Mezilidské vztahy (úvaha)

"Největším bohatstvím člověka jsou lidské vztahy."
Exupéry

Člověk od nepaměti žije ve společenství a společenství jako takové vytváří a formuje lidské vztahy, ať už je to vztah rodiče a dítěte, partnerský vztah, vztah mezi různými generacemi, kamarádský vztah, vztah stejných nebo opačných pohlaví, vztah nadřízeného a podřízeného a mnoho dalších dělení. Vztah je něco nehmotného, něco co se nedá vynutit ani koupit. Je to vzácná váza, kterou těžko získáváme, avšak rozbít se dá lehce.

Podle mého názoru jsou lidské vztahy obrazem naší duše. Zrcadlo. Zpětná vazba toho, kolik energie a kvality do vztahu vložíme.

Osoby, jejichž bytí si nevybíráme, jsou ty, mezi které jsme se narodili. Vztah rodičů a dítěte. Celkové fungování rodiny velice působí na výchovu a tím i na budoucí osobnost a charakter člověka. Proč v mnoha rodinách dochází ke sporům a nenávisti? Jednou je to třeba závist a nepřejícnost kvůli dědictví, pak nedostatek času, protože honba za kariérou a penězi je někomu milejší než setkání s příbuznými. Dnešní doba není jednoduchá. K touze po bohatství a majetku nás přímo nutí. Někdy mám pocit, že takové chování vážně převyšuje radost z obyčejných věcí. Měli bychom si uvědomit, co je pro nás důležitější. Nabízí se otázka: „Ocení víc nemocná babička návštěvu a pohlazení vnučky, nebo drahou bonboniéru zaslanou poštou?“ Nezapomínejte, že rodinu máte jen jednu, v žilách vám přeci koluje stejná krev.

Díky obyčejným setkáním vznikají nové známosti. Než si k člověku vytvoříme určitý vztah, musíme ho poznat. Do nitra nevidíme, proto je podle mě důležitý první dojem. Tvář a její výraz jsou zpravidla počátkem našeho úsudku. Někdy chyba. Pokud je nám dotyčný člověk nesympatický, většinou dlouho trvá změnit názor.

Sympatičtí lidé se pak mohou stát našimi přáteli. Jaký by měl být vztah mezi kamarády? Domnívám se, že by tu neměla chybět důvěra, upřímnost a především opora. Není nad to vědět, že je možnost podělit se o své problémy s kamarádem/kou, vyslechnout rady a přijmout pomocnou ruku. Velkou bolest způsobí, pokud zpřízněná duše svlékne masku kamaráda a nasadí podrazáka . Asi každý z nás poznal, že kvůli nevratné chybě vyjde vybudování přátelství nazmar. Odpuštění? Vše záleží na okolnostech. Zde se ukáže, jak moc bylo pouto pevné.

Štěstí má ten, do jehož srdce se zapíchne Amorův šíp. Rázem se svět promění v pohádku a na vše je hned růžovější pohled. Ne vždy se podaří zasáhnout chtíčem srdce obě. To naše duše zažívají opravdová muka, jestliže druhá osoba neopětuje stejnou dávku citů. Dva zamilovaní však prožívají jeden z nejkrásnějších vztahů, jaký vůbec existuje, a tím je láska. Co je láska? Přece nejsilnější cit, kterým rozmazlujeme sebe i partnera. Proč vůbec lásku vyhledáváme? Myslím, že každý v těle nosíme srdce půl a až když nalezneme vytouženou druhou půlku, pak teprve žijeme naplno. Drobnosti, které na sobě nesnášíte, někdo druhý miluje! To je přeci neuvěřitelně hřejivý pocit? Podržet jeden druhého v těžkých situacích, dokázat spolu stále o všem otevřeně hovořit a milovat se takoví, jací jste. Společně táhnout za jeden provaz a stále si dokazovat, jak moc jste pro sebe nepostradatelní. Láska je mocná čarodějka. Ne všechny partnerské vztahy však končí sňatkem či jiným vysněným happyendem. I tady lze obrátit na špatnou stránku věci. Vše dosud až neskutečně příjemné se může proměnit v noční můru. Co se stalo? Mám dojem, že pokud dojde na nečekané zalíbení v někom třetím, hádky kvůli maličkostem nebo na jiné neshody, na vině je stereotyp. Zevšednění dříve tak vytouženého člověka. Dochází k rozchodu. U někoho může vést k úplnému vyprchání onoho okouzlení, někdo si však vzpomínky a určité vazby na druhého ponese v koutku duše po zbytek života. Opravdu občas platí, že stará láska nikdy nerezaví.

Rozsáhlé představení, nespočetně mnoho scén, spousta herců, kostýmů a kulis. Říká se, že život je jedno velké divadlo. Každý mezilidský vztah vyžaduje jiný scénář. I obyčejné minutové střetnutí dvou lidí o člověku mnoho vypoví. Pusťmě těhotnou ženu sednout v tramvaji. Vždyť pouhá ohleduplnost, poděkování, úsměv, to vše nikoho z nás nestojí ani korunu a přitom zvelebujeme vlastní povahu. Neberme ty, které máme rádi, jako samozřejmost. Važme si svých blízkých a pokusme se přijímat omluvy, když se něco nepovede, jednou třeba vy budete prosit o odpuštění.

Hodnocení slohové práce Mezilidské vztahy (úvaha)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  16 777×
  687 slov

Komentáře ke slohové práci Mezilidské vztahy (úvaha)

Alex
Dík pomůže mi to ve škole jinak moc hezky napsané
Venďa
Wow, nádhera. Taky bych si přála mít tvůj talent...
adriana
krásně zpracovaný =)) se vším souhlasím ..skvělí názor ;)
David
Krásné
Pája
krásné
Silvie Šáfrova silviesafrova(zavináč)seznam.cz
. . . moc pěkné :-)
michal
jedním slovem výborný !
veronika
bezvadné! chtěla bych mít taky talent na psaní slohovek... dávám za jedna!
Veronika
nádherná úvaha.. víc takových..
autorka
páni :), děkuju mockrát, moni, jsi hodná... :)!!! jsem ráda, že se líbí, děkuju...:) taky se měj parádně :) ahoooj :)
Monca
ahoj máš to opravdu krásně napsáno je vidět že si tomu věnovala hodně času a opravdu si myslím že se ti povedla umíš dobře pokad to co si myslíš přeji mnoho takových dalších úspěchu měj se moc krásně ahoj Monca
autorka
děkuji moc za pochvalu, hodně mě potěšila, zahřála, po takové námaze, co jsem s touto prací měla :)...ještě jednou děkuji moc..
Peťka
Opravdu brilantně napsaná úvaha...taky bych chtěla takhle psát