Politologie

Politika = praktické využívání moci. Politologie - zabývá se zdrojem nebo rozsahem omezení užívání moci, sleduje fungování státu, politické systémy, fungování organizací, politické ideologie, vztahy mezi státy, studium vlády a politiky.

Disciplíny politologie

obecná politologie - vznik v 19. století, vztah s ostatními vědami

politická teorie - od antiky po současnost

politická instituce - stát, volební systémy, parlament

komparativní politologie - srovnávání ústav států, ...

politická sociologie - veřejná politika, činnost vládní strany

mezinárodní vztahy

politická ekonomie - jak instituce ovlivňují chod politiky a ekonomie

Politologie a ostatní vědy

filosofie - převzaté termíny

státověda - fungování státu

sociologie - volební chování, chování politických stran

historie - analýza historických událostí, které ovlivnily politiku

ekonomie - jak politická rozhodnutí ovlivňují ekonomii

právní věda - politika musí znát ústavní a správní právo

Psychologie vs. politologie - vývoj politického myšlení

5. století př. n. l. - klasické období:

Sofisté - relativizovali společenské normy (vše je subjektivní, objektivní normy neexistují); oproti tomu Sokrates tvrdí, že objektivní normy existují, ale nedodržujeme je, protože jsme je dosud nepoznali.

Platón - 1. politologické dílo: Ústava (definuje v něm zásady ideálního státu)

Aristoteles: Politika - "Stát musí fungovat na základě pevně stanovených pravidel rozdělení moci.", "Člověk je tvor společenský."; nesvobodní jsou barbaři, otroci a přistěhovalci.

Nový směr: stoicismus - požadavky na humanitu; představitelem stoiků je Marcus Aurelius. Dodržovali morální zásady, povinnosti

4.-5. století n. l. - středověká filosofie

Sv. Augustin: O obci boží; "Existují dva státy - boží a světský"

13. století - Tomáš Akvinský

15.-16. století - Machiavelli: Vladař;

Thomas Hobbes: Leviata (stát vzniká jako důsledek smlouvy, ale lidé tím, že se podřídili absolutnímu vládci, ztratili svou suverenitu);

John Locke - přirozená práva občanů jsou nezpochybnitelná; iniciátor liberalismu; pokud panovník nedodržuje přirozená práva, může být odvolán

18. století

J. J. Rousseau - důležitost přímé demokracie

Montesquieu: Duch zákonů; rozdělení vládní, zákonodárné a soudní složky

Kant: Metafyzika mravů; pevné mravní zásady, kterými by se měl panovník řídit

Hegel: Filosofie práva; stát je organismus, který stojí výše nad jednotlivcem; svobodu získáváme pouze tehdy, když se podřídíme