Vladimír Körner

Vladimír Körner - spisovatel, umělec, filmový scénárista a dramaturg

Uznávaný český spisovatel, dramaturg, filmový a televizní scenárista. Narodil se a dlouho žil na severní Moravě, později odešel do Prahy. Jeho scenáristická tvorba je úzce spjata s tvorbou literární. Většina novel i románů vznikla původně jako filmové povídky. Napsal více jak třicet filmových a televizních scénářů a vydal téměř dvě desítky prozaických knih. Se svými filmy a scénáři zaznamenal řadu domácích i mezinárodních filmových úspěchů. Jeho dílo patří k nejvýraznějším v naší poválečné próze a ve filmu.

Körnerovi pocházeli ze Sudet a v roce 1939 odtamtud museli odejít do vnitrozemí. Syn Vladimír se narodil „cestou" dne 12. října 1939 v Prostějově, už v protektorátu. Otec malého Vladimíra během války patřil k představitelům vojenského odboje v Kojetíně, byl v tajné vojenské organizaci, která připravovala povstání na Moravě v roce 1944. Padl v posledních bojích války 7. května 1945 a „in memoriam" dostal dva válečné kříže. Po válce se rodina vrátila na severní Moravu do Zábřeha a tam Vladimír už jako chlapec zažil odsun Němců. V letech 1954 - 1957 vystudoval Filmovou školu v Čimelicích a ve studiu pak pokračoval v letech 1958 - 1963 na FAMU u profesora F. A. Dvořáka a M. Kundery. Už během studií působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, k jeho prvním pracím patřily scénáře k filmům Deváté jméno a Čas jeřabin (1963). V letech 1962 až 1970 pracoval na Barrandově jako dramaturg a pak do roku 1991 jako scenárista. Většina jeho novel i románů vznikla původně jako filmové povídky. Od poloviny šedesátých let také publikoval v časopisech a odborném tisku. Za své tvůrčí úsilí je držitelem řady ocenění z našich i mezinárodních festivalů - Berlín, Karlovy Vary, Sapporo, Monte Carlo, Cannes a další. V roce 2004 obdržel prestižní „Cenu Vladislava Vančury". V roce 2005 filmově zpracoval své poslední dílo Krev zmizelého.

Převažujícím tématem řady jeho prací ze Sudet, z prostředí severozápadního moravského pohraničí z konce druhé světové války, jsou velká dějinná kataklyzmata řešící trvalé otázky schopnosti jednotlivce vybojovat si sám své štěstí. Většinou jde o hluboký pohled do nitra lidí traumatizovaných tragickým prožitkem historických události a společnosti kolem. Körnerův odpor k povrchním a jednoduchým řešením je motivován zejména jeho zájmem etickým a filozofickým. Dokazuje to nejen ve svých filmových baladách a legendách, vzniklých na základě jeho scénářů, ale prakticky v celém svém díle. Pro jeho dílo je příznačná baladičnost, víceúrovňová kompozice a zejména také akcent na vizuální, obrazovou kvalitu většiny jeho předloh, spoluvytvářející někdy až přízračné, surrealistické pohledy a filmové obrazy.

Výběr z Körnerova díla Střepiny v trávě, 1964 - novela, prvotina, tématem příběh děvčátka vzatého rodičům, odvlečeným do koncentračního tábora a daného na převýchovu do Německa Slepé rameno, 1965 - román, téma činnosti odbojové skupiny za války Adelheid, 1967 - novela, především obraz odsunu Němců ze severovýchodní Moravy Písečná kosa (1970), Údolí včel (1975) - novely popisující období činnosti a výprav Řádu německých rytířů ve 13. st., řeší psychologii člověka zabíjejícího ve jménu víryZánik samoty Berhof, 1973 - novela, prostředí pohraničí těsně po druhé světové válceZrození horského pramene, 1979 - baladické osudy vdovy po partyzánovi, jež životní nejistotu řeší opuštěním domova a odchodem do pohraničí Lékař umírajícího času, 1984 - román o životě Jana Jessenia za třicetileté války Smrt svatého Vojtěcha, 1993 - líčí osudy nejslavnějšího Slavníkovce u nás v 10. stol. Oklamaný, 1994 - historický román o bitvě u Hradce Králové v roce 1866 Film - Krev zmizelého (r. 2005)

Záměrem scénáristy Vladimíra Körnera bylo ve filmu ukázat na čtyřech ročních obdobích a čtyřech různých desetiletích část zamlčovaných úseků našich dějin. Jde na české poměry o neobvykle rozsáhlý a výpravný historický film, velkolepý epos lásky a prokletí, přitom s komorním příběhem matky a dcery na pozadí událostí zasazených v rozmezí let 1939 až 1961. Podle vyjádření samotného autora, „je to jeho nejvíce autobiografický film, připomínající prožitky v západním koutě pohraničních hor". Filmové zpracování v režii Milana Cieslara přišlo do našich kin v březnu roku 2005. Krev zmizelého začíná po vypuknutí 2. světové války milostným příběhem baltského šlechtice Arna von Lieven a Češky Helgy. Prožívají vášnivou lásku, ale Arno je povolán zpět do válečné hrůzy. Z krátkého vztahu se Helze narodí dcera Dorli. A dítě se pro Helgu stává jediným smyslem života. Musí svou dceru ochránit a pokusit se přežít navzdory všem útrapám složité doby. Látka byla zároveň zpracována do čtyřdílného televizního filmu, a to pod názvem Stín zmizelého.

Letošní jarní předpremiéra tohoto filmu proběhla v Zábřehu na Šumpersku, kde je Vladimír Körner čestným občanem města. K městu Zábřeh má vřelý vztah, vždyť rodina jeho maminky pocházela ze Zábřeha a známý hostinec U Sázelů patřil jeho dědečkovi. A předpremiéru filmu Zábřežským občanům slíbil Körner v roce 2004 při oslavách 750 let založení jejich města. Film Krev zmizelého byl promítán spolu s dalšími šesti filmy v rámci týdenní Přehlídky filmů Vladimíra Körnera ve dnech 10. - 16. 11. 2005 v Šumperském kině OKO.

Hodnocení životopisu Vladimír Körner

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 923×
  791 slov

Komentáře k životopisu Vladimír Körner

Eleonora
Některá díla Vlad. Körnera jsem přečetla; učila jsem delší dobu v Zábřehu; tamější studenti i obvatelé města si jeho osobnosti i díla velmi považovali. Jeho romány jsou pradivé, nezkreslující především naše dějiny, jako je tomu v současnosti u mnohých vydávaných, a především dobře placených autorů.