Galileo Galilei

(15.2.1564 - 8.1.1642)
Galileo se narodil roku 1564 v italské Pise. Narodil se do doby cirkevní reformace, do období počátků moderní fyziky. Je zajímavostí, že v den, kdy se narodil umírá Michelangelo Buonarotti a v roce, kdy umírá se narodil Isaac Newton.
Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny. Jeho otec - matematik - si přál, aby byl jeho syn ve svém životě finančně zajištěn a proto chtěl, aby vystudoval medicínu. Galilea však zaujala teologie, jíž se začal věnovat. Studia však nemohl dokončit z nedostatku financí.
Roku 1589 dostává místo na universitě v Pise jako přednášející matematiky. V následujících třech letech dospěl k mnoha vynálezům (např. puslologikum - hodinky na měření tepu, nakloněnou rovinu na níž popsal teorii volného pádu, model magnetu, čerpadlo vody).
Roku 1592 získává nové místo přednášejícího, tentokrát na universitě v Padově. Jeho přednášky byly velice odlíbené (až 2000 posluchačů).
Roku 1609 nastává převrat v jeho dosavadním životě. Galileo si sestrojil vlastní dalekohled a začal s ním pozorovat noční oblohu. Dalekohled byl sice méně kvalitnější, než dnešní divadelní kukátko, ale s dobrým zrakem jím šly pozorovat i Jupiterovy měsíce.
Pozorováním oblohy zjistil, že hvězd je daleko více, než vidíme zrakem. Odpověděl také na otázku o složení Mléčné dráhy, kdy ji rozlišil na jednotlivé hvězdy. Pozoroval jako jeden z prvních sluneční skvrny.
Církev uznávala teorii, že Země je středem vesmíru. Galileo však obhajoval Koperníkův heliocentrický názor..
Dne 22. června 1633, 90 let po Koperníkově smrti, stál sedmdesátiletý stařec Galileo před římským ikvizičním tribunálem a na nátlak poslušně odvolal své učení o tom, že se Země točí a obíhá kolem Slunce. Při odchodu ze síně prý pronesl památný výrok Eppur si muove!, A přece se točí! Není to samozřejmě pravda, výrok mu byl přisouzen mnohem pozdeji.

Ke konci života ztratil zrak a nakonec zemřel v roce 1642 ve svém domácím vězení ve Francii.
Je ironií, že definitivní konec sporu Galilea s církví byl učiněn až v listopadu roku 1992.