Čína

Čína je největším východoasijským státem, i když valná část jejího území sahá i do centrální Asie. Rozlohou je po Sovětském svazu a zhruba stejně veliké Kanadě největší zemí světa, počtem svých obyvatel daleko předčí ostatní země. Je veliká skoro jako Evropa, má však mnohem více lidí.
Velkou část země tvoří vysočiny a vysoko položené náhorní plošiny. Skoro 70% území leží ve výšce nad 1 000m. Nížiny, většinou hustě obydlené a intenzívně obdělávané, činí něco přes 10%rozlohy. Hlavním klimatickým a krajinným předělem je hřeben Velkého Chinganu, dosahující skoro 2 000m, Sveročínská vysočina, západní okraj Sečuánské pánve, Čínsko-tibetská a Jünnanská vysočina. Západně od tohoto předělu leží vysoká pohoří Ťan-Šanu (Chang-Tengri 6 995m), Pamíru (muztag-Ata 7 860m), mohutného masívu Kchun-lunu (Ulug-Muztag 7 723m), pohoří Karákoram, Transhimaláje a Himaláje (Mt Everest 8 848m) s nejvyššími horami světa. Pohoří uzavírají rozsáhlé bezodtoké pánve, jako např. pánev Tarimská s Turfanskou proláklinou (-154m), nebo Tibetská plošina s nadmořskou výškou v průměru 4 000-5 000m. Na východ se území svažuje k mořskému pobřeží a tímto směrem také tečou hlavní čínské řeky Chuang-che a Jang-tse. Mezi nimi probíhá od západu k východu dlouhé rovnoběžkové pohoří Čchin-ling-šan (4 600m), které je výrazným klimatickým a krajinným rozmezím severní a jižní Číny.
Na severu převládá mírné klima s pravidelnými zimními mrazy. Množství srážek je menší a jeho rozložení se řídí zhruba vzdáleností od Tichého oceánu. Naproti tomu jih už má typicky monzunové, vlhké subtropické až tropické podnebí. Zimní monzun přináší jasné, suché a poměrně chladné počasí a vane převážně od severozápadu. Letní monzun přichází od jihu až jihovýchodu a přináší teplé a vlhké počasí. Monzunové deště jsou ovlivněny horskými svahy, které jim stojí v cestě a proto do horského vnitrozemí už téměř neproniknou. Proto je tam extrémně suché vnitrozemské podnebí s velkými tepelnými rozdíly. Zdejší suché pastviny a stepi přecházejí na severu v rozsáhlou kamenitou poušť Gobi.
Řeky vznikají hlavně z monzunů a z tajících ledovců. Většina jich zaniká v suchých oblastech a proto je více než 1/3 území bezodtokou oblastí. Řeky mají velký plavební, zavlažovací a energetický význam.
Čína má bohatá naleziště černého uhlí, ropy a zemního plynu, dále železné rudy, barevných kovů a solí.
Kolem 95% obyvatelstva tvoří Číńané. Na severu a západě žije na 40 různých nečínských národností. Čínský národ je nejpočetnější a zároveň také nejstarší národ světa. Čínská civilizace se vyznačuje ojedinělou národní, jazykovou a geografickou kontinuitou po tisíciletí. Obyvatelstvo se soustřeďuje hlavně do měst - proto je zde mnoho milionových velkoměst. Vedle hlavního města Pekingu je to Šanghaj, Čchung-Čching, Kuang-džou, Šen-jang, Tchien-ťin, Lü-Ta, Wu-chan, Nan-Ting a mnohá další.
V Číně je rýže nedílnou součástí potravy. Jedí ji jakkoli upravenou zatepla, ale i nasladko a zastudena. Všude se jí tradičními čínskými hůlkami.

Geografická charakteristika Asie

Asie je největším světadílem (44,4mil. km2, tj. 30% souše). Zasahuje do všech 4 polokoulí. Na asijském kontinentě žije přes 1/2 světového obyvatelstva. Evropa a Asie tvoří Eurasii. Mezi nimi je umělá hranice, která vznikla kulturními odlišnostmi: východní úpatí Uralu, řeka Emba, pobřeží Kaspického moře, Rostov na Donu, Azovské moře, Černé moře, Bospor, Dardanely, Suezský průplav.
Pobřeží pevniny je velmi členité. Tichý oceán oblévá Korejský poloos. a poloos. Zadní Indie i s Malajským poloos., do Indického oceánu vybíhá poloos. Přední Indie a Arabský poloos. (Nejv. poloos. světa). Mezi Středozemním mořem, Egejským a Černým se rozkládá poloos. Malá Asie. Ostrovy zaujímají přibližně 2mil. km2, mezi největší náleží Borneo, Sumatra, Cejlon, Velké a Malé Sundy, Japonské souostroví, Filipíny.

