Hospodářství Sahelu

Slovem SAHEL ( arabsky = břeh ) pojmenovali arabští kočovníci na velbloudech přechodné území mezi pouští a savanou. Sahel je též území, kde se stýká bílá rasa pasteveckých národů z afrického severu (Berbeři, Arabové) s černým obyvatelstvem střední a západní Afriky.

Je to polopouštní území v Africe na jižním okraji Sahary, táhnoucí se napříč africkým kontinentem od Mauretánie na západě po Somálsko na východě. Povrch tvoří převážně suché savany a polopouště. Průměrná roční teplota se až s výjimkou hor pohybuje mezi 24-28°C, průměrné srážky 200-600mm.
Patří sem státy subsaharské Afriky:Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Súdán, Etiopie, Eritrea, Somálsko a Džibutsko.

Pro tuto oblast je příznačné, že se zde v posledních desetiletích velmi změnily fyzicko - geografické podmínky, a to zejména co se týče podnebí. Oblast Sahelu jako jedna z mála na světě trpí v posledních 30-40 letech dlouhými periodami sucha, které se zde tak často nikdy nevyskytovaly. V důsledku změny klimatu dochází k rychlému rozšiřování největší pouště na světě – Sahary - tzv. desertifikaci. Následkem toho je prudký úbytek biologické produktivity a kvality půdy, což vede k vytváření krajiny podobné poušti.

Rozšiřování Sahary dále napomáhají neustále se zvyšující stavy skotu, které nejenže vypásají vegetaci, ale svými kopyty narušují půdu a při období dešťů dochází k rozsáhlé erozi.

Dále tuto oblast spojuje přibližně stejná a ve většině států velmi špatná ekonomická situace.

Hrubý domácí produkt na obyvatele v USD má nejvyšší Džibutsko - 700 USD a Mauretánie - 500 USD. Je to způsobeno zejména různě vyvinutou ekonomikou daných států a výskytem důležitých nerostných surovin. Co se týká hospodářského růstu, je až na výjimky nepravidelný, zatížený dluhy a ekonomikou, která je zaměřena na vývoz jednoho či dvou druhů komodit, které při náhlých poklesech cen prudce změní ekonomický stav dané země v její neprospěch.

Věková struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva je vyrovnaná a pohybuje se kolem 50%, Sahel jako celek má dobré perspektivy co se týká budoucího počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. V dalších letech se čeká nejen jeho procentuelní růst , ale i jeho počet bude v dalších 10 - 20 letech poměrně rychle stoupat.

Nejdůležitější vývozní produkty jsou téměř výhradně přírodního charakteru. Jedná se zejména o komodity jako je káva v Etiopii, dobytek, bavlna a sezam.Tyto komodity jsou ze zemí vyváženy především v surovém stavu a za nízkou cenu, což by se nemuselo v budoucnosti vyplatit. Zejména zpracování bavlny by se mohlo odehrávat právě zde, v Sahelu, kde je již dnes dostatek levné pracovní síly. Dále jsou vyváženy nerostné suroviny – uran z Nigeru a železná ruda z Mauretánie, také až na výjimky v neupraveném stavu a samozřejmě za nízkou cenu.

Služby se nejvíce podílejí na HDP v Džibutsku 77%, zde je tato vysoká hodnota způsobena tím, že ekonomika státu se soustřeďuje výhradně na poskytování služeb spojených s velkým přístavištěm a překladištěm v hlavním městě. Eritrea 66% má vysoký HDP služeb vytvořen téměř stejně jako Džibutsko. Končí zde železnice, která vede z Etiopie, a místní přístavy slouží jako překladiště. Nejnižší HDP služeb má Somálsko 26%, což je způsobeno zejména špatnými přírodními podmínkami pro vznik mezinárodních přístavů a izolací ekonomiky od světa.

Tvorba průmyslu na HDP je téměř výhradně spojena s těžbou nerostných surovin, zbytek podílu tvoří různé montážní dílny, které nevyžadují příliš kvalifikovanou pracovní sílu a nepříliš rozvinutý zpracovatelský průmysl zpracovávající zemědělské produkty. Nejvyšší podíl na HDP mají Niger 40%, a to zejména díky těžbě uranu, a Mauretánie 32% s těžbou železa. Nejnižší podíl na HDP má Somálsko 9%.

Podíl zemědělství na ekonomice je silně ovlivněn přírodními podmínkami. Vykazuje velké rozdíly v rámci Sahelu. Převážně se zde jedná o extenzívní rostlinnou výrobu a kočovný chov dobytka, jako např. hovězího dobytka, ovcí, koz, velbloudů, drůbeže a lov ryb. Rostlinná výroba se soustřeďuje na pěstování kukuřice, ječmene, pšenice, prosa, sorga ,rýže, jam, batátů, manioku a cukrové třtiny. Nejvyšší podíl mají Somálsko 65%, Etiopie 57%, Čad a Mali 46%, nejnižší naopak v Džibutsku 3% a Eritree 12%, jejichž ekonomika je založena na zcela jiných základech než je obvyklé u většiny rozvojových zemí.

Mezi hlavní dovozní artikly patří potraviny, průmyslové výrobky, stroje, zařízení, ropné produkty, textil. Státy Sahelu se převážně soustřeďují na vývoz živého dobytka, masa, kůží, kožešin, kávy a v malém množství také bavlny, arašídů a ryb.

BATÁTY : škrobnaté a cukernaté kořenové hlízy povijnice jedlé požívané v tropech jako brambory
JAMY : škrobnaté kožovité hlízy vytrvalé subtropické rostliny s oplétavou lodyhou

Hodnocení referátu Hospodářství Sahelu

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  11. květen 2008
  3 241×
  708 slov

Komentáře k referátu Hospodářství Sahelu