Dánsko

Název státu: Dánské království

Rozloha: 43 093 km2

Počet obyvatel: 5 210 000

Státní zřízení: pluralitní konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem

Hlavní město: Kodaň (1 350 000 obyvatel)

Největší města: Århus– 270 000 obyvatel
Ordense – 180 000 obyvatel
Ålborg – 160 000 obyvatel

Úřední jazyk: dánština

Národnostní složení: Dánové 96,3 %
Asiaté 1,7 % (Turci 0,7%)
Ostatní Skandinávci 0,5%
Ostatní 1,5%

Oficiální náboženství: luteránské

Náboženství: luteráni 88%
Ostatní křesťané 1,6 %
Muslimové 1,4%
Bez vyznání a ostatní 9 %

Měna: dánská koruna = 100 öre

Nejvyšší bod: Yding Skouhoj 173 m

Největší ostrov: Sjaelland 7 104 km²

Ozbrojené síly: celkem 27 700 (pozemní vojsko 12 900, letectvo 8 200, námořnictvo 8 300)

Hrubý domácí produkt: 140 mld $

HDP na osobu: 26 900 $

Naděje na dožití při narození: muži 72,3 roků, ženy 78 roků

Struktura HDP: zemědělství, lesnictví a rybolov 3,4 %, těžba 0,9 %, průmysl 20,7 %, stavebnictví 5,5% služby 69,5% (doprava a spoje 9%, obchod 14.5%, finančnictví 20%, ostatní služby 22%).

Dánsko, nejmenší skandinávská země, se těší pravděpodobně nevyšší životní úrovni ze států Evropské unie. Zároveň však má také nejvyšší daně a zahraniční dluh.

Přírodní poměry

Dánsko se rozkládá ze 2/3 na Jutském poloostrově, protaženém do délky 300 km od hranic s Německem na sever. Zbytek připadá na 483 ostrovů (97 je obydlených), z nichž největší jsou Sjaelland a Fyn oddělené průlivem Velký Belt (Store Baelt).

Povrch

Rovinný povrch celého Dánska modeloval ledovec, který zde zanechal četné morénové uloženiny. Průměrná nadmořská výška Dánska je pouhých 30 m a nejvyšší kopce překračují 125 m. Západní pobřeží Severního moře lemují písečné duny až 30 m vysoké. Na severu dlouhý Limfjord odděluje část pevniny s dlouhou písečnou kosou Skaw vybíhající ke Švédsku od hlavního Jutska.
To je odděleno od ostrovu Fyn úzkým Malým Beltem. Jižně od obou největších ostrovů se nacházejí ostrovy Als, Langeland, Lolland, Falster a Møn, daleko v Baltském moři žulový Bornholm.

Podnebí, flóra a fauna

Klima Dánska v dosahu působení teplého Golfského proudu je oceánské, mírné, vyrovnané a poměrně vlhké. Srážek ubývá od západu (800 mm) k východu (500 mm).
V lesích, které tvoří již jen kolem 10% plochy země a jsou převážně druhotně vysázené, se střídají porosty buků a dubů s borovicemi. Mnoho stromů bylo vysázeno jako větrolamy na pobřeží Severního moře. Pro Jutsko jsou typická vřesoviště. Chudou zvířenu reprezentují v lesích srnčí a divoká zvěř. V Limfjordu se vyskytují ústřice.

Společnost

Dánové vybudovali vyspělou a prosperující společnost, která má své kořeny v dávné historii.

Dějiny

Ve starověku bylo dánské území osídleno kmeny Kimbrů, Jutů, Anglů a Sasů a od 6. století Dány. První historické zmínky se týkají 9. století, kdy za krále Godfreda bylo v letech 804 – 810 území poprvé sjednoceno a Dánové se bránili výbojům Franků. Král Harald „Modrozubý“ (910 – 985) dobyl Normandii a rozšířil v Dánsku křesťanství. Jeho syn Sweyn (zemřel roku 1014) se vylodil v Anglii a založil tam říši, která tam vydržela další dvě generace.
Od počátku 11.století bylo Dánsko centrem velké říše, která zahrnovala většinu Anglie a Norska. Roku 1219 si dánská křížová výprava podmanila Estonsko. Roku 1282 byla první dánská ústava potvrzena králem Erikem V. Klippingem v Nyborgu. Roku 1370 vyhlášen Stralsundský mír - potvrzena nadvláda hanzy (obchodního spolku měst) v Baltském moři. Pod dánskou korunu připadly v rámci Kalmarské unie (1397) Norsko a Švédsko. V roce 1536 byla násilím provedena reformace a sekularizace církevního majetku. Král Christian IV. (1577 – 1648) se pokusil neúspěšně obnovit autoritu Dánska v Pobaltí. Mocenské postavení ztratilo Dánsko právě v období třicetileté války. V roce 1660 byl v zemi opět nastolen absolutismus, který byl koncem 18. století reformován. Dánsko přišlo o Norsko ve prospěch Švédska až v roce 1814 (Kielský mír), když bylo jako spojenec Napoleona poraženo Švédy a Brity.
V prusko-rakousko-dánské válce roku 1864 ztratilo Dánsko Šlesvicko a Holštýnsko. Až do roku 1920 bylo severní Šlesvicko na základě plebiscitu Dánsku vráceno.
Ačkoli neutrální, bylo Dánsko roku 1940 okupováno německými vojsky. Od roku 1949 je Dánsko členem NATO, ale výstavba amerických leteckých základen na jeho území byla zamítnuta. Roku 1953 přijata doposud platná dánská ústava. Roku 1958 prohlášení severské celní a devizové unie. V roce 1973 se stalo Dánsko členem Evropského hospodářského společenství, ale k další integraci Západní Evropy má Dánsko vážné výhrady.

