Workoholismus

WORKOHOLISMUS aneb Závislost na práci

Workoholismus je choroba typická především pro takzvané Yuppies, což je označení pro mladé městské ambiciozní muže, kteří usilují jen o práci. Samozřejmě může být workoholikem i žena, ale je to menší procento. Workoholici si časem začnou vymýšlet spousty výmluv, aby svoji závislost nějak ospravedlnili. Ztrácejí nadhled a schopnost sebekritiky a házejí vinu na druhé. Jsou přesvědčeni, že vykonají spoustu práce.
Workoholismus je často považován za pozitivní a prospěšný a že workoholici jsou velice schopní lidé, kteří milují svojí práci a nejsou vůbec líní. Ve skutečnosti nemá workolismus s nadšením a zaujetím nic společného. Je to závislost jako každá jiná.

U závislosti na práci lze rozpoznat tyto rysy. Nadměrné ztotožňování z prací a problémy s identitou, nepružné myšlení, potíže v situacích, kdy člověk z nějakého důvodu nemůže pracovat, stupňování problému a jeho popírání. Pokud si člověk problém neuvědomí, a nezačne s ním něco dělat.

Závislých na práci jsou různé typy.
Typy závislých na práci podle S. Poppelreutera:

Jednomu jde především o uznání, obdiv a moc. Má sklon k přeceňování vlastní práce a podceňování práce druhých. Bývá u spolupracovníků a podřízených neoblíbený a nedokáže dostatečně dobře pracovat v týmu.(typ velikáš)

Další typ pracuje s cílem býti co nejvíce užitečný a nejoblíbenější. Sám nic nechce a nechává se často druhými využívat a zneužívat. Tento typ se často vyskytuje ve zdravotnictví nebo v sociální péči.(typ dobrák)

Typu pedant je většina účetních. Nejvíce si cení pořádku, dodržuje a vyžaduje pravidla, předpisy a disciplínu. Obrovským problémem pro něj bývají nové myšlenky a nápady, třebaže by mohly být užitečné a ulehčit mu práci.(typ pedant)

Dalším je typ rozpolceného a do sebe zahloubaného člověka, který by chtěl mít těsné vztahy s druhými lidmi, ale zároveň má z takových vztahů strach. Aby tomuto vnitřnímu konfliktu unikl, vrhá se do jakékoli práce, i když třeba ani potřebná není.(typ rozpolcenec)

Jedním typem může být také hledač nových podnětů, který překypuje energií. Nesnáší nudu a aby se jí vyhnul, vyhledává další a další pracovní úkony. Má ale problémy s jejich dokončováním a často se zamotává do zmatku, který kolem sebe nadělal.(typ startér)

Typ mentality školáka se bojí nadřízených a dělá úkoly navíc, aby se zavděčil. Je úzkostlivý a závislý na druhých. Trpí silnou nejistotou a potřebuje takového nadřízeného, který mu vždy přesně řekne co má dělat. Děsí ho neúspěch a domnívá se, že zvýšeným pracovním výkonem mu lze zabránit.(typ šprt)

Typy závislých na práci podle profesora Robinsona:

Urputný typ – pracuje nadměrně vždy a za všech okolností a to ve dne i v noci. Pracuje když je potřeba, i když není a když ho to baví, i když ho to nebaví. Moc mu neříká rekreace, zábava ani odpočinek.

Záchvatový typ – tento typ závislého pracuje v nárazech, které jsou následovány zhroucením nebo apatií. Celkový pracovní výkon potom může být nižší než u normálního pracovníka. Tyto nárazové záchvaty se poté projevují také v soukromém životě. Člověk se cítí unavený, vyčerpaný a trpí depresemi.

Aktivní typ s poruchami pozornosti – nesnáší, když se nic neděje a hlavně nesnáší nudu. Rád vyvolává problémy a komplikace, které by potom mohl řešit. Začne spoustu věcí, ale málo jich dokončí a často postrádá smysl pro realitu.

