Dánsko

Země ležící na Jutském poloostrově a přilehlých ostrovech v Baltském a Severním moři rozhodně nepatří k těm, které vždy stály na čele integračního procesu. Maastrichtská smlouva prošla v referendu až napodruhé, společnou měnu Dánsko prozatím nepřijalo.

Největší mocenský rozmach zaznamenalo Dánsko ve 14. století, kdy královna Margareta spojila pod dánskou korunu území dnešního Dánska, Švédska, Finska, Norska, Islandu, Faerských ostrovů a Grónska. Švédsko a Finsko uvedený svazek opustily v roce 1520. Norsko v roce 1814 a Island až v roce 1944 (koloniální statut Grónska byl zrušen ústavou z roku 1953).
Ve válkách se Švédskem v průběhu 17. století Dánsko ztratilo část Norska a některé další území. Naopak v tzv. severní válce se Dánsku podařilo získat část území Šlesvicka. Separatistické hnutí ve Šlesvicku a Holštýnsku však bylo jednou z příčin války s Pruskem a Rakouskem v roce 1864. Na základě výsledků vídeňského míru bylo Dánsko nuceno Šlesvicko a Holštýnsko postoupit Prusku.
Liberální hnutí, které se v Dánsku objevilo ve 30. letech 19. století, vyústilo ve vytvoření konstituční monarchie v roce 1849. Dánsko tak v tomto roce získalo svoji právní ústavu. Panovník postupem doby stále více přicházel o svoji faktickou moc a podle ústavy z roku 1953 má pouze formální pravomoci. Především se jedná o právo jmenovat ministerského předsedu a jednotlivé ministry.
Na konci 19. století byly v Dánsku rovněž zavedeny důležité reformy dotýkající se sociální oblasti trhu práce. Těmito kroky byl vytvořen základ současného sociálního státu v Dánsku, který patří k vůbec nejpropracovanějším v rámci členských zemí Evropské unie.

Jedna z nejbohatších mezi bohatými

Nehledě na skutečnost, že Dánsko je zemí s velmi malými nerostnými zdroji, vyvinula se z něj jedna z nejvyspělejších tržních ekonomik. Hrubý domácí produkt na obyvatele činil v Dánsku v roce 1998 117% průměru Evropské unie. Z hlediska velikosti ekonomického růstu v posledním desetiletí je Dánsko mírně nad průměrem v EU. Úroveň inflace a nezaměstnanosti je v Dánsku výrazně nižší než průměr Unie.
Rozhodující složkou dánské ekonomiky je, podobně jako i v jiných rozvinutých tržních ekonomikách, sektor služeb. Jeho podíl na tvorbě HDP dosáhl v roce 1998 hodnoty 72,1 %. Podíl sektoru služeb na celkové zaměstnanosti dosahuje ještě vyšší hodnoty – 80 %.
Dánský průmysl podílející se na tvorbě HDP 24,3 % (1998) je velmi rozvinutý a diverzifikovaný. Mezi nejvýznamnější patří potravinářský průmysl, chemický průmysl včetně výroby příslušných strojů a zařízení. významným způsobem je rovněž zastoupen průmysl elektrotechnický, tiskařský, loďařský a lehké strojírenství.
Důležitou součástí dánského průmyslu je od 70. let těžební průmysl zaměřující se na těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři. Většina z národní spotřeby plynu a ropy se těží na ropných plošinách v Severním moři.
Zemědělský sektor se na tvorbě HDP podílí 3,6 % (1998). V Dánsku převažují rodinné farmy střední velikosti. Zemědělská produkce je vysoce intenzivní a hlavní produkční plodinou je pšenice. Mezi další významné plodiny patří ječmen, cukrová řepa a brambory. V masné výrobě dominuje chov hovězího dobytka a chov drůbeže. Vzhledem ke geografické poloze Dánska je rovněž výrazně rozvinut rybolov. Dánská rybolovná flotila patří mezi 15 největších na světě.

V roce 1997 dánská vláda předložila dlouhodobý ekonomický program označený jako Dánsko 2005, který obsahuje množství ambiciózních cílů. Vláda hodlá především snížit celkové vnitřní zadlužení na úroveň 40 % HDP (v současné době kolem 50 %) a snížit celkový počet osob pobírajících dávky z rozvinutého sociálního systému (z 920 000 osob v roce 1997 na 750 000 osob v roce 2005). Zároveň chce vláda v období 1997-2005 splatit veškeré své závazky denominované v cizích měnách.

Euro místo koruny?

Dánsko je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, které se prozatím nepodílejí na společné měně euro. Má, podobně jako Velká Británie, podle Maastrichtské smlouvy právo odmítnout účast v měnové unii, čehož prozatím využívá. Nejvyšší představitelé nejvýznamnějších dánských politických stran si však dobře uvědomují, že pokračující neúčast Dánska v měnové unii by mohla ohrozit jeho budoucí postavení v rámci Evropské unie. S ohledem na tuto skutečnost se proto představitelé politických stran dohodli, že referendum o vstupu do měnové unie se uskuteční v 1. polovině roku 2001. Současný dánský premiér Poul Rasmussen si zároveň vyhradil právo vyhlásit referendum i dříve v případě, že by to vyžadoval domácí či mezinárodní situace.
Průzkumy veřejného mínění z podzimu minulého roku nasvědčují tomu, že počet příznivců společné měny euro začíná v Dánsku převažovat (pro 53 %, proti 39 %, nerozhodnuto 8 %, 87 % respondentů si bylo jisto svým rozhodnutím).

