Erich Maria Remarque

(Osnabrück 22. 6. 1898 - Locarno 25. 9. 1970)

Německý spisovatel a dramatik, vlastním jménem Erich Paul Remark se narodil v Osnabrűcku, v rodině knihvazače. V osmnácti letech (ihned po ukončení školy v roce 1916) narukoval jako dobrovolník do armády, kde byl v roce 1918 (několikrát) zraněn. Nejen díky tomu je celé jeho dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem. Přestože se narodil v 'kolébce fašismu', popisuje ho jako "rakovinu tohoto století".
Po demobilizaci vystřídal řadu různých povolání, například působil jako redaktor v berlínském plátku "Sport im Bild", pracoval jako učitel, agent firmy s náhrobními kameny, účetní, obchodní příručí, automobilový závodník, reklamní agent a v neposlední řadě se stal světoznámým spisovatelem.
V roce 1925 se oženil s Jeanne Zambonovou (Jutta Zambona). Jejich manželství však trvalo pouze do roku 1932, kdy emigroval do Švýcarska.
Po nástupu nacismu v r. 1933 byly jeho knihy vyhlášeny za "zvrhlé umění" a veřejně páleny, on sám byl vroce 1938 zbaven německého občanství.
V roce 1939 emigroval do USA. (V následujících letech žil střídavě v Americe a ve Švýcarsku)
Po 2.světové válce se vrátil do Švýcarska a usadil se v Porto Roncu na jezeře Maggiore.
V roce 1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina.
Po vydání svého románu Na západní frontě klid se rázem stal jedním z nejčtenějších autorů 20. století. (Jen tak pro zajímavost se během 3 let prodalo 3.5 milionů výtisků.) Kniha se již rok po jejím vydání dočkala filmového zpracování režisérem Lewisem Milestonem.
I jeho další romány o Německu, emigraci a 2. světové válce tuto oblibu ještě vystupňovaly, ale už nedokázaly překonat stín jeho prvního a přece veleúspěšného díla. Přes nesmírnou popularitu Remarquova díla, nelze pominout i jeho zřejmé nedostatky. Někdy až příliš vycházel vstříc vkusu průměrného čtenáře: využíval postupu triviální literatury, často opakoval motivy, uměle konstruoval dějové konflikty a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě.

Dílo:
· NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID (1929) (Motto: Kniha je pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou - i když unikla jejím granátům.)
· CESTA ZPÁTKY (1931) (kde Remarque líčí politický a mravní rozklad v poraženém Německu)
· TŘI KAMARÁDI (1938)
· Miluj bližního svého (1941)
· JISKRA ŽIVOTA (1951) (o hrůzách koncentračních táborů)
· VÍTĚZNÝ OBLOUK (1946)
· ČAS ŽÍT, ČAS UMÍRAT (1954)
· Černý obelisk (1956)
· Bůh měří všem stejně
· NEBE NEZNÁ VYVOLENÝCH (1961)
· Noc v Lisabonu (1962)
· Stíny ráje (1971)
· drama Poslední dějství


Na západní frontě klid
Krátký popis z knihy:
Vypravěčem (v 1. Osobě singuláru i plurálu) a zároveň hlavním hrdinou románu je bývalý gymnasista, dnes frontový voják Pavel Bäumer. Představuje se nám v okamžiku, kdy jeho jednotka odpočívá v zázemí po návratu z boje. V mozaice epizod je pak popisován jeho minulý i současný život. Po vypuknutí války se Bäumer se svými spolužáky z gymnázia přihlásil dobrovolně do armády. Po výcviku plném šikanování s nimi prodělává zákopové boje na západní frontě. Z dialogů a vzpomínek vojáků, z úvah nad absurditou vzájemného zabíjení i z poznání hodnoty kamarádství vzniká v románu obraz životního pocitu, s nímž se Remarquova generace musela vyrovnávat. V závěru knihy, který je psán v er-formě, je konstatováno, že Bäumer padl v říjnu 1918 a v den jeho smrti byl podle hlášení "na západní frontě klid".

Jiný krátký popis knihy:
Vypravečem a zároveň hlavním hrdinou románu Na západní frontě klid je jeden ze skupiny gymnazistů, kteří narukovali na válečnou frontu. Vypravování v 1. os. (singuláru, ale i plurálu) jakoby bezprostředně reprodukovalo prožívané děje, zážitky válečného strádání, smrti kamarádů. Z dialogů vojáků, z jejich vzpomínek na civilní život, z úvah nad absurditou vzájemného zabíjení mladých lidí i z poznání hodnoty kamarádství, které je snad to jediné, "to nejlepší, co válka přinesla", vzniká v románu obraz životního pocitu, s nímž bylo i následujícím generacím určeno se vyrovnávat. Román s určitými znaky reportážní nebo věcné dokumentaristické prózy, zároveň však i živé a barvitě stylizované dějové vypravování, vrcholí výmluvně tragickým závěrečným momentem, kdy hlavní hrdina umírá, aby pak nastal (podle vojenského hlášení) "na západní frontě klid".