Vychutnávač – Tento typ člověka není s prací nikdy hotov. Postupuje pomalu, metodicky, se snahou o co nejvyšší dokonalost. Nic jim není dost dobré. Zdržuje se kvůli němu mnoho záležitostí a svým perfekcionalismem často brnká druhým na nervy.

Opečovávač – klade zájmy druhých vždy vysoko nad své vlastní a dostává se tak často do stavů naprostého vyčerpání, které nakonec ve svých důsledcích snižuje i jeho pracovní výkonnost.

Varovnými známkami závislosti na práci je především zdravotní stav. Často se vyskytují bolesti hlavy a únava, nechutenství nebo přejídání, poruchy trávení a bolesti žaludku. Vyšší riziko je i u srdečních onemocnění a dechových potíží. Imunitní systém je oslaben a projevuje se častým nachlazením, obtížemi týkajícími se pohybového systému a bolestí hlavy. Tito lidé mají vysoký krevní tlak, často více kouří a pijí a berou léky.
Dalšími varovnými znaky je chování a psychika. Člověk častěji vybuchuje, je neklidný a příliš aktivní, trpí nespavostí a nesoustředěností, nedokáže se uvolnit a odpočívat.
Mezi workoholikem a přáteli dochází k odcizení a většinou i k napětí v rodině. Není schopný projevit druhým náklonnost a ocenit je, chybí komunikace a často sklouzne k povrchním vztahům.
Problémy nastávají i v týmové práci, kdy se u něj postupně snižuje výkonnost, klesá sebedůvěra a energie a dochází až k nespolehlivosti a opakovatelnému selhávání.

Závislost na práci má tři stadia. Časné stádium se vyznačuje myšlením stále na práci, pravidelnými přesčasy, odmítáním dovolených. U středního stádia se už vytrácí společenský život. Pokusy o změnu jsou většinou krátkodobé a slabé. Dochází k tělesnému vyčerpání a poruchám spánku. Někdy je možné i tupé zírání do prázdna a okénka v paměti. Pozdní stádium je spojeno s narůstajícími problémy. Objevují se opakované bolesti hlavy, bolesti zad, vysoký krevní tlak a deprese. U těžkých případů můžou nastat i infarkty a mozkové mrtvice, které mohou v lepším případě vystrašit dotyčného tak, že se začne chovat rozumně.

Následky příliš dlouhotrvajícího nebo nadměrného pracovního zatížení trpí zejména ti, kteří přicházejí do intenzivního styku s lidmi a kteří mají značnou odpovědnost. Například zdravotníci, učitelé, kontroloři ad.
V důsledku vyčerpání se nejprve dostavují pocity nespokojenosti a práce člověka přestává těšit. Poté následují drobné zdravotní potíže a v důsledku toho se postupně snižuje pracovní výkonnost. To vede k poklesu sebevědomí a energie.

Rizika závislosti na práci vznikají již v dětství. Takové děti bývají často živé a neposedné. Mohou být inteligentní, ale jejich prospěch tomu často neodpovídá pro špatnou schopnost se soustředit a menší vytrvalost. Další možnou příčinou je předčasné vyhnání z dětské role tím, že musí plnit povinnosti dospělých. Riziko je i u dětí jejichž rodič nebo oba rodičové trpí závislostí na práci. V takové rodině ho naučí, že jediné za co bude pochválen je práce. Kromě toho je dítě vystaveno vzorům chování a hodnotového systému rodičů, což může později napodobovat. Při vzniku závislosti mohou hrát také roli i velké pracovní nároky na dítě. Program dítěte by sice měl být pestrý a nemělo by se nudit, ale co je moc, to je moc.

