OBSAH:
1.Úvod str.
2.Fyzicko-geografická charakteristika
a) Poloha
b) Povrch a vodstvo
c) Podnebí
d) Fauna a flóra
3.Socio-ekonomická charakteristika
a) Státní zřízení
b) Historie
c) Kultura
d) Obyvatelstvo
e) Hospodářství
f) Nerostné bohatství
g) Zemědělství
h) Průmysl
i) Doprava
4.Kanárské ostrovy
5.Baleárské ostrovy
6.Závěr
Použitá literatura
Obrazová příloha
1.Úvod
Španělské království, španělsky „Reino de Espaňa”, s hlavním městem Madrid (3 225 000) má rozlohu 504 783 km. Počet obyvatel k roku 1994 je 39 200 000. Úředním jazykem je španělština. Měnou je španělská peseta (Pta)=100 centimů. Administrativně se Španělsko dělí na 17 oblastí a ty dále na 50 provincií. Nejdůležitějšími oblastmi jsou: Galície, Asturie, Baskicko, Kastilie-León, Madrid, Kastilie-La Mancha, Katalánie,
Valencie a Andalusie. Z velkých španělských měst můžeme kromě Madridu jmenovat např. Barcelonu (1 750 000), Valencii (775 000), Sevillu (690 000), Zaragozu (615 000), Málagu (570 000), Bilbao(385 000) či Las Palmas (380 000). Španělsko je členem těchto organizací: OSN, EU, NATO a OECD.
2.
a)Poloha
Španělsko leží na Pyrenejském (Iberském) poloostrově mezi Středozemním mořem a Atlantským oceánem. Sousedí na severu s Francií a na západě s Portugalskem. Od Afriky je odděleno Gibraltarským průlivem. Španělsku náleží marocké osady Ceuta a Melilla, Baleárské ostrovy ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu.
b)Povrch a vodstvo
Povrch Španělska je poměrně různorodý. Sever zaujímá Kantaberské pohoří (2600m) a při hranicích s Francií pohoří Pyreneje s nejvyšší horou Pico de Aneto (3404m). Téměř celé pobřeží Španělska lemuje nížina. Rozsáhlá centrální plošina Meseta (600-800m) je Kastilským pohořím (2600m) rozdělena na dvě části, které náleží historickým oblastem Kastilie-León a Kastilie-La Mancha. Na jihu plošinu ohraničuje nevysoká Sierra Morena, která spadá zlomovým svahem do největší španělské nížiny v Andalusii. Jižní část Andalusie vyplňují pohoří Betického systému s masivem Sierra Nevada a nejvyšší horou pevninského Španělska Mulhacén (3482 m), kde také nalezneme nejjižnější ledovec Evropy. Horizontální členitost je relativně malá.
Vodstvo je zdrojem zavlažování a energie. Největšími řekami, které se vlévají do Atlantiku jsou: Tajo, Duero, Guadalquivir a Guadiana.Do Středozemního moře se vlévá Ebro.
c) Podnebí
Španělsko má subtropické klima ovlivňované Středozemním mořem, západním severoatlantickým prouděním a teplými větry ze Sahary. Severozápad Španělska má vlhké přímořské podnebí. Zimy jsou zde mírné a léta poměrně chladná. Meseta má kontinentální podnebí s velmi chladnou zimou a horkým létem. Jih a východ má typicky středomořské klima s mírnou zimou a teplým suchým létem. Srážky se pohybují od 200 mm na jihovýchodě po 3200 mm na severozápadě ročně.
d)Fauna a Flóra
Na severu se můžeme setkat s listnatými a jehličnatými porosty lesů. Na jihu rostou korkové duby a místy i palmy. Meseta je pokryta rostlinnou formací tomillares, což jsou trnité stromy a aromatické keře. Na jihovýchodě se rozkládá travnatá step esparto. Ve Španělsku se vyskytují, díky oddělení Pyrenejemi, endemité a dále některá africká zvířena např. ženetka nebo dikobraz. Přes Španělsko migrují ptáci z Evropy do Afriky.
