Maroko

Poloha, rozloha, sousedé Maroka

Maroko (Al-Mamlaka al-Maghrebia) má rozlohu 710 850 km2, z toho Západní Sahara 252 120 km2.

Území státu leží v severozápadní Africe mezi 27° 40' až 35° 12' - 1° 1' z. z. d. Přirozené hranice má Maroko ne západě a na severu, kde je tvoří v délce 1525 km pobřeží Atlantského oceánu a Středozemního moře, které jsou odděleny mezi sebou Gibraltarským průlivem, jenž v nejužším místě, 15 km širokém, odděluje africké Maroko od evropského Španělska.

Na východě a jihovýchodě hraničí Maroko s Alžírskou lidovou demokratickou republikou a zcela na jihu sousedí se Španělskou Saharou. Enklávy na území státu tvoří dosud španělská Mellia, Ceuta a drobné ostrůvky při pobřeží ve Středozemním moři.

Povrch. Většinu území Maroka vyplňují hory Atlaského pohoří a místy až 150 km široké plošiny - mesety, včetně výběžku Plošiny šotů. Jen asi čtvrtinu tvoří pobřežní nížiny podél Atlantského oceánu v šířce 30-50 km a zcela na jihu a jihovýchodě výběžky saharské pouště.

Geologická stavba a vývoj území jsou složité a rozdílné. Atlaské pohoří geneticky souvisí a předkambrické, mladopaleozotické hercynské a zejména nejsilnější terciérní alpsko - pyrenejskou soustavou v Evropě. Celou tuto oblast postihlo trojí vrásnění: pyrenejsko-alpinské. Nadto se tu uplatnily vertikální pohyby, které způsobily zdvihy a poklesy, doprovázené transgresemi a regresemi moře. Tyto pohyby měly rovněž vliv na rozčlenění a vytvoření pobřeží. Středomořské pobřeží na severu je většinou skalnaté, nepřístupné a táhne se v délce 475 km. Naopak atlantské pobřeží má na západě délku 1080 km a je ploché s písečnými plážemi a pozvolně klesajícím šelfem. Má však nedostatek zálivů a přirozených přístavů. Pozdní fáze vrásnění byly provázeny vulkanickou činností. Až do současné doby se ještě projevuje zemětřesení.

Severní Maroko vyplňuje Rifský Atlas, který se obloukovitě táhne podél středomořského pobřeží od Gibraltarského úžiny až k širokému údolí řeky Mulúja, která je vyplněna třetihorními sedimenty. Je to značně rozeklané nepřístupné pohoří, dosahující horou Džabal Tigidín výšky 2456 m.

Jižně se rozkládá Marocká meseta, ohraničena na východě Středním atlasem, na jihu Vysokým Atlasem a přecházející na západě v pobřeží Atlantskou nížinu. Tuto plošinu tvoří zarovnané hercynské vrásy, překryté druhohorními a třetihorními mořskými sedimenty. Dosahuje průměrné nadmořské výšky 320-450 m. n. m. v jižní části zv. Hauz v severní části.

Atlaské pohoří, které je jádrem Maroka, tvoří Střední Atlas, Vysoký Atlas a Antiatlas. Tato pohoří směřují většinou obloukovitě od jihozápadu na severovýchod a rozdělují zemi ve dvě značně odlišné části.

Střední Atlas je na jihu a východě ohraničen údolím řeky Mulúja, má průměrnou výšku 1300 m. n. m. a táhne se v délce 350 km. Nejvyšší části pohoří vytváří vysoké paroviny, převážně složené z vápenců a podobné juře.

Vysoký Atlas začíná na jihozápadě mysem Rás Rhír severně od Agádíru a táhne se mohutným obloukem v délce 850 km j severovýchodu. Jeho průměrná nadmořská výška přesahuje 2000 m. n. m. Jižně od Marrákeše má pohoří nejvyšší výšky a vytváří typický alpský reliéf Tubkal, vysoký 4165 m. n. m. - nejvyšší hora Maroka, ve střední části vystupuje z vápencové paroviny Džbal Ighil M‘ Kún (4071 m. n. m. ) a ve východní části Džbal Ajjáší (3737 m. n. m. ).

