Tsunami

Úvod

Toto japonské slovo původně znamenalo „velké vlny v přístavu“. Dnes je to však mezinárodní termín pro zvláště nebezpečný druh vln. Přesná definice zní : tsunami jsou dlouhé vlny katastrofického rázu vzniklé hlavně tektonickými pohyby na dně moří.

Dlouhé a rychlé vlny

Některá zemětřesení byla doprovázena ničivými vlnami, které zpustošily pobřeží. Někdy ani není jasné, kolik vlastně škod a obětí způsobilo zemětřesení a kolik následná ničivá vlna, která zkázu dovršila.

Pro nás, suchozemce, je tsunami nepředstavitelný jev, když nemáme moře. Tsunami je tak dlouhou vlnou, že ji ani jako vlnu nevnímáme.

Při podmořském zemětřesení se uvolní obrovská energie, která působí velkým tlakem na vodu „zdola“ a tak voda rychle odtéká do stran a vzniká tak ničivá vlna, která má na moři velikost normální vlny a nepřesahuje ani jeden metr výšky. Většinou měří 60-90 cm. Vlna se začíná zvedat do výšky až při změně rovnosti dna, tj. u pobřeží. Naběhnutím na mělký šelf se vlna zvyšuje, vytyčuje a mění se v pohybující stěnu. Když se tlačí do mělkých zálivů, nálevkovitých ústí řek, zvyšuje se stěna ještě více. Přitom se vlna zpomalí a jako obrovská hradba se žene na pevninu.

Rychlost tsumani je tím větší, čím hlubší je oceán v místě jejího vzniku. Například pro střední hloubku Pacifiku kolem 4000 m platí teoreticky vypočítaná rychlost
716 km /hod. Je to sice naprosto neuvěřitelná rychlost, ale největší změřená rychlost byla ještě o hodně vyšší kolem 1000 km/hod. Většinou se rychlost tsunami pohybuje okolo 400-500 km/hod, ale i to je hodně.


Vznik tsunami

Tsunami vzniká nejčastěji podmořským zemětřesením. Pohne-li se vertikálně část mořského dna, přenáší se pohyb na vodní sloupec a voda se rozvlní.

Čím větší je zemětřesení, tím větší je pravděpodobnost vzniku tohoto jevu.
Ms větší než 7,3 vyvolává tsunami skoro vždy. Otřesy Ms mezi 7,0-7,2 ji vyvolávají jen v 67%. Dále pravděpodobnost vzniku tsunami klesá ještě rychleji. Při Ms 6.7 až 6.9 vznikne tsunami jen v 17%.

Tsunami může také vzniknou i podmořskými sopečnými výbuchy. Tyto výbuchy mají ve svém důsledku stejný účinek jako zemětřesení, voda se rozvlní a vlny putují od centra vzruchu na všechny strany. Při velkých explozích vznikají kaldery, které se ihned vyplní vodou, z čehož může pak opět vzniknou dlouhá a vysoká vlna.

Třetí a poslední způsob vzniku jsou pobřežní sesuvy. Na mořském dně může sklouznout čerstvě usazený sediment a rozhýbat tak vodní sloupec. Tsunami takto vzniklé nebývají příliš obvykle a nemají až tak veliký ničivý účinek. Jsou ale i výjimky.

Jedna takto vzniklá vlna byla vůbec nejvyšší z vln tsunami, jaké známe, a to při zemětřesení na Aljašce v roce 1899 se sesul do zálivu Lituya 30 000 000 m3 zeminy.Sesuv vzedmul vodu zálivu a Vytvořil tak vlnu 600 m vysokou.Vlna poničila vše do výšky 600 m na opačném břehu zálivu a ještě dnes jsou v této výšce patrné její katastrofické účinky.

