Stanislav Rudolf

*16.2. 1932
Narodil se v rodině dělníka v Jičíně, kde také vystudoval reálné gymnázium zakončené maturitou v roce 1951 a zároveň se zde vyučil i kinooperatérem (1950). Měl však ještě spoustu dalších zájmů, jako je například hudba nebo chemie. Své dětství a dospívání prožil v nedaleké vesničce Železnici. Jeho otec pracoval jako železničář a matka se později stala členkou JZD v Železnici. Neměl žádné sourozence a právě život jedináčka popsal i v jedné z jeho knih.
Po maturitě se hlásil na filmovou fakultu pražské Akademie muzických umění, avšak nebyl přijat a proto přijal nabídku do Výzkumného ústavu rozhlasové a televizní techniky v Praze, kde působil tři měsíce. Poté absolvoval pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích (1954) a následně přijal místo na základní škole v Písku, kde se později také oženil. Nyní je otcem dvou dětí, dcery a syna.
Své vědomosti si prohloubil na Vysoké škole pedagogické v Praze a v letech 1961-1965 přednášel na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Brandýse nad Labem českou literaturu a teorii literatury. Později se stal redaktorem Pionýrských novin. Při této práci poznal do hloubky různé pionýrské oddíly a na cestách za reportážemi poznal i různé osudy dětí, které ho později inspirovaly ke psaní knih právě pro ně. V roce 1970 se stal redaktorem časopisu Květy, kde zůstal až do roku 1977. Poté žil až do roku 1982 jako spisovatel z povolání do doby, kdy se stal vedoucím 4. dramaturgické skupiny Filmového studia Barrandov. Díky své práci, ale zároveň i cestovatelské vášni navštívil řadu cizích zemí, jako například bývalý Sovětský Svaz, Egypt, Tunisko nebo Francii.
Spisovatel napsal v rychlém sledu knihy s dívčími hrdinkami a méně často potom i s chlapeckými hrdiny. Ve svých dívčích románech zobrazuje dnešní mládež kolem patnácti let v jejich každodenním životním prostředí, v rodině, ve škole a mezi kamarády. Nezapomíná však ani na dospělé, na jejich problémy v mezilidských vztazích, v manželstvích, nebo v práci.

Popis knihy:

Operace mé dcery

Je to příběh z lékařského prostředí ze sklonku našeho století. Knihou provází čtenáře Dušan Roček, který je spořádaným člověkem, dobrým manželem a výborným otcem dvou dětí – šestnáctileté Mileny a devítiletého Aleše. Až donedávna vedl spokojený život s celou rodinou v nově postaveném domě, který dohromady stavělo několik rodin celé roky. Mezi nimi samozřejmě i Dušan. Osud byl však neúprosný a Dušan se později ocitá v nemocnici po automobilové nehodě, ve které se ne jeho vinou ocitá i celá jeho rodina, kromě malého Aleše, který tráví prázdniny u babičky a dědečka.

On po malém ošetření odchází domů, ale jeho žena a Milena zůstávají v nemocnici. Magda – (jeho žena) se pomalu zotavuje, ale Milena je na tom opravdu špatně. Potřebovala by transplantaci, na kterou se čeká i několik let, jí však zbývá 24 hodin života. Dušan se nabídne jako případný dárce, avšak jeho krev neodpovídá té Milenině a Dušan se pídí po tom, proč. Dozvídá se, že s velkou pravděpodobností není pravým otcem Mileny. Příběh je zamotán do minulosti, která pro Dušana nebyla zrovna růžová.

Jako mladík pracoval jako stavbyvedoucí na staveništi, na kterém přišli dva tehdejší pracovníci o život. Vina byla vržena právě na Dušana, který byl převezen na dva roky do věznice. V té době byl již ženat s mladinkou Magdou. Pro ni byly ty dva roky možná horší než pro Dušana, stále stejná stereotypní práce, stejní lidé a žádné využití volného času.. Pracovala v bance a jediným pobavením pro ní byla její spolupracovnice, Irena, která ji občas vytáhla do kina. Magda se zkrátka stále více uzavírala do sebe a neměla žádný zájem o okolní svět. Přemýšlela o sobě a o tom co ji potkalo.

