Rozdělení moci v demokracii, volby, volební systémy

Moc

  • = možnost působit, ovlivňovat společnost (její část či jednotlivce)
  • dělba moci - znemožňuje kumulaci moci zákonodárné, výkonné a soudní u jediného orgánu
    • podstatou dělby moci je vzájemné oddělení všech orgánů a nezávislost
    • současně se složky moci kontrolují a za určitých podmínek i brzdí
    • princip dělby moci
      • John Locke - 17.-18. století
        • dílo: Dvě rozpravy o vládě - dělba moci je známkou přirozené ochrany lidských práv je dělba moci mezi panovníkem a parlamentem -» moc exekutivní a legislativní
      • Charles de Montesquieu - 18.st
        • oddělil navíc moc soudní
    • inkompatibilita funkcí = neslučitelnost jednotlivých funkcí
      • žádný občan ČR nemůže být zároveň členem obou komor Parlamentu
  Legislativa
(Parlament)
Exekutiva
(vláda, prezident) 
Jurisdikce
(soudy)
Legislativa
(Parlament)
vydává zákony právo suspenzivního
veta
právo zrušit
zákon
Exekutiva
(vláda, prezident) 
parlamentní kontrola
právo přehlasovat prezidentovo veto
vykonává zákony právo zrušit
nařízení vlády
Jurisdikce
(soudy)
  právo udělení
milosti, amnestie
interpretuje zákony
(zavádí zákony do praxe)

Moc zákonodárná (= legislativa)

  • má ve své pravomoci vydávání zákonů
  • ústava zaručuje poslancům a senátorům imunitu, nelze je trestně stíhat bez souhlasu příslušné komory
  • tvoří ji zpravidla dvoukomorový parlament:
    • poslanecká sněmovna - sněmovna reprezentantů
    • senát
  • jednokomorový parlament není častý - Slovensko, Švédsko, Dánské

Česká republika - dvoukomorový parlament

  • Poslanecká sněmovna
    • 200 poslanců, voleni na 4 roky podle poměrného zastoupení
    • pasivní volební právo: 21 let
    • silnější postavení
    • přijímá návrhy zákonů
    • vyslovuje důvěru nové vládě, nebo nedůvěru ve volebním období
    • v čele předseda
      • volen a odvoláván sněmovnou na ustavující schůzi
      • svolává, zahajuje, řídí, ukončuje schůze
      • navrhuje pořadí a způsob projednávání jednotlivých bodů
    • poslanecké kluby
      • vytváří poslance podle stranické příslušnosti
    • PS zřizuje:
      • mandátový a imunitní výbor - ověřují mandáty poslanců
      • petiční výbor, organizační výbor - organizace práce sněmovny
      • rozpočtový výbor - projednává návrh státního rozpočtu
  • Senát
    • 81 senátorů, voleni na 6 let, 1/3 se mění každé 2 roky (zaručuje politickou kontinuitu), voleni podle většinového volebního systému
    • v ČR zvolen v r. 1996, není rozpustitelný
    • pasivní volební právo: 40 let
    • zástupný legislativní orgán v případě rozpuštění PS -> Senát má možnost přijímat tzv. zákonná opatření
    • funguje jako brzda PS - může neschválit návrh zákona přijatý PS neb vrátit pozměněný
    • řídí jej předseda, senátoři zakládají výbory a komise a sdružují se v senátorských klubech

Moc výkonná (= exekutiva)

Tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvem.

  • Vláda
    • složena z předsedy (premiér), místopředsedů a ministrů
    • předsedu jmenuje prezident republiky, na jeho návrh ostatní členy vlády
    • po jmenování musí získat důvěru PS - vláda žádá o důvěru přednesem programového prohlášení
    • premiér seznámí PS se základními cíli a záměry vlády (ústavní zvyklost)
    • každý ministr má na starosti určitý rezort z vládní agendy
  • Prezident - hlava státu
    • volen na společné schůzi obou komor parlamentu, není jimi ovladatelný
    • pravomoci:
      • suverénní - nepotřebuje k nim ničí souhlas
        • právo suspensivního veta (vrácení parlamentu přijatý návrh zákona), právo jmenovat předsedu vlády ministry, přijímat demisi vlády, rozpustit PS, jmenovat soudce Ústavního soudu (se souhlasem Senátu)
      • kontrasignační - potřebuje spolupodpis předsedy vlády
        • právo zastupovat stát navenek, sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, vyhlašovat volby do parlamentu, pověřovat a odvolávat velvyslance, udělit milost, amnestii

Moc soudní (= jurisdikce)

V ČR vykonávána Ústavním soudem a soustavou soudů (Nejvyšší správní soud, ...). Soudy jsou nezávislé, soudci jmenováni prezidentem bez časového omezení, neodvolatelní.

