Emil Hácha

Emil Dominik Josef Hácha se narodil 12.7.1872 v Trhových Svinech jako prvorozený syn Josefa a Marie Háchových. V letech 1890 – 95 studoval na právnické fakultě v Praze. 1902 se oženil se svou sestřenicí Marií Klausovou, z tohoto manželství vzešla dcera Milada. Stejně tak Emilův bratr Theodor se oženil se svou sestřenicí. Roku 1925 byl jmenován prezidentem Nejvyššího správního soudu ČSR v Praze. Po abdikaci prezidenta Beneše byl 30.11.1938 zvolen prezidentem ČSR.

Byl to člověk, kterého veřejnost prakticky neznala, stejně tak on sám se osobně neznal jak s Masarykem tak s Benešem. Hácha si byl vědom, kdo ovládá Evropu, a proto v jednom ze svých prvních projevů prohlásil, že bude usilovat o trvale dobrý poměr k Německé říši. Německo jeho zvolení uvítalo a po krátkém čase Němci konstatovali, že politice příliš nerozumí. Hácha byl ostatně vybrán jen jako reprezentační, nikoli jako politik. Premiér Beran o něm v lednu 1939 řekl, že nepřijde do situace, aby rozhodoval, čemuž nejspíš sám věřil.

14.3.1939 vyhlásilo Slovensko samostatnost. V té době právě dorazil Hácha do Berlína. 15.3. v 1 hodinu v noci byl přijat Adolfem Hitlerem. Ten mu oznámil, že v šest hodin překročí říšské vojsko hranice. Když se Hácha toho dne večer vrátil do Prahy byl přivítán německým velitelem Gablenzem s čestnou setninou wehrmachtu. Hradní stráž byla nahrazena jednotkami SS.

O nadřazenosti Němců v Protektorátu svědčí událost z června 1939. 8.6. byl v Kladně zastřelen vrchní strážmistr německé pořádkové policie. Neurath vyhlašuje v okrsku Kladno výjimečný stav: zákaz shromažďování, uzavření veřejných místností a škol, česká policie odzbrojena a internována, ulicemi procházejí německé hlídky, které v noci bez varování střílejí do otevřených oken. Jsou zatčeny tři stovky rukojmí a městu je uložena pokuta 500000 kterou mají zaplatit především zámožní Židé a stoupenci Beneše. 10.6. dva opilí příslušníci německé pořádkové policie vnikli do ubytovny a zastřelili tam českého strážníka. K. H. Frank posílá vdově po strážníkovi 50000 (nejspíše z pokuty od Kladeňáků) a slibuje potrestání vrahů. Dalším důkazem je např. zřizování německých škol na české náklady. Např. v Blatné, kde bylo 3058 Čechů a 14 Němců. V této době se u Háchy poprvé a zdaleka ne naposled objevuje myšlenka na sebevraždu.

28.10.1939 byl při srážkách s policií smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal, jeho pohřeb byl příležitostí k demonstraci. 17.11. Hitler nařídil na 3 roky uzavřít veškeré české vysoké školy a za každého zraněného Němce nechal popravit 3 vysokoškolské předáky a zatknout větší počet studentů.

S novým rokem 1940 posílá Hácha Hitlerovi telegram, v němž tlumočí za sebe i za vládu přání blaha jeho i „Velkoněmecké říši, Vámi vytvořené. Kéž Všemohoucí, který řídí osudy národů, vyvede Říši šťastně z nynějšího těžkého zápasu a tím otevře také našemu národu, jemuž Vaše Excelence pod svou ochranou dala naději na nový rozkvět, klidnou a požehnanou budoucnost.“ Führerova odpověď je stručnější: “Vaší Excelenci děkuji co nejlépe za laskavé blahopřání k Novému roku, které opětuji svým upřímným přáním pro Vaše blaho osobní a pro šťastnou budoucnost českého národa“. Takovéto telegramy si vyměňovali až do konce války. K výročí 15.3. zasílá Hácha Hitlerovi telegram, v němž vyslovil přání „Sieg Heil“ německým zbraním, což vyvolalo velkou nevoli nejen u domácího odboje, tato formulace však byla na Háchovi vynucena Neurathem. Pod pseudonymem Havel si Hácha a Eliáš (Nováček, Prorok) dopisuje s Benešem (Navrátilem). Beneš od začátku Háchu podporoval a považoval ho za poctivého člověka.

V září 1941 přijíždí do Prahy Reinhard Heydrich, který se ujímá funkce zastupujícího říšského protektora za „nemocného“ Neuratha. Téhož dne je zatčen Eliáš, který byl roku 1942 popraven. Ještě téhož dne zveřejňuje Heydrich možnost vyhlásit civilní výjimečný stav, kterým sám sebe zmocňuje k vydání výnosu o stanném právu. Pod dojmem těchto událostí ukládá Hácha své kanceláři, aby mu připravila abdikační list pro Hitlera. Abdikace byla napsána a chyběl jen podpis, v poslední chvíli se ale rozhodl v „prezidentování“ pokračovat. Důvody nejsou známy, nejspíše se obával o svou osobu a také ztrátu možnosti zachránit Eliáše, který byl odsouzen k smrti. 28.9. vyhlašují stanné soudy v Praze a Brně složené z gestapáků prvních 6 rozsudků smrti, druhý den jich přibude dalších dvacet. 1.10. je k smrti odsouzen Eliáš. Den poté přednáší Hácha Heydrichovi osobně prosbu o jeho omilostnění. Za 5 dní přijde Hitlerova odpověď, že se poprava odkládá, neboť jeho výpovědi jsou žádoucí v jiných procesech. Až pak se rozhodne o jeho omilostnění.