Jižní a jihovýchodní Maroko vyplňují výběžky holých, kamenitých plošin, sklánějící se většinou k jihovýchodu, jsou to: Hamanda Tindouf, Hamanda du Dra, Hamanda du Guír. Na východě je pak plošina Dahra součástí alžírské Plošiny šotů a Džabal al-Maiz vysoká 1950 m. n. m.

Největší význam má těžba nerostných surovin, na kterou připadá 37% z veškeré průmyslové produkce státu. Nejdůležitějším nerostem jsou fosfáty, v jejichž těžbě zaujímá Maroko druhé místo ve světě. Hlavní oblastí těžby jsou rozsáhlé naleziště na Plošině fosfátů Chúribgou a Véd Zemem. Značný význam má také těžba manganové rudy, jejíž zásoby se odhadují na 50 miliónů tun. Hlavní střediska těžby jsou Bú Arfa, největší Vazázat s okolními doly. Železná ruda, olovněné rudy, zinkové rudy. V oblasti Džerády jsou značné zásoby antracitu, jehož těžba však klesá. Z ostatních nerostů se těží měď, stříbro, molybdén, baryt, nikl, cín, zlato, antimon, wolfram, vanadium, sůl.

Maroko - podnebí

Klimatické rozdíly jednotlivých částí Maroka jsou dosti značné. Celá západní a severní oblast až po Atlaské pohoří má výrazné subtropické podnebí středomořského typu se suchým, značně teplým létem a děšťivou zimou. Teploty na pobřeží jsou ovlivňovány poměrně studeným Kanárským proudem. Průměrná teplota v této oblasti dosahuje v letních měsících 20-25 °C a v zimních měsících 10-15 °C.

Naproti tomu jsou značné denní i roční teplotní rozdíly ve vnitrozemí. V Atlaském pohoří klesají minimální teploty dokonce až na -20 °C. Přes 100 dnů v roce má nižší teplotu než 0 °C a od nadmořské výšky 2000 m. n. m. leží v zimě souvislá sněhová pokrývka. Značné teploty pak má suché vnitrozemí na jih od Atlaského pohoří. Místní vítr scirocco, který přichází ze Sahary, je suchý a má teplotu až 35 °C, přináší často písečné bouře. A tak ve Varzázatu dosahuje absolutní maximum teploty 50 °C. Značně rozdílné je množství srážek, které spadnou v období od října do března. V pobřežní nížině a mesetě jsou srážky malé a jejich roční množství klesá směrem na jih. Nejvíce srážek za rok spadne v Rifském Atlasu, 1000-1200 mm, na severním pobřeží 700-900 mm a na návětrných svazích obou Atlasů 600-800 mm.

V suchém saharském vnitrozemí klesají srážky dokonce pod 100 mm.

Vodstvo

Pouze západní a severní část Maroka má řídkou síť stálých řek, které stékají s Atlaského pohoří do Atlantského oceánu a středozemního moře. Řeky mají velmi kolísavé stavy a v době dešťů a tání sněhu v horách způsobují velké záplavy.

Nejdelší řekou je Véd Sabú, dlouhá 600 km, s povodím o rozloze 27 000 km a průměrným ročním průtokem 135 m/sec. Největší povodí má však řeka Mulúja, 53 000 km, a její 550 km dlouhý tok odděluje Střední a Vysoký Atlas, Rifský Atlas a Plošinu šotů. Nejvýznamnější řekou však je Umm ar-Rbía o délce 586 km a povodí 34 000 km. Celá tato řeka s přítoky je energetickým uzlem Maroka a výstavba celé řady přehrad, elektráren, zavodňovacích systémů.

Oblast jižně a východně of Atlaského pohoří má jen vysychající řeky, které se ztrácejí ve vádích, kde jsou zásoby spodních vod. K největším vádím patří široké Véd Dráá, dlouhé 1150 km, které má vodu v době tání sněhu ve Vysokém Atlase. V Plošině šotů je nejrozlehlejší Chott Tigri.

Rostlinstvo

Vegetace je nejbohatší na severu a v horách, kde je dostatek srážek. Patří k středomořskému typu s vždy zelenými porosty a s relikty středoevropské a alpínské flóry v horských oblastech.

Nížiny a údolí jsou dnes většinou kultivované, ale značnou část území pokrývá step a xerofytními travinami, pelyňky, halfou (Stipa tenacissima), espartem (Lygeum spartum). Svahy hor a místy severní pobřežní oblasti pokrývají typické křovinaté porosty macchie, které tvoří keře rodu Cistus, Pistacia, Ceratonia, túje (Callitrix quadrifolius), vavříny, myrty, olivy, palma nízká (Chamaerops humilis) a různé byliny.

