Vladislav Vančura

(1891 – 1942)
Prozaik, dramatik, filmový scénárista a režisér. V kvintě gymnázia ukončil svá studia a přestoupil na uměleckou školu se záměrem stát se malířem. Avšak poté, co jeho matka onemocněla, rozhodl se vrátit a odmaturoval na gymnáziu. Poté jeho švagr, který rodinu živil a tudíž měl i hlavní slovo, rozhodl, že Vančura půjde studovat práva. Tam byl však Vančura krajně nespokojen a po roce přemlouvání si vyprosil studia na lékařské fakultě, poněvadž chtěl pomáhat lidem. Po ukončení studií se oženil s Ludmilou, taktéž studentkou lékařství, která ho ve studiu podporovala. Odstěhovali se na Zbraslav, kde si otevřeli společnou lékařskou praxi. Vančura stále nepřestával psát a zároveň s lékařstvím se věnoval i divadelní kritice. Nakonec u něj láska k literatuře převážila, a tak se věnoval již pouze umění. V roce 1942 byl zastřelen nacisty. Jeho ženě se podařilo zachránit přibližně 90 rukopisů před zničením.

Pole orná a válečná
Celé dílo je složeno z několika prolínajících se příběhů ze života prostých lidí i šlechty. Vše se odehrává v blízkosti zámku na statku Ouhrov.

1. dějová linie se zabývá Františkem Horou
Tento příběh by mohl působit trochu nadbytečně, ale není tomu tak. Ukazuje naprostou nuzotu a otročinu venkovského lidu.Na ouhrovském statku žil v konírně na slámě František Hora – ouhrovský honák. Jednoho dne se k němu do konírny přistehovala nová děvečka Anna Myslbeková, která za 5 měsíců otěhotněla. František vzal své poslední zlaté a nechali se oddat. Záhy se naplnil Annin čas. Zavolali porodní bábu, která však zjistila, že dítě je ve špatné poloze, a tak musí Annu rychle odvézt do vsi k doktorovi. Vyjeli hned, avšak i to bylo pozdě. Když do vesnice dorazili, byla již Anna hodinu mrtvá. František se vrátil domu a prodal vše co měli, aby mohl nechat Annu pohřbít alespoň na hřbitov chudých.
Uběhlo již 30 let od neštěstí, když jedné zimy pracoval v lese. Mladý kůň Františka udeřil hrotem podkovy do kolenního kloubu a od té doby byl jen mrzákem čekajícím na smrt. Ta přišla z rukou místního blázna, který z touhy po penězích chtěl zabít židovského majitele hospody, po neúspěchu se pokusil zabít barona, ale ani tady nebyl úspěšný. Zavraždil tedy alespoň v sedě spícího Františka Horu. Když však ráno mrtvého objevili, nikoho nenapadlo, že to byla vražda. František Hora se oběsil …

2. příběh se týká šlechtického rodu Donowitzů
Starý pán, Maxmilián Donowitz, žije na zámku v Ouhrově. Byl však dlouho mimo domov a nyní se vrací ke svým dvěma synům, aby rozhodl o jejich budoucnosti. Mladšího Josefa posílá do kláštera a ačkoliv Josef s touto volbou nesouhlasí, dostuduje. Starší ze synů, Ervín Donowitz, se stává vojenským důstojníkem.
Po ukončení studií se kněz Josef Donowitz vrátil opět domu. Po hádce s otcem se však rozhodne vydat se na pouť do Jeruzaléma.
V tuto chvíli zasahuje do děje postava Františka Řeky, jehož životními osudy je provázena celá kniha. František Řeka v noci pronikl na zámek, aby zabil barona. To se mu však nezdaří, ale místo toho zabije Františka Horu a ukradne certifikát na 600 zlatých.
Toho rána, dříve než se kdokoliv probudil, se vydává Josef na cestu. Na své pouti potkává tuláka, který se k němu vetře a připraví ho o všechny peníze. Vyčerpaný Josef se rozhodne změnit směr cesty a vydá se na své panství do Istemby.
Za války Ervín Donowitz onemocněl dysenterií, na kterou následně umírá.Otec s Josefem nedbajíce smrti svého nejbližšího se při cestě z nemocnice začnou bavit o penězích a Josef se všech vzdává. Otec mu dá najevo, že by mu stejně žádné nedal a tím se s ním rozloučí. Starý pán, Maxmilián Donowitz večer při rozmluvě s knězem pohřbívá oba syny - jak mrtvého Ervína, tak i živého Josefa. Šalda o rodině Donowitzů říká: „Donowitzové, to je jméno pro věc: vysávačné vladaření…..oba synové jsou typičtí, jeden ve svém novoromanticky nečasovém katolicismu, druhý v divadelním heroismu uherského husara.“/ukázka/

