V České republice jsou poměrně dobré podmínky pro využití energie slunečního záření, přestože množství
sluneční energie v průběhu roku kolísá a největší množství sluneční energie dopadá v období, kdy spotřeba
tepla je nejnižší. Průmyslové země jako je Kanada, Japonska a USA čítají dohromady pouze 12.5 % s
větové populace, ale spotřebují 60% světové produkce energie.
Většina energie pochází z fosilních paliv - uhlí, ropy a zemního plynu. Jenže i když se fosilní paliva řadí mezi
obnovitelné zdroje, obnova trvá přinejmenším několik tisíc let a vědci vypočítali, že stávající zásoby vystačí
pouze na několik desítek let, takže se rozpoutal boj s časem, neučí-li se lidstvo využívat obnovitelnější zdroje
dříve, než dojdou fosilní paliva. Díky postupnému mizení fosilních paliv se hledají další využitelné zdroje.
Jako dobrá alternativa třetího tisíciletí se počítalo s jadernou energií, ale právě ta se jevila po výbuchu
Černobylu(1986) jako neúměrně riskantní řešení a mezi hlavní zdroje, se kterými se bude ve 21.století počítat je
jistě energie vydávaná slunečním zářením.
Solární energie patří mezi nevyčerpatelné zdroje energie. Její využití nemá žádné negativní dopady na životní
prostředí ba ho i zlepšuje. Množství využitelné energie závisí na klimatických podmínkách jednotlivých částí
zemského povrchu. Lze ji dobře využívat nejen v oblastech s dlouhým slunečním svitem, ale i s vyšší
nadmořskou výškou. Země však, protože je mnohem chladnější, vyzařuje jen tepelné záření dlouhých
vlnových délek. To se rozptyluje na molekulách oxidu uhličitého i drobných prachových částicích a značná
ást se ho vrací opět na zem. Tak se atmosféra v blízkosti povrchu zemského povrchu druhotně zahřívá.
Tomu se říká skleníkový efekt. Tento efekt je pro naši Zemi smrtelně nebezpečný.v průběhu tohoto
století vzrostlo množství oxidu uhličitého o 25% a díky tomu se průměrná teplota zvýšila o 