Charles Robert Darwin

Velká Británie 1859
Darwin: Vývoj je podmíněn výběrem

Dílem O vzniku druhů přirozeným výběrem vyvrátil britský vědec Charles Darwin (narozen v Shrewsbury ve Shropshiru 12. 2. 1809, zemřel na svém venkovském sídle blízko londýna 19. 4. 19882) do té doby platné představy o neměnnosti živočišných druhů, hlavně člověka. Darwin rozvinul hypotézu, podle které mají všechny druhy živočichů včetně člověka stejný původ a rozlišily se až vývojem.
Vývoj a proměny jednotlivých živočišných druhů vysvětloval Darwin potřebami existenčního boje. Vybrány a zachovány budou jen ty druhy a vlastnosti, jež se nejlépe přizpůsobí danému prostředí.
V jaké formě se uskutečňuje přenos životně důležitých vlastností na další generace, nedokázal Darwin věrohodně vysvětlit. Tyto procesy objasnil až Řehoř Mendel, zakladatel vědy o dědičnosti. Zásadní význam pro vývoj teorie o výběru měla Darwinova pozorování, uskutečněná za plavby kolem světa na lodi Beagle od 27. 12. 1831 do 2. 10. 1836. V Jižní Americe, na Galapágách, na Tahiti, Novém Zélandu, Mauritiu, v Austrálii a jižní Africe se Darwin věnoval geologickému výzkumu i pozorování různých druhů zvířat.
Po návratu do Velké Británie se zabýval i šlechtěním skotu a sbíral podklady pro svou evoluční teorii. Před veřejnost však předstoupil se svými poznatky až tehdy, když se dozvěděl, že k obdobnému výsledku došel při výzkumech ve východní Indii i mladý přírodovědec Alfred Russel Wallace. Kniha, v níž Darwin roku 1859 uveřejnil své poznatky o evoluci, se rozprodala za jediný den.
O jeho teorii se na veřejnosti ohnivě diskutovalo a byla často napadána.
Ortodoxní věřící odsuzovali Darwinovu teorii jako ateistickou, protože odporovala biblickému výkladu o vzniku světa. I v méně ortodoxních kruzích a u většiny vědců však teorie o původu člověka z nižších druhů obojživelníků a o jeho příbuznosti s opicemi narazila na rozhodný odpor. Evoluční teorie byla hanobena jako „opičí teorie“ a Darwin byl zesměšňován v četných karikaturách a pomlouván před veřejností.
Darwinova teorie, kterou se snažil ve svém hlavním díle i dalších spisech obhájit, se však postupně prosazovala a ovlivnila nejen biologii, ale i humanitní, sociální a národohospodářské vědy. Na všechny vědecké procesy byly aplikovány modely, založené na principu výběru, přežití nejsilnějšího, nejužitečnějšího a nejpřizpůsobivějšího jedince.
Tzv. sociální darwinismus, založený na aplikaci Darwinovy evoluční teorie na poměry společnosti, našel v 19. a 20. století mnoho přívrženců a ovlivnil i ideologii národního socialismu (nacismu) a fašismu.
Sociální darwinismus chápe nerovnosti v rámci lidské společnosti jako dané a odvozuje z nich vytváření hierarchických vztahů, založených na tom, že v boji o existenci a v sociálních konfliktech se prosadí „silní“ jimž se „méně schopní“ musejí podřídit. Zastánci sociálního darwinismu tvrdili, že tento výběr se neuskutečňuje jen mezi jedinci, nýbrž i mezi rasami a národy.
Ve své době působila Darwinova díla zásadní převrat v přírodovědných naukách a především v jejich metodice a stala se základem moderní biologie.na tom nic nemění ani jejich nesprávná aplikace na společenskou problematiku, či fakt, že nové objevy v oblasti molekulární biologie, vedoucí ke vzniku evoluční biologie, v lecčems Darwinovy názory překonaly.
Hlavními stoupenci darwinovské teorie byli např. Huxley, bratři Kovalevští, Timirjazev, od nás třeba Čelakovský, Frič a Vejdovský.

Hodnocení životopisu Charles Robert Darwin

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  11. říjen 2007
  3 274×
  500 slov

Komentáře k životopisu Charles Robert Darwin

eva
bezva