Čína

Čínská lidová republika se nalézá ve východní Asii při západním pobřeží Tichého oceánu. Svou rozlohou téměř 9,6 milionu km2 (přesně 9 596 691 km2, zhruba rozloha celé Evropy) zaujímá po Rusku a Kanadě třetí místo na světě.
Od severu k jihu se ČLR rozkládá od řeky Chej-lung-ťiang (Amur) na 53o sev..š. ke korálovému útesu Cengmu na nejjižnějším cípu ostrovů Nanša na 4o sev..š. Spojnice měří kolem 5 500 km. Od Pamíru na západě na 73o vých..d. po soutok řek Chej-lung-ťiang a Usuri na 135o vých..d. přesahuje spojnice 5 200 km. Časový rozdíl je více než čtyři hodiny. Čína sousedí s 15 zeměmi a její suchozemská hranice se táhnou v délce 22 800 km.
Na východě a na jihu obklopuje Čínskou pevninu Pochajské moře, které je považováno za čínské kontinentální moře, dále pak moře Žluté, Východočínské a Jihočínské, jež jsou součástí Tichého oceánu. V teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73 milionu km2 se nalézá na 5 400 ostrovů. Největší z nich o rozloze 36.000 km2 je Tchaj-wan, následovaný ostrovem Chaj-nan (34 000 km2). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy jsou Tiaojü a Čchiwei severně od Tchaj-wanu. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, je označováno jako Ostrovy Jihočínského moře, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: Tongša, Siša, Čongša a Nanša.

HOROPIS
Topografie Číny je velice různorodá a komplikovaná. Na jejím území se nalézají štíty velehor stejně jako hluboké kotliny, rovinaté plošiny a dlouhá pohoří i rozsáhlé a úrodné nížiny. Z ptačí perspektivy se povrch čínské pevniny stupňovitě svažuje od západu k východu, a to ve čtyřech základních stupních.
Nejvýše na tomto "schodišti" se nalézají velehorská pásma Čching-chaj - Tibetská náhorní plošina. Pro svou nadmořskou výšku, přesahující 4 000 metrů, je tato oblast často nazývána "Střechou světa". Tady se nachází Ču-mu-lang-ma (Mount Everest), vrchol Himálaje a nejvyšší hora světa (8 848 m).
O stupeň níže jsou rozlehlé prostory Vnitřního Mongolska s pouští Gobi, rozsáhlá Tarimská pánev s pouští Taklamakan, Džungarská pánev, náhorní plošiny provincií Jün-nan a Kuej-čou a S'čchuanská pánev. V průměru dosahují výše mezi 1-2000 metrů.
Třetí stupeň s výškou 500 - 1 000 m začíná na linii, kterou vytvářejí pohoří Velký Chinggan, Tchaichang, Wušan a Süefeng a táhne se až na východní pobřeží. V tomto stupni se nalézají také Severovýchodní, Severočínská a Jihočínská hornatina, kde se střídají kopce s podhůřími.Směrem na východ se potom země svažuje k oceánu a vytváří přímořskou Velkou čínskou nížinu, čtvrtý stupeň schodiště. Ani přilehlé vody Tichého oceánu nepřesahují hloubku 200 metrů.

