Toyen

· Toyen patří mezi nejvýznamnější české malířky a nejsvobodnější tvůrčí osobnosti tohoto století. Narodila se roku 1902 v Praze a zemřela 1980 v Paříži. Již v mládí odešla od rodiny, odmítla civilní jméno Marie Čermínová, popřela tradiční „ženskou toli“ a vydala se na cestu svobody a nezávislosti.
· Velmi významné se pro ni stalo celoživotní přátelství s malířem, spisovatelem a fotografem Jindřichem Štyrským. Společně se připojili k avantgardnímu sdružení mladé české generace , k Uměleckému svazu Devětsil. Roku 1925 spolu odjeli do Paříže, kde následujícího roku vyhlásili vlastní směr – artificielismus, který představoval originální alternativu k surrealismu a abstrakci. Po návratu z Paříže, v roce 1934 se stali zakládajícími členy Skupiny surrealistů v ČSR. V předtuše blížícího se komunistického puče, v roce 1947 odjela Toyen do Paříže již na trvalo. Tentokrát bohužel bez Štyrského, který roku 1942 zemřel.
· Pro Toyen bylo malování přirozenou vnitřní potřebou, oproštěnou od jakékoli ctižádostivosti. Zřejmě právě proto svému poslání podřídila celý svůj život. Přimkla se k přátelům „spřízněným volbou“, protestovala proti měšťáckým konvencím s příklonem k anarchistickému hnutí. Svým důsledně nezávislým způsobem života, díky mimořádným malířským kvalitám a odvážné představivosti zaujímá jedinečné místo v celku moderního umění.
· Na počátku tvorby vychází Toyen z puristicky modifikovaného kubismu, který později opouští, aby namalovala sérii naivních básnických obrazů, inspirovaných díly nedělních malířů a poetickou atmosférou Devětsilu. Obrazy Toyen se po odjezdu do Paříže a pod vlivem artificialismu změnily v křehká, pavučinově jemná díla, stavěná podle vlasových křivek, tlumených přísvitů a kouřových clon, které byly v dalších letech nahrazeny syrovými, těžkými pastami, nepravidelně členěnými strukturílnámi plochami, konkretizovanými jen metaforickým názvem obrazu. Na počátku 30. let se z plošné bezpředmětné barevné struktury začaly vydělovat plastické novotvary a záhadné objekty (mušle, vejce, krystaly, oční bulvy). Tímto obdobím imaginárních krajin se uzavřela vývojová dráha artificialismu a zároveň se zde připravil přechod k surrealismu. V prvních surrealistických dílech Toyen nalézáme jednak neurčitě definované objekty, jednak iluzivně zpodobněné reálné předměty, které zapojením do neskutečného prostředí nabývají nových symbolických významů.V destruktivních vidinách kresebného cyklu Přízraky pouště se popré projevila její agresivní imaginace, jejíž útočnost a zároveň bezmezná zoufalost se ještě vystupňovala se válečných dílech, jako jsou cykly Střelnice a Schovej se válko!. Ty evokují hrůzy 2. světové války, promítnuté v 1. případě do nevinného světa dětských her a zmrzačených hraček, ve 2. případě do světa opuštěných věcí devastovaných válkou, do prázdných klecí a monstrózních skeletů. V Paříži pokračovala Toyen ještě nějaký čas v rozvíjení metody magického realismu, s nímž se rozloučila až na počátku 50. let. V posledním období , začínajícím před polovinou 50. let, se Toyen ponořila se hlubokého prostoru noci, do matoucího prostoru snů, halucinací a prchavých přeludů, které se promítly do fascinujících hádankovitých obrazů, nabitých silným erotickým potenciálem.
· Díky „železné oponě“ se u nás o této významné malířce vědělo velmi málo. Teprve až nyní, po více jak půl století, které uběhlo od odchodu Toyen do exilu, jsme se v srpnu minulého roku mohli díky Galerii hlavního města Prahy blíže seznámit s dílem naší nejvýznamnější surrealistické umělkyně.

obrázky:

Toyen

A. Breton, Toyen, B. Péret

Hodnocení životopisu Toyen

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 797×
  497 slov

Komentáře k životopisu Toyen