Státní zřízení

Dánsko se stalo roku 1849 konstituční monarchií. Král formálně jmenuje ministerského předsedu a vládu, která je zodpovědná 179člennému jednokomorovému parlamentu neboli Folketingu. Panovník také potvrzuje platnost zákonů vzešlých z Folketingu.
V parlamentu voleném na 4 roky poměrným systémem mají své zástupce také Grónsko a Faerské ostrovy, které jsou podřízeny Dánsku ve sféře zahraniční politiky, obrany, financí a legislativy.
Administrativně se Dánsko dělí na 14 správních okresů (Aemter). Uvádím nejprve správní okres potom správní středisko: Kobenshavns – Kobenhavn, Frederiksborg – Hillerod, Roskilde – Roskilde, Vestsjaellands – Soro, Storstroms – Nykobing, Bornholm – Ronne, Fyns – Odense, Sonderjyllands – Abenra, Ribe – Ribe, Vejle – Vejle, Ringkobing – Ringkobing, Arhus – Arhus, Viborg – Viborg, Nordjyllands – Alborg.

Obyvatelstvo

Dánové blízce spříznění s ostatními Skandinávci jsou homogenní společností. Počty německé menšiny již dávno předstihli imigranti zejména z Turecka a dalších asijských zemí. Velký prostor má na dánských školách angličtina, dokonce musela být přijata opatření na ochranu dánského jazyka. Rozmístění obyvatel, kteří žijí z 85% ve městech, je velmi nerovnoměrné a souvisle zastavěný pás východního pobřeží Sjaellandu od Kodaně po Helsingør soustřeďuje více než ¼ populace země.
Téměř 90% obyvatelstva země se hlásí k protestanství. V zemi se narodilo velké množství světově známých spisovatelů, jakými byli například filozof Soren Kierkgaard (1815 – 1855) nebo Hans Christian Andersen (1805 – 1875). Dánský královský balet zachovává choreografické tradice 19. století.

Hospodářství

Dnešní Dánsko je patrně hospodářsky nejvyspělejším státem Evropské unie, ve kterém zemědělství již dávno nehraje podstatnou úlohu.

Zemědělství

Dánské zemědělství má k dispozici přes 60% plochy země, kterou zabírá orná půda, ale zaměstnává pouze 5% pracujících. Vysoce produktivní malé farmy a zemědělská družstva jsou orientovány na chov vepřů (9 milionů kusů) a skotu pro mléko. Zejména pro jeho potřeby se pěstují pícniny a ječmen (též na výrobu piva). Důležitá je produkce pšenice, cukrovky, brambor a řepky olejné. Asi polovina zemědělské produkce se vyváží, zejména do států Evropské unie. Zbytek zásobuje dánský potravinářský průmysl, který je druhým největším spotřebitelem pracovních sil. Úlovkem ryb se řadí Dánsko na 10-11. místo na světě, loví se převážně sledi, tresky a platýzi.

Průmysl a obchod

Nerostné zdroje Dánska jsou omezené. Hlavní bohatství představuje ropa a zemní plyn těžené ze šelfu Severního moře, které kryjí domácí spotřebu (plyn se dokonce vyváží do Německa a Švédska). Dále se těží jen kámen (žula), cihlářské hlíny, křída a kaolín.
97% vyrobené elektřiny připadá na spalování ropy a plynu, zbytek pak na větrnou energii stovek malých generátorů stavěných zejména na západě Jutského poloostrova.
Vyspělý strojírenský průmysl staví námořní lodě (rybářské a chladírenské), produkuje lodní motory, zemědělské stroje a zařízení pro potravinářskou výrobu. Rychle se rozvinula výroba elektroniky a spojovací techniky. Proslulá je produkce mléčných, masných a rybích výrobků, stejně jako piva. Významná je i výroba cementu, ropných produktů, dusíkatých hnojiv, porcelánu, keramiky, nábytku a oděvů.
Asi ¼ objemu zahraničního obchodu země připadá na Německo, dalších 10% na Švédsko. Dánsko má ze všech skandinávských zemí daleko největší příjmy z cestovního ruchu (asi 4% hrubého domácího produktu z 8 milionů návštěvníků ročně).