Můj Popis Knihy:
Na západní frontě klid - válečný román, který popisuje situaci za 1. sv. války, konkrétně na západní frontě z pohledu prostých německých vojáků. Hlavním hrdinou je Pavel Bäumer, který studuje na gymnáziu se svými kamarády, jejich třídní profesor je Kantorek, který jim tak dlouho vtloukal do hlavy pojmy jako vlastenectví, až všichni odešli na vojenské velitelství, kde se přihlásili na frontu. Brzy poznali, že to všechno není tak, jak jim bylo řečeno. Všichni toužebně očekávají konec války, ale postupně jich ubývá, až všichni padnou a to i včetně Pavla B., který umírá jako poslední až ke konci války.

Tři kamarádi
Krátký Popis Děje:
Tři kamarádi - Robby, Otto, Gottfried jsou přátelé z 1. sv. války, jako demobilizovaní vojáci, kteří se dokáží postarat o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní.
Ukázka z knihy:
Venku jsem si číslo hned poznamenal. Dívali jsme se, jak Binding odjel, a potom jsme vypili poslední sklenku.
Pak jsme našlápli Karla. Uháněl lehkou březnovou mlhou, rychle jsme dýchali, město se blížilo, ohnivé a mihotající se v parách, z nichž se pak jako osvětlená pestrá loď vynořil Fredyho bar. Zakotvili jsme s Karlem.
Koňak tekl jako zlato, džin svítil jako akvamarín a rum byl sám život. Jako přikovaní jsme seděli na barových židličkách, hudba šuměla, život byl jasný a silný; rozpaloval nás, bezútěšnost nevlídných nájemních pokojů, jež nás očekávaly, a zoufalství bytí byly zapomenuty, barový pult se proměnil ve velitelský můstek života a my jsme bouřlivě vyplouvali do budoucnosti.

Cesta zpátky
Z Knihy:
Mnoho vody uplynulo od konce první světové války. Malokdo je jejim pamětníkem, malokdy o ni vycházejí knihy. Dnes by válka probíhala úplně jinak. Byla by pravděpodobně daleko zhoubnější, s dalekosáhlými důsledky pro celou planetu. Byla by ale také rychlejší a na pohled relativně méně drastická. V lidech, kteří by ji přežili, by však zanechala stejně pocity hrůzy, ztrát a zoufalství, jaké pocižovali mladíci navrátivší se do rodného Německa v roce 1918. Osud teto generace zachytil Erich Maria Remarque ve své knize Cesta zpátky. Přestože je děj knihy zasazen již do mírového prostředí, vrací se válka neúprosně v nejrůznějších podobách - mrtví kamarádi, usoužené matky, neodbytné vzpomínky. I ti, kteří vyvázli bez tělesného zranění, mají po čtyřech letech strávených na bojišti svou mladou duši natolik zmrzačenou, že se jen s velkými nesnázemi navracejí do života civilního občana. Chlapci maji příliš daleko ke každému, kdo válku na frontě neprožil. Nechápou je rodiče, kteří v nich vidí stále ještě děti, nerozumí jim učitelé pronášející bombastická slova o hrdinství a statečnosti, vrátka do jejich bezstarostného, násilně přerušeného mladí jsou navždy zavřena. Snad právě kontrastem míru a válečných vzpomínek se příběh stává jedním z nejpůsobivějších děl protiválečné literatury a může nás oslovit i dnes.

Můj popis:
Cesta zpátky - nepřímo navazuje na Na Západní frontě klid, román začíná na konci 1. sv. války, kdy se všichni chystají na návrat do civilu, i když tomu nemůžou věřit. Příběh vypráví Arnošt Birkholz. V Německu je neklidná doba, rozbouřená dělnická hnutí, šmelina o jídlo. Po návratu do civilu se začínají projevovat rozdíly mezi kamarády, které na frontě nevadily. Zjišťují, že jim vojna vzala vše a že už to nikdy nebude jako dřív. Vše vrcholí, když jeden jeho kamarád stojí před soudem za vraždu, je smířen s osudem, ale jeho společníci se ho zastanou a obviňují soud (jako vládu), že za to nesou zodpovědnost oni.

Černý obelisk
Děj tohoto románu se odehrává v roce 1923, kdy se republika zmítá ve vlnách inflace, hospodářské, ale i společenské krize. Hlavní hrdina románu Ludvík Bodner, který prožil válku, bývalý učitel, který se protlouká životem coby zaměstnanec firmy prodávající náhrobky.
Obraz lidí v malém německém městečku platí pro tehdejší celé Německo.

Čas žít, čas umírat
Román má mnoho společného s Na západní frontě klid, ale dějiny se posunuly do 2. sv. války (Nacisté a Hitler). Hlavní hrdina je Ernest Graeber.

Jiskra života
Odehrává se v koncentračním táboře. Hlavním hrdinou je č. 509, který se snaží tohle peklo přežít.

Hodnocení životopisu Erich Maria Remarque

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  5 241×
  1303 slov

Komentáře k životopisu Erich Maria Remarque