Po dvouroční době, strávené ve vězení se Dušan konečně vrátil zpátky domů za svou ženou. Zanedlouho se jim narodila Milenka, jejich prvorozené dítě. Celých dvacet let si Dušan myslel, že je to jeho dítě, neměl také důvod myslet si něco jiného, avšak osud byl neúprosný a Dušan se nyní nachází na začátku. Nezbývá mu nic jiného, než se snažit zjistit pravdu o minulosti, zachránit Milenku a vyřešit problém s Magdou.

Zatímco je Magda a Milena v nemocnici, Dušan se potkává s bývalou Magdinou spolupracovnicí Irenou Šálkovou, nenápadně se ji vyptává na poměry mezi Magdou a muži v době, kdy byl ve vězení. Nic se nedozvídá, a tak se rozhodl navštívit, tehdejšího ředitele banky. Ten je již osm let mrtev, ale jeho žena si vzpomíná na vzniklý problém, kdy se Magdě ztratilo 18 tisíc. Vzpomněla si na náměstka ředitele, který byl při řešení zpronevěření 18-ti tisíc. Dušanovo podezření tedy padlo právě na něho.

Zanedlouho se objevil u náměstkových dveří. Vyšli ven, do temné noci a Dušan se začal vyptávat, kde potom získal těch osmnáct tisíc, které se nakonec přeci jen našli. Náměstek Burian mu vše po pravdě pověděl. Ještě týž večer se stavil za Magdou, aby ji předal ty nalezené peníze. Magda ho pozvala dál a nabídla mu kávu. Burian tam nakonec zůstal i přes noc. Nyní bylo Dušanovi jasné, že muž, který stojí před ním a s nímž se právě baví je pravým Mileniným otcem. Burian netušil, že po té předem neuvážené noci zplodil dítě, jeho vlastní krví... Dušan mu to vmetl do tváře, avšak Burian se bránil a odmítl darovat část míchy své.

Mezitím se v nemocnici lékaři připravují na připadnou transplantaci Mileniny míchy. Doktoři se snaží sehnat vhodnou míchu po celé Evropě, plánují operační postupy a připravují se na dlouhou, těžkou a v neposledním řadě velmi nebezpečnou operaci.

Magda přemýšlí na pokoji v nemohoucím stavu o zradě, kterou Dušanovi způsobila, o jedné sekundě, která změnila na dobro její život a ve které najednou přišla o manžela i o svou dceru. Vzpomněla si na to, co ji řekl doktoři, míchu můžou odebrat buď otci nebo matce.Dušan není pravým otcem a ona je na tom tak špatně, že doktoři ani nepřemýšlí nad odebráním míchy Magdě. Napadla ji tedy jediná věc. Aby žila Milenka, musí zemřít ona! Pokusila si podřezat žíly. Naštěstí doktor rychle přiběhl a Magdu zachránil.

Dušan bloudí nočním městem, přebírajíc svůj život dokola a dokola, vzpomínajíc na zážitky, které mu život přinesl. Vztek na Buriana, který ho do této doby tížil se změnil v lásku k Magdě a k Milence, byl pevně odhodlaný pomoci své ženě a „své“ dceři. Je přeci jeho! A nezáleží na tom, čí krev proudí v jejím těle. Tentokrát již znal cíl své cesty, byla jím nemocnice a Magda.

S ubíhajícím časem lékaři postupně ztrácejí naději na transplantaci míchy, zanedlouho se však na schodišti objeví doktor Bureš s tím, že našli vhodného dárce míchy někde v Africe a transplantace se může provést třeba hned.Doktoři se rozhodnou převést Milenu do pražské Motolské nemocnice, kde bude mít větší předpoklad pro úspěšnou transplantaci díky lepšímu vybavení nemocnice.

Tato krátká, ale o to víc tvrdá cesta Dušana Ročka za hledáním cíle svého života vede k zamyšlení, že objevování hloubky lidských vztahů nebude ani v budoucnu jednoduché, a že bychom si měly vážit lidí kolem sebe a především zdraví, které máme jenom jedno.

