Politika = praktické využívání moci. Politologie - zabývá se zdrojem nebo rozsahem omezení užívání moci, sleduje fungování státu, politické systémy, fungování organizací, politické ideologie, vztahy mezi státy, studium vlády a politiky.
Disciplíny politologie
obecná politologie - vznik v 19. století, vztah s ostatními vědami
politická teorie - od antiky po současnost
politická instituce - stát, volební systémy, parlament
komparativní politologie - srovnávání ústav států, ...
politická sociologie - veřejná politika, činnost vládní strany
mezinárodní vztahy
politická ekonomie - jak instituce ovlivňují chod politiky a ekonomie
Politologie a ostatní vědy
filosofie - převzaté termíny
státověda - fungování státu
sociologie - volební chování, chování politických stran
historie - analýza historických událostí, které ovlivnily politiku
ekonomie - jak politická rozhodnutí ovlivňují ekonomii
právní věda - politika musí znát ústavní a správní právo
Psychologie vs. politologie - vývoj politického myšlení
5. století př. n. l. - klasické období:
Sofisté - relativizovali společenské normy (vše je subjektivní, objektivní normy neexistují); oproti tomu Sokrates tvrdí, že objektivní normy existují, ale nedodržujeme je, protože jsme je dosud nepoznali.
Platón - 1. politologické dílo: Ústava (definuje v něm zásady ideálního státu)
Aristoteles: Politika - "Stát musí fungovat na základě pevně stanovených pravidel rozdělení moci.", "Člověk je tvor společenský."; nesvobodní jsou barbaři, otroci a přistěhovalci.
Nový směr: stoicismus - požadavky na humanitu; představitelem stoiků je Marcus Aurelius. Dodržovali morální zásady, povinnosti
4.-5. století n. l. - středověká filosofie
Sv. Augustin: O obci boží; "Existují dva státy - boží a světský"
13. století - Tomáš Akvinský
15.-16. století - Machiavelli: Vladař;
Thomas Hobbes: Leviata (stát vzniká jako důsledek smlouvy, ale lidé tím, že se podřídili absolutnímu vládci, ztratili svou suverenitu);
John Locke - přirozená práva občanů jsou nezpochybnitelná; iniciátor liberalismu; pokud panovník nedodržuje přirozená práva, může být odvolán
18. století
J. J. Rousseau - důležitost přímé demokracie
Montesquieu: Duch zákonů; rozdělení vládní, zákonodárné a soudní složky
Kant: Metafyzika mravů; pevné mravní zásady, kterými by se měl panovník řídit
Hegel: Filosofie práva; stát je organismus, který stojí výše nad jednotlivcem; svobodu získáváme pouze tehdy, když se podřídíme
Karel Marx: Kapitál; kritika zastupitelské demokracie
19. století
John S. Mill: O svobodě; sociální rozměr liberalismu
28. prosinec 2012
8 245×
327 slov