Doprava a spoje

Dánsko má velmi hustou silniční síť. Jutsko je spojeno s ostrovem Fyn dvěma mosty. Staví se největší evropský most přes Öresund z Kodaně do Malmö a připravuje se i spojení Fynu se Sjaellandem (zatím trajektová doprava). Dovoz paliva - Může být dovezeno max. 10 litrů benzínu v kanystru.
Parkování - Parkovat se musí vždy na pravé straně vozovky (kromě jednosměrných silnic). Parkovat se nesmí na hlavních vozovkách mimo obec. V Kodani jsou zóny, kde se používají parkovací disky. V centru je parkování většinou omezeno na 1 hodinu. Disky jsou k dostání zdarma na poštách, v bankách, u čerpacích stanic a v turistisckých kancelářích. Tam, kde jsou parkovací hodiny, je parkování dovoleno max. 3 hodiny. Na místech s parkovacími hodinami lze parkovat zdarma ve všední dny od 18.00 do 9.00 hod. a v sobotu od 13.00 hod. do 9.00 hod. v pondělí následujícího týdne. Ve většině ostatních měst je parkování povoleno na okraji vozovky po určitou limitovanou dobu, většinou 1 hodinu. V Dánsku se nepoužívají botičky, při špatném parkování je auto odtaženo a majitel musí zaplatit pokutu.
Rychlostní limity - V obci je nejvyšší povolená rychlost 50km/hod. Pokud je silnice mokrá a zablácená, řidiči musí rychlost snížit natolik, aby ostatní účastníci provozu nebyli poškozeni.
Postihy za dopravní přestupky
Dánská policie je oprávněna k udělování a vybírání pokut na místě. Pokud motorista nesouhlasí s pokutou, je případ předán soudu. Než dojde k rozřešení, může být vůz motoristy zabaven policií.
Obsah alkoholu v krvi - Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,8 promile. Jestliže je v řidičově krvi objevena hladina alkoholu od 0,8 do 2,0 promile, řidič je pokutován a je mu dočasně odebrán řidičský průkaz. Jestliže je řidič přistižen s hladinou alkoholu v krvi nad 2,0 promile, bude uvězněn a je mu odebrán řidičský průkaz na dobu nejméně 6ti měsíců.
Nehody - V případě nehody nemusí být volána policie tehdy, jestliže došlo pouze k minimálním materiálním škodám.
Povinné vybavení - Řidiči i pasažéři na motocyklech a mopedech musí nosit ochrannou přilbu. V automobilu je povinné používat bezpečnostní pásy všude, kde jsou instalovány. Bezpečnostní pásy nemusí být použity také v případě, že vozidlo couvá. Děti do 3 let musí sedět ve speciálním bezpečnostním systému upraveném pro jejich velikost. Děti starší 3 let mohou místo bezpečnostních pásů použít také dětský bezpečnostní systém. V případě poruch apod. je povinné použít červený varovný trojúhelník. Vozidla táhnoucí karavan nebo komerční vozy musí být vybaveny dvěmi speciálními postranními zrcátky. Motorová vozidla musí mít povinně rozsvícena tlumená světla ve dne i v noci. Minimální hloubka vzorku pneumatiky je 1,6 mm.
Důležité hraniční přechody - V přístavech jsou celní úřady otevřeny kdykoli, kdy přijíždí nebo odjíždí loď. Dánsko sousedí přímo pouze s Německem.
Dálniční síť, dálniční poplatky - V Dánsku je přibližně 650 km dálnic. Na dálnicích se neplatí žádné poplatky. Každých 50 km jsou podél dálnic rozmístěny čerpací stanice. U většiny z nich je obchod, občerstvení atd. Čerpací stanice jsou většinou otevřeny od 7.00 do 22.00 hod. U automatických pump lze tankovat celou noc. Podél dálnic jsou každé 2 km rozmístěny nouzové telefony. Nejbližší telefon je označen šipkou na ukazovateli. Nákladní automobily platí v Dánsku silniční daň a to formou tzv. Eurovignety. Tato nálepka je nutná pro nákladní vozidla s hmotností vyšší než 12 tun. Je platná na dálnicích a evropských silnicích.
Autobusy s českou poznávací značkou - platí v Dánsku silniční daň a to ve výši 0,05 DKK za osobu a ujetý km.
Stopování - Kromě dálnic je dovoleno.
Tísňové volání – Policie, První pomoc, Hasiči - 112
Pohonné hmoty - Dostupnost paliva je v Dánsku bezproblémová. Po celé zemi včetně dálnic je rozmístěno dostatečné množství čerpacích stanic. Některé čerpací stanice ve větších městech mají otevřeno 24 hodin denně. Neustále se zvětšuje počet automatických pump. Hlavní platební karty jsou u čerpacích stanic akceptovány. U automatických pump se platí bankovkami v hodnotě 100 DKK.
Důležitým dopravním prostředkem ve městech jsou kola. Většinu nákladní a zejména mezinárodní přepravy zajišťují lodě a přístavy Kodaň, Ålborg, Århus a Esbjerg.
Pravidelné letecké spojení má 11 letišt,Kastrup u Kodaně je hlavní základnou skandinávské letecké společnosti SAS. Až do 80.let bylo vysílání rozhlasu řízeno Dánským rádiem, nezávislou veřejně právní institucí financovanou z licenčních poplatků. Druhý komerční televizní program zahájil vysílání v roce 1988 a v zemi lze zachytit také televizní signál ze Švédska, Norska a Německa. Vychází zde okolo šedesáti novinových titulů.

