mrtvým tělem.

Napsal několik sbírek dětské poezie a drobných popěvků:

Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky - dnes Sládek dětem

Hodnocení referátu Lumírovci

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  25. prosinec 2007
  1 974×
  1368 slov

Komentáře k referátu Lumírovci