Přírodní katastrofy

Přírodní katastrofy (bouře,tornáda,povodně,sucha a hlad)

Osnova:
1.Úvod
2.Bouře
3.Tornáda
4.Povodně
5.Sucho a hlad
6.Závěr

Úvod: Naše modrá planeta se vznáší vesmírem už milióny let.Zdánlivě klidná a neměnná poskytuje lidstvu vše,co potřebuje pro život,Člověk ale rozorává povrch Země a spoutává ho sítí cest a kolejnic,doluje v jejích hlubinách,brázdí oceány i vzduch nad planetou a má pocit,že ji ovládl.Země se k lidské činnosti obvykle chová trpělivě,ale čas od času poskytne důkaz o tom,jaké obrovské síly ukrývá ve svém nitru-z vybuchujících sopečných kráterů létají balvany a valí se řeky žhavé lávy,zemský povrch se otřásá a domy se řítí jako dětská stavebnice,ničivé povodně zaplavují obrovská území,pustošivé tajfuny se prohánějí hustě osídlenými oblastmi a jinde zase pomalu a zákeřně útočí sucho,přinášející pomalou smrt vysílením lidem i zvířatům.

Bouře jsou velké poruchy atmosféry.Meteorologové považují za bouři povětrnostní systém,u něhož rychlost větru dosahuje na Beaufortově stupnici síly 10-12 stupňů.(viz obr.Beaufortova stupnice).Francis Beaufort byl britský admirál,který tuto větrnou stupnici sestavil roku 1806.V roce 1939 byla zrevidována a dnes platí jako mezinárodní metoda určování síly větru.

Bouře bývají způsobeny hlubokými tlakovými nížemi, jenž vznikají zejména ve středních zeměpisných šířkách,kde studený polární vzduch přichází do kontaktu s teplým subtropickým vzduchem.Čím větší jsou teplotní rozdíl, tím hlubší je tlaková níže-a tím větší přijde bouře.Asi největší bouře co kdy byla,udeřila v roce 1987 v Anglii(obr.Anglie).Hurikán, dosahující rychlosti až 170 km/hod pokácel přes 15 miliónů stromů,odnášel střech,komíny a rozbil mnoho domů a obytných přívěsů,strhal el.a telefoní vedení,zaterasil silnice a železnice.O život přišlo "jen"46 lidí. Nejvíce lidí přišlo o život v oce 1970 v Bangladeši a to asi milión.Právě v tropických oblastech,jsou hurikány(tropické cyklóny) nejničivější,přestože nevycházejí z tak hluboké tlakové níže.A to nejčastěji na konci léta,kdy je teplota nejvyšší-prakticky vůbec nevznikají v zimě ani na jaře.Od čtyřicátých let 20.století dostávají hurikány jména-např.(obr.Mexiko) nebo (obr.Austrálie).

Jak hurikán vypadá?(obr.Struktura hurikánu).Ve středu smršti se nachází oko orkánu(orkán=uragán=hurikán...),široké často i několik kilometrů, kolem nějž rotuje zuřící vítr.V samotném oku je vysoká teplota a téměř bezvětří.Toto oko se již několikrát stalo mnoha lidem osudným.Mysleli si totiž,že hurikán již přešel a klidně se vzdálili ze svých úkrytů.Vzápětí však přišla druhá polovina hurikánu,která člověka klidně vyzdvihne do výšky a po několika metrech ho vrhne zpátky k zemi.

Nejnebezpečnější jsou vichřice na mořském pobřeží a v ústí velkých řek.Vítr před sebou žene vodu,tvoří se veliké vlny a narážejí na pobřeží. V roce 1953 zuřila mohutná vichřice nad Severním mořem a protože voda nestačila lamanšským průlivem odtékat,tak se nahromadila u anglického a nizozemského pobřeží.Téměř celý JZ Nizozemska byl 6m pod vodou,padali hráze,ničili se auta a také i domy.Podobné to bylo v Anglii.Asi 1800 lidí utonulo.A nebo v roce 1962 (viz obr.Hamburg) uragán přes 100km/hod se opřel do již tak rozvodněného Labe a to místo toho aby odteklo do Severního moře,vracelo se zpátky a vytvářelo 6-timetrové záplavy.