Zdravotnictví, sociální péče a školství

Dánsko má jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších sociálních systémů na světě. Poskytuje mimo jiné péči o staré občany v komfortních penzionech a zdravotní příspěvky na děti. Komplexní zdravotní péče je na bázi pojištění bezplatná. Velmi rozšířené je pojištění proti ztrátě zaměstnání, neboť v Dánsku se míra nezaměstnanosti trvale pohybuje okolo 10%.
Školní docházka je povinná od sedmi do šestnácti let. Tradiční lidové vysoké školy, v cizině široce okopírované, umožňují všeobecné vzdělávání dospělých. V zemi je pět univerzit.

Vlajka a národní symboly

Dánská vlajka – oficiálně nazývaná „Dannebrog“, což znamená vlajka všech Dánů, je poprvé zmiňována v dánském textu roku 1478, ale už o 100 let dříve se o ní píše v holandských vojenských spisech jako o symbolu, pod kterým vedl tažení Valdemar IV. Attertag.
Podle legendy, sepsané Christiern Pedersenem v Dánské kronice, vznikla vlajka při bitvě u Lindanisse 15.6.1219, kdy Valdemar IV. Vedl válku proti Estoncům. Z nebe, zabarveného do ruda jako krev spadl na zem bílý kříž. Pod tímto symbolem se dánská vojska vydala na vítěznou cestu. V nezměněné formě se užívá dodnes, pouze její vyvěšování se řídilo v historii různými pravidly. Dnes hojně užívaná na veřejných i soukromých prostranstvích, ale i na vánočním stromečku symbolizuje podobně jako vlajka švédská hrdost Dánů na svůj národ, jeho historii a královskou hlavu, avšak např. V době od r. 1833 do 1854 bylo její používání mimo oficiální místa zakázáno.