 

 

Obsah knih ve zkratce

Milionová holka

V prvním vydání zajímavé knihy od jednoho z našich nejznámějších spisovatelů máme možnost si přečíst a vlastníma očima posoudit běžný každodenní život čtrnáctiletého děvčete.

Hanka Kořínková, žákyně 9.A základní školy v Rybíně, má stejný život jako jiná děvčata v jejím věku. Zamilování, hádky s rodiči, problémy ve škole, nesnášenlivost s kamarády - a o to všechno máte možnost se podělit v této knize s její hlavní hrdinkou.

Děj začíná Hančiným udělením dvojky z chování za rezignaci na písemnou práci z matematiky. Od té doby se jí vše přestane dařit. Proto ji překvapí seznámení a později i intimnější vztah ke studentovi průmyslové školy, Petrovi. Avšak tento vztah není tak pevný, aby snesl tíhu Hančina náhlého měsíčního pobytu v nemocnici. A tak se pro Petra stává hvězdou číslo jedna plavovlasá kráska, Sylva. Teprve později si Hanka uvědomuje, jak nepodstatný je pro ni takový vztah. Vždyť se nikdy nemusí cítit osamělá, má přece sama sebe a také jsou zde její přátelé, rodiče, bráška, ...

 

Budu na tebe čekat, lásko

Hlavními hrdinkami jsou děvčata, která studují na integrované střední škole. Jak už to mezi kamarádkami bývá, setkávají se spolu nejen ve škole, ale i mimo školu….. Chodí spolu na hodiny aerobiku a spolu s cvičitelkou Dagmarou je čeká předtančení na plese. Setkáváme se s Terezou, dvojčaty Blážou a Arianou, kterým příroda nenadělila krásu zrovna rovnoměrně. Bláža je zrzavá a kluci o ni zrovna moc nestojí, kdežto její sestra zdobí přední stránky časopisů, jak je krásná a o kluky opravdu nouzi nemá.. Další děvčata – Veronika a Petra- přezdívaná PC (pí sí) pro svou lásku k počítačům, Ivana………... a samozřejmě spousta jejich kamarádů a kamarádek. Každá má svoje starosti i radosti. Ariana miluje Davida Baštu. Ten se zúčastnil války, ze které mu zůstaly následky a má se podrobit plastické operaci levého oka.
Petra se musí starat o domácnost a mladšího bratra, protože rodiče mají malý obchůdek a tráví veškerý čas tam. Za tuto pomoc doma jí koupili počítač s připojením k internetu. Přes internet se seznámí i s americkým přítelem Tothem. Veronika řeší problém s nechtěným těhotenstvím.
Další z vydařených dívčích románů známého autora o mládí, lásce a jejích problémech.

 

Nejznámější autorova tvorba

pro mládež:
· Metráček aneb Nemožně tlustá holka (1969) – jeho první, velmi úspěšný dívčí
román, byl zfilmován
· Metráček aneb Kosti jsou vrženy (1977) – pokračování slavné prvotiny
· Kopretiny pro zámeckou paní (1973) – v této knize jsou zachyceny životní
epizody z jeho pobytu v Egyptě
· Modrý déšť (1975) – předlohou pro vydání této knihy bylo jeho dětství prožité
jako jedináček, bez sourozence

pro dospělé:
· Barvoslepý (1978) – první román pro dospělé, těžil zde z předchozích
učitelských zkušeností
· V každém okně Julie (1980)
· Operace mé dcery (1980) – novela byla zfilmována
· Formule 1 (1981) – román, zachycující zkušenosti z Výzkumného ústavu
rozhlasové a televizní techniky v Praze a jeho zážitky
z pobytu ve Francii, kde navštívil festivaly v Cannes

 

Použité zdroje informací :
Knihovna, internet, slovník spisovatelů, doslovy knih , Diderot.

Hodnocení životopisu Stanislav Rudolf

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 657×
  1639 slov

Komentáře k životopisu Stanislav Rudolf