Naší přirozenou oběžnicí je Měsíc. Můžeme ho pozorovat skoro každý den za jasné oblohy. Je li měsíc za Zemí z druhé stran od Slunce, tak Země, kterou osvětlilo slunce vrhá na Měsíc stín. Ten se ponoří na několik hodin do tmy a potom zase ze tmy vyleze. Země vstoupí mezi Měsíc a Slunce. Paprsky, které proniknou naší atmosférou zabarví Měsíc do krvava. Tento jev popsali již dva tisíce let před naším letopočtem čínští astronomové. Ve starobylých zápisech se píše: „strašlivý drak spolknul Měsíc, který krvácel “. Kryštof Kolumbus může naopak tomuto jevu děkovat za svůj život. Dne 29. Února 1504 ho zajali domorodci na Jamajce, kteří ho chtěli zabít. Právě tento den bylo červené zatmění měsíce a on jim pohrozil, že je to varování bohů, kvůli tomu, že mu chtějí ublížit. Pustili ho tedy a on přežil. Biblický text v Janově Apokalypse praví: „ Nechť se Měsíc zabarví krví a nebesa se svinou jako svazek svitků. Pak přijde konec světa a soud “. Podle výzkumů je Měsíc stejně starý jako Země. Po zkoumání se ale zjistilo, že není stejného původu jako Země. Vědci se tedy domnívají, že Měsíc vznikl někde jinde a gravitační síla Země ho k sobě přitáhla. Na Měsíci je spousta zaoblených vrcholů. Největší z nich měří 8200 m. Dosahuje tedy podobných rozměrů, jako Mount Everest. Měsíc je k nám otočen vždy jenom jednou stranou, takže ze Země je vždy vidět, jenom jedna polovina Měsíce. Než se na Měsíc vypravila posádka kosmonautů, musel se Měsíc prozkoumat Sondami. Druhou polovinu vyfotila Sonda Luna 3, která proletěla okolo Měsíce v roce 1959. Po několika dalších zkoumání Měsíce vyletěla na Měsíc dne 20.7.1969 raketa Apollo 11, ve které letěl Armstrong, Aldrin a Collins, kteří se stali prvními lidmi na Měsíci.
28. duben 2008
4 942×
288 slov