Reliéf
Asie je nejvýše položený světadíl-průměrná nadm. výška je 900m. Základem geologické stavby jsou prahorní pevninské štíty a tabule. Na severu Sibiřský štít, na východě Čínská tabule, na jihu Arabský štít a Indická tabule.
Alpsko-himalájské vrásnění ve třetihorách vytvořilo mohutné horské systémy. Zahrnují pás pohoří táhnoucí se v několika větvích od západu k východu: Arménská vysočina,Pamír, Hindukúš. V nejvyšších pohořích světa Karákoramu a Himaláji je 14 osmitisícových vrcholů. Nejvyšší je Mt. Everest (8848), druhý je vrchol K2 v Karákoramu.
Nejrozlehlejšími nížinami jsou Západosibiřská rovina, Turanská nížiny, Severosibiřská nížina, Mezopotámská nížina, Velká čínská nížina a Indogažská nížina. Největší náhorní plošinou světa je Tibetská plošina s průměrnou nadm.v. 4000-4500m n.m..

Vodstvo
Většina řek pramení ve vysokých pohořích, říční síť je závislá na podnebí a reliéfu. 40% světadílu zabírají bezodtoké oblasti.
Nejdelší řeka Asie a 3. nejdelší světa je Chang Jiang (Jang ce ťang).
Sibiřské řeky: Jenisej, Ob, Lena. V zimě nízký stav vody, na 6-8 měsíců pokryty silným ledem.
Monzunové řeky: Huang He, Mekong, Brahmaputra, Ganga , Indus, Godávárí,Iravadi
Brahmaputra s Gangou tvoří největší deltu na světě.
V Turanské nížině jsou nejdůležitějšími řekami Amudarja a Syrdarja, v Mezopotamské nížině Eufrat a Tigris.

Bezodtoké Kaspické moře je největší zásobárnou slané jezerní vody. Aralské jezero, díky velkému odběru vody, rychle vysychá. Nejhlubším jezerem je Bajkal. Nejnižší místo na povrchu země je dno Mrtvého moře (-401m).

Podnebí
Na většině území převládá kontinentální klima, směrem do nitra ubývá srážek a zvyšuje se teplota. Lze rozlišit 4 hlavní a tři přechodné podnebné pásy:
Pás rovníkového klimatu: vydatné srážky, tropický deštný prales. Indonésie
Pás rovníkových monzunů: ovlivňován monzuny, nejsilněji v Indii. Jižní, jihovýchodní a východní část Asie. Jedno z nejdeštivějších míst na světě je Čarápundží v Indii.
V oblasti jihovýchodní Asie vznikají nad Tichým oceánem Tajfuny.
Kontinentální typ tropického pásu:mimořádná suchost, horké léto, pouště a polopouště. Arabský poloostrov
Subtropický pás:-západní pobřeží (středomořské klima)-teplé suché léto, deštivá mírná zima
-východní pobřeží-vliv monzunu, srážky v létě, suchá a chladná zima
Mírný pás:největší část Asie, roční teplotní amplitudy až 60 C. V zimě v nitru kontinentu mrazy kolem -30 až -40C. Srážky v letním období. v severní části převažují nad výparem, v jižní naopak-vznik pouští.
Arktický (polární) pás: v létě i nad 0 C, v zimě díky oceánu pouze kolem -30 C . Největší roční změny teplot v kontinentální části pásu na území Ruska. Ojmjakon (V Rusko) až -80C v zimě a 30 C v létě.

Obyvatelstvo
Asie je nejlidnatější světadíl, žije zde kolem 3,5 miliardy obyvatel. Nejlidnatější je Čína (1,2 miliardy), následuje Indie. Rozdílná hustota obyvatel od Mongolska (1/km2) po Bangladéš (900/km2).
rasy: europoidní: Indové a národy k Malé Asii
mongoloidní:Číňané
Asie je kolébkou všech velkých náboženství, zrodil se zde hinduismus, buddhismus, judaismus, islám i křesťanství.