Měření tsunami

Tak jako máme škálu pro velikost a intenzitu zemětřesení ,máme i škály pro velikost tsunami.Japonci vypracovali svou škálu,je pěti-stupňová a srovnaná s velikostí zemětřesení.
Dobrou škálu napsal britský seizmolog Ambraseys,má šest druhu vln:
I. Je to tsunami velmi slabá.Pouhým okem ji nespatříme.Je znatelná jen na mareografu.To je přístroj měřící výšku mořské hladiny.
II. To je tsunami slabá.Muže zaplavit ploché přímoří.Zpozorují ji jen lide,co znají dobře mořskou hladinu.
III. To je středně silná vlna.Je spozorovatelná všemi,ploché přímoří je zaplaveno.Lehké lodi jsou zaneseny na břeh.V nálevkovitých ústích řek proud dočasně obrácen k pevnině, menší škody na přístavním zařízení.
IV. Silná tsunami. Přímoří je celé zaplaveno, umělé pobřežní konstrukce jsou poškozeny, velké plachetnice a malé motorové lodě jsou vrženy na břeh a pak zpět na moře. Přímoří je zaneseno úlomky a odpadky.
V. Velmi silná tsunami. Přímoří je zaplaveno. Vlnolamy a mola jsou těžce poškozena. I větší lodě jsou vyvrženy na břeh. Škody jsou i hluboko ve vnitrozemí. Vše je zaneseno úlomky. V ústích řek jsou velké bouřlivé přílivy, oběti na životech.
VI. Vlna tohoto stupně je katastrofální. Úplně ničí pobřeží a přímořské oblasti. Zaplavení pevniny do značná hloubky. Největší lodě jsou poškozeny. Mnoho obětí na životech.

 

Vlna může mít blízky či vzdálený zdroj.Tsunami z blízkých zdrojů se vyvalí na pobřeží po několika desítkách až stovkách kilometrů.

Výskyt

Tsunami vniká podmořským zemětřesením, nejvíce podmořských zemětřesení vzniká v hlubokomořských příkopech,Aleutský ,Kurilsko-Kamčatský a Peruánsko-Čilský příkop.
Častost těchto výskytů tsunami se opakuje jednou za 15 let s dosaženou výškou vlny 7,5 m nejméně.Zemětřesení po Aleutským příkopem způsobilo ničivé nárazy vln na břehy Aljašky.Tyto vlny proběhnou i celým Pacifikem a zaplaví nejen břehy oceánských ostrovů,to jsou například Havaj,ale i ostrovy Jižní Ameriky.
Zemětřesení v Kurilsko-Kamčatském příkopu způsobilo několikrát zaplavení Kuril i Kamčatky.
Intenzita tsunami v Evropě je daleko nižší než na pacifických pobřežích.Silnější intenzitu je možno očekávat v Egejském moři,Jonském moři a Severském moři,výjimečně v Jaderském moři a západních částech středomoří.
Největší pravděpodobnost zásahu pobřeží Atlantiku má pobřeží Portugalska, Španělska a Afrického Maroka.