VODOPIS
Čína oplývá řekami. Více než 1 500 říčních toků má povodí větší než 1 000 km2. Řekami protéká přes 2 700 miliard kubických metrů vody, 5,8 % z celkové množství říčních vod světa. Většina velkých řek pramení v oblasti Čching-chaj - Tibetské náhorní plošiny a v přilehlé provincii Čchingchaj. Čína je mimořádně bohatá na vodní energetické zdroje a s odhadovaným rezervním potenciálem 680 milionů kw zaujímá první místo na světě.
Řeka Jang-c'-ťiang, Žlutá řeka (Chuang-che), Chej-lung-ťiang (Amur), Perlová řeka (Ču-ťiang), Liao-che, Chaj-che, Chuaj-che a Lan-cchang se vlévají se do Tichého oceánu. Řeka Ja-lu-cang-pu-ťiang v Tibetu směřuje nejdříve východním směrem, ale pak se stáčí na jih a pod názvem Brahmaputra se vlévá do Indického oceánu. Ještě na čínském území vytváří Ja-lu-cang-pu-ťiang Velký kaňon, který je svou délkou 504,6 km a hloubkou 6 009m největší na světě. Řeka Ertis Che (Irtyš) pramení v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang a vlévá se do Severního ledového oceánu.
Největší čínskou řekou je Jang-c'-ťiang, nazývaná také Dlouhá řeka. je to třetí nejdelší řeka na světě, po africkém Nilu a jihoamerické Amazonce. Táhne se v délce 6 300 km a její povodí představuje 1 809 milionů km2. Na středním a dolním toku řeky Jang-c' je teplé a vlhké podnebí s velkým množstvím vodních srážek a úrodná půda tak vytváří z této oblasti důležitý zemědělský region. Jang-c'-ťiang, známá jako "zlatá vodní cesta", je dopravní tepnou, spojující západ země s východem. Na severu země je největší řekou Chej-lung-ťiang (Amur) na hranicích Číny s Ruskem, vytvářející zároveň nejdelší sladkovodní hranici na světě. Její celková délka je 4 350 km, z čehož 3 101 km je součástí čínského území. Vedle těchto přírodních toků se v Číně také nalézá člověkem vytvořený proslulý Velký kanál, spojující severočínský Peking s jihočínským městem Chang-čou nedaleko Šanghaje. Práce na této vodní cestě začaly již v 5.století př.n.l. a Velký kanál (nazývaný také Velký průplav) spojuje pět velkých řek: Chaj-che, Žlutou řeku, Chuaj-che, Jang-c' a Čchien-tchang. Velký průplav svou celkovou délkou 1.801 km je největší a zároveň i nejstarší vodní cestou na světě, vytvořenou člověkem.


PŮDNÍ PODMÍNKY A NEROSTNÉ BOHATSTVÍ

V dnešní Číně je obděláváno 108 milionů hektarů půdy a to hlavně v Severovýchodní nížině, Severočínské nížině, v nížině na středním a dolním toku řeky Jang-c', v nížině delty Žluté řeky a v kotlině provincie S'-čchuan. Úrodná černozem Severovýchodní nížiny je ideální pro pěstování obilí, kukuřice, soji, cukrové řepy, čiroku cukrového a lnu. Hnědozem Severočínské nížiny se hodí k pěstování obilí, kukuřice, prosa, čiroku cukrového a bavlny. Hojná jezírka a množství říček v nížinách podél řeky Jang-c'vytvářejí velice příhodné podmínky pro pěstování rýže a k lovu sladkovodních ryb, proto se této oblasti říká "země ryb a rýže." Tato oblast produkuje také velké množství čaje a housenek bource morušového k výrobě hedvábí. Na červenozemi teplé a vlhké kotliny S'-čchuan se po všechna čtyři roční období sklízí rýže, řepka olejnatá a mandarinky.
Lesy pokrývají 128,63 milionu hektarů území Číny. Roste tu bezmála tři tisíce druhů stromů, z nichž některé se téměř nikde jinde nevyskytují (např. sekvoj obrovská, patřící k nejstarším a nejvzácnějším stromům na světě a dorůstající výše 35 metrů).
Pastviny se v Číně nalézají na rozloze 400 milionů hektarů a rozprostírají se od severovýchodu na jihozápad země v délce přes 3 000 km. Zde je soustředěno pěstování dobytka. Stepi autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko jsou nejrozsáhlejšími přírodními pastvinami a domovem koňského a dobytkářského plemene sanche a mongolských ovcí. Pro pěstování dobytka jsou ideální známé pastvinářské oblasti severně a jižně od pohoří Tchien-šan v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Tady se také pěstuje proslulé plemeno koní Ili a sin-ťiangské ovce s vysoce kvalitní vlnou.
Čína má bohaté minerální zásoby, na jejím území se nalézají všechny známé druhy nerostů. Geologové do současné doby odhalily zásoby 151 různých minerálů, takže Čína zaujímá v zásobách nerostných surovin třetí místo na světě. Ověřené energetické zásoby se týkají uhlí, ropy, přírodního plynu a břidličného oleje a dále pak radioaktivních minerálů jako uran a thorium. Uhelné zásoby Číny představují dnes 1,002.49 miliard tun, nacházejících se hlavně v severní Číně, přičemž nejmohutnější jsou v provincii Šan-si a v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Zásoby ropy se nalézají hlavně na severozápadě a také severovýchodě země, v severní a východní Číně. Ověřené zásoby kovových rud zahrnují železo, mangan, vanad a titan. Zásoby železných rud v rozsahu 46,35 miliardy tun jsou hlavně na severovýchodě, severu a jihozápadě Číny. Železné rudy se těží hlavně v oblasti Anšan-Pensi v provincii Liao-ning, na východě provincie Che-pej a v Pančichua v provincii S'-čchuan. V Číně jsou největší zásoby wolframu, cínu, antimonu, zinku, molybdenu, olova, rtuti a dalších barevných kovů na světě .Čínské zásoby vzácných kovů vysoce převyšují jejich celkové množství na světě..

