Nizozemí

Rozloha: 41 562 km
Počet obyvatel: 15 239 000
Hustota osídlení: 449 obyvatel/km
Hlavní město: Amsterdam
Úřední jazyk: Holandština
Dovoz: stroje, ropa, textilní a dopravní prostředky, železo a ocel, oděvy, barevné kovy, potravinové
Vývoz: Stroje, textilní a chemické výrobky, ropa, maso, železo a ocel, zelenina, květiny,
Měna: Gulden (1 gulden = 100 centů)
Hrubý domácí produkt: 312 300 milionů US dolarů
Státní zřízení: království

Poloha a podnebí

Nizozemí je země s největší hustotou zalidnění v Evropě a pouze několik malých zemí jako Taiwan a Hong Kong jí mají vyšší. Nachází se na pevnině v blízkosti ústí řek Rýn, Maas a Schelde. Delty a roviny kolem řek byly vytvořeny naplaveninami bahna a polovina země je níže než hladina moře. Většina nížin se nachází v provinciích severního a jižního Holandska, pouze na severu se povrch zvedá o třicet metrů. Pouze písečné duny a člověkem vytvořené hráze brání rozšiřování moře.

Podnebí Nizozemí je podobno našemu. V létě dosahují teploty asi dvaceti stupňů, naopak v zimě se průměr drží u dvou, což je způsobeno přechodem front ze Sibiře. Každoročně zde spadne asi 80 cm srážek.

Zemědělství

Kolem 27 procent plochy tvoří úrodná půda pro pěstování plodin, dalších 32 procent jsou pastviny a pouhých 9 procent tvoří lesy. O zemědělství se stará asi půl miliónu obyvatel a používá k tomu výkonné moderní stroje. Pěstují se hlavně obiloviny rajčata a cukrová řepa, ale ne nadarmo se Holandsku říká Země tulipánů, které současně s hyacinty a narcisy můžeme najít snad na polích za každým městem.

Nerostné suroviny

Mezi hlavní nerostné suroviny Nizozemí patří zejména zemní plyn a mořská sůl, v minulosti se zde ve velkém těžilo černé uhlí. V Hengelu a Delfzjilu jsou solné doly, které vytěží asi 4 milióny tun soli ročně. Důležitým zdrojem je zemní plyn. Nizozemí je jeho čtvrtým největším producentem na světě a rozvádí ho mimo jinén i do okolních států. V menší míře se tu těží také ropa.

Průmysl

Nizozemí je důležitým průmyslovým státem, zaměřujícím se hlavně na strojírenství a elektroniku. Vyrábí se zde letadla a lodě, nábytek papír, ocel, oděv a textil, ale nesmíme zapomenout ani na výrobu diamantů v Amsterdamu.
U pobřeží je situován těžký průmysl – zpracování ropy, výroba chemikálií, oceli a strojírenství, a to hlavně u měst Rotterdam, Amsterdam, Arnhemu a Nijmegenu. Mezi důležité vývozní artikly patří čokoláda, doutníky, sýr, cukr,džin a pivo.

Města

Hlavním městem Holandska je Amsterdam založený jako přístavní městečko ve třináctém století při ústí řeky Amstel.Rozkládá se na bahnitých ostrovech a má kolem osmi set mostů. Domy jsou postaveny na sloupech a kůlech kvůli nebezpečí záplav.Amsterdam je oficiálním hlavním městem, ale sídlo vlády se nachází stejně jako Evropský soud v Haagu. Amsterdam je mimo jiné i velice oblíbeným městem kvůli volnějším zákonům, které země má. Město prošlo legalizací měkkých drog a v současné době i velice diskutovaném manželství homosexuálních párů.

Druhým největším městem je Rotterdam a se svými 1 069 000 obyvateli také největším přístavem na světě. Byl postaven, aby vyhověl nárůstu námořní dopravy Evropského společenství přes údolí Rýna.

Získávání půdy

Jak dokládají archeologické nálezy již ze 7. - 5. století před Kristem, byli prvními obyvateli severní části dnešního Nizozemska Frísové, kteří se ani po útěcích a návratech nevzdali pokusů o osídlení pobřežního území. Zatím se nepodařilo objasnit proč žili v tak nízko položeném kraji a proč se nestáhli výše do všestranně vhodnějších oblastí. Přežít tak nízko znamenalo být výš, než kam dosáhla voda. Proto také stavěli vyvýšeniny na nichž potom stavěli svá obydlí. Teprve poslední století před Kristem umožnily dostatečně velké vyvýšeniny trvalé osídlení pobřežních oblastí.

V 5. století našeho letopočtu v Holandsku začali hráze stavět Římané. I když se jim podařilo postavit důmyslné a pevné hráze, přesto však stále voda vítězila. Postupně si stavitelé uvědomili, že potřebují budovat hráze nejen podél toku, ale také napříč. Tato hráz zabraňovala průniku solí do půdy za hrází.

Tragické záplavy z 1. února 1953, při nichž voda zničila 500 km hrází, zatopila 2 000 km2 souše a připravila o život 1 835 lidí, vyburcovaly celé Nizozemsko k realizaci projektu DELTA, navrženého již v roce 1932. Práce započaly ve 40. letech dílčími projekty, které však brzy přerušila 2. světová válka. Po válce se pokračovalo. Během třiceti let vzniklo 11 hrází různých typů. V laboratořích, díky počítačové technice, se dosáhlo požadované přesnosti a byly vyvinuty potřebné stroje a lodě. Výstavba hrází byla dokončena v roce 1986.

Dlouhodobý pokles pevniny představuje 15 - 30 cm za století. Doprovází ho zvyšování střední mořské hladiny. Ještě před 10 000 lety byla mořská hladina o 45 m níže a oblast dnešního Severního moře byla tehdy souší. Za příštích 100 let by mělo dno klesnout o 20 až 85 cm. Proto se musí neustále zvyšovat dnešní hráze a zapojovat výkonnější čerpadla za vysoké výdaje.

Hodnocení referátu Nizozemí

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  25. září 2007
  5 970×
  782 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Nizozemí

sara
je to moc hezke a ja z toho jsem dala referat o nizozemi
jakub vondráček
Dost jste mi usnadnili práci. Moc dík!
Verča
Vím, že je ten referát starší, ale Nizozemí nebo Holandsko je nepřesné označení pro Nizozemsko. Platí se tam € a úřední jazyk je nizozemština. Dnes už má asi 16 340 000 obyvatel. diky
lokui
taky dekuji xD
Beran
Díky,
velmi mi to pomohlo!!!