Mexická kultura

Mexická kultura, v níž se poněkud nesourodě spojuje tradice s moderností, má část kořenů v dávné mayské a aztécké civilizaci, a druhou část ve třech stoletích španělského koloniálního vlivu. Když země získala počátkem 19. století nezávislost, nebylo její bohatství ani půda rovnoměrně rozděleny. To vedlo k revoluci roku 1910. Po ní následovaly rozsáhlé pozemkové reformy, ale do očí bijící nerovnost, pokud jde o příjmy a majetek obyvatelstva, zůstávají celonárodním problémem dodnes.

Mexiko je zemí kontrastů, ve které najdete zasněžené vrcholky hor, vysoko položenou náhorní plošinu i tropické deštné lesy. Vysoko položená náhorní plošina zabírá téměř dvě třetiny země, po obou stranách ji lemují pobřežní nížiny. Dvě pásma hor, Sierra Nevada na západě a Skalisté hory na východě sem přecházejí ze Spojených států. V Mexiku se jmenují Sierra Madre Occidental a Sierra Madre Oriental, obě pásma měří přes 3000 metrů, ale některé vrcholky dosahují až 5000 metrů. Kotliny, říční údolí a štíty hor člení náhorní rovinu na řadu menších oblastí. Běžná jsou tu zemětřesení a sopečná činnost(včetně Popocatepetlu). Většinu východních pobřežních nížin tvoří bažiny, zejména v jižním Mexiku. Na západním pobřeží je hornatý Kalifornský poloostrov.

Jižní Mexiko má dostatek srážek a proto i diverzifikovanou rostlinnou výrobu. Sever země vyplňuje z velké části poušť. Pouze 13% země může být v Mexiku využíváno pro pěstování plodin a dalších 39% pro pastevectví, ostatní části země jsou příliš suché a chudé na dobrou půdu. Více než 25% pracovních sil pracuje v zemědělství, ale výživu obyvatelstva musí stále zajišťovat dovoz potravin. Problémy s vodou se zmenšily díky zavodňovacím systémům. Řeky Rio Grande a Colorado jsou důležité na severu, kde se pěstuje ovoce, zelenina a bavlna. Některé náhorní plošiny se zemědělsky hodí pouze k pěstování nejnutnějších plodin, zejména kukuřice(pěstuje se na 43% veškeré obdělávané půdy), dále pšenice, čiroku a soji. V nížinách podél Mexického zálivu se pěstuje cukrová třtina a ovoce. Z kaktusů a dalších rostlin se vyrábějí nápoje jako třeba tequila. Hovězí dobytek se pěstuje na rančích na severu.

Hlavním bohatstvím země jsou nerostné zásoby a zpracovatelský průmysl. Mexiko patří k předním producentům ropy, ročně jí vytěží přes 150 milionů tun(těží se na východním pobřeží), vytěží také 37 160 milionů kubických metrů zemního plynu a 9 milionů tun uhlí. V zemi jsou zásoby sádrovce, stříbra, fluoritu, železa, zinku a mědi. Mexiko produkuje jednu pětinu stříbra na světě. Je jednou z nejprůmyslovějších zemí mezi rozvojovými zeměmi, přičemž průmyslové výrobky putují na domácí i zahraniční trhy. Hlavní průmyslové středisko země, Ciudad de Mexico, se potýká s vážným znečištěním.

V městských oblastech a přilehlých předměstích žije 70% obyvatel. 60% obyvatelstva jsou míšenci(američtí Indiáni a Španělé), 30% jsou hlavně američtí Indiáni a 9% lidé převážně španělského původu. Přes 90% lidí mluví španělsky,ale v zemi existuje i mnoho indiánských nářečí(asi přes 50). Ciudad de Mexico je jedním z největších měst na světě a bylo vystavěno na místě Tenochitlanu, původního hlavního města Aztéků. Mnozí z jeho 16 milionů obyvatel žijí v rozsáhlých chudinských čtvrtích.
Původní obyvatele Mexika nazývají bílí lidé „Nacos“. Není to oficiální pojmenování, je to vlastně nadávka, protože říct někomu že je Naco je urážlivé a nikdo nechce aby se mu tak říkalo. Říká se tak ale každému pravému Mexičanovi. Podle vysoké a střední třídy to vlastně znamená „špinavec“. Mladá generace Mexičanů středních a vyšších kruhů původní obyvatele diskriminuje. Tradiční pozdrav ve španělštině zní buenos dias.

V současné době se začíná dynamicky rozvíjet průmysl. Úspěšné jsou zemědělské výrobky, výrobky z oceli a petrochemie. V severní části země je zpracování textilu a výroba oceli. Padesát procent průmyslu je soustředěno kolem oblasti Ciudad de Mexico. Rychle e vyvíjí průmysl spojený s turistikou, neboť do země přijíždí přes 5 milionů návštěvníků ročně a to zejména z USA a Kanady. Oblíbené jsou aztécké památky v oblasti Ciudad de Mexico, ale také pobřežní oblasti z nichž nejznámější je Acapulco.Rušnou oblast Acapulca na pobřeží Tichého oceánu navštíví každoročně přes 1 900 000 návštěvníků. Na Yucatán přijíždějí turisté za zbytky Mayské kultury a kvůli tropickému podnebí a vegetaci.