Klimatické podmínky:

Většina země leží v mírném a subtropickém pásmu, nejjižnější oblasti zasahují do tropického pásma, velehorské oblasti na západě země mají vysokohorské podnebí. Určující vliv na čínské podnebí má monzunová cirkulace. Nejvyšší teploty na území ČLR se vyskytují v oblasti Turpanu, kde je nejníže položené místo v zemi – jezero Aydingkol 154 m pod úrovní mořské hladiny. Denní průměrná teplota přesahuje 40°C. V létě může teplota na poušti stoupnout až na 38°C a v noci klesnout na –34°C. Nejchladnější kraje leží na severu a severovýchodě. Ve vnitřním Mongolsku, v okresu Hailar, mají průměrné teploty v lednu -27,7°C.
Trvání a ráz ročních období v jednotlivých částech Číny jsou rozdílné. Liší se i množství srážek. Jejich převážnou část přinášejí letní monzuny od východu a jihovýchodu a směrem do vnitrozemí jich ubývá. Toto nerovnoměrné množství srážek v průběhu roku způsobuje na jedné straně opakovaně záplavy, na druhé straně zase katastrofální sucha.

Čína má třístupňový správní systém:
- provincie, autonomní oblasti a samosprávná města přímo podřízená ústřední vládě
- provincie a autonomní oblasti jsou dál rozděleny na autonomní prefektury, okresy, autonomní okresy a města
- okresy a autonomní okresy resp.prefektury jsou rozděleny dál na města a obce včetně měst a obcí etnických menšin.
Ústava výslovně zmocňuje státní orgány v případě potřeby zřizovat zvláštní administrativní oblasti.
Na začátku roku 2000 bylo v Číně 23 provincií, 5 autonomních oblastí, 4 města přímo podřízená ústřední správě a 2 zvláštní administrativní oblasti, jak ukazuje tabulka v příloze:

Politika:

Čínská lidová republika je republika s vedoucí rolí komunistické strany v čele s prezidentem. V roce 1949 zavládl v Číně komunismus a nastaly mnohé změny. Politika kolísala vůči národnostem mezi tolerancí a snahami vnutit hanské standardy.Životní úroveň většiny obyvatel vzrostla. Rodinný život se značně změnil. Dříve žilo v jedné domácnosti několik generací, dnes jsou rodiny mnohem menší. Také se změnily náboženské zvyky, komunisté začali náboženskou víru potírat. Dělo se tak hlavně v 60 letech během období tzv. kulturní revoluce. Nyní je vláda snášenlivější a lidé mohou znovu volně vyznávat svou víru. Oficiální politika ČLR uznává polyetnickou povahu čínského státu, v němž jsou všechny „menšinové národnosti“ a Hanové formálně rovni. Od konce 70. let usilují ústřední úřady o to, aby si hlaví „menšinové národnosti“ naklonily, například sponzorováním obnovy náboženských svátků a zvyšováním subvence nejchudším národnostním oblastem. Metodou „cukru a biče“ se tak čínské vládě poměrně úspěšně daří předcházet větším etnickým konfliktům.
Politika zahájená počátkem 80. let, která si kladla za cíl rodinu s jediným dítětem, by měla zastavit přírůstek obyvatelstva. Protože podle konfucianismu jsou ženy považovány za méněcenné, ovlivnila tato politika i vysokou míru potratů ženských plodů. Demografové počítají s tím, že asi 70 mil. mužů nenajde v roce 200 žádnou partnerku.