Ubytování
Hotely - V Dánsku hotely nejsou rozděleny do kategorií. Úroveň je dána cenou a vybavením. Kromě hotelů s vysokou úrovní lze v Dánsku nalézt také starší a skromněji zařízené hotely, které však nabízejí pohodlné ubytování v čistém prostředí. Průměrné ceny za noc pro dvě osoby (v ceně je zahrnuta snídaně, daň z přidané hodnoty i poplatek za služby): -hotely Kodaň, provincie :levné 300 - 800. 200 – 500; středně drahé 450 - 980, 350 –640; drahé 500 - 2245, 400 - 2500
Hostince - Kořeny tradičních dánských hostinců zvaných “kros” sahají až do roku 1283, kdy bylo královským dekretem nařízeno vytvořit v celé zemi hostince. Hostince mají různou úroveň. Některé se vyrovnají nejlepším hotelům, jiné si zachovávají tradiční ráz. Dansk Kroferie je asociace 80 hostinců. Průměrné ceny za pokoj s koupelnou/sprchou: jednolůžkový 390 DKK; dvoulůžkový 575 DKK; třílůžkový 650 DKK; čtyřlůžkový 725 DKK. Doporučuje se, především v letních měsících, rezervovat si ubytování předem.
Kempy - V Dánsku je kemp prakticky v blízkosti každého města. Kempy jsou rozděleny podle vybavení do tří kategorií. Kempy, které mají 3 hvězdičky, nabízejí nejvyšší standard, kempy se 2 hvězdičkami mají sprchy, obchody, prádelnu, kempy s 1 hvězdičkou mají základní bezpečnostní vybavení a pitnou vodu. V Dánsku je přibližně 500 kempů. Je možné (často mutné) zakoupit si dánský karnet. Přibližné ceny pro 2 dospělé a 1 dítě jsou tyto: jednohvězdičkový kemp 100 DKK; dvouhvězdičkový kemp 115 DKK; tříhvězdičkový kemp 140 DKK.
Volné kempování - Volné kempování na státní půdě, na odpočívadlech, na parkovištích a na plážích je zakázáno. Na soukromém pozemku je nutný souhlas majitele. Rozdělávat oheň je zakázáno.
Mládežnické ubytovny - V Dánsku je 128 hostelů (vandrerhjem). K ubytování je třeba mít kartu IYHF. Pokud není hostel plný, mohou se v něm ubytovat i osoby bez tohoto průkazu. Přednost mají studenti a osoby do 26 let. Jedna osoba zaplatí v hostelu za noc do 84 DKK (67 DKK pro majitele studentských legitimací), dvě až čtyři osoby v rodinné místnosti zaplatí 150 - 336 DKK za noc. Snídaně stojí okolo 38 DKK, oběd 50 DKK a večeře do 60 DKK. Recepce se otevírají mezi 12.00 až 16.00 hodin a pak od 21.00 do 23.00 hodin. V Kodani se dá poměrně levně přespat ve dvou centrech organizací YMCA (Young Menľs Christian Association) a YWCA (Young Womenľs Christian Association). Cena za noc pro jednu osobu je 55 DKK, snídaně stojí 20 DKK a ložní prádlo 20 DKK.
Další ubytovací možnosti
Ubytovat se lze také v soukromí, cena za dvoulůžkový pokoj se pohybuje okolo 250 DKK. Další možností pro ubytování jsou farmy. Dále je možno si pronajmout letní prázdninový dům. Většinou v těchto domech může být ubytováno až 6 osob a cena za týden je 4.000 až 12.000 DKK. V Dánsku jsou také tzv. prázdninová centra, která nabízejí dobře vybavené pokoje či chatičky pro rodiny. Tato centra jsou většinou umístěna v blízkosti pláží a nabízejí široký okruh aktivit.

Stravování
V Dánsku se konzumuje velké množství ryb a mléčných produktů. Vynikající je pečivo a zmrzlina. Národní nápoj je pivo, Carlsberg a Tuborg jsou známé tuzemské značky. Ceny potravin či ceny v restauracích jsou poměrně vysoké. Mezi nejlevnější patří restaurace typu fast food, potraviny lze nakoupit poměrně levně na trzích, nejlépe před zavírací dobou. V mládežnických ubytovnách nabízejí neomezené snídaně, které zahrnují pečivo, maso, sýry a zaplatíte kolem 40 DKK. Ceny na jídelním lístku a účtu v restautacích zahrnují daň a spropitné. Co uvidíte na ceníku, to zaplatíte. Večeře v restauraci přijde na 150 - 250 DKK, snídaně v hotelu na 40 DKK, pivo v restaurace na 10 DKK.

