Zkratky lékařských vyšetření

EEG (Elektroencefalograf) 

Toto zařízení pracuje pomocí několika desítek elektrod, které jsou přichyceny na lebce. Ty pak měří elektrickou aktivitu mozku během různých fází (myšlení, spánek). Abnormality v EEG tak mohou lékařům prozradit nemoci jako je epilepsie nebo zárodky nádorů. Tato metoda měří průměrnou aktivitu velkého množství neuronů, které se nacházejí pod elektrodou, výsledné hodnoty proto poskytují pouze zevrubnou představu o funkci jednotlivých částí. V některých systémech je EEG používáno k pohybu kurzoru po obrazovce (změnou mozkové aktivity).

MEG (Magnetoencefalograf)

MEG je velice podobný EEG, pouze místo měření elektrického potenciálu je měřeno magnetické pole vytvořené neurony. Tato metoda poskytuje poněkud přesnější výsledky než EEG.

EMG (Elektromyograf)

Lidský mozek není jediným zdrojem elektrického potenciálu v lidském těle, dalším takovým zdrojem jsou např. svaly, které vytvářejí elektrický potenciál při svých pohybech. Toho lze využít např. při tvorbě protéz.

EOG (Elektrooculograf)

Specializovaná verze EMG, která se zabývá svaly pohybující očima. Tato data pak mohou být využita pro ovládání pohyb kurzoru, pro virtuální realitu nebo pro řešení různých medicínských problémů.

EKG (Elektrokardiograf)

S tímto přístrojem jste se již možná setkali u svého lékaře. Tato metoda zaznamenávající aktivitu srdce se sice nedá použít pro přímé ovládání počítače, její význam je však přesto velký.

CAT (Computerised axial tomography = počítačová tomografie) skenery

Využívá se ke snímání mozku rentgenovými paprsky. Ty procházejí mozkem a jsou zachycovány detektory na druhé straně. Celý aparát se postupně otáčí a tím je dosaženo sejmutí celého obrazu. Tato technika je výborná pro získání struktury mozku bez nutnosti přímého fyzického kontaktu. Hlavní nevýhodou této metody je, že snímané obrazy jsou statické. Lze si tak udělat přesnou představu o tom, kde co je, ovšem bez možnosti sledovat probíhající děje. Přesto je význam této technologie obrovský.

PET (Positron emission tomography = pozitronová emisní tomografie)

Dokáže zkoumat funkcimozku. V této metodě jsou do mozku krevní cestou dopraveny pozitrony. Neurony, které jsou při nějaké akci aktivní, potřebují výživu pro svoji práci, kterou dostávají krví, ve které jsou právě ony "upravené" atomy. Ty jsou ale nestabilní a tak později dochází k rozložení nadbytečného protonu na neutron a pozitron. Zatímco neutron v jádře zůstává, pozitron je vyzářen. Při jeho průchodu mozkem se ale dříve či později (vzdálenost se pohybuje okolo 9 mm) setká s některým elektronem a dojde k vzájemné anihilaci. Přitom dojde k vyzáření dvou kvant záření gama a to v přesně protilehlých směrech. Tato záření jsou poté zaznamenána v okolních gama detektorech a tak lze získat relativně přesný obraz aktivity v mozku.

MRI (Magnetic resonance imaging = magnetické rezonanční zobrazování)

Je založeno na skutečnosti, že jádra atomů o sudé atomové váze (např. vodík), která jsou vystavena střídavému elektromagnetickému poli, vyzařují elektromagnetické vlny. Tyto atomy se totiž v silném statickém magnetickém poli chovají jako malé gyroskopy. Po vypnutí pole se vrací do své původní polohy, ale v ní pak simultánně emitují velice malé množství magnetické energie, která je pak zaznamenávána. Nevýhodou této metody je její pomalost -- snímek trvá kolem 15 minut. Velice slibná je ale nová technologie echo-planar MRI, kde obrázek trvá jen 1/10 sekundy, což umožňuje sledování toku krve mozkem.

Hodnocení referátu Zkratky lékařských vyšetření

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  30. prosinec 2007
  9 978×
  504 slov

Komentáře k referátu Zkratky lékařských vyšetření