Bosna a Hercegovina je pahorkatá země v centru Balkánského poloostrova o rozloze 51 233 kilometrů čtverečních. Až donedávna to byla část Jugoslávie, z čehož vyplývá, že se jedná o území, které bylo pod nadvládou komunistického impéria. V bývalé Jugoslávii se mísilo několik náboženství (katolíci, muslimové a pravoslavní), existoval zde také jazykový problém (latinka x azbuka) a Jugoslávie navíc postrádala silného vůdce (posledním byl J. B. Tito, který zemřel v 80. letech), takže bylo jen otázkou času, kdy se Jugoslávie rozpadne. Tuto událost ještě více přiblížilo uznání nezávislosti Slovinska (nejdříve Německem).
Dne 15. října 1991 vyhlásil republikový parlament svrchovanost a 5. dubna 1992 byla na základě referenda z 3. března vyhlášena nezávislost Bosny a Hercegoviny na Jugoslávii. Následkem toho vypukla válka. V Bosně a Hercegovině totiž 31% obyvatelstva tvořili Srbové, 17% Chorvaté a 44% muslimové (potomci Slovanů, kteří za turecké nadvlády přestoupili k Islámu). Dalšími méně významnými etnickými skupinami byli(a jsou) Albánci, Turci a Romové. Válka vypukla roku 1992, když síly bosenských Srbů zahájily etnickou čistku, to znamená systematický odsun, někdy i vyhlazování znepřátelených etnických skupin. Čistky si do roku 1994 vyžádaly na 100 000 obětí a polovina z místních 4 mil. obyvatel musela opustit své domovy. Pokusy Organizace Spojených Národů a Evropské Unie o ustálení situace nakonec přinesly očekávaný výsledek. Dne 14. prosince 1995 ukončil válku podpis daytonské dohody. Na základě této dohody je Bosna a Hercegovina rozdělena na dva státní útvary: muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny o rozloze 26 180 km2 a Republiku srbskou o rozloze 25 053 km2. Obě části odděluje 4 kilometry široké a 1030 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo.
Těsně před válkou (v roce 1991) měla Bosna a Hercegovina 4.377 milionů obyvatel. V srpnu 1995 měla 4 651 000 obyvatel. Na konci války bylo však 1.4 milionů lidí v uprchlictví v cizině a stejný počet v Bosně a Hercegovině, ale mimo svá domovská území. Jako měna se až donedávna užívala německá marka, která byla od 22.6. 1998 oficiálním platidlem, ale v současné době se v Bosně používá Euro.
Úředními jazyky jsou: bosenština, chorvatština a srbština. Z náboženství převažuje muslimská víra se 44 procenty věřících, dále pak následuje pravoslavná církev se svými 31 procenty a nakonec katolická církev se 17 procenty.
Těží se zde řada nerostů, především železná ruda, hnědé uhlí a bauxit. Existuje zde také dřevařský průmysl. V zemědělství, které je soustředěno především v údolí řeky Sávy, převažuje živočišná výroba (ovce, skot).
Hospodářská situace Bosny a Hercegoviny je nadále složitá. Zatímco v roce 1990 činil HDP 10.7 mld. USD, v roce 1995 to bylo pouze 1.9 mld. USD a v roce 1998 to bylo 4.1 mld. USD. Růst HDP se nadále zpomaluje; v prvním poválečném roce to bylo 69 procent, v roce 1998 byl růst HDP roven 18 procentům a v roce 1999 činil pouze 8 procent. Hlavním městem Bosny a Hercegoviny je Sarajevo.
Sousedy Bosny a Hercegoviny jsou v současné době Chorvatsko a Bulharsko a Srbsko, v úzkém “vykrojeném” koridoru nad poloostrovem Pelješac sousedí také s Jaderským mořem.
13. červen 2008
5 638×
500 slov
