Maďarsko

(MAGYARORSZÁG)

Hlavní město : Budapest (Budapešť)
Rozloha : 93 033 km2
Počet obyvatel : 10 022 000
Hustota zalidnění : 108 obyv./km2
HNP : 3 775 $/os.
Měna : 1 forint

Poloha
Maďarsko leží uprostřed Evropy mezi 45° 48´ až 48°35´ severní šířky a mezi 16°05´ až 22°58´ východní délky. Sousedí se sedmi státy. Jsou to Slovensko na severu a severovýchodě, Ukrajina na východě, Rumunsko na východě a jihovýchodě, Srbsko a Černá Hora na jihu, Chorvatsko na jihozápadě, Slovinsko na západě a Rakousko na severozápadě.

Geologické poměry
Maďarská krajina má charakteristický ráz, země leží na dně Panonské pánve, na okrajích uzavřené horskými skupinami. Celé území dlouhodobě zvolna poklesává a podél zlomů vystupují na povrch termální prameny. Proto zde nalezneme mnoho termálních lázní, které jsou zdravé na klouby.
Maďarsko je sice známé jako země rovin, ale sever lemuje pás vulkanických pohoří (např. Zemplínské vrchy, Mátra a Bukové hory. V Panonské pánvi zanikají předhůří východních Alp a vnitřní okraje karpatského oblouku.
Velká uherská nížina se táhne po obou březích Tisy a zasahuje až za hranice země. Její dno u Szegedu, v místě, kde opouští maďarské území, klesá na 83,5 m n. m. Jižní část Zadunají představuje rozsáhlou oblast pahorkatin, mezi nimiž vyniká Mecsek, vystupující až k 700 m n. m. Výběžky alpských předhůří zasahují k řekám Zala a Rába a až téměř k Balatonu; nejvýše položené svahy (tj. 883 m n.m.) jsou při rakouské hranici. Na severozápadě Zadunají leží podél Ráby a Dunaje Malá uherská nížina (Kisalföld), navazující na Podunajskou nížinu západního Slovenska. Její dno leží v nadmořské výšce 120 m a tvoří ji naplaveniny vodních toků.

Povrch
Celkově je území podle nadmořské výšky rozděleno takto: 84 % s nadmořskou výškou
do 200 m a 14 % na oblasti s výškou 200-400 m n. m. Pouhá 2 % přesahují nadmořskou výšku 400 m.

Podnebí
Podobně jako Česká republika leží i Maďarsko na styku oceánského a kontinentálního podnebí. Kontinentální vlivy, přicházející od severovýchodu, jsou silnější a častější, více se uplatňuje i vliv bližšího Středomoří. Jsou tedy vyšší teplotní rozdíly mezi létem a zimou i me-
zi dnem a nocí; směrem k východu tyto rozdíly pozvolna rostou. Průměrné roční teploty se pohybují od 8 °C v severních pohořích, do 12 °C na jihovýchodě země, celostátní průměr činí 11,3 °C. Nejchladnějším měsícem je leden, kdy průměrná teplota klesá i pod -20 °C, ve Velké nížině nejsou výjimkou suchá a horká období s teplotami nad 25 °C.
Srážek spadne ročně průměrně 500-600 mm, jejich množství přibývá spolu s nadmořskou výškou a směrem k západu. Nejsušší jsou stepi uprostřed Velké nížiny, např. pusta Hortobágy, nejvíce zavlažovaný je Bakoňský les a pohraniční vrchoviny Zadunají. Zimních srážek je málo, takže sněhová pokrývka na horách je slabá.

Vodstvo
Síť povrchových toků je poměrně řídká, přesto má Maďarsko dostatek říčních vod, protože pánev je sběrnou oblastí řek, svádějící vody z hornatého okolí
Říční osou země je Duna (Dunaj), jehož tok na maďarském území je dlouhý asi 417 km.
V Malé Uherské nížině dosahuje šíře asi 700 m. Řekou protínající Velkou uherskou nížinu je Tisza (Tisa),jejíž tok byl regulacemi zkrácen z 1000 na 572 km. Alpské toky Dráva a Mura protékají maďarsko-slovinsko-chorvatským pohraničím.
Na území Maďarska je množství jezer se sladkou i slanou vodou. Vyniká Balaton (Blatenské jezero), jehož vodu doplňují řeka Zala a menší potoky; jediný odtok Sió u Siófoku je přísně regulován.