Základní ekonomické ukazatele

Ukazatel 1994 1995 1996 1997 1998 19991) 20001)
HDP (mld. ECU) 128,1 137,8 144,3 148,9 155,5 - -
Růst HDP (v %) 5,8 3,7 2,8 3,1 2,7 1,6 1,8
Inflace (v %)2) 2,0 2,0 2,2 2,1 1,8 2,4 2,4
Nezaměstnanost (v %) 8,2 7,2 6,8 5,5 6,6 5,8 5,9
Export (mld. USD)3) 41,7 50,3 50,7 48,1 47,6 - -
Import (mld. USD)3) 34,3 43,8 43,2 42,7 44,0 - -
Rozpočtový deficit (v % HDP) 2,6 2,2 0,8 +0,3 0,0 +2,0 +2,3

1) předpověď EIU, 2) CPI, 3) fob, zdroj IMF
Pramen: EIU Country Report 4th quarter 1999, Eurostat

Ekonomika

V první polovině našeho století byla dánská ekonomika převážně zemědělská. V poválečném období však došlo k růstu podílu průmyslu a služeb a v roce 1999 se na tvorbě HDP podílely služby 70,7 %, průmysl 25,7 % a zemědělství 3,6 %. Podíl průmyslového zboží na celkovém vývozu však dosahuje 75 %, zatímco podíl zemědělské produkce činí 12 %.
Zemědělská výroba je známá svou efektivností a kvalitou. Prvovýroba a zpracovatelský průmysl se specializují zejména na mléčné výrobky, vepřové maso, rybí konzervy a výrobu kožešin (především z norků). Okolo 70 % produkce potravin a ryb se vyváží (hlavními odběrateli jsou Velká Británie a Německo) a export těchto produktů stále představuje více než jednu pětinu celkového dánského vývozu. Domácí zemědělská výroba může pokrýt spotřebu asi 15 mil. lidí, což je trojnásobek počtu obyvatel této země.
Dánské království vykazuje vysoký stupeň industrializace. Průmysl se soustřeďuje především na ty výrobní obory, kde při malých sériích a vysoké kvalitě lze obstát v silně zahraniční konkurenci. mnohá průmyslová odvětví (konzervárny, pivovary, lihovary). Nicméně nevýznamnějším průmyslovým odvětvím je výroba kovového zboží a výroba strojů a vozidel, a to před potravinářským průmyslem. Dánsko těží od roku 1972 ropu a zemní plyn, začátkem 90. let se stalo soběstačným a postupně rozšiřuje jejich export. Služby jsou na velmi vysoké úrovni Zaměstnanost v sektoru služeb rostla v uplynulých 10 letech nejvýrazněji a podílí se zhruba 65 % na celkové zaměstnanosti. Především finanční služby, pojišťovnictví a poradenské služby se i bez výraznější státní pomoci, jednotnému trhu EU a jsou velmi výkonné. Rychle se rozvíjející oblastí je cestovní ruch.
Dánsko má jeden z největších veřejných sektorů ze zemí OECD i přesto, že se vláda snaží snížit veřejný dluh postupným snižováním podílu tohoto sektoru. Vládní výdaje v roce 1999 činily 26 % HDP. Tento podíl je však podobný jako v ostatních skandinávských zemích.
Země má jeden z nejrozsáhlejších sociálních systémů ze zemí OECD a je to si vědoma potřeby jeho reformy, a to ze dvou důvodů – polevující snahy nezaměstnaných hledat si práci a vzhledem k demografickému vývoji, jehož trend ukazuje na snížení základny daňových poplatníků.
V polovině 80. let byl zaznamenán silný růst HDP, vedený především soukromou spotřebou a investicemi. Tento boom však neměl dlouhé trvání a ekonomika započala období pomalého růstu způsobeného poklesem domácí poptávky. Ve druhé polovině roku 1993 nastalo oživení ekonomiky zásluhou změny ve spotřebitelském chování. Zvýšení domácí spotřeby napomohlo snížení úrokových sazeb a fiskální expanze v letech 1993 a 1994. Došlo k růstu hrubých investic, oživení trhu nemovitostí a zvýšení spotřebitelské důvěry. Po čtyřech letech tohoto pozitivního trendu dochází opět ke zpomalení ekonomiky. Podle odhadů EIU činil v roce 1999 růst HDP 1,3 % a dosáhl tak výše 171 mld. USD, což představuje 32 200 USD na obyvatele.
Míra inflace v roce 1999 činila 2,5 %. Dánsko je malá otevřená ekonomika, a proto je cenová úroveň ovlivněna mezinárodním inflačním prostředím a devizovým kurzem daleko více než u většiny zemí.
Nezaměstnanost za posledních 5 let neustále klesala. Za rok 1999 činil průměr 5,7 %. V roce 1998 vláda oznámila pokračování v politice snižování strukturální nezaměstnanosti vytvářením flexibilnější pracovní síly. Všem nezaměstnaným je nabídnuta práce nebo rekvalifikace do 1 roku nezaměstnanosti a nezaměstnaným do 25 let je stejná nabídka učiněna do prvního půl roku nezaměstnanosti.

Hodnocení referátu Dánsko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  13. srpen 2008
  3 446×
  1367 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Dánsko

ananas
SUPER B-) :