Sportovní aktivity
Cyklistika - Rovinatý terén a stezky pro cyklisty v přírodě a ve městech, to je vlastně cyklistický ráj. Kola si lze vypůjčit v místních turistických kancelářích nebo v četných půjčovnách. Také na některých nádražích půjčují kola. Půjčovné činí 35 - 50 DKK a je požadována záloha kolem 200 DKK.
Rybaření - Dánsko má dobré podmínky pro rybaření. Licenci povolující rybaření lze zakoupit na poštách a v turistických úřadech. Cena je 25 DKK na 1 den, 75 DKK na týden a 100 DKK na 1 rok. Na soukromých pozemcích je třeba získat souhlas a rybářskou kartu za 20 až 40 DKK na den nebo 75 až 100 DKK na týden.
Pěší turistika - V zajímavých místech, lesích a okolí jezer jsou značené turistické cesty. Od jara do podzimu jsou pořádány turistické pochody a běhy, nejznámější dvoudenní Haervejsmarchen ve Viborgu.
Cykloturistika - Terén předurčuje Dánsko za cyklistický ráj, kromě vedlejších silnic je řada cyklistických stezek, mapy v informačních kancelářích, doporučí i opravny a půjčovny kol.
Vodní turistika - Řeky jsou poměrně mírné v nejhezčích přírodních oblastech: Gudena, Alliing, Norre, Skjern a Susa, hlavní centra: Randers, Silkeborg, Torring, Give a Soro.
Windsurfing a jachting - Využívá pobřežních vod i dánských jezer, v informačních kancelářích lze získat brožury s doporučenými místy včetně převládajících směrů větru a jeho intezity. Asi 80 % pobřeží je využitelné pro koupání. Většina pláží je písečných. Kromě pazourků, oblázků a mušliček je možné najít na pláži i úlonky jantaru. Při koupání a pohybu na písečných dunách dodržujte vyznačená bezpečnostní pravidla.
Velmi rozšířený je v Dánsku golf. Na 380 tenisových klubů dává k dispozici své kurty (asi 100 krytých tenisových hal). Plavecké haly a sportovní stadióny či haly jsou za poplatek přístupné veřejnosti
Cestovní formality
Cestovní osobní dokumenty - Cestovní pas platný 3 měsíce od překročení dánských hranic. Platí bezvízový styk pro pobyt do 90 dnů. Do této délky pobytu se však kumulativně započítavají návštěvy všech pěti skandinávských zemí po dobu půl roku. Na hranicích můžete být požádáni o prokázání finančního zabezpečení a to ve výši 400 DKK na osobu a den při ubytování v hotelu, 300 DKK při ubytování v pensionech a 100 a 200 DKK při pozvání, resp. udání adresy hostitele. Kontroly jsou prováděny namátkově.
Dokumenty pro řidiče a motorové vozidlo - Řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu vozidla a mezinárodní poznávací značka CZ. Dánský autoklub doporučuje vlastnit mezinárodní řidičský průkaz. Také je nezbytné se prokázat na vyžádání dokladem o zaplacení pojištění zákonné odpovědnosti, tzv. zelenou kartou. Pokud si na cestování zapůjčíte vozidlo, je třeba si opatřit notářsky ověřený souhlas majitele vozidla s tím, že vám dal vozidlo k dispozici. V Dánsku je 71 000 km silnic, z toho 650 km dálnic a 3 900 km státních silnic. Kvalita silnic je velmi dobrá.
Celní předpisy - Bezcelně je povolen dovoz předmětů osobní potřeby a spotřeby odpovídající délce pobytu, ročnímu období a účelu cesty - Osobní oblečení, toaletní potřeby, fotografické vybavení, kameru, dalekohled, psací stroj, hudební nástroje, magnetofon či jiné přehrávače, rádio a televizi. Patří sem na osobu 200 cigaret nebo 50 ks cigár nebo 250 g tabáku nebo jiného zboží tohoto druhu (pouze osoby starší 17ti let), 1 litr lihovin nebo 2 litry vína a 2 litry stolního vína (pouze osoby starší 17ti let), 50 g parfému, 0,25 litru toaletní vody, 500 g kávy nebo 200 g kávového extraktu (pouze osoby starší 15ti let), 100 g čaje nebo 50 g čajového extraktu a dárky či suvenýry v max. hodnotě 700 DKK. Sportovní vybavení: kolo, kempinkové vybavení, sportovní vybavení (tenisové rakety apod.), rybářské náčiní.
Zvířata - Kočky a psi musí mít očkovací potvrzení, vystavené na odpovídajícím formuláři. Ten lze získat na dánské ambasádě v Praze. Z potvrzení musí být zřejmé, že zvíře bylo očkováno proti vzteklině nejméně 30 dnů a nejdéle 12 měsíců před příjezdem. Za veterinární prohlídku se musí zaplatit poplatek. Platí přísný zákaz dovozu opic. Dovoz zvířat na Faerské ostrovy je přísně zakázán.
Do Dánska je zakázáno dovážet: - zbraně (kromě výše uvedeného), určité léky, narkotika a drogy. čerstvé, zmrazené nebo uzené maso.
Užitečné informace
Otevírací doby –
banky - Kodaň
pondělí, úterý,
středa a pátek 9.30 - 16.00
čtvrtek 9.30 - 18.00
pošty
pondělí - pátek 9.00/10.00 - 17.00/17:30
sobota 9.00/10.00 - 12.00
pošta na hlavním nádraží v Kodani
pondělí - pátek 9.00 - 21.00
sobota 9.00 - 18.00
neděle a svátky 10.00 - 16.00
obchody
pondělí - čtvrtek 9.00 - 17.30
pátek 9.00 -19.00/20.00
sobota 9.00 -13.00/14.00
úřady
pondělí - pátek 9.00 - 17.00
muzea
úterý - neděle 9.00/10.00 - 17.00
První sobotu v měsíci zůstávají obchody a obchodní domy otevřeny do 16.00 nebo 17.00 hodin. V Kodani na hlavním nádraží a na letišti Kastrup, na hlavním nádraží v Aarhusu a Aalborgu jsou obchodní domy otevřeny každý den v týdnu od 8.00 do 24.00 hodin.
Bezpečnost - Dochází ke krádežím aut či častěji k jejich vykrádání.
Telefon - V Dánsku se používají karty Telekort, které lze zakoupit za 30, 50 a 100 DKK.
Svátky a dny pracovního klidu
1. 1. Nový rok
Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční pondělí, Den modliteb, Nanebevstoupení Páně (svátky pohyblivé)
Svatodušní státky
5. 6.
25. a 26. 12
31. 12.
Poštovné
Za dopis do 20 g se platí:
- Evropě 3,75 DKK
- mimo Evropu 5,00 DKK
Daň z přidané hodnoty - Odečet daně lze uskutečnit, pokud je nákup proveden v obchodě, který patří do sítě Euro Tax Free Shopping. Cena zboží nakoupeného v jednom obchodě musí přesahovat 600 DKK. Obchod musí vystavit účet, na kterém musí být datum vydání, jméno a adresa prodejce, jméno a adresa nákupce, typ a hodnota nakoupeného zboží (včetně daně z přidané hodnoty). Dánské celní úřady při odjezdu ze země nevracejí patřičnou sumu. Na hranicích je třeba nechat si účet orazítkovat a zaplatit daň v dánské měně. K získání odečtu daně je třeba poslat orazítkovaný účet na adresu Free Shopingu.