Zemědělství
57 % rozlohy země tvoří orná půda a dalších 13 % pastviny. V důsledku hojných srážek a díky vysokým letním teplotám je nížina okolo Dunaje velmi úrodnou oblastí specializující se především na pěstování kukuřice, pšenice, ječmene, žita, ovsa, cukrové řepy a slunečnice. V zavlažovaných oblastech v údolí řek Tiszy a Korosu se pěstuje rýže. Díky své hojné zemědělské produkci se Maďarsko těšilo na počátku 80. let relativní prosperitě ve srovnání s ostatními zeměmi RVHP. Oblast Kiskunsangu, jižně od Kecskemetu, je důležitou oblastí pěstování ovoce a zeleniny. Okolo Pécsi a jezera Balatonu se pěstuje víno na vývoz. Maďarsko je hlavním vývozcem rychlených kuřat. 18 % povrchu je zalesněno a vytěžené dřevo se zpracovává v závodech papírenského nebo nábytkářského průmyslu umístěných ve vyšších polohách země. Po pádu režimu komunistů prodělalo zemědělství podstatné změny, ačkoli ještě v roce 1993 bylo 6 % farem ve státním a 47 % farem v kolektivním vlastnictví

Obyvatelstvo
Maďarsko má 10,5 mil. obyvatel, ale hodně Maďarů žije za hranicemi své vlasti. Přibližně 2 mil jich žijí v Rumunsku, 600 000 na Slovensku, 650 000 v Srbsku a Černé Hoře, Slovinsku a Chorvatsku, 200 000 na Ukrajině, 70 000 v Rakousku, přes milion jich žije v zámoří.
Přestože je Maďarsko poměrně homogenní společností, najdeme tu i příslušníky jiných etnik. Největší skupinu tvoří Romové, dále jsou to Němci, Slováci, Chorvati, Slovinci, Srbové a Rumuni. Průměrný věk je v Maďarsku na evropské poměry velmi nízký : 67 let u mužů, 74 let u žen. Je tu i nejnižší porodnost v Evropě (-1 promile).
podíl městského obyvatelstva 56,2 %
v zemědělství zaměstnáno 15,3 %
v průmyslu zaměstnáno 31,6 %
Typickým jídlem je zde guláš, který se většinou vaří za skopového masa. Dále se tu vyrábí uherák a čabajky.

Průmysl
Komunistický režim trval v Maďarsku do roku 1990. Maďarský průmysl byl v té době nucen vyrábět velké množství výrobků nízké kvality. Bojoval ze svou nezávislostí v mezinárodní konkurenci. S obtížemi se s ní vyrovnával i na trzích, kde měl tradičně silnou pozici. Zvláště v zemích bývalého RVHP a bývalé Jugoslávie. Ke konci 80. let činil vývoz a dovoz ze SSSR 25 %.
Dnes se tato situace podstatně mění. Průmysl se podílí 40 % na tvorbě národního důchodu. Z hutnictví je třeba zmínit výrobu oceli v Miskolci a výrobu hliníku v Szekesfehervaru, který je dovážen z Ruska. Zahraniční investice napomohly stávajícímu průmyslu. Příkladem může být výroba autobusů (Maďarsko bylo jednu dobu jedním z největších vývozců autobusů). Navzdory poklesu HNP v roce 1991 pomohla politika tvrdých úsporných opatření obnovit mezinárodní důvěryhodnost maďarské ekonomiky.
Chemický průmysl poněkud zmírnil nedostatek domácích surovin. Kombináty na výrobu hnojiv a polymerů vznikly po válce poblíž Miskolce a Székesfekkérváru. Maďarsko patří k předním vývozcům léčiv (zejména z Budapešti a Debrecenu).

Doprava
Maďarsko má 8500 km železnic, z nichž je 1920 km elektrifikováno. Železniční síť dosud přepravuje velký objem nákladů. Silniční síť o celkové délce 90 696 km obstarává většinu nákladní i osobní dopravy, zvláště po přidružovacích dohodách s EU. Budapešť a Dunajvaros jsou přístavy na Dunaji, splavné toky 1 373 km.

Hospodářství
Významné změny nastaly v maďarské ekonomice po roce 1989. Maďarsku se podařilo získat 40 % zahraničních investic směřujících do postkomunistických zemí. V zemi mnohé západoevropské, severoamerické a asijské společnosti založily továrny na výrobu součástek k automobilům a elektronickému průmyslu, protože v zemi byly nízké platy a dostatek odborníků. Zvýšil se vývoz. Téměř jeho 2/3 putují do zemí Evropské unie. Maďarsko dokončilo vstupní rozhovory pozvánkou do EU. Pravděpodobně vstoupí Maďarsko do EU v roce 2004 společně s Českou republikou.

Prameny:
Maďarsko (Olympia Praha 1988)
Zeměpis světa (Columbus Praha 1999)

Hodnocení referátu Maďarsko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  7. srpen 2007
  7 357×
  1145 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Maďarsko

MÍRA
ALE JOOO