Účinky tsunami

Máme mnoho svědků nárazu tsunami na pobřeží. Někteří jsou odborníci na slovo vzatí, kteří se vlnou tsunami celoživotně zabývají.Jako například profesor Francis Shepard, slavný mořský geolog,který pří své dovolené na Havaji , zažil v roce 1946 jednu z největších tsunami.Tento zážitek mu pomohl v dalším badání,a velmi ho obohatil.
Jedním z prvních zasvěcených popisů je stať S.P. Krašeninnikova, který byl v roce 1775 svědkem katastrofy na pobřeží Kamčatky. V tomto spise je zapsáno, že před příchodem hlavní vlny ustoupilo moře tak daleko, že „ ani vidět nebylo, objevilo se skalnaté dno mezi ostrůvky které lidské oko nikdy předtím nespatřilo . “ Pak píše, že vlna, která narazila na skalnaté pobřeží, měřila 70 m.
Katasrofa se odehrála v noci z 26. Na 27. Srpna 1883, když explodovala sopka Krakatau na stejnojmenném ostrově mezi Jávou a Sumatrou. Tsunami, které tento výbuch vyvolal dorazily během půl hodiny k břehům Jávy a Sumatry. Byly 40 metrů vysoké a zpustošily na tři sta vesnic a městeček na plochém pobřeží obou ostrovů. A při těchto vlnách utonulo 36 000 lidí.
15. června 1896 zpustošily tři vlny tsunami východní pobřeží Japonska. Na břehu mezi 30. A 40. Stupněm severní šířky zničily prakticky všechny vesnice a města. Naprosto zdevastovaly a odplavily 100 000 obytných domů. Při této katastrofě přišlo o život 27 000 lidí.
Otřesy 3600 kilometrů od Havajských ostrovů v severní části Tichého oceánu v 1. Dubna 1946 způsobily vlny tsunami. Ty se vyřítily osmisetkilometrovou rychlostí a za čtyři hodiny dospěly do Honolulu, hlavního města Havajského souostroví. První vlna byla vysoká pět metrů, třetí patnáct. Při tomto neštěstí zemřelo 150 lidí. A ještě v Chile, vzdáleném od centra otřesů 14 000 kilometrů, stoupla vodní hladina o 1,60 metru proti normálu.
Benegt Danielson popisuje tsunami, z roku 1972, která zaplavila ostrůvek Pitcairn – který byl kdysi osídlen námořníky ze vzbouřenecké lodi Bounty. Přívaly byly způsobeny podmořským zemětřesením 500 – 600 námořních mil severně od ostrova. Když se pak přehnaly vlny k ostrovu, byly vysoké 15 – 20 metrů. Asi za dvacet minut po té, co ze zátoky zmizela všechna voda, přišla předzvěst přívalu, mohutný šedý vodní koberec, který se pomalu rozprostřel v dosud prázdné zátoce a vystoupil až k nejvýše zasazeným kůlům. Když se koberec s hrozným rachotem stáhl, spatřil přívalovou vlnu. Blížila se jako stěna a rostla. Když se pak vrhla na pobřeží tak otřásla základy ostrova jako při zemětřesení. Křoví, stromy a dvě loděnice strhla sebou. Všechno trvalo jen několik minut a přesto zátoka vypadala jako po dlouhém a vytrvalém boji.
Další z mnoha tsunami popsali obyvatelé sovětského města Severokurilska na Kurilském ostrově.Zažili velmi silné tsunami 5. Listopadu 1952. Brzy ráno byli lidé probuzeni silnými otřesy. Protože však jsou na zemětřesení zvyklí, zase klidně ulehli ke spánku. Někteří si však povšimli, že moře ustoupilo a asi o půl kilometru. Půl hodiny po otřesech bylo od moře slyšet hluk. Přes město se přehnala vlna. V té chvíli byla z lodi, která plula nedaleko od ostrova,vidět jen voda a zděšená posádka lodi si myslela, že se ostrov propadl do moře. Ale byla to jen vlna, která se přes ostrov jenom přehnala. Stlačený vzduch, který před sebou hnala, vylamoval dveře a shazoval domy. Vlna narazila do kopců nad městem a stáhla se ve vírech zpět. Za čtvrt hodiny přišla další vlna, stejně vysoká. Podle účinku byla odhadnuta její výška na deset metrů.Za pět hodin přišla ještě vlna třímetrová.Z části města, která ležela v menší nadmořské výšce než 10 m, zbyly jen základy domů.

Ze všech těchto popisů tsunami můžeme vyvodit tyto poznatky:

Před příchodem hlavní vlny nastane buď velmi silný odliv nebo před ním je pobřeží zaplaveno menší vlnou.
Teprve po dvaceti minutách nebo ještě ve větším intervalu naráží na pobřeží hlavní vlna, která se přiblíží jako vodní stěna. Tam, kde se dere do zálivů, její výška roste.
Vlna tsunami muže být jen jedna, nebo po ní mohou následovat další vlny.
Vlny házejí i nejtěžší předměty do vnitrozemí trhají skály, demolují obydlí a někdy dokonce dokáží vytrhnout i betonové podstavce majáků. Přisívá k tomu i účinek stlačeného vzduchu napěchovaného vodní masou do dutin a trhlin.

