Mikrosociologie

Mikrosociologie = vědní obor zabývající se zkoumáním malých sociálních skupin

Proces socializace (interpretativní sociologie)

  • socializace
    • proces začleňování jedince do společnosti
    • osvojování pozic a rolí, sociální dovednosti, návyků, postojů, přijímá zároveň normy a řád, hlavně identity
    • = vědomí vlastního já
    • = přechod od člověka jako bytosti přírodní (narozené dítě) k bytosti sociální - stává se součástí společnosti (sociálních vztahů) → člověk jako kulturní bytost
    • celoživotní proces - člověk během života přijímá různé role (začíná narozením a končí smrtí)
      • nejintenzivnější v prvních letech života dítěte
  • je vztahem vzájemného působení mezi společností a jedincem - jedinec není pasivní (vlivy vybírá)
  • probíhá v sociálních vztazích - rodina, škola, vrstevnické skupiny
  • mohou mít i negativní charakter
  • zajišťuje kontinuitu společenského vývoje - předání duchovních a materiálních hodnot
    • podstatnou roli hraje primární skupina
  • resocializace
    • přijetí nových norem a hodnot, obvykle spojených s novým sociálním postavením
    • obvykle v pozdějších letech
  • záměrná socializace - aspekt výchovný (rodina, škola)
  • nezáměrná socializace - filmy, reklamy

Zprostředkovatelé socializace (základní)

  • rodina
    • primární skupina - odpovědná za socializaci
    • skupina jedinců, mezi nimiž existují příbuzenské a citové vazby (těsně neformální vztahy)
    • původní a nejdůležitější sociální skupina, výchovná jednotka,
    • je také ekonomickou jednotkou, společně užívaný majetek, a zároveň
    • její funkce a status se při přechodu z tradiční do moderní společnosti změnil - zvyšuje se rozvodovost, ženy touží po kariéře apod.
    • má 4 funkce:
      • biologicko-reprodukční – zachování rodu
      • ekonomická – materiální zabezpečení rodiny
      • výchovná – socializační
      • citová, emocionální – uspokojování citových potřeb členů
  • vrstevnická skupina
    • konkurent rodiny v procesu socializace (v současnosti)
    • vrstevníci = skupina kamarádů - mohou vyznávat jiné hodnoty a jednat podle odlišných norem než osvojené normy od rodiny
  • masmédia
    • přenášejí informace a vědění velkému počtu lidí
    • ovlivňují názory a postoje, formují hodnoty a způsoby chování
    • knihy, noviny, časopisy, filmy, rádio, televize
  • sociální struktura
    • síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti
    • vše, co nás obklopuje; prostředí, kde žijeme; vztahy mezi lidmi; zvyky; rituály
  • → kulturní systém
    • co ve společnosti platí (morálka, právní vztahy, instituce)
    • kultura = vše, co vytvořil člověk
  • socializace
    • kultura se nabízí AKULTURACE → poznáváme ji → část kultury si osvojíme a stane se součástí naší osobnosti PERSONALIZACE; kultury se navzájem ovlivňují ENKULTURACE

Sociální status

  • pozice, jež bývá kladně hodnocena
  • hodnota postavení, které člověk zaujímá v sociálním útvaru
  • místo ve společnosti dané statusovými symboly (znaky, které určují místo)
  • je vázáno s výkonem určité role

Sociální role

  • soubor očekávaných chování člověka za jisté sociální situace (očekáváno ostatními členy stejné sociální skupiny)
  • odráží jeho postavení ve společnosti
  • to, co se očekává od jedince
  • můžeme si role volit (zaměstnání), existují ve spojitosti (učitel a žák, zaměstnanec a zaměstnavatel), některé role jsou nucené (chlapec, dívka, starší člověk), role vzájemně pronikají (role matky a učitelky)
  • dělení soc. rolí:
    • skupinové x individuální
      • skupinové - vedoucí zájmového kroužku
      • individuální - role syna, matky, babičky
    • krátkodobé x trvalé
      • krátkodobé - role návštěvníka kina
      • trvalé - role otce, matky
  • R. K. Merton
    • rozlišuje tři druhy konfliktu rolí:
    • v rámci jedné role - jedinec se nedokáže vyrovnat s požadavky ostatních
    • mezi rolemi - očekávané jednání role může být v protikladu k očekávanému chování jiné role
    • já versus role - spor mezi potřebami a schopnostmi jedince a očekávaným chováním vyplývajícím z role

Sociální mobilita

  • = přesun z jedné společenské vrstvy do jiné
  • vertikální x horizontální
    • vertikální
      • vzestupná - přesun do vyšších společenských vrstev
      • sestupná - do nižších společenských vrstev
    • horizontální
      • územní přemísťování, profesní změna beze změny sociální vrstvy
  • sociální distance
    • soc. vzdálenost mezi pozicemi (vertikální i horizontální měřítko)
    • student v primě x student v oktávě → vertikální
    • žid x křesťan → horizontální
  • intergenerační mobilita x intragenerační mobilita
    • intergenerační mobilita
      • přesun mezi generacemi, děti získávají lepší/horší postavení než mají jejich rodiče
    • intragenerační mobilita
      • přesun v rámci jedné generace, na konči života mají lidé jiné postavení než na začátku
         
  • sociabilita – schopnost jedince se přizpůsobovat novým rolím
    • prosociální chování
      • člověk se chová v souladu s požadavky, aby se začlenil + jeho vlastní iniciativita (učit + výlet)
      • konformní - člověk se chová podle očekávání v dané roli (učit)
      • adaptace
    • nonkonformní
      • člověk neplní požadavky role (špatné známky)
      • asociální chování - člověk se chová proti očekávání dané role (nechodit do školy)
      • maladaptace = špatná adaptace- neschopnost se přizpůsobit požadavkům dané role
      • sociální tenze - tlak nebo napětí způsobeno prostředím
        1. vnější - tlak vnějšího prostředí
        2. vnitřní - naše hodnotová stupnice; svědomí
      • sociální konflikt
      • marginalizace - vyloučení ze skupiny, mimo společnost nebo na její okraj
      • týká se jedince i celé skupiny (sekty; žák ve třídě)
      • deviace - odchylka od normy; porušení soc. norem
        • sociálně patologické jevy - porušování zákonných norem
        • resocializace - obnovení procesu socializace

Reakce na rozpor mezi hodnotami a cíli

Společnost nabízí jedincům jak dosáhnout cílů:

  • konformismus - bezproblémová adaptace, člověk se přizpůsobí
  • inovace
    • člověk přijme hodnoty a cíle společnosti za své, ale k jejich dosažení volí jiné prostředky
    • inovace může být pozitivní i negativní
  • ritualismus - jedinec lpí na osvědčených postupech bez vztahu k cílům společnosti (např. byrokracie)
  • různé formy úniku - jedinec ignoruje cíle i postupy k jejich dosažení
  • vzpoura - jedinec programově nepřijímá ani cíle a hodnoty, ani prostředky k jejich dosažení (např. protest)

Hodnocení referátu Mikrosociologie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  30. srpen 2017
  1 184×
  794 slov

Komentáře k referátu Mikrosociologie