Právo

Společnost se řídí společenskými a náboženskými pravidly chování.
Dodržování těchto pravidel není vynutitelné (pseudo sankce – veřejné pohoršení, svědomí)
Právo – soubor chování, jimiž se řídí lidská společnost

– objektivní (abstraktní) – všechny právní předpisy na daném území
– subjektivní (konkrétní) – určitá část právních předpisů, která se týká konkrétního právního vztahu

– veřejné – jeden subjekt jednostranně rozhoduje o právech a povinnostech jiného subjektu (trestní právo)
– soukromé – právní vztah subjektů je rovnocenný (občanské, rodinné právo)

Právní řád – soubor všech právních norem.

Struktura právních norem: hypotéza, dispozice, sankce

1. Zákonné právní normy (základní - prvotní) Ústava + ústavní zákona (LZP a S)
Základní zákonná opatření
2. Podzákonné právní normy (prováděcí ) Vládní nařízení
Vyhlášky ministrů
Vyhlášky ostatních nižších orgánů

- podrobně upravují zákonné normy (ne však nad rámec zákona)

Publikace právních norem – Zákonné normy = Sbírka zákonů ČR
– Podzákonné normy = Věstník (úřední desky)

Právní normy – obecně závazné pravidlo chování, které je zajištěné a vynutitelné orgány státní moci

– zakazující – trestní zákon
– přikazující – daňové zákony
– opravňující – umožňují volbu určitého chování (smluvní pokuta)
– kogentní (donucující) – bezvýhradně závazné (trestní právo)
– dispozitivní (podpůrné) – relativně nezávazné = dovoluje účastníkům

Právní normy podle obsahu: Trestní, rodinné, občanské, obchodní, pracovní, správní ……

Platnost právních norem – dnem schválení a podepsání právní normy

Účinnost právních norem – schopnost p. n. vyvolávat účinky sledované zákonodárcem – s okamžitou účinností (dnem vyhlášení)
– s pozdější účinností (k určitému dni)
– přímo ze zákona (15. dnem po vyhlášení)
[vakatio]
Vacatio legis (prázdniny zákona) – období mezi platností a účinností zákona

Legislativa – tvorba právních norem

Právní vědomí – znalost a vědomí dodržovat právní řád

Působnost právních norem – v jakém rozsahu lze aplikovat právní normy na konkrétní případy
– osobní – kterých osob se týká
– územní – na kterém území platí
– časová – časové rozmezí (období účinnosti) právních norem
– věcná – čeho se týká

Právní subjektivita – způsobilost mít práva a povinnosti (vzniká narozením) Nasciturus - dítě nenarozené, ale počaté (může dědit)

Způsobilost k právním úkonům – způsobilost svým jednáním zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy.
* od 15 let – z hlediska pracovního práva
* od 16 let – z hlediska soudního souhlasu (vdát se)
* od 17 let – branná povinnost
* od 18 let – v plném rozsahu