Prezident ČLR: Ťiang Ce-min – 27.3.1993 se stal nástupcem Jang Šang-kchuna ve funkci prezidenta
Předseda vlády: Ču Žung-ti- 17.3.1998 se stal premiérem
Ministr zahraničí: Tchaj Ťia-süan – od roku 1998
Ministr Obrany: Chi hao-ťian- ministrem od roku 1998

Číňané tvoří 91,9% obyvatel.porodnost 2,1% úmrtnost je 0,63 %.rodina průměrně 3,96 členů. Každý den se tu narodí okolo 50000 dětí. Pro snížení porodnosti byl vyhlášen program, že se přídavky budou dávat pouze jen na jedno dítě. Ale úspěch je jen částečný. Délka života u mužů je 67 a u žen 71.Děti do 15 let tvoří 27%populace, negramotných je 15,9%.
Čína patří mezi mnohonárodnostní země.Čínské obyvatelstvo tvoří z 93% etničtí Číňané, Hanové/Chanové (jejich počet tedy přesahuje miliardu jedinců). Zbývajících 7% obyvatel Číny (více než 100 miliónů příslušníků „menšinových národností“) obývá téměř 60% rozlohy země. Žije zde 55 menšinových národností. Počet příslušníků národnosti Hui, Miao, Yi, Zhuang, Bouyei, Dong, Yao, Bai, Tujia, Hani přesahuje milion, a stejně tak i Mongolové, Tibeťané, Korejci, Mandžuové a Ujguři.
V současné době tvoří 51,6 % obyv. muži, 48,4 % ženy. Přes 30 % lidí žije ve městech, zbytek na venkově. Náboženství : 58% bez vyznání,30% taoismus a konfuciánství,buddhisté 8%,muslimové 2,5%.Od roku 1979 rozpuštění hospodářských komun,podpora individuálního podnikání,přístup cizího kapitálu,zvláštní ekonomické zóny.
Hrubý národní produkt 370 USD na obyvatele,Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí 59,7% z čehož 66,7% pracuje v zemědělství,vytváří 27%hrubého domácího produktu.obdělává se 10,1% území41,7% pastviny,13,2 zalesněno.
Dopravní síť zahrnuje 53 400 km železnic, tratě jsou většinou už zastaralé a nevýkonné, 1 mil. km silnic, asi je 83 % je s pevným povrchem, a 109 200 km vodních cest, do kterých je zahrnuto i námořní obchodní loďstvo. Hlavní přístav je v Šanghaji.

Hlavní úspěchy ekonomiky

Za 50 let existence ČLR velké množství významných čínských vědeckých a technických expertů věnovalo vlasti svůj talent a vědomosti a obohatilo celou zemi. Z nich jsou nejvýznačnější následující osobnosti: Li Si-kuang, který se zasloužil o změnu názoru, že Čína je zemí s malými zásobami ropy, Čchian Siue-sen, "otec čínských raket," Čchian San-čchiang, který zodpovídal za vytvoření Ústavu atomové energie, Tchang Ao-čching, průkopník kvantové chemie v Číně, Juan Long-pching, který významně přispěl k vývoji hybridu rýže a Wang Süan, vedoucí technické revoluce v tiskařském průmyslu.
Jako v jiných oblastech, i na poli vědy a techniky dosáhla ČLR významné úspěchy, mezi něž patří zvlášť následující:
- objevení bohatých ropných nalezišť u města Ta-čching v provincii Chej-lung-ťiang v r.1953, přičemž už v září 1959 došlo k zahájení těžby s roční produkcí více než 50 milionů tun ropy
- výstavba prvního atomového reaktoru, který byl dán do provozu v červnu 1958. V prosinci 1980 začal pak fungovat atomový reaktor nové generace, svědčící o tom, že čínská nukleární technologie dosáhla nejpokročilejší světové úrovně
- vyzkoušení atomových a vodíkových bomb. V říjnu 1964 Čína v Lop Nur v Ujgurské AO Sin-ťiang provedla pokusný výbuch atomové bomby a stala se tak po USA a SSSR třetí zemí na světě, vlastnila atomovou zbraň. Vodíkovou bombu Čína úspěšně vyzkoušela v červnu 1967
- syntéza krystalického inzulínu, bioaktivního proteinu, kterou ve spolupráci s dalšími výzkumnými pracovišti provedl po šesti letech usilovné práce Biochemický ústav Čínské akademie věd v září 1965. Čína se tak na tomto poli dostala do čela světového výzkumu
- instalace pozitron-negatronového elektronického srážeče v Pekingu, který umožňuje další vědecký výzkum v oblasti fyziky, energetiky, surovin a materiálů, biologie, chemie a integrovaných okruhů, ale také produkovat určité komodity na export
- výstavba atomových elektráren v provinciích Če-ťiang a Kuang-tung, která po zpracování projektů byla zahájena počátkem roku 1985
- vypuštění raket, kdy Čína v květnu 1980 vypustila raketu do předem stanovené oblasti Tichého oceánu, čímž poprvé ze svého území vypustila raketu do mezinárodních vod. V roce 1982 Čína poprvé vypustila raketu do vesmíru, čímž se po SSSR, USA a Japonsku stala čtvrtou zemí, která disponuje tak silným raketovým systémem. V říjnu 1982 Čína úspěšně vypustila raketu z ponorky a v září 1988 z atomové ponorky
- zvládnutí techniky vypouštění družic. V dubnu 1970 v Číně vyrobený raketový nosič "Dlouhý pochod I" vynesl na oběžnou dráhu první čínskou družici "Tong-fang-chong I." Tím se Čína stala pátou zemí na světě, která po SSSR, USA, Francii a Japonsku je schopna vyrábět a vypouštět pokusné vědecké družice, k návratu na zem určené a stacionární komunikační družice. Zároveň zvládla pokročilé techniky na zem se vracejících družic, vypouštění několika družic z jednoho raketového nosiče a synchropoziční techniku. V dubnu 1990 raketový nosič "Dlouhý pochod III" úspěšně vynesl na oběžnou dráhu první zahraniční družici "Asie I", čímž Čína vstoupila na mezinárodní trhy i v této oblasti.