3.
a) Státní zřízení
Španělsko je konstituční monarchií. Hlavou státu a ozbrojených sil je král, v současné době Juan Carlos. Jmenuje a odvolává předsedu vlády a ministry. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament (Cortes Generales), který tvoří poslanecká sněmovna a senát. Každá ze sedmnácti oblastí má svůj parlament a vládu. Dílčí jednotkou jsou provincie a dále obce.
b) Historie
Roku 1479 je Španělsko sjednoceno a 15. století je obdobím velkých zámořských objevů. Postupem času se Španělsko stává světovou velmocí„Země, kde slunce nezapadá”. Pod vládou španělských Habsburků jsou bohatá území Evropy i Ameriky. Roku 1588 vítězí Angličané nad neporazitelným Španělským vodstvem. Po dalších porážkách v 17. Století ztrácí Španělsko své velmocenské postavení. Po napoleonských válkách se rozpadá španělská koloniální říše v Latinské Americe. V roce 1898 probíhá španělsko-americká válka, kde Španělsko ztrácí Kubu, Portoriko a Filipíny. 1936-1939 zemí dřímá občanská válka a k moci se dostává generál Franco. 1975 se králem stává Juan Carlos a roku 1986 vstupuje Španělsko do EU.
c) Kultura
Z kulturního dědictví UNESCO můžeme ve Španělsku shlédnout např. jeskynní malby v Altamiře, historická centra Barcelony, Toleda, Sevilly a Sallamanky. Dále katedrálu v Burgosu a paláce Alhambra a Escoril. Můžeme také sledovat silný arabský vliv na architekturu Španělska. Známými Španěly z oblasti malířství jsou např. Velásquez, Goya, Picasso nebo Dalí, z architektů např. Gaudí (Barcelona), z hudebníků např. Domingo a nakonec z literátů např. Cervantes a de Vega. Hudba je opět silně ovlivněna arabskou kulturou, typické nástroje jsou kastaněty, kytara, tamburína, typické tance jsou flamenko a bolero.Dále jsou Španělé známí pro koridy s toreadory a býky.Španělsko je fotbalová, tenisová a cyklistická velmoc.
d) Obyvatelstvo
Téměř 3/4 tvoří Španělé, hovořící kastilskou španělštinou. Dále 16% Katalánci, 8% Galicijci, 2,3% Baskové a 500 000 cikánů, každá skupina má vlastní dialekt. 96% obyvatel se hlásí ke katolické víře, bez vyznání a ateisté tvoří 3%, ostatní tvoří 1%.
Přirozený přírůstek tvoří 0,1% ročně. 80% obyvatel žije ve městech a negramotnost je15%.
e) Hospodářství
Z původně převážně zemědělské země se začala v 60.letech stávat zem průmyslově-zemědělská. Dnes patří mezi vyspělé průmyslové země. Trvalou převahu dovozu nad vývozem vyrovnávají příjmy z cestovního ruchu. Nezaměstnanost je dlouhodobě nejvyšší v Evropě a to 16%. Hlavními obchodními partnery jsou: Francie, Německo, Japonsko, USA a Saudská Arábie.
f) Nerostné bohatství
Španělsko má velmi pestré nerostné bohatství. Je světovým producentem rtuti (Almadén). V těžbě zinku je 1. v Evropě. Evropsky významná je dále těžba stříbra, uranu a pyritů. Těžba hnědého a černého uhlí v Asturii klesá. Důležitá je také těžba solí, síry a kaolínu.
g) Zemědělství
V zemědělství pracuje méně než 10% ek. akt. obyv. Orná půda zabírá téměř 31% země a to především na Mesetě, louky a pastviny tvoří 20% země, lesy31% země a dalších bez mála 10% tvoří sady, vinice a olivové háje. Španělsko se specializuje především na rostlinnou výrobu z toho nejvíce na jižní ovoce. Je evropským primátem v produkci pomerančů, 1. na světě v produkci oliv a na 3. místě ve světě v produkci vína . Dále se pěstují mandle, oříšky, tabák, bavlna a ranná zelenina. Z obilnin dominuje ječmen, pšenice, kukuřice (Meseta) a na východním pobřeží rýže. V živočišné výrobě stojí Španělsko na třetím místě v chovu vepřů a na 2. místě v Evropě v chovu ovcí. Významný je též rybolov (Vigo, La Coruňa)a v neposlední řadě je pro Španělsko významná těžba kůry korkového dubu.