Asi nejdůležitější příběh je o Františku Řekovi. Nalezenec František Řeka, jemuž dal jméno úředník, slaboduchý, koktavý volák z Ouhrovského statku, zabijí ubohého, nevinného člověka Fr.Horu. Když začala válka, nikdo nevěděl kde skončí - jestli zůstane na statku nebo bude odveden. I blázen Řeka byl nucen jít do boje. Dostal funkci kočího, že tam nemůže nic provést. Po nějaké době byl povýšen na praporčíka červeného kříže. Jezdil tedy jako lékařský vůz. Pak ho zase osud zavál jinam - šel spolu s ostatními kopat příkopy. Jednoho dne potřeboval velící důstojník stráž k továrně. Reka se přihlásil jako dobrovolník. Dostal pušku s bodcem a připadal si jako opravdový voják. Ačkoliv tato funkce neměla nic společného s boji, přesto se na bitevní pole dostali. Řeka byl smrtelně zraněn, zohyzděn v obličeji a měl vyrvaný jazyk. /ukázka/ Z bitevního pole jej odváží doktor do vsi, kde se ho ještě snaží zachránit. Tam však po marných snahách objasnit svůj původ umírá. Vrah Řeka je pochován s veškerými poctami jako neznámý vojín a „vyzdvihnut nad všechna jména, všechny hlavy, jak se sluší ve válkách vyzvedli blázna“.

Šalda: „Kdybych měl dnes jmenovat nejmocnější román válečný, který jsem četl, ani vteřinu bych neváhal a řekl: Pole orná na válečná.Jest to úžasně mohutné jako báseň, je to snad ještě mohutnější jako pravda. Celá blbá, bezduchá nesmyslnost války je zachycena v tom pitomém, nesmyslném životním příběhu slaboduchého koktavého voláka z Ouhrovského dvora“

Rozmarné léto

Děj se odehrává v Krokových Varech, které leží na řece Orši. Na břehu řeky se tyčí plovárenské stavby Antonína Důry. Každý den se na plovárně sejdou mistr Antonín Důra, knihomol abbé Roch a staromil major Hugo, kteří spolu vedou filosofické debaty. Jediným rušivým elementem je zde manželka pana Důry, Kateřina, žena nehezká, vypočítavá a nepříjemná.
Všichni klidně a spokojeně žijí svůj život v Krokových Varech, odkud snad ještě nikdy nevyšli. Až jednoho dne přijde na plovárnu poněkud zpustlý muž menší postavy – kouzelník Arnoštek. Již na plovárně předvede pár triků a pozve všechny na své představení, které se koná ten večer na náměstí.
Rozhodnou se představení navštívit a jak řekli, tak i učiní. Nepodkávají tam jenom Arnoštka, ale také jeho sličnou asistentku, mladou Aničku, se kterou si hned bývalý proutník Antonín Důra smluví schůzku. Anna nabídku přijímá, avšak jejich plány naruší žárlivá Katřina, která nevěří manželovi,že šel na plovárnu ve 12 hodin v noci hlídat. Když Antonín zjistí, že byli odhaleni, pokusí se svou ženu oklamat, tím, že se snažil Annu pouze zachránit, když se topila! Přesto se však Kateřina dovtípí a jde Anně pohrozit do maringotky. Vše se však vysvětlí a Kateřina zůstane a Arnoštkem. Abbé Roh stráví večer u Anny a celé město se probudí, když Arnoštek spadne z provazu a pochroumá se. To však paní Kateřinu rozlítí, protože se jí nechce se starat o nějakého polámaného kouzelníka. Rozhodne se tedy vrátit se k Antonínovi a „odpustit mu“ . Život v Krokových Varech se vrací do starých kolejí…