Každý den jsou zveřejňovány seznamy popravených. Od 3.do 8.10. bylo vyneseno 67 rozsudků smrti, 218 předání gestapu (v praxi se rovná koncentračnímu táboru) a 13 osvobozujících rozsudků. V říjnu byl také rozpuštěn Sokol.

Týden po příjezdu pronesl Heydrich řeč k vedoucím nacistickým funkcionářům v Protektorátu. Říká, že českomoravský prostor bude osídlen Němci. Češi budou buď poněmčeni a rozptýleni po Říši, nebo vyhnáni, neboť na východě je místa dost. Obyvatele Protektorátu rozdělil do několika různých kategorií. Nejnebezpečnější jsou lidé „dobré rasy“, ale „špatného smýšlení“. Ty bude nutné poněmčit, a když to nepůjde postavit ke zdi.

Hácha v lednu 1942 jmenoval protektorátní vládu v čele s J. Krejčím. Jako ministry musel akceptovat Němce Waltera Bertsche a kolaboranta číslo jedno Emanuela Moravce.

Ve středu 27.5.1942 byl proveden atentát na Heydricha. To Háchu ochromilo. Bylo vyhlášeno stanné právo, vypsání odměny 10 milionů korun, uzavření hostinců, kin, divadel a jiných veřejných podniků, blokáda Prahy a noční razie v bytech. Toto vše organizuje původně karlovarský knihkupce Karl Herman Frank. Hácha se duševně i fyzicky zhroutil, koncem května se přestěhoval i se svou dcerou Miladou Rádlovou do Lán a na Hrad dojíždí jen jednou týdně. Později ho bude Frank v Lánech navštěvovat. Hácha byl vždy skleslý, když se o jeho návštěvě dozvěděl. Zpravidla si však nepamatoval datum, kdy se měl Frank objevit a každé ráno se prý probouzel se slovy: „Zítra přijede Frank“. Na místo SS – Oberstgruppenführera byl povýšen Kurt Daluege, původně jen do doby, než se uzdraví Heydrich.

Za pár dní po Heydrichově smrti byly vypáleny Lidice. Prezident i vláda neprotestují ani nežádají důkazy o údajném spojení lidických občanů s pachateli atentátu. Hácha se uchýlil zpět do Lán.

Od konce června nejsou v novinách popravení uváděni jménem, ale pouze počtem. Např. 30.6. 115, 1.7. 141, 2.7. 123. 3.7. stanné právo skončilo, ne však stanné soudy, takže se v popravování pokračuje dále. Tohoto dne bylo popraveno 86 lidí.

V únoru 1943 navštěvuje Hácha Franka. V průběhu rozhovoru se třikrát zmíní o myšlence na sebevraždu, což mu Frank rozmlouvá. Na čas se Frank stává stálým zástupcem protektora. V srpnu 1943 je dosavadní říšský ministr vnitra Wihelm Frick jmenován novým říšským protektorem. Frank přestává zastávat funkci státního tajemníka a je jmenován státním ministrem v hodnosti říšských ministrů. Frank se de facto stává nejvyšším představitelem okupační moci. Frick je zástupcem Vůdcovým jako hlavy Říše.

V průběhu roku 1943 bylo stále těžší natočit s prezidentem projev, stejně jako ho přivést na nějakou manifestaci či oslavu. Většinu jeho projevů i telegramů psal někdo z jeho kanceláře a občas je Hácha ani nečetl. Pro nacisty však byl nezbytný stejně jako vlastizrádce Moravec. U Háchy se objevují stavy několik minut trvající, za nichž jedná a mluví zmateně a nereaguje ani na otázky a ani výzvy. Také se několikrát ptá na tutéž věc. Nemá představu o čase, o budoucnosti většinou mluví jako o zítřku. V květnu 1944 Hácha po dohodě s vládou požádal Krejčího aby ho zastupoval, pokud by to případně vyžadovalo jeho nynější ochuravění. O Háchově zdravotním stavu vypovídá příhoda z poloviny roku 1944. Při jednom ze společných obědů seděl Hácha jako obvykle mezi Frickem a Frankem. Premiér Krejčí zapsal: „Po celou dobu oběda s nikým nemluvil a na otázky neodpovídal. Kromě toho jedl nemožným způsobem. Např. pivo si nabíral miniaturní lžičkou na sůl a trhal květiny ze stolu a pojídal je.“ Jiná příhoda. Osobní lékař Maixner jednou upozorňoval Háchu na hezké počasí, na to mu odpověděl, že prší a padají kusy masa. Do konce války se už Hácha neúčastnil žádné akce, neustále pobýval v Lánech se dvěma ošetřovatelkami.

2.5.1945 byla do Berlína odeslána kondolence, ve které vyjadřoval upřímnou lítost nad smrtí Adolfa Hitlera. O tomto telegramu Hácha ani nevěděl, že existuje. Nejspíše jej napsal Moravec, který se tři dny na to zastřelil. 13.5. byl Hácha převezen z Lán do upravené cely vězeňské nemocnice na Pankráci. To už dr. Hácha nemluvil ani se pořádně nepohyboval.

Zemřel 27.6.1945 a za tři dny byl pohřben do rodinné hrobky na Vinohradech.

Hodnocení životopisu Emil Hácha

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 209×
  1393 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k životopisu Emil Hácha