Jihočeský kraj

Okresy a města

Jihočeský kraj se skládá z 7 okresů. Jsou to Jindřichův Hradec, České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice, Strakonice, Písek, Tábor, přičemž Jindřichův Hradec je okres s největší rozlohou v ČR (1944 km), a Český Krumlov je nejmenší okres hustotou obyvatel v ČR (37 km).Celkově žije v Jihočeském kraji 626 634 obyvatel, krajským městem jsou České Budějovice s skoro 100 000 obyvateli. Dalšími významnými městy pak jsou Prachatice, Strakonice, Písek, Tábor, Jindřichův Hradec a Český Krumlov.
Nerostné suroviny

Jihočeský kraj má velmi malou surovinovou základnu.Paliva se zde netěží vůbec,ale elektrárny,i přes nedostatek paliv,zde jsou (Temelín,vodní na Vltavě).Těženými surovinami jsou stavební hmoty (písky, štěrkopísky, stavební kámen, a to žula ve východní části kraje), rašelina (na Třeboňsku, Volary) a velký význam má těžba tuhy na Českokrumlovsku (grafitové doly).Z příbramské oblasti do JC kraje zasahuje naleziště barevných kovů.

Průmysl

Je zde řada nových závodů,ale i přesto patří k nejméňe rozvinutým krajům co se týče průmyslu..Centrem průmyslu jsou České Budějovice a také aglomerace Tábor-Sezimovo Ústí. Nejdůležitějším je potravinářský průmysl – pivovary (České Budějovice (Budvar, Samson), Třeboň(Regent)), výroba nealkoholických nápojů v Nových Hradech, vinařství ve Strakonicích, Jihočeské mlékárny v Českých Budějovicích, zpracování masa (Písek, Planá nad Lužnicí, Studená, Krahulčí), zpracování ryb (Třeboň, Tábor). Druhým nejdůležitějším průmyslem je těžba a zpracování dřeva (České Budějovice- Koh-i-noor, Horažďovice, Sušice(zápalky SOLO),Volary a Prachatice(nábytek)). Textilní průmysl – oděvy (Písek – firma Jitex, pletařský prům.), zpracování lnu a bavlny (Jindřichův Hradec, Tábor, Strakonice), kožedělný (Tábor). Chemický průmysl (Planá nad Lužnicí, vede tam plynovod z Německa), gumárenský průmysl v Táboře. Strojírenský průmysl je málo rozvinutý (Strakonice – závody ČZ (v konkurzu), frézárny FEZKO, Prachatice – výroba vzduchotechnických zařízení)Spotřebitelský průmysl (Písek – výroba foukacích harmonik, České Budějovice – smaltovny nádobí Sfinx). Hutnický průmysl (slévárny Škoda České Budějovice).

Zemědělství

Zemědělství je velmi důležitou součástí hospodářství tohoto kraje.Pracuje v něm 1/4 obyvatelstva. Rostlinná výroba však není tak rozvinutá (nedovoluje to špatná půda a podzoly). Více rozvinutou a hlavní složkou zemědělství je živočišná výroba. V rostlinné výrobě převažuje bramborářství. V živočišné dominuje chov ryb v Třeboňské pánvi. Dále chov ovcí na Šumavských pastvinách. Jinak chov skotu (produkce mléka, sýry, jogurty, maso), prasat a drůbeže. Velká část půdy je zemědělsky obdělávána, zbytek je využíván jako pastviny anebo obhospodařováno jako louky.

Turismus

Životní prostředí je zde poměrně zachovalé (málo rozvinutý průmysl, málo civilizovaná oblast). Malý průmysl ovlivňuje kvalitně podnebí a životní prostředí. Jihočeský kraj patří k nejméně hustým oblastem, co se týče zalidnění, a proto se zde zatím ve větší míře neobjevily negativní důsledky civilizace. Novohradské hory a Šumava patří k tzv. „Zelené střeše Evropy“ (tj. území s mimořádně uchovanými přírodními a krajinými hodnotami. O zdravé krajině svědčí velké množství chráněných druhů rostlin a živočichů i existence řady chráněných )zemí. Jediným vroubkem je silné znečištění Lužnice na jejím dolním toku. JČ kraj je rájem pro turisty, cykloturisty a vodáky. Turisté využívají stezky na Šumavě, Novohradských horách, Třeboňsku, Blansku. Jinak jsou navštěvována historická městská centra, a to: České Budějovice, Český Krumlov, Tábor, Třeboň a Písek. K letní rekreaci je využíváno Lipno, Chlum u Třeboně a Nová Bystřice. Cykloturismus je rozvinut hlavně v Třeboňské a Českobudějovické pánvi. K dispozici je cykloturistické značení. K vodáctví jsou využívány řeky Vltava, Lužnice, Nežárka a Otava. V poslední době se zvýšil zájem o využívání řek k těmto účelům. V zimě jsou pro turisty připraveny běžecké stezky. Služby pro turisty jsou v celém kraji více než dostatečné.