Lesy, většinou roztroušené v horských oblastech, jsou vždy zelené, opadavé. Na vlhčích místech i v nižších polohách je nejrozšířenější korový dub (Quercus suber). V horách (od 600 do 2000 m. n. m. ) rostou lesy bukové a dubové (Quercus ilex a Quercus Mirbekii). Cedrové lesy (Cedrus atlantica) jsou rozšířeny zejména ve Středním Atlase. V sušších polohách Vysokého Atlasu rostou většinou borové a jehličnaté lesy a ještě výše řídké porosty jalovců (Juniperus thurifera).

V polopouštích a pouštních oblastech jižního Maroka se řídce vyskytují xerofyty a polokeře (Artemisiaherba-alba, Zizyphus lotus). V oázách a vádích vynikají palma datlová (Phoenix dactylifera) a tamaryšky (Tamarix gallica).

Živočišstvo

Maroko patří k oblasti holarktické, a to její středomořské podoblasti. Z typických druhů šelem tu žijí šakal, hyena, rys, divoká kočka, z kopytníků vzácněji gazela a antilopa ve stepích. V horách se setkáváme s kozorožcem, muflonem a kamzíkem, z ptáků dravců tu pak žijí sokol a orel. Větší množství druhů je hlodavců (zajíci, tarbíci) a plazů (hadi, varani, ještěrky). Velké škody způsobuje saranče. V Maroku přezimuje tažní ptáci z Evropy. V moři žije zejména v pobřežních vodách sardinky, makrely, tučňáci, ústřice, langusty.

Největší marockou přírodní rezervací je Národní park Tubkal o rozloze 38 000 ha, který chrání velehorskou přírodu ve Vysokém Atlasu, a to zejména původní porosty halepské borovice, kamenného dubu, túje, jalovců, horské druhy bylin, ale také stáda muflonů.

Obyvatelstvo

26 073 593, z toho 50 181 cizinců, převážně Francouzů a Španělů.

Městské obyvatelstvo: 51,4%

Venkovské: 48,6% počet obyvatel ročně vzrůstá o 2,06%

Podíl analfabentů: 51% mužů, 68% žen.

Očekavaná délka života: 66 let (1960: 47 let)

Podle statistiky má každá žena průměru 4,2 dětí (1960: 7,2 dětí)

Osídlení je značně nerovnoměrné, i když průměrná hustota zalidnění dosahuje 46 obyvatel na 1 km2. V přímořské Atlanské nížině, zhruba na desetině rozlohy země žije 35% obyatelstva. Zalidnění je tu asi 60-110 obyvatel na 1 km2. Největší soustředění obyvatelstva vůbec je v městské aglomeraci Dár al-Bajdá-Ribát-Kanítra. Zalidnění se snižuje směrem do podhůří a hor, kde žije 45-70 obyvatel na 1 km2. Velmi řídké osídlení je zejména v pouštích a stepích v oblastech na jihu a jihovýchodě. (2-8 obyvatel na 1 km2).

Hospodářství

Ne náhodou se podpis Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT a vrcholná hospodářská schůzka zemí Blízkého východu a severní Afriky konaly v roce 1994 právě v Maroku. Byla tím oceněna snaha země o dosažení stabilní a exportně orientované ekonomiky. Opatření jako privatizace státních podniků a reforma burzy cenných papírů v Casablance, k čemuž došlo v nedávné minulosti, uvolnila v hospodářství nové síly a lákají do země větší pozornost se věnuje postupnému přibližování k evropskému trhu - Maroko se již stalo přidruženou zemí Evropské unie.

Zemědělství

Zemědělství je přes postupující industrializaci základním odvětvím hospodářství. Jeho produkce se podílí 40% na národním důchodu a zaměstnává 57% obyvatelstva. Ve vlastnických poměrech zemědělství se plně projevuje kontrasty mezi postavením marockých zemědělců.

Základem rostlinné zemědělské výroby jsou obilniny, které se pěstují na 85% obdělávané půdy a podílejí se 40% na zemědělské produkci. Nejdůležitější z nich jsou ječmen, pšenice a kukuřice. V oblastech Agádírem, Šavíja, Aríšem v povodí řek Rbía a Sabú.