Tornáda jsou bouře malého měřítka o šířce jen několik set metrů. Jsou to vlastně trychtýřovité trubice rychle se točícího vzduchu,ovšem dosahujícího až 350km/hod.Navíc napříč zemí postupují rychlostí až 560km/hod.Trvají většinou krátce,málokdy více jak hodinu,ale nechávají za sebou stopy ničení.

V USA ročně přejde krajinou 500-600 tornád.Nejhorší tornádo zatím zuřilo roku 1925 na středozápadě USA,ale největší počet mrtvých zaznamenalo tornádo opět v Bangladeši,kde zahynulo 1300 lidí.

Tornádo začíná velmi dramaticky.Přižene se hrozivý,černý mrak,vzduch je dusný a horký,vane lehký vítr a slabě prší.Teplota rychle klesne až o 15 stupňů.Pak najednou z mraku vyšlehne zuřivě kroužící vzdušný vír.Ten pak působí jako vysavač a vynáší vzhůru vše.co mu stojí v cestě-stromy,domy,auta i lidi.To trvá průměrně jen deset minut.Tornádo vzniká,pokud na sebe narazí dvě masy vzduchu o různých teplotách a teplejší se dostane pod ten studenější.Teplý pak stoupá vzhůru a pokud se přidá i boční vítr...

Bouře také mohou být ještě prachové nebo písečné,kdy se při velmi silném větru tvoří stoupáním vzduchu.který začne rotovat a jsou zviditelněny právě tím,že s sebou strhnou prach nebo písek.K těmto bouřím dochází na pouštích.Na stejném principu vznikají i bouře sněhové.

Povodně způsobují buď náhlé průtrže mračen-k těm dojde,pokud vzduch stoupá rychlostí větší než 27km/hod,což je max.rychlost,kterou mohou dešťové kapky padat.V tom případě totiž stoupající vzduch zastaví pád kapek a k tomu ještě přetíží mrak vlhkostí.Když se potom vzduchové proudy náhle zastaví, oblaka se protrhnou a svoji zátěž vyklopí-a nebo při vytrvalých lijácích.pokud se k tomu ještě přidá silná vítr,vylévají se řeky z koryt,silný proud protrhává hráze a zaplavuje okolí.Obrovské záplavy zažilo anglické město Lynmouth v srpnu 1952.Během dvou týdnů prudkých lijáků rozmočili deště půdu a nakonec v noci přišel přívalový déšť a do rána bylo město pohřbeno.Některé balvany,která řeka přinesla,byly až 15 tun těžké.

Největší povodně zažili asi v Číně.Tam na konci 19.století zaplavila Chuang-che obrovskou část země a utonulo asi 900 000 obyvatel,další ještě umírali vlivem epidemií.A pak znova roku 1931 tentokrát Jang-c´-ťiang stoupla 30metrů nad normál.Celkem zemřelo více jak 3 000 000 lidí.A ještě znovu Bangladeš-tam zabily roku 1986 92 lidí více než 1 kilo vážící kroupy, o rok později 3000 lidí utonulo při povodních.

K povodním někdy také dochází při tání sněhu.Bylo již postaveno mnoho hrází,které mají záplavám zabránit,a také se v okolí řek vysazují lesy-jejichž půda absorbuje vodu a snižuje odtok povrchové vody.Pokud ovšem půda zcela nasákne vodou,začne se pohybovat jako voda a dochází k sesuvům půdy.To se stalo ve Walesu,kde sesuv půdy zasypal školu a zemřelo 144 lidí.