h) Průmysl
Od 50. let můžeme pozorovat růst průmyslové výroby. A to hlavně rozvoj technologie zejména v oblastech kolem Madridu a Barcelony. Na severu je soustředěn těžký průmysl (ocelárny v Asturii). Barcelona je střediskem chemického průmyslu, výroby textilu a strojírenství (lodě). V centrálním Španělsku je významná výroba automobilů. Největším výrobcem je SEAT. Největší rafinerie ropy jsou v přístavech Tarragena, Bilbao a Cartagena. Ve Valencii se setkáme s výrobou keramiky a papíru. Španělsko je 3. V Evropě ve výrobě cementu.
i) Doprava
Tradiční je námořní doprava (Barcelona, Valencia). Roste význam letecké dopravy (společnost Iberia). Mezinárodní letiště jsou např. Palma de Mallorca, Madrid, Barcelona a Las Palmas de Gran Canaria. Ve Španělsku probíhá značná modernizace železniční a silniční sítě .
4. Kanárské ostrovy
Představují autonomní oblast Španělska a leží v Atlantském oceánu přibližně v úrovni Maroka. Kanárské ostrovy jsou rozděleny na dvě provincie. Západní provincie Tenerife Zahrnuje ostrovy Hierrro, La Palma, La Gomera a Tenerife. Východní provincie Gran Canaria obsahuje velké ostrovy Gran Canaria, Fuerteventura a Lanzarote. Ostrovy jsou sopečného původu a na ostrově Tenerife nalezneme nejvyšší horu Španělska Pico del Teide (3718m). Podnebí je zde teplé a na východě velmi suché. Vulkanická půda umožňuje růst např. dračího stromu nebo různých sukulentů. Hustší tropický porost mají západní ostrovy, kde se také pěstuje řada užitkových plodin. V horských polohách roste kanárská borovice. Ostrovům dali jméno divocí psi a naopak ostrovy dali jméno divokým kanárům, kteří zde žijí. Ostrovy byly známy již Římanům a po roce 1492 je díky Kolumbovi obsadili Španělé, kteří zde vyhladily původní obyvatele Guanče. K ostrovům se váže mnoho pověstí a z důvodu příznivého klimatu je zde turistická sezóna po celý rok.
5.Baleáry
Leží ve Středozemním moři na východ od Španělska. Tvoří autonomní oblast. Geologicky jsou pokračováním Andaluského pohoří. Patří sem Mallorca, Menorca, Cabrera, Ibiza a Formentera. Pobřeží je členité a strmé, zejména na Ibize. Klima je zde subtropické, ovlivňované mořem. Zimy jsou mírné a léta horká.Na Baleárských ostrovech převládá keřovitá flóra a fauna zahrnuje řadu plazů včetně mallorské ropuchy. Baleáry se jmenují podle katapultů, které se zde užívaly. Příjem zajišťuje zemědělství, ale hlavně cestovní ruch. Na ostrovech žili již Kartaginci, Římané a Féničané. Od 13. století patří téměř po celou dobu k oblastem Španělska.
6. Závěr
Španělsko je jednou z nejvyspělejších zemí Evropy. Evropské obyvatelstvo ho zná především jako turistickou oblast a producenta vína a oliv.
Použitá literatura:
- Gardner Philip, Scott Allan, Scott Rohan, Shackelton Andrew
Zeměpis světa, nakladatelství Columbus, Praha, 1994, str. 278-285
- Anděl Jiří, Mareš Roman, Evropa, nakladatelství Olomouc, 1997, str. 178-187
- Kratzer Herbert, Atlas světa nová doba, nakladatelství Práce, Praha, 1984, str. 27
- Kolektiv autorů, Všeobecná encyklopedie Ř-Š, nakladatelství
Diderot, Praha, 1999, str. 400-401
- Kolektiv autorů, Velký atlas světa, Kartografie Praha, Praha,
1997
27. květen 2008
15 716×
1490 slov