Jan z Pomuka se narodil pravděpodobně někdy v letech 1340 - 1350 v trhové vsi Pomuku (obec je už od pol. 13. století připomínána také jako Nepomuk, a toto označení nakonec zatlačilo starší název obce), náležející k nedalekému cisterciáckému klášteru pod Zelenou Horou. Podle tradice se nacházel Janův rodný domek na místě dnešního poutního barokního kostela sv. Jana Nepomuckého. Údajně se zde nacházelo stavení „U sv. Jana" a lidé se tam chodívali často modlit. Otec Jana se jmenoval Velflín a byl pomuckým rychtářem, jenž měl navíc od opata kláštera propůjčené i právo soudce. O matce budoucího světce žádná zmínka neexistuje. Snad byla příslušnicí pomuckého rodu Hasilů. Vzdělání Jan získal na základní škole při farním kostele sv. Jakuba. Později snad studoval v Žatci a jsou doložena jeho studia na Vysokém učení v Praze, kde patřil mezi nejlepší žáky. Už v roce 1369 působil jako veřejný notář v Praze. V roce 1380 se stal oltářníkem v katedrále sv. Víta a farářem u sv. Havla na Starém Městě. Dále pak ještě studoval církevní právo v italské Padově (1383 - 1387). Po návratu ze svých studií se stal roku 1387 kanovníkem u sv. Jilji. O dva roky později kanovníkem vyšehradské kapituly a generálním vikářem arcibiskupa pražského ve věcech duchovních. V létě roku 1390 Jan vyměňuje své farářství v kostele u sv. Havla za úřad arcijáhna žateckého. Dvacátého března roku 1393 Jan umírá na mučidlech, kdy ho prý osobně pálil pochodní na těle král Václav IV. Jeho tělo bylo posmrtně v noci svrženo z Kamenného mostu do Vltavy (stalo se tak v místě, kde dnes na Karlově Mostě stojí socha sv. Jana).
Janovo tělo pak nalezli na pravém břehu Vltavy cyriáci z nedalekého kláštera a ti Jana také pohřbili. Historické prameny hovoří o tom, že Jan zemřel proto, že potvrdil volbu kladrubského opata a navíc také proto, že byl úředníkem pražského arcibiskupa Jenštejna, úhlavního nepřítele krále Václava IV. Snad se dokonce opovážil kritizovat samotného krále a nechtěl králi vyjevit zpovědní tajemství královny. V květnu roku 1721 papež Inocenc XIII prohlašuje Jana Nepomuckého za blahoslaveného a na jaře roku 1729 (19.3.) papež Benedikt XIII kanonizuje Jana Nepomuckého za svatého. Ostatky sv. Jana Nepomuckého jsou od roku 1416 uloženy v chrámu sv. Víta. Projevem velké úcty k tomuto světci jsou dodnes stovky jeho soch, umístěných převážně na mostech a při potocích. Svatý Jan Nepomucký je považován za patrona vod. Do jeho rodiště Nepomuka přicházejí ročně stovky návštěvníků a významných církevních a veřejných osobností uctít jeho památku. Na památku a vzpomínku 600. výročí smrti svatého Jana Nepomuckého byl pražským arcibiskupem Františkem kardinálem Tomáškem, v rámci programu Desetiletí duchovní obnovy, vyhlášen rok 1993 za „Rok sv. Jana Nepomuckého".
Jak sochy sv. Jana Nepomuckého snadno poznáme?
Jednu z prvních soch sv. Jana Nepomuckého vytvořil roku 1683 pro pražský Kamenný most podle Rauchmillerova modelu sochař Jan Brokoff. Sochy sv. Jana jsou většinou - kněz v rochetě a biretem s pěti hvězdami kolem hlavy, držící v náručí krucifix a případně ještě palmu. Ta je symbolem vítězství, pět hvězd zase připomíná legendu, podle níž našli rybáři ve Vltavě jeho mrtvé tělo. Hvězdy symbolizují i pět ran Kristových a pět liter slova TACUI (mlčel jsem), které společně s prstem před ústy připomínají zachování zpovědního tajemství. Svatý Jan Nepomucký je jediným světcem vedle Panny Marie, jehož svatost je naznačena hvězdami.
28. prosinec 2012
7 700×
543 slov