  • Ústavní soud - Brno - Pavel Rychetský
    • posuzuje dodržování ústavnosti
    • porušování lidských práv
    • zda přijatý zákon není v rozporu s ústavou a právním řádem
    • skládá se z 15 soudců, jmenování na 10 let prezidentem se souhlasem Senátu
  • Nejvyšší soud - Brno - Iva Brožová
    • vrcholný soudní orgán, sleduje rozhodnutí vrchních soudů a zajišťuje zákonnost v jejich obvodu
    • vrchní soudy - vykládají zákony a jiné právní předpisy
    • krajské soudy - druhý stupeň soustavy rozhoduje o věcech právně složitých a společensky významných (např. ochrana osobnosti, autorská práva)
    • okresní soudy - nejnižší orgány, projednávají věci spadající do oblasti občansko-právních, pracovních, rodinných, obchodních a hospodářských vztahů

Volby, volební právo, volební systémy

  • neodmyslitelným principem zastupitelské demokracie
  • akt, při kterém právoplatní voliči volí své zástupce do orgánů státní moci do určitých funkcí
  • proces vycházející z volebního práva (všeobecné, rovné, přímé, tajné)
    • komunální (do samosprávných orgánů)
    • parlamentní (i do EU parlamentu)
    • prezidentské

Podmínky voleb:

  1. tajné
  2. přímé - volím já
  3. všeobecné - volební právo pro všechny
  4. rovné - každý může plnit veřejné funkce a každý hlas je rovnoprávný

Průběh a mechanismus voleb se v jednotlivých zemích liší v těchto bodech:

  • jak často volby probíhají
  • zda jsou volby celoplošné nebo v jednotlivých obvodech
  • zda se mění reprezentace najednou (parlament) nebo po částech (senát)
  • kdo a jakým způsobem navrhuje kandidáty
  • kdo je kandidát (jedinec nebo strana)
  • kdo má aktivní a kdo pasivní volební právo - věk do kterého se může volit (pasivní, aktviní)
  • jaký je volební řád
  • volební matematika - jakým způsobem jsou sčítány hlasy a jakým způsobem se přidělují mandáty, křesla
  • možnost kontroly voleb
  • ekonomické hledisko
    • kdo si může dovolit vstoupit do voleb
    • zda je povinná kauce
    • jakým způsobem můžete vést kampaň

Volební právo:

  • aktivní, tj. právo volit - u nás – každý občan ČR starší 18-ti let
  • pasivní, tj. být volen - do Poslanecké sněmovny volič starší 21 let, do Senátu starší 40 let

Volební systémy

  1. proporciální (systém poměrného zastoupení)
    • v ČR parlamentní volby
    • stát je rozdělen do menšího počtu větších volebních okrsků (14)
    • v každém volebním okrsku kandidují kandidáti různých politických stran - strany sestavují kandidátní listinu
    • vítězem se stává ta strana, která obdržela největší procento hlasů a křesla jsou rozdělována podle percentuelního úspěchu → ostatní strany také získají určité procento křesel
    • umožňuje zastoupení menších stran
      • Typy:
        • čistý - obyčejné
        • s klauzulí - omezený vstup do sněmovny (5%) - užívá se D´Hondtovy konstanty, Niemayerova metoda - tzv. uzavírací klauzule
          • určuje minimální procento, které je nutné pro získání křesla
          • u nás 5% (Německo 7%, Itálie 8%) - dle zákona
          • výše uzavírací klausule určuje míru demokratičnosti
          • 3% velká míra demokratičnosti (možnost menšin účastnit se na rozhodování)
          • problematičnost konsenzu → vytváření koalic (se násobí počtem stran)
          • 8 % nízká míra demokratičnosti - hlasy malých stran nejsou vyslyšeny
        • s přepočtem - určuje přepočet, když nevychází v celých %
        • preferenční - na kandidátní listině můžeme zaškrtnout 1 kandidáta, který může poskočit v pořadí
    • scrutinium – rozdělování křesel stranám podle %úspěchu
      • I. scrutinium - mandáty mezi strany, které dosáhly více než 5% hlasů
      • II. scrutinium - přerozdělení mandátů neuspěšných stran, úspěšných
  2. majoritní (systém většinový)
    • v ČR senátní volby, prezidentské volby
    • vyznačuje se větším počtem menších volebních okrsků (81)
    • v každém volebním okrsku kandiduje různý počet kandidátů (jednotlivců) - „winner takes it all“
    • kandidují jednotlivci zastupující stranu, nebo jsou nezávislí
    • rozhodující je většina hlasů -> vede ke snížení počtu politických stran
    • dělí se na:
      • jednoduchý - zvolen kandidát, který získá většinu hlasů
      • absolutní - kandidát, který získá absolutní většinu, tj. více jak 50%
      • kombinovaný - dvoukolový
        • 1. kolo - pro zvolení nutná nadpoloviční většina -> pokud ne => 2. kolo
        • 2. kolo - kandidát s více hlasy
    • jiný typ dělení:
      • jednokolový - vyhrává ten, kdo získá nejvíce hlasů
      • dvoukolový - mandát získá ten, kdo má více jak 50%
        • → pokud nezíská → 2. kolo, kde jsou 2 nejlepší
  3. smíšený
    • poměr hlasů (poměrný systém), personální obsazení (většinový systém) - Belgie, SRN
    • poměrný systém s proporčními hlasy
    • volíme strany s kandidátem, ale můžeme volit stranu, kandidáta (max. jaké je členů zastupitelstva) nebo stranu a kandidáta

Hodnocení referátu Rozdělení moci v demokracii, volby, volební systémy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  5. červenec 2017
  1 284×
  1138 slov

Komentáře k referátu Rozdělení moci v demokracii, volby, volební systémy