ČÍNSKÉ SVÁTKY

Číňané slaví svátky státní a svátky tradiční. Obyvatelé křesťanského, muslimského či jiného vyznání kromě toho dodržují i své náboženské svátky. Státem uznávanými svátky je v Číně Nový rok (1.leden - volný den), Svátky jara (Nový rok podle lunárního kalendáře - třídenní volno), Mezinárodní den žen (8.března), Svátek stromu (12.března), Svátek práce (1.květen - volný den), Svátek mládí (4.květen), Mezinárodní den dětí (1.června), Den Čínské lidové osvobozenecké armády (1.srpna - výročí jejího založení), Den učitelů (10.září) a Státní svátek (1.října - dvoudenní volno).
Velice malebné jsou oslavy tradičních čínských svátků, jejichž konání se určuje dle lunárního kalendáře a proto se konají v různých termínech roku.
Největším tradičním čínským svátkem jsou Svátky jara. Až do přijetí gregoriánského kalendáře v roce 1911 se nazýval Novým rokem, přejmenován byl kvůli rozlišení. Svátky jara jsou příležitostí pro shromáždění rodiny při poslední večeři dvanáctiměsíčního lunárního roku a pro vzájemné družné návštěvy příbuzných a přátel v následujících dnech. Součástí mnoha lidových slavností při této příležitosti jsou také tradiční taneční představení ve zvířecích převlecích, zvlášť lví a dračí tance, chození na chůdách a mnoho dalších atrakcí

TURISTIKA

Moderní turistika se začala v Číně rozvíjet až počátkem padesátých let. V r.1954 vznikla Čínská kancelář pro cesty do zahraničí se 14 filiálkami v Kantonu, Šanghaji, Pekingu a dalších městech. V r.1964 byl pak zřízen Čínský státní turistický úřad. Teprve po zahájení politiky reforem a otevírání se světu v r.1978 se však turistika v Číně začala prudce rozvíjet. V r.1998 navštívilo Čínu 63.48 milionu turistů, z nichž 7.11 milionu bylo turistů zahraničních, pětinásobek ve srovnání s r.1978. Příjem valut z tohoto podnikání dosáhl 12.6 miliard dolarů, což bylo 48 krát více než v r.1978. V současnosti je Čína cílem turistů z celého světa a je na šestém místě ve světě co do počtu příjezdů do země. Výrazně se také rozvíjí domácí turistika. V r.1998 počet domácích turistů dosáhl počtu 695 milionů, kteří na cestování vydali 239.1 miliardy jüanů, což je ve srovnání s r.1995 o 10 % více co do počtu turistů a o 74 % vice co do výdajů. Spolu se zlepšováním celkové životní úrovně projevují obyvatelé Číny stále větší zájem o cestování do zahraničí. V posledních letech Číňané vyjížděli hlavně do jihovýchodní Asie a do Evropy. Také v Číně otevřela řada zahraničních turistických kanceláří svoje filiálky a snaží se tu získat zákazníky.
V současnosti se Čína rychle stává zemí rozvinuté turistiky a neustále se tu zkvalitňují turistická zařízení a služby. Odhaduje se, že v r.2020 Čína bude hlavním cílem turistiky ve světě a že bude zaujímat čtvrté místo co do počtu turistických aktivit vlastních občanů.