Pojišťovny si čím dál více stěžují na množství lidí,zasažených různými katastrofami,které stále více přibývají.Podle některých vědců je za to částečně zodpovědný i člověk,svými neustálými zásahy do přírody.

Sucha způsobují neúrodu zemědělských plodin.V některých rozvojových zemích, kde je většina obyvatel závislá na zemědělství způsobují hladovění a smrt.Velká sucha jsou příčinou hladomoru zejména v Africe(viz obr, Afrika) a také v některých částech Asie-např.Indie a Čína.Hladomor je definován jako dlouhotrvající období nedostatku potravin,které má za následek hromadné vymírání obyvatel. K největšímu zaznamenanému hladomoru došlo v letech 1959-61 v Číně,kde zemřelo asi 30 000 000 lidí.V některých částech Afriky,Asie i Jižní Ameriky převládá podvýživa a hlad,což vede k umírání kojenců a k předčasné úmrtnosti. Během hladomoru zdaleka ne všichni umírají jen hladem,ale spíše s tím souvisejícími epidemiemi a nedostatkem látek jako jsou proteiny nebo vitamíny a další.
K suchům dochází v důsledku změn v obvyklém proudění větru.Například v Sahelu došlo k suchu v 70.a 80.letech,když se tlaková výše nad Saharou rozšířila dále na jih a zabránila vlhkým větrům dostat se až do Sahelu.Vzduchové hmoty tvořící se nad pevninou jsou málo pohyblivé a na některých místech zůstávají dlouhou dobu.Tomu vědci ovšem moc nerozumí,takže se dají sucha jen těžko předvídat.

Hladomor však nemusí být způsoben jen suchem samým.Před rokem 1970 byl Sahel porostlý mnohými trávami a keři,které byly vůči suchu odolné,srážek bylo málo,ale postačily,jenže populační exploze v Africe přivedla do těchto míst spoustu lidí,kteří se snažili chovat zde dobytek,velbloudy a další zvířenu,která pastviny spásala.Množství lidí také třeba vymítilo určitou část půdy,za účelem pěstování vlastních plodil.Když půdu úplně znehodnotili,posunuli se zas o kousek dál.

K hladomorům dochází zejména v rozvojových zemích se špatnou infrastrukturou.Nejsou přehradní nádrže,které by zadrželi vodu a špatné silnice,které by mohli být cestou k distribuci vody do suchem zatížených oblastí.Dalším problémem je chudoba,kdy v případě nedostatku lidé nemají na koupi potravin.Účinky sucha spolu s degradací půdy způsobily šířící se erozi půdy,která přeměnila mnohé části světa na pustinu,což je proces zvaný dezertifikace.Například kolem roku 8000 před.n.l byla Sahara savanou s křovinným porostem a žilo zde spoustu divoké zvěře.Navíc dezertifikace hrozí čím dál víc a podle vědců je jí dnes ohroženo 35 procent Země.

Závěr: Pojišťovny stále naříkají,že značně přibývá žalob o náhradu škody způsobených přírodními katastrofami.V osmdesátých letech tohoto století jich bylo více než v letech šedesátých a tento trend pokračoval i v letech devadesátých,jak je z různých částí světa hlášeno jedno neštěstí za druhým.

Těžko říct,do jaké míry lze toto zvýšení připsat na vrub zásahů člověka do životního prosředí.Někteří vědci tvrdí,že je to jen shodou okolností,ale jiní zase namítají,že zásahy člověka do rovnováhy přírody,jsou částečně zodpovědné za větší výskyt přírodních katastrof.Podle mého jde určitě o shodu náhod,ale člověk svými zásahy skutečně přírodu provokuje a například kácením lesů,jak jsem již říkal,četnost katastrof zvyšuje.

Použitá literatura:
Lidé a Země
Přírodní katastrofy
Počasí kolem nás
Jaké bude počasí

Hodnocení referátu Přírodní katastrofy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  8. březen 2008
  11 572×
  1523 slov

Komentáře k referátu Přírodní katastrofy