Zemědělství
Nižší úroveň, převládá jednoduché plantážní zemědělství.
Rostlinná výroba
tropický pás - batáty, soja, citrusy
monzumová Asie - rýže - největší producent Čína, Malajsie, Thajsko (i přebytek)
bavlna, kaučuk, čaj, datle, koření
subtropický a mírný pás-pšenice (35% svět.objemu) - nejvíce Čína, Indie, Turecko, Pákistán
kukuřice, soja, proso, brambory
Živočišná výroba
Druhořadé postavení, hinduismus zakazuje zabíjet skot a islám konzumaci vepřového masa. Nejvýznamnějším zvířetem J a JV Asie je buvol a jak. V polopouštních a pouštních oblastech se chovají velbloudi, ovce a kozy. Čína a Mongolsko-koně, osli, muly, mezci, Japonsko. bourec morušový. Významný je rybolov, úlovkem ryb je na 1. místě na světě Japonsko.

Průmysl
Asie má obrovské nerostné bohatství - největší v Rusku, velká část na Sibiři, špatně přístupné. Ve většině států je průmyslová výroba zaměřená na zpracování zemědělských produktů a těžební, textilní a kožedělný průmysl. Pro Japonsko a Izrael a tzv. nově industrializované země je průmyslová výroby zaměřena na náročné strojírenství a biotechnologie, výrobu dopravních prostředků a petrochemických produktů.
Nejvíce uhlí a železné ropy produkuje Čína a Indie. Státy v oblasti Perského zálivu, také Čína, Indonésie a Brunej, jsou světově významné v těžbě ropy a zemního plynu. Světovou produkci cínu mají Malajsie a Indonésie. manganu Filipíny a Indonésie a wolframu Thajsko a Barma.
Velcí asijští tygři/dravci: Japonsko
Malí asijští tygři (nově industrializované státy): J Korea, Taiwan, Hong Kong, Čína
Východní Asie
Čína, Korejský poloostrov, Japonsko, Mongolsko

Čína
Čínská lidová republika je 2. největší asijský stát po Rusku, 3. na světě a nejlidnatější stát světa. V roce 1981 byl vyhlášen protipopulační program plánované rodiny a byl vytyčen cíl 1 dítě v rodině. Došlo ke snížení přirozeného přírůstku obyvatel.
Čína má pestré přírodní podmínky a značné nerostné bohatství-zásoby černého uhlí (1/5 světových zásob), ropy, zemního plynu, železných rud.
V průmyslu převažují odvětví těžkého průmyslu. Zemědělství má bohatou tradici, pěstuje se hlavně rýže, pšenice, bavlna, juta, tabák.
Čína je vyspělejší než sousední Indie. Ve světovém hospodářství je postavení Číny v některých odvětvích špičkové, v jiných periferní. Čína se řadí mezi nejdynamičtěji se rozvíjející země světa.

Japonsko
Japonské císařství je nazýváno zemí 21. století a je to 2. nejvyspělejší ekonomická mocnost světa. Ve výrobě používá nejpokrokovější technologie. K velkému rozvoji došlo po válce. Japonsko má téměř nulové surovinové zásoby. V 50. letech začali s těžkým průmyslem - železo, ocel, auta, lodě, postupná orientace na elektrotechniku, elektroniku. Zemědělství není příliš výkonné, ale objemem úlovku ryb se řadí na první místo na světě.
Japonsko patří k nejlidnatějším zemím světa, ve městech žije téměř 80% obyvatelstva. V Tokijském metropolitním areálu žije na ploše 700km 25 miliónů lidí.

Korejský poloostrov
Jižní Korea - relativně vyspělý průmyslový stát
Severní Korea (Korejská lidově demokratická republika - KLDR) - komunistický stát

Indie
Indická republika vznikla v roce 1947, do té doby byla pod nadvládou Británie. Indie je mnohonárodnostní stát se složitými náboženskými, jazykovými a společenskými vztahy. Problémem je nízká vzdělanost, výživa obyvatel, přetrvávající kastovní systém, obrovský přírůstek obyvatel.
Rozhodující složku hospodářství tvoří zemědělství, v průmyslu má převahu textilní a potravinářský.

Hodnocení referátu Čína

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  19. květen 2008
  5 008×
  1512 slov

Komentáře k referátu Čína