Zalesněno je v Mexiku 23% země, zejména borovicemi a smrky, ale jsou zde také plochy, na nichž rostou stromy s tvrdým dřevem, mahagon, eben, kampeškové dřevo a růžové dřevo. Lesy pro komerční využití jsou v Sierra Madre. Zapotová mléčná šťáva pro výrobu žvýkaček se získává v Yucatánu. Lov ryb dosahuje přes milion tun ročně(garnáty, tuňáci, žraloci).

V Mexiku se vyskytují takřka všechny druhy podnebí. V Acapulcu je průměrná roční teplota 26°C v lednu a 29°C v červenci, s pouhými 7 cm srážek ročně. Hlavní město má teplotu 12°C a 18°C se 75cm srážek. Monterrey na severu dosahuje 15°C a 27°C se srážkami 55cm a Merida na jihu vykazuje průměr 23°C, 28°C a 90cm srážek.

Železniční linky v délce 19 906 km jsou nezbytné pro přepravu zboží a osob a spojují nejen důležitá místa, ale zajišťují i mezinárodní spojení s USA a Guatamelou. Je zde přes 225 000 km silnic, z nichž asi polovina je opatřena pevným povrchem. Pobřežní doprava je důležitá pro vnitřní obchodování a pro spojení s Kalifornií a pobřežím USA kolem Mexického zálivu. Letecká doprava se výrazně zvýšila, dnes má 116 linek a 1 113 letišť, z nichž 18 provozuje dálkové lety.

Ciudad de Mexico, stylové i chudé, plné dávných pokladů a náchylné k zemětřesením, je takové Mexiko v malém. V tomto velkoměstě se tísní 16 milionů lidí, a jak jejich počet stoupá, cítí, že jejich poslední nadějí je legální či nelegální emigrace do USA…

Mexická kultura, v níž se poněkud nesourodě spojuje tradice s moderností, má část kořenů v dávné mayské a aztécké civilizaci, a druhou část ve třech stoletích španělského koloniálního vlivu. Když země získala počátkem 19. století nezávislost, nebylo její bohatství ani půda rovnoměrně rozděleny. To vedlo k revoluci roku 1910. Po ní následovaly rozsáhlé pozemkové reformy, ale do očí bijící nerovnost, pokud jde o příjmy a majetek obyvatelstva, zůstávají celonárodním problémem dodnes.

Mexiko je zemí kontrastů, ve které najdete zasněžené vrcholky hor, vysoko položenou náhorní plošinu i tropické deštné lesy. Vysoko položená náhorní plošina zabírá téměř dvě třetiny země, po obou stranách ji lemují pobřežní nížiny. Dvě pásma hor, Sierra Nevada na západě a Skalisté hory na východě sem přecházejí ze Spojených států. V Mexiku se jmenují Sierra Madre Occidental a Sierra Madre Oriental, obě pásma měří přes 3000 metrů, ale některé vrcholky dosahují až 5000 metrů. Kotliny, říční údolí a štíty hor člení náhorní rovinu na řadu menších oblastí. Běžná jsou tu zemětřesení a sopečná činnost(včetně Popocatepetlu). Většinu východních pobřežních nížin tvoří bažiny, zejména v jižním Mexiku. Na západním pobřeží je hornatý Kalifornský poloostrov.

Jižní Mexiko má dostatek srážek a proto i diverzifikovanou rostlinnou výrobu. Sever země vyplňuje z velké části poušť. Pouze 13% země může být v Mexiku využíváno pro pěstování plodin a dalších 39% pro pastevectví, ostatní části země jsou příliš suché a chudé na dobrou půdu. Více než 25% pracovních sil pracuje v zemědělství, ale výživu obyvatelstva musí stále zajišťovat dovoz potravin. Problémy s vodou se zmenšily díky zavodňovacím systémům. Řeky Rio Grande a Colorado jsou důležité na severu, kde se pěstuje ovoce, zelenina a bavlna. Některé náhorní plošiny se zemědělsky hodí pouze k pěstování nejnutnějších plodin, zejména kukuřice(pěstuje se na 43% veškeré obdělávané půdy), dále pšenice, čiroku a soji. V nížinách podél Mexického zálivu se pěstuje cukrová třtina a ovoce. Z kaktusů a dalších rostlin se vyrábějí nápoje jako třeba tequila. Hovězí dobytek se pěstuje na rančích na severu.