Důležité je aby škola kladla nejen důraz na známky a znalosti, ale hlavně na výchovu v širším slova smyslu, včetně výchovy k rozvoji kvalitních zájmů, umění zvládat stres a zátěž. Rozlišování materiálních hodnot, podpora tvořivosti a rozvoj osobnosti jako celku.
Hyperaktivita a poruchy pozornosti začínají velmi často už v dětství a kladou nemalé nároky na výchovné schopnosti rodičů.

K dalším vlivům závislosti na práci patří třeba nedostatek možností a příležitostí k uspokojivému trávení volného času a malá schopnost tyto příležitosti nacházet a využívat. Zapomenout se nesmí ani na vliv společnosti. Společnost zaměřená především na výkon a úspěch za každou cenu produkuje vetší množství workoholiků. Na větším významu také získávají hodnoty, jako je zdraví, ochrana životního prostředí, rodina a kultivované mezilidské vztahy.

Člověk závislý na práci soustavně překračuje své tělesné i duševní možnosti, často neumí odpočívat a když už odpočívá, cítí se provinile. Cítí nutkání pracovat a na práci téměř neustále myslí. Ve vztahu k práci ztrácí sebeovládání nebo se sebeovládání zhoršuje. S nutkáním souvisí i to, že bývá úporný, nepružný a sveřepý. Chce všechno nebo co nejvíce zvládnout sám a při týmové práci mívá problémy. Dává si termíny, které se snaží zoufale plnit jen proto, aby si příště mohl dát termíny ještě náročnější. Spěchá i když k tomu nemá důvody.Nebývá realistický a někdy slibuje víc, než je schopen zvládnout. Tito lidé často používají práci k tomu, aby unikli před nepříjemnými duševními pocity a nepříjemnými skutečnostmi vnějšího světa. Nepřipouští sobě ani druhým, že jsou unavení a často používají nebezpečné způsoby jak zvládat nadměrnou zátěž, jako například alkohol, cigarety a další návykové látky. Zanedbávají své zdraví což se projevuje tím, že pro zdravotní potíže ani nevyhledávají lékařskou pomoc. Špatné je také zanedbávání mezilidských vztahů, kdy přemáhají jen v případech, že jim to přinese nějakou výhodu v zaměstnání. Jsou zaměřeny na své pracovní cíle a to, co prožívají ostatní nechápou, nebo je to nezajímá. Bývají netrpěliví a podráždění a kvůli malým chybám se na sebe příliš zlobí. Buď mají sklon k sebelítosti nebo své pocity prostě ignorují. Často se tváří příliš vážně a mívají dojem že je ostatní nedoceňují. Vedou často zmatený a neorganizovaný životní styl a bývají osamělí.

Zatímco k závislosti na alkoholu nebo drogách se nikdo hrdě nehlásí, na pracovní závislost jsou pyšní i ti, kteří k ní mají daleko. Proč tolik lidí touží být wokoholiky a jakákoli pochybnost o jejich pracovním vypětí se jich dotkne? Vždyť je to nebezpečná závislost, která může vést až k rozpadu osobnosti a totálnímu zhroucení. Z normálního člověka se stává sobec, má tendence ovládat druhé a manipulovat s nimi, všechno kontroluje a nikomu nedůvěřuje. Navíc se u něj projevuje krize hodnot a ztráta humoru, který má přece prodlužovat život. Ztrácí schopnost komunikace a zůstává sám. Dalo by se říci, že se stává asociálním členem společnosti. Zbavit se workoholismu je jako zbavit se závislosti na drogách a není to krátkodobá záležitost. Vede to k budování nového života. Pokud člověk alespoň nalezne sílu se léčit. V takovém případě je potom důležitá hlavně podpora okolí. A i člověk po dlouhém léčení nemusí mít úplně vyhráno. Stačí málo a znovu se může propadnout tam, kde už byl. Důležité je nejenom rozpoznat první příznaky, ale také prevence, ke které patří zdravý optimismus.

Hodnocení referátu Workoholismus

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 713×
  1545 slov

Komentáře k referátu Workoholismus