FAERSKÉ OSTROVY – OSTROVY OVCÍ

V Atlantském oceánu mezi Skotskem a Islandem leží souostroví 22 ostrovů vytvořených podobně jako Island výlevy čediče z podmořských zlomů, zvané dánsky Faerøerne a faersky Føroyar. Drsná a nehostinná krajina skalnatých hor, vysokých útesů a zrádných mořských úžin způsobuje, že obydleno je pouze 5 největších ostrovů. Největší ostrovy jsou Stromo (373,5 km2), na němž leží nejen hlavní město, ale též největší rybářský přístav Vestman. Další velké ostrovy jsou Ostero (286,4 km2), Vago (177,6 km2), Sydero (166 km2), Sando (112,1 km2) a Bordo (94,9 km2), kde leží Klaksvik, jenž je druhým největším osídlením na ostrovech. Třebaže krajina působí mohutným dojmem, přesahuje průměrná výška pouze 300 m n. mořem a nejvyšší vrchol Slaettaratindur na ostrově Ostero dosahuje jen 882 m. Pobřeží, většinou nepřístupné, srázné a rozbrázděné množstvím fjordů, má celkovou délku zhruba 900 km.
Podnebí s mírnými zimami a chladnými léty je ovlivňováno Golfským proudem, převládajícími prvky počasí jsou mlhy a déšť. Téměř stálým jevem je silný vítr (střední hodnota 4°dle Beaufortovy stupnice) a s ním související bouře, při nichž dosahují vlny výšky až 30 m. Svahy hor jsou porostlé tvrdými travinami a šťavnatými mechy, ale stromy vyrůstají pouze na místech chráněných před bouřlivými větry. Místní fauna je poměrně chudá, skládá se z tuleňů a různých mořských druhů ptáků, zejména kachen a racků. Původně zde nežili žádní dravci, také krysy a myši se sem dostaly s prvními osadníky. V 9. století přivezli Vikingové na ostrovy ovce. Staré přísloví říká „ovčí vlna je faerské zlato“ a také název ostrovů v překladu znamená ostrovy ovcí.
Kolem roku 1000 našeho letopočtu přijali obyvatelé Faerských ostrovů křesťanství. Ostrovy se roku 1035 dostaly pod norskou nadvládu, v roce 1380 byly předány Dánsku. V letech 1709 – 1856 ožebračovaly obyvatelstvo ostrovů a brzdily rozvoj místního hospodářství dánské královské obchodní monopoly. V 19.století vedlo vzrůstající vlastenecké hnutí ke vzniku písemného faerského jazyka, odvozeného ze staré norštiny. Touha po vlastní samosprávě sílila a v roce 1948 byla naplněna.
Dnes mají Faerské ostrovy svůj 27 členný parlament, Lagting, který volí správní radu – Landsstÿri. Královská autorita je reprezentována dánským komisařem. Na Faerských ostrovech je kromě samosprávné obce Thorshavnu (bykommune) dalších 7 regionů (sylver), rozdělených na 49 okresů (kommuner). Je zde 50 farností (sogne), zahrnujících Thorshavn a 116 osad. Farnosti jsou seskupeny do 11 obvodů (praestegaeld) pod kodaňskou diescézí. Z hlediska zdravotní péče se ostrovy dělí na 10 okresů (laegedistrikter). Volebních obvodů je tu 58 (valgomrader). Faeřané mají vlastní parlament (Lagting, 27 členů), politické strany a vlajku (bílá s červeným, modře lemovaným křížem). Jen v otázkách zahraničně politických, školských, církevních, občanskoprávních, policejních a soudních rozhoduje dánská vláda v Kodani. Podle ústavy z r. 1953 mají Faerské ostrovy také 2 zástupce v dánském parlamentě.