Hlavním bohatstvím země jsou nerostné zásoby a zpracovatelský průmysl. Mexiko patří k předním producentům ropy, ročně jí vytěží přes 150 milionů tun(těží se na východním pobřeží), vytěží také 37 160 milionů kubických metrů zemního plynu a 9 milionů tun uhlí. V zemi jsou zásoby sádrovce, stříbra, fluoritu, železa, zinku a mědi. Mexiko produkuje jednu pětinu stříbra na světě. Je jednou z nejprůmyslovějších zemí mezi rozvojovými zeměmi, přičemž průmyslové výrobky putují na domácí i zahraniční trhy. Hlavní průmyslové středisko země, Ciudad de Mexico, se potýká s vážným znečištěním.

V městských oblastech a přilehlých předměstích žije 70% obyvatel. 60% obyvatelstva jsou míšenci(američtí Indiáni a Španělé), 30% jsou hlavně američtí Indiáni a 9% lidé převážně španělského původu. Přes 90% lidí mluví španělsky,ale v zemi existuje i mnoho indiánských nářečí(asi přes 50). Ciudad de Mexico je jedním z největších měst na světě a bylo vystavěno na místě Tenochitlanu, původního hlavního města Aztéků. Mnozí z jeho 16 milionů obyvatel žijí v rozsáhlých chudinských čtvrtích.
Původní obyvatele Mexika nazývají bílí lidé „Nacos“. Není to oficiální pojmenování, je to vlastně nadávka, protože říct někomu že je Naco je urážlivé a nikdo nechce aby se mu tak říkalo. Říká se tak ale každému pravému Mexičanovi. Podle vysoké a střední třídy to vlastně znamená „špinavec“. Mladá generace Mexičanů středních a vyšších kruhů původní obyvatele diskriminuje. Tradiční pozdrav ve španělštině zní buenos dias.

V současné době se začíná dynamicky rozvíjet průmysl. Úspěšné jsou zemědělské výrobky, výrobky z oceli a petrochemie. V severní části země je zpracování textilu a výroba oceli. Padesát procent průmyslu je soustředěno kolem oblasti Ciudad de Mexico. Rychle e vyvíjí průmysl spojený s turistikou, neboť do země přijíždí přes 5 milionů návštěvníků ročně a to zejména z USA a Kanady. Oblíbené jsou aztécké památky v oblasti Ciudad de Mexico, ale také pobřežní oblasti z nichž nejznámější je Acapulco.Rušnou oblast Acapulca na pobřeží Tichého oceánu navštíví každoročně přes 1 900 000 návštěvníků. Na Yucatán přijíždějí turisté za zbytky Mayské kultury a kvůli tropickému podnebí a vegetaci.

Zalesněno je v Mexiku 23% země, zejména borovicemi a smrky, ale jsou zde také plochy, na nichž rostou stromy s tvrdým dřevem, mahagon, eben, kampeškové dřevo a růžové dřevo. Lesy pro komerční využití jsou v Sierra Madre. Zapotová mléčná šťáva pro výrobu žvýkaček se získává v Yucatánu. Lov ryb dosahuje přes milion tun ročně(garnáty, tuňáci, žraloci).

V Mexiku se vyskytují takřka všechny druhy podnebí. V Acapulcu je průměrná roční teplota 26°C v lednu a 29°C v červenci, s pouhými 7 cm srážek ročně. Hlavní město má teplotu 12°C a 18°C se 75cm srážek. Monterrey na severu dosahuje 15°C a 27°C se srážkami 55cm a Merida na jihu vykazuje průměr 23°C, 28°C a 90cm srážek.

Železniční linky v délce 19 906 km jsou nezbytné pro přepravu zboží a osob a spojují nejen důležitá místa, ale zajišťují i mezinárodní spojení s USA a Guatamelou. Je zde přes 225 000 km silnic, z nichž asi polovina je opatřena pevným povrchem. Pobřežní doprava je důležitá pro vnitřní obchodování a pro spojení s Kalifornií a pobřežím USA kolem Mexického zálivu. Letecká doprava se výrazně zvýšila, dnes má 116 linek a 1 113 letišť, z nichž 18 provozuje dálkové lety.

Ciudad de Mexico, stylové i chudé, plné dávných pokladů a náchylné k zemětřesením, je takové Mexiko v malém. V tomto velkoměstě se tísní 16 milionů lidí, a jak jejich počet stoupá, cítí, že jejich poslední nadějí je legální či nelegální emigrace do USA…


Rozloha: 1 958 201 km2
Hlavní město: Ciudad de México
Členství: ALADI, ECLAC, IADB, OAS, OECD

Počet obyvatel: 94 284 000
Přírustek obyvatelstva: 1,8%
Průměrná délka života: 69(m), 75(ž)
Jazyky: španělština, mnoho indiánských jazyků
Gramotnost: 89,6%

Měna: mexické peso(1USD) = 8,9 (pesa)

Hodnocení referátu Mexická kultura

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  14. květen 2008
  2 796×
  1867 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Mexická kultura

Gabush
díky, moc mi to pomohlo