Z luštěnin, se pěstují hlavně boby, hrách, čočka a fazole a to nejen pro místní spotřebu, ale též pro vývoz.

Ze zeleniny, zejména rajčata, hrášek, česnek, cibule, melouny. Zelenina se pěstuje na úrodných půdách a okolí velkých měst a v údolích řek, mnohé druhy se vyvážejí do Evropy.

Menší význam má sklizeň technických plodin: bavlny, lnu, konopí, slunečnice, cukrové řepy, tabáku a aromatických bylin.

Významnou úlohu má vinařství a sadařství. Vzhledem k příznivým podmínkám vzrůstá sklizeň vinných hroznů. Vinná réva se pěstuje zejména v oblasti Mikanásu, Fásu, Džadídy a Marrákeše. Olivovníkové háje a pěstování citrusů.

Důležitá je živočišná produkce, která se podílí též na vývozu. Nejvíce se chovají ovce na rovinách a na vlhkých horských pastvinách a pak kozy v lesních oblastech a na horských svazích. Tradici má chov koní. Menší je chov oslů, mulů, prasat, drůbeže a velbloudů.

Maroko má též výhodné podmínky pro rybolov. Maroko je po Portugalsku největším světovým producentem sardinek kromě nich se loví zejména tučňáci, ančovičky, makrely.

V lesním hospodářství je největším bohatstvím korový dub.

Průmysl

Nejvýznamnějším odvětvím je průmysl těžební. Největší bohatství představuje ropa a zemní plyn. Světového významu jsou obrovské zásoby fosfátů. Významnější je ještě těžba rud (mangan, olovo, železo, zinek, kobalt, stříbro).

Z ostatních průmyslových odvětví získala značný význam zejména petrochemie v závislosti těže ropy, dále se rozvíjí chemický průmysl - hnojiva. Úspěšně se rozvijí výroba stavebních hmot cement.

Tradičním odvětvími jsou průmysl potravinářský (rybí a ovocné konzervy), textilní, kožedělný a obuvnický.

Významná je i řemeslná výroba - kovotepectví, výroba koberců, šperků, uměleckých doplňků.

Doprava

Železniční i silniční siť je velmi krátká. Důležitá je doprava po řekách a kanálech. Pro mezinárodní spojení slouží doprava letecká.

Obchod v Maroku

Hlavními partnery jsou Spojené státy americké a vyspělé země Evropské unie, zejména Francie. Vyváží se zejména suroviny (fosfáty a zem. Produkty, ovoce, víno, olej, ryby). Dováží stroje a zařízení, spotřební, průmyslové zboží a potraviny.

Obyvatelstvo a náboženství

Když se od 7. století začaly přes Maghreb valit vlny islámských dobyvatelů, uchýlila se část usedlých Berberů do horských oblastí. V těchto místech, do nichž se kdysi utekli a která jim poskytla ochranu, žiji jejich potomci většinou až dodnes. Překvapující je skutečnost, že mateřským jazykem asi 40% Maročanů je stále jeden ze tří berberských dialektů - tamazight, tachelheit nebo tarafit. V oblastech s převahou berberských obyvatel se dokáží arabsky domluvit převážně jen muži. Obyvatelé tmavší pleti (Haratínové) jsou potomky otroků a žijí převážně pospolu v oázách. Kdysi velké a kulturně významné židovské obce ve městech mají dnes jen asi 20 000 příslušníků. Po zrušení protektorátu roku 1956 se většina Židů ze strachu před posílením islamského vlivu vystěhovala do Izraele.

Státním náboženstvím je islám. Odhlédneme-li od některých důležitých bratrstev, pak většina Maročanů patří k sunnitskému vyznání.

Oficiální měnou je marocký dirham.

Hodnocení referátu Maroko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  27. prosinec 2007
  6 782×
  2099 slov

Komentáře k referátu Maroko

¨týns
moc děkuju:) pomohlo mi to na doplnění textu, co mi chyběl:))
žofka
Dikík a referát sůůůůůpr fakt moc díky!!!!!
kuba Jakub.Suba(zavináč)email.cz
fakt díky moc mi to pomohlo dělaní referatů
barýsek
fakt bezva, moc dik
šušu xkrakenkax(zavináč)seznam.cz
moc mi to pomohlo
žužu xkrakenkax(zavináč)seznam.cz
super děkuju