TURISTICKÉ OBLASTI

Čína je rozsáhlou zemí, oplývající bezpočtem turistických atrakcí. Jsou tu jedinečné historické lokality i nádherné přírodní scenérie. Člověk se tu setká s malebnou krajinou stejně jako s různorodými barvitými zvyky místních obyvatel.
V současnosti jsou v Číně dvě hlavní turistické trasy. Jedna ve tvaru písmene S je tradiční trasou, zahrnující známá čínská politická a kulturní centra jako je Peking, Si-an, Šanghaj, Su-čou a Chang-čou. Účastníci této trasy mohou stanout na Velké čínské zdi v Pa-ta-lingu, navštívit Zakázané město neboli Císařský palác a Chrám nebes v Pekingu, prohlédnout si terakotové válečníky a koně v mausoleu Prvního císaře dynastie Čchin v provincii Šen-si, Pagodu Velké divoké husy v Si-anu, procházet se po hlavních třídách a novou zónou Pchu-tung v Šanghaji, potěšit se prohlídkou zahrad v Su-čou a pohledem na Západní jezero v Chang-čou. Druhá trasa ve tvaru srpku měsíce zahrnuje pobřežní otevřené regiony jako je Liaotungský a Šantungský poloostrov a delty řek Jang-c' a Perlové řeky. Na ní se návštěvníci mohou přesvědčit o obrovských změnách, ke kterým v Číně došlo v posledních dvaceti letech a ocenit kouzelné pobřežní oblasti severní a jižní Číny. V přístavních městech je také mnoho míst pro trávení příjemného oddechu. V r.1999 v rámci Mezinárodního ekologického turistického roku Čína sponzorovala ekologickou trasu, která se zaměřila na šíření myšlenek ochrany přírody. Trasa začínala ve stepích Vnitřního Mongolska a pokračovala přes centrální Čínu až do oblastí, sousedících s Vietnamem. Na trase je mnoho pamětihodností a přírodních krás.
Pro turisty je přímo pokladem velice přitažlivá čínská hudba, tance a opera a také velice různorodé a bohaté zvyky národnostních menšin, s nimiž se mohou setkat i na řadě lokálních slavností a festivalů. Naprostou nezbytností pro turisty je ochutnávka jídel proslulé čínské kuchyně, mezi něž patří Pekingská kachna v restauraci Čchua-ťu-te, vařené skopové maso po mongolsku, Kantonské pečené sele, Changčouská ryba ze Západního jezera na víně, S'čchuanské pálivé fazole a mnohé další pochoutky čínského kulinářského umění.

Historické památky:

Velká čínská zeď - symbol čínského národa, se počalo konstruovat v 7. století před naším letopočtem. Začíná u Shanhaiguanu na východě a končí u Jiayuguanu na západě, ve své délce přes 6000 km protíná 7 provincií, městských řízení a autonomních oblastí. Čínská zeď je jedním z největších stavebních projektů na světě.

Zakázané město – známé rovněž jako Západní, bylo imperiální sídlo vládců dynastií Ming a Qing. Bylo postaveno v letech 1406, později bylo dále rekonstruováno a rozšířeno na současných 720 000 m2. S téměř 10 000 halami a pokoji a 3 km dlouhou zdí je největším existujícím souborem čínské palácové architektury. Dříve byl palác místem, kde panovník pořádal velkolepé ceremonie a oficiální audience, zatímco později sloučil k vyřizování úředních záležitostí a jedna jeho část jako sídlo vládcovi rodiny.

Hroby Mingů – nazývané rovněž Třicáté, které se nalézají 50 kilometrů severozápadně od Pekingu, je pohřebiště 13 císařů a jejich císařoven dynastie Mingů (1406-1644). Hrobky jsou rozptýleny na ploše asi 40 km2 a jsou chráněny impozantními a skvostnými horskými hřebeny na východě, západě a severu. Nejzajímavější stavby jsou kamenné podzemní chodby a věře vedoucí do hrobek, kamenná deka na věži, kamenné sochy zvířat a postav, velkolepá pohřební komora nebo podzemní palác Dinglingova mausolea.