Přibližně 1/3 z necelých 50 000 obyvatel žije v okolí největšího přístavu a hlavního města Thornshavn. Obyvatelé hovoří faersky, ale na všech školách se vyučuje dánština. Ostrovy mají vlastní rozhlasovou stanici a také omezené televizní vysílání. Většina obyvatel se hlásí k protestanství.
Ostrované dodržují velké množství kulturních tradic. O vánocích, mezi Štědrým dnem a Postní nedělí, se k tradičním kruhovým tancům zpívají balady, využívající starých legend, folklóru i historických událostí. Slova těchto písní zůstala nezměněna po mnoho generací.
Tradičním výrobkem ostrovů byla vlna a pletené oděvy, ale dnes je mnohem důležitějším odvětvím rybolov a s ním spojený průmysl, zabezpečující téměř 95% vývozu. Úlovek malých ostrovů se rovná asi 1/5 produkce ryb celého Dánska. Lov velryb, pro maso i tuk, byl vždy součástí faerské ekonomiky. Význam si uchoval dodnes, navzdory tomu, že mezinárodní koncerny bezohledným lovem způsobily snížení počtu těchto ohrožených zvířat.
Pouze asi 7% plochy ostrovů je obděláváno. Převažuje pěstování pícnin a brambor. U Sudhuroy se těží uhlí, ale veškerá spotřeba energie je kryta elektřinou z hydroelektráren. Pravidelné spojení mezi ostrovy zajišťují trajekty a prámy. Cestovnímu ruchu slouží lodě vypravované z Dánska, Británie, Norska a Islandu. Letiště ve Vágar nabízí pravidelně lety na Island a do Norska a denní lety do Kodaně.

GRÓNSKO
Grónsko - největší ostrov na světě s rozlohou 2 175 600 km2. Více než 84 % plochy pokrývá pevninský ledovec, který dosahuje mocnosti až 3410 m. Ostrov má po Antarktidě druhé největší zalednění na světě. Nejsevernějším bodem arktické pevniny a Grónska je kap Morris Jesup (83°C 40´sev. šířky). Nedaleko od pobřeží se táhne hranice nejzazšího dosahu plujících ledovců. Nejvýše položeným místem ostrova je u jihovýchodního pobřeží ležící Gunnbjorns Fjeld (3434 m).
Podnebí ostrova je velice drsné, s charakteristickými celoročně nízkými teplotami; nejnižší teplota zde naměřená dosáhla - 62°C.
V Grónsku žije v porovnání s obrovskou rozlohou jen velmi malý počet obyvatel. K největší koncentraci sídel a obyvatelstva dochází v jihozápadní pobřežní části. Její klima pozitivně ovlivňuje Severogrónský mořský proud. Na celém ostrově žije pouze kolem 53 000 obyvatel, z toho kolem 10 000 v hlavním městě Nuuk (dán. Godthab). Dalšími městy jsou Qaqortoq (dán. Julianehab) a Sisimiut (dán. Holsternborhg). Základem obyvatelstva jsou Gróňané (Eskymáci smíšení s bílými přistěhovalci).
Grónsko tvoří autonomní součást Dánského království. Zákonodárným sborem je 21 členný parlament, který jmenuje předsedu grónské vlády. Finanční i zahraniční politika a obrana jsou v rukou dánské vlády. Správně se Grónsko dělí na tři celky - Západní, Východní a Severní pobřeží. Úředním jazykem je grónština a dánština.
Základ grónského hospodářství tvoří těžba nerostných surovin, která významem předčila rybolov a lov kožešinových zvířat. Těží se zejména měď, uran, olovo, zinek a molybden. Železné rudy těžené u nynějšího hlavního města Nuuku obsahují až 38 % železa. Rozvíjí se též těžba ropy a zemního plynu v pobřežním šelfu. Mořští živočichové (treska, losos, korýši) se loví při jihozápadním pobřeží. Hlavním obchodním partnerem je vzhledem k historickým vazbám Dánsko a USA s Kanadou pak díky blízké geografické poloze.

zajímavosti

- Nejvíce jízdních kol k počtu obyvatel: 2,8 kol na obyvatele.
- Největší vývozce šunky a slaniny v Evropě.
- Nejstarší používaná vlajka na světě.
- Nejbohatší královská severská rodina.
- Nejvyšší hora Yvding Skovhoj 173 m n. m..
- Nejstarší pivovar Carlsberg založen roku 1845. Dánové na 5 místě v pití piva v Evropě.
- Nejstarší dřevěná horská dráha v Evropě 1843 zábavní park Tivoli.
- Nejoblíbenější hlava státu – dánská královna s 97% oblibou u obyvatelstva.
- Vedle Holanďanů nejvíce obyvatel obouvá dřeváky.
- Nejvyšší kupole - Mramorový kostel 45 m výšky.
- Největší rozloha orné půdy z rozlohy státu – 60%.

Hodnocení referátu Dánsko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  26. prosinec 2007
  6 747×
  4692 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Dánsko

matěj
dobré