Přehled turisticky zajímavých míst

Města

České Budějovice, statutární, krajské a okresní město v jižních Čechách na soutoku Vltavy a Malše v Českobudějovické pánvi; 99 300 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský, potravinářský, dřevozpracující. Sídlo Jihočeské univerzity, Jihočeského divadla a vědeckých ústavů, Jihočeského muzea, biskupství (od 1783), výstava Země živitelka. – Královské město založeno v roce 1265 jako opora královské moci proti Rožmberkům; částečně kolonizováno Němci. Od začátku 14. stol. středisko obchodu a řemesel, od 1569 mincovna, od 1751 s přestávkami krajské město. 1832 vyjela z Českých Budějovic do Lince první koněspřežka na evropském kontinentě, v roce 1847 založeny tužkařské závody spoluvynálezcem tužky J. Hardtmuthem, 1894 pivovar Budvar. – Městská památková rezervace, čtvercové náměstí o straně 133 m s podloubím, gotické, renesanční a barokní domy často s atikami v průčelí, barokní kašna Samsonova, renesanční radnice (1555), goticko-renesanční Černá věž (72 m vysoká, z 1549 – 78), zbrojnice, později solnice, masné krámy, chrám sv. Mikuláše ze 13. stol., renesanční kapucínský kostel sv. Anny (1615 – 21), špitální kostel ze 16. stol., gotické věže městského opevnění, biskupský palác. Výstavba panelových sídlišť v předměstích.

Český Krumlov, okresní město v jižních Čechách na řece Vltavě; 14 500 obyvatel (1999). Jedna z nejvýznamnějších městských památkových rezervací v ČR. V roce 1992 zapsána na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Dopravní křižovatka. Průmysl dřevozpracující, potravinářský. Středisko cestovního ruchu. – Český Krumlov vyrostl jako středisko mocného feudálního rodu Vítkovců; hrad z 1. pol. 13. stol. (po pražském nejrozsáhlejší v Čechách) přestavěn ve 2. pol. 17. stol. na zámek s bohatými sbírkami, podhradí Latrán a město na pravém břehu Vltavy s gotickým půdorysem a renesančními budovami, renesanční purkrabství, zámecké divadlo s původním vybavením. V zámeckém parku letohrádek a jízdárna, letní divadlo s otáčecím hledištěm (1958); gotický kostel sv. Víta (1407 – 39) se síťovou klenbou, kláštery minoritů a klarisek se společným gotickým, později zbarokizovaným kostelem, renesanční pivovar a zbrojnice, Budějovická brána (1598)

Písek, okresní město v jižních Čechách na Otavě; 30 100 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský, elektrotechnický, textilní, oděvní, potravinářský, dřevozpracující, výroba hudebních nástrojů. Dopravní křižovatka. Tradiční centrum kultury a vzdělanosti, dějiště divadelních a hudebních festivalů. Turistické středisko, východiště do Pootaví a Povltaví. – Místo osídleno již v pravěku. Začátkem 13. stol. vznikla na levém břehu Otavy osada (středisko rýžování zlata), před rokem 1254 založen hrad a královské město. Za husitských válek opora Tábora, po třicetileté válce úpadek. – Gotický kamenný most ze 13. stol. (nejstarší v Čechách) s barokními sochami, královský palác (původně gotický hrad), zbytky městského opevnění z 13. – 16. stol., raně gotický kostel (1260, upraven 1555 a 1886). Muzeum, divadlo.

Jindřichův Hradec, okresní město v jižních Čechách na řece Nežárce; 23 100 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský, textilní, oděvní, dřevozpracující, potravinářský. Rybářství. Dopravní uzel. Středisko cestovního ruchu, východiště do zalesněného a rybničnatého okolí. Městská památková rezervace. – Původně osada kolem hradu, město od roku 1293. Raně gotický hrad v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek (tři nádvoří s arkádami, zahradní altán Rondel). Gotické opevnění (13.–15. stol.) s Nežáreckou branou, gotické, renesanční a barokní domy, kláštery minoritů (14. stol.) a františkánů (15.–17. stol.), židovský hřbitov z 15. stol. Muzeum se síní B. Smetany a E. Destinové.