Letní palác – leží asi 16 kilometrů severozápadně od Pekingu, bylo letní sídlo dynastii Qing. Rozsáhlé stavební práce začaly zde v r. 1750 a byly kompletně dokončeny za 15 let. Zahrady tvoří Kunmingské jezero a pahorek, dohromady pokrývají území o rozloze 290 hektarů, z čehož tři čtvrtiny zabírá jezero. Letní palác je nejskvostnější vládní zahradou přetrvávající v Číně.

Pekingská univerzita – se zahradou Yan zaujímá rozlohu 160 ha, z nichž jednu desetinu zabírá jezero. V severní části je stará Yenching univerzita a část zahrad Mingů a Qingů(1368-1911 n.l) Jezero, které se nazývá Bezejmenné, zrcadluje okolní krajinu. Centrální část budovaná od roku 1952 obsahuje budovy s třídami. Uprostřed se nachází knihovna, která se honosí vlastnictvím 3 600 000 svazků.

Náměstí Tian an Men –Brána, původně nazývaná Chengtianmen brána, je hlavním vstupem do zakázaného města dynastie Ming a Qing a je především známa svou polohou. Na Tian An Men bránu byla přejmenována v osmém roce vlády císaře Shunzhi z dynastie Qing. Po převratu se stalo náměstí místem, kde se konaly vlastenecké a demokratické demonstrace. 1. října 1949 zde předseda Mao Ce-Tung slavnostně prohlásil z řečniště založení Čínské lidové republiky. Je jedním z největších náměstí na světě, zaujímá rozlohu 400 000 m2 a pojme shromáždění o 500 000 účastníků.

Zdroj : Embassy of China in Czech Republic,
Cestopis Čína 99

Příloha

Název Správní centrum Rozloha Počet obyvatel km2 v milionech-1997

Město Peking Peking 16 800 12,400
Město Šanghaj Šanghaj 6 200 14,570
Město Tiencin Tiencin 11 300 9,530
Město Čchung-čching Čchung-čching 82 000 30,420

Provincie
An-chuej Che-fej 139 000 61,270
Če-ťiang Chang-čou 101 800 44,350
Čching-chaj Si-ning 720 000 4,960
Fu-ťien Fu-čou 120 000 32,820
Chaj-nan Chaj-kchou 34 000 7,430
Che-nan Čeng-čou 167 000 92,430
Che-pej Š'-ťia-čuang 190 000 65,250
Chej-lung-ťiang Charbin 469 000 37,510
Chunan Čchang-ša 210 000 64,650
Chu-pej Wu-chan 187 400 58,730
Jün-nan Kchun-ming 394 000 40,940
Kan-su Lan-čou 450 000 24,940
Kuang-tung Kuang-čou 186 000 70,510
Kuej-čou Kuej-jang 170 000 36,060
Liao-ning Šen-jang 145 700 41,380
S'-čchuan Čcheng-tu 488 000 84,340
Šan-si Tchaj-jüan 156 000 31,410
Šan-tung Ťi-nan 153 000 87,850
Šen-si Si-an 205 000 35,700
Ťi-lin Čchang-čchun 187 000 26,280
Ťiang-si Nan-čchang 166 600 41,500
Ťiang-su Nanking 102 600 71,480

Autonomní oblasti
Čuangská AO Kuang-si Nan-ning 236 300 46,330
Chuejská AO Ning-sia Jin-čchuan 66 400 5,300
Tibetská AO Lhasa 1 220 000 2,480
Ujgurská AO Sin-ťiang Ürümči 1 600 000 17,180
AO Vnitřní Mongolsko Chöch chot 1 183 000 23,260

Zvl.administr.oblasti
Hongkong Hongkong 1 092 6,500
Macao Macao 17 410
Provincie Tchaj-wan Taipei 36 000 21,520

Hodnocení referátu Čína

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  6. prosinec 2007
  6 452×
  3928 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Čína

Markéta
je to velmi dobrý zdroj a je i zajímavý takže se s toho dá ledacos vzít. díky za tuto stránku mam referát