Ochrana před tsunami

Na ochranu před tsunami byla zřízena takzvaná varovná služba, jejíž centrum je v Honolulu na Havaji. Zde se zpracovává hlášení z 31 seizmologických stanic a údajů 50 mareografů. Doba mezi zachycením zemětřesení na seizmografech a příchodem vln na pobřeží Japonska, Kuril, nebo chilemůže být krátká – 15-20 minut. Proto musí byt varování okamžité a záchranné práce bleskové.
Lehčí je situace, když jde o vzdálená epicentra a o tsunami, která přebíhá oceán. Na evakuaci je totiž několik hodin času ( na opačné straně Pacifiku i 20 hodin ).
Bohužel se ale občas varování nezabrání katastrofe.Například 21. 5. 1960 bylo Chile postiženo několika zemětřeseními. Ohniska byla v Peruánsko – chilském příkopu a největší z otřesů měl Ms = 8,3. Vlny tsunami napadly pobřeží Chile tři a půl hodiny po otřesech. Od epicentra se pak vydala vlna na druhou stranu přes celý Pacifik. Služba v Honolulu vydala okamžité varování Havaji, Oahu, Tahiti, Velikonočním ostrovům,Samoa, Fidži, Johnston, Midway. I přes toto varování bylo v Hilu na Havaji 61 mrtvých a 282 raněných. Vlny také dosáhly i Japonska, kde měly výšku 4,2 metru a zanechaly po sobě 205 lidských obětí, 1233 domů zcela zničeno, 977 domů odplaveno……
Některá zemětřesení vyvolávají neškodná tsunami, ale varování je přesto vydáváno.
Kolem vzniku tsunami je mnoho nejasného. Mezinárodní služba vysílá varování při každém silnějším zemětřesení, i když tsunami nevznikne.
Tento způsob má ale i stinnou stránku. Lidé, kteří jsou zvyklí na zbytečná a někdy až moc častá varování považují tyto varování za bezpředmětná .A když pak nastane k opravdovému nebezpečí tak varování nerespektují a proto dochází ke zbytečným strátam na životech. Právě proto bylo při chilském zemětřesení 21. 5. 1960 tolik zbytečných obětí na Havaji i v Japonsku. Není ani jasné, jak ovlivňuje morfologie šelfové příbřežní oblast výšku vlny. Někdy se vlna vztyčuje, jinde svou výšku záhadně ztrácí.

Závěr
Během shromaždování materiálů o tsunami a během zpracování této práce jsem si uvědomila jeden fakt : pro nás – suchozemce, je obrovská přívalová vlna řítící se na pobřeží fascinující jev, o kterém čteme v románech nebo vidíme ve filmech. Ohromuje nás svojí živelností, fascinuje svojí silou.
Lidé žijící v oblastech ohrožených tsunami mají na toto „dobrodružství „ úplně jiný pohled. Je to něco jako časovaná bomba, která může kdykoliv udeřit a ve chvíli změnit jejich životy.
Věda postupující rychle kupředu, hledá spolehlivé způsoby, jak katastrofu předvídat a dnes se jí to už daří.Pro člověka, který má opustit svůj domov a možná ho i navždy ztratit, jsou však všechna varování slabá.
Věda bohužel nemůže pro lidi udělat více, než je varovat.

Tabulka nejznámějších tsunami:

Rok a místo Vznik Rychlost, výška vlny,počet obětí
1500 př. N. l.
Théra Sopečný výbuch,
vznik kaldery Dříve se soudilo na stometrovou vlnu, dnes předpokládáme, že vzniklo několik vln menších
1400 př. N. l.
Santorin ( Řecko ) Vyvoláno sopečnou erupcí Několik tisíc obětí ( pravděpodobně zánik mykénské kultury )
1737
Kamčatka, Kuryl, Sachalin Zemětřesení v Aleutském příkopu Výška vlny 17 – 35 m, rychlost až 700 km/h ,
stovky mrtvých
1755
Lisabon Zemětřesení na Azorsko-gibraltarském hřbetu Zaplavena část Lisabonu, výška vlny 15 m.
70 000 obětí
1854
Japonsko Zemětřesení v Japonském příkopu Vlna 9 m vysoká, za 12,5 hodin proběhla Pacifikem a ještě v San Francisku byla zaznamenána jako půlmetrová
1872
Bengálský záliv Vznik není znám Výška vlny 20 m,
200 000 mrtvích
26.-27. 1883
Krakatoa Sopečný výbuch,
Vznik kaldery Výška vlny 35-40 m,
Zaplavena část Jávy a Sumatry.
Rychlost vlny 200 km/h,vlna zaznamenána ještě 18 000 km od místa vzniku.
Zahynulo 36 000 lidí
15. 6. 1896
Japonsko, Sanriku Zemětřesení v Japonském příkopu Vlna 15 m vysoká,
27 122 mrtvých
1908
Sicílie, Messina Zemětřesení v messinském příkopu,
Intenzita XII. Vlna 10 m vysoká
80 000 mrtvých (spolu s účinkem zemětřesení)
1937
Japonsko,Sanriku Zemětřesení v Japonském příkopu 8 m vysoká vlna
2986 mrtvyých
1944
Japonsko, Ronankai Zemětřesení v Japonském příkopu 10 m vysoká vlna,
tvých
1.4. 1946
Havaj Zemětřesení v Aleutském příkopu Výška vlny 10 m,
Rychlost v oceánu 700 km/h,
156 mrtvých
1952
Kamčatka,Kurily,Japonsko Zemětřesení v Aleutském příkopu Výška vlny 8-18 m,
Rychlost 500 km/h,
Stovky mrtvých
1953
Aljaška Zemětřesení v Aleutském příkopu Výška vlny 17-35 m,
Rychlost nad 700 km/h,
Desítky mrtvých
1960
Chile Zemětřesení v Peruánsko-chilském příkopu 3 cykly vln, nejvyšší rychlost 700 km/h
Na Havaji 150 mrtvých, v Japonsku desítky
1978
Kolumbie Zemětřesení na pacifickém pobřeží 5 m vysoká vlna,
125 mrtvých
1983
Japonsko (západní) zemětřesení 104 mrtvých
12.7.1993
Okuširi,Japonsko zemětřesení 30 m vysoká,
město Aonae zničeno,přes 200 obětí
17.6.1998
Papua,Nová Guinea Sopečné zemětřesení 12,5 m
3 000 mrtvých

Následek ničivé vlny tsunami:

Použitá literatura:
Autor neuveden, Přírodní katastrofy, Amfora, 1991
Zdeněk Kukal, Přírodní katastrofy, Horizont, 1982

INTERNET:
http://explorezone.com/earth/tsunamis.htm
http://www.energyweb.cz
http://www.pauza.cz
http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/historic/historic.html
http://observe.ivv.gov/nasa/exhibits/tsunami/tsun_physics.html

 

Hodnocení referátu Tsunami

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  10. září 2007
  9 828×
  2293 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Tsunami

jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjj
nuda
BigDick
Je tam chyba :O
Eduard
Proti následkům tsunami je ochrana,proti debilům a cynikům na postech
velvyslanců žádná-tvůrce univerzálního záchranného systému-není o tento systém zájem, až bude já nebudu Důchodce z Čech
asined
je to velmi stručné a dobré, myslím si že by jsi dostal/a za 1
kateřina
máte dobrý referáty ,ale měli byste napsat to nejduležitější a trochu ktratší dík za přečtení a naschle
Eduard solnar.eduard(zavináč)seznam.cz
Není pravda že jsou omezené možnosti ochrany proti tsunami, je ochrana jenom
brát nápady od nevědeckých pracovníků k posouzení. Je stupidní vědět, že na
zbrojení jdou miliardy. Na ochranu skoro nic, jak mohu prosadit projekt bez pomoci a zkoušek na které nemám prostředky.