Třeboň, město v jižních Čechách v okrese Jindřichův Hradec, v Třeboňské pánvi; 9 220 obyvatel (1999). Průmysl oděvní, potravinářský (mj. pivovar). Rybářství. Slatinné lázně léčí nemoci pohybového ústrojí. Pracoviště Akademie věd České republiky. Turistické středisko (rybník Svět, východiště do CHKO Třeboňsko). – Osada a vodní hrad ze 13. stol., město od roku 1341. Hospodářský rozkvět za Rožmberků (1366 – 1611; přestavba města, vybudování soustavy rybníků v okolí). Od roku 1660 do 20. stol. majetek Schwarzenberků. – Městská památková rezervace. Zachována část opevnění se třemi branami (Svinenská s renesančním štítem). Renesanční zámek ze začátku 16. stol. na místě původního gotického hradu, klášter augustiniánů z 1367 barokně přestavěn v 18. stol., gotický kostel sv. Jiljí (1367 – 80), pozdně gotické, renesanční a barokní domy. U města novogotická Schwarzenberská hrobka (1877).

Strakonice, okresní město v jižních Čechách na soutoku Otavy a Volyňky; 24 500 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský (výroba motocyklů ČZ), textilní (Fezko), dřevozpracující, stavebních hmot, polygrafický, potravinářský (pivovar, pekárna). Dopravní křižovatka. Dudácké festivaly. – Osada připomínána 1255, město od roku 1367. Od roku 1402 do 18. stol. v majetku řádu johanitů, 1260 – 1730 sídlo velkopřevora. – Románský hrad Bavorů ze Strakonic ze 13. stol. spojený s komendou johanitů (1243), rozšířen v 15. a 16. stol.; v areálu věž Rumpál, kostel sv. Prokopa, kapitulní síň s nástěnnými malbami a barokní prelatura. Ve městě renesanční farní kostel sv. Markéty, upraven barokně (1777), barokní masné krámy (1759). Muzeum středního Pootaví.

Prachatice, okresní město v jižních Čechách v podhůří Šumavy; 11 800 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský, dřevozpracující, textilní, potravinářský, stavebních hmot. Rekreační středisko, turistické východiště na Šumavu. – Původní osada na Zlaté stezce (uváděna 1086). Od začátku 13. stol. významné tržní město, ve 14. stol. opevněno; zpustošeno za třicetileté války. – Městská památková rezervace. Zachován složitý systém středověkého opevnění s Píseckou branou. Gotický kostel sv. Jakuba (14. – 15. stol.), řada gotických a renesančních domů se sgrafity, renesanční radnice (1570). Muzeum.

Tábor, okresní město v jižních Čechách na Lužnici; 36 900 obyvatel (1999). Nejvýznamnější sídlo severní části jižních Čech, jádro táborské aglomerace (se Sezimovým Ústím a Planou nad Lužnicí). Průmysl strojírenský, elektrotechnický, dřevozpracující, oděvní, polygrafický, papírenský, potravinářský. Rybářství. Dopravní křižovatka (hlavní silnice a železnice). Kulturní a turistické středisko. Jihočeská univerzita (1991). – Na místě původního keltského hradiště založen ve 13. stol. hrad a město Hradiště, ve 14. stol. hrad Kotnov. V březnu a dubnu 1420 zde husité (převážně ze Sezimova Ústí a okolí) vybudovali opevněnou osadu Hradiště hory Tábor; do roku 1434 byl Tábor řemeslnickým a vojenským centrem radikálního křídla husitů (viz též táboři). Od roku 1437 královské město. 1452 se obyvatelé Tábora poddali Jiřímu z Poděbrad a uznali kompaktáta. V roce 1492 založen rybník Jordán; rozkvět řemesel (soukenictví). aložen rybník Jordán; rozkvět řemesel (soukenictví). Za účast na českém stavovském povstání těžké perzekuce a úpadek města, za třicetileté války Tábor několikrát dobyt. 1751 – 1848 sídlo kraje. Nový rozvoj nastal až od 2. pol. 18. stol. V roce 1862 založeno první české reálné gymnázium, 1902 – 03 postavena první elektrická železnice v Čechách z Tábora do Bechyně. – Městská památková rezervace. Dochována věž původního hradu Kotnov (14. stol.), Bechyňská brána, Velká (Žižkova) bašta a Soukenická bašta. Gotický kostel (1440 – 52) částečně regotizován v 19. stol., gotická radnice (15. stol.), renesanční kašna (1567), poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie s ambity na Klokotech (18. stol.). Gotické, renesanční a barokní domy, pod náměstím síť podzemních chodeb a sklepů. Muzeum (expozice husitství), divadlo O. Nedbala.

Přírodní a historické památky

Hluboká-Gotický hrad (13. stol.) přestavěn na renesanční zámek v 16. stol., barokně upraven 1707 – 28, do novogotické podoby ve windsorském stylu 1841 – 71. Galerie, zámecký park a obora. Lovecký barokní zámeček. Ohrada se zoologickou zahradou

Lipno I, přehradní nádrž v jižních Čechách na horním toku Vltavy; výška hráze 42 m, plocha 49 km2 (největší v Čechách), objem vody 308 mil. m3, maximální hloubka 20 m, délka vzdutí 38 km. Energetické využití (podzemní špičková elektrárna), významná rekreační oblast. Vyrovnávací nádrž Lipno II leží u Vyššího Brodu (45 ha). Nádrže byly dokončeny v roce 1960.

Boubínský prales, národní přírodní rezervace v chráněné krajinné oblasti Šumava, na jižním svahu Boubína; rozloha 6,7 km2, chráněna od roku 1858, statut rezervace od 1958. Jedna z nejstarších a nejznámějších přírodních rezervací v ČR. Původně majetek Schwarzenberků, kteří roku 1858 vyňali z těžby původní smíšený horský les o rozloze 143 ha. Území bylo až do roku 1947 součástí obory pro jelení zvěř, ale bylo také těžce postiženo kůrovcem a polomy, takže se uchovalo jen 47 ha původního pralesa. K nim bylo roku 1958 přičleněno ochranné lesní pásmo, které se stalo součástí rezervace. Nejstarší část pralesa leží na pravém břehu Kaplického potoka. – Pralesní porost je tvořen smrky (asi 50 %), zejména ve vyšších polohách, dále buky (40 %) a jedlemi (10 %) spolu s vtroušenými javory a jilmy. Nejstarší smrky a borovice jsou staré 300 – 400 let. Ve fauně je hojně zastoupena jelení zvěř, vzácně se vyskytují rys a tetřev.

Šumava, německy Böhmerwald – pohoří v jihozápadních Čechách, v Německu a Rakousku, je součástí Šumavské hornatiny; nejvyšší hora je Grosser Arber, 1 456 m n. m., v ČR Plechý, 1 378 m n. m. – Kerné pohoří s převážně plochou vrcholovou částí (tzv. Pláně, 900 – 1 100 m n. m.), nad níž se zvedají jednotlivé vrcholy. K jihozápadu strmé svahy, na severozápad do Čech klesá pozvolněji. Převážně druhotné smrkové lesy, místy jsou zachovány původní lesní porosty (Boubínský prales aj.). Četná rašeliniště se vzácnou květenou. Šumava je tvořena převážně předprvohorními krystalickými břidlicemi, místy s průniky granitových plutonů. Jsou zde stopy po čtvrtohorním zalednění (8 ledovcových jezer). Pramenná oblast Vltavy a přítoků. – Významná turistická oblast (v Čechách jsou hlavní centra Železná Ruda, Zadov a vodní nádrž Lipno). CHKO (999 km2) vyhlášena v roce 1963, NP (690 km2, největší v ČR) byl vyhlášen v roce 1991.

Novohradské hory, německy Freiwald – hornatina v jižních Čechách a v Rakousku; nejvyšší hora je Viehberg (1 111 m n. m., na českém území Kamenec, 1 072 m n. m). Jsou tvořeny granity, rulami a granodiority. Zbytky smíšených pralesových porostů (Žofínský prales).

Hodnocení referátu Jihočeský kraj

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  11. srpen 2008
  14 693×
  2100 slov

Komentáře k referátu Jihočeský kraj

happy dog s.r.o.
goood!
katka(ja sem ja)
děláme podle toho referát je to dobrý (děláme to sotva 5 minut)(sme retardi)
milovník psů
miluju psy a tohle je fajn
ja sem ja
píšu to protože chcu
terka2200
jako jo, de to... a počet obyvatel tu je!!
xxx
Nejsou uvedené zdroje
Nicole
Je to fajn...moc díky, hodně mi to pomohlo
justa
dobry
LUKYN
NENÍ TADY ANI POČET OBYVATEL TO JE FEKT
Luss
Fajnové Děkuju ....:)
tylda
je to kničemu
moffj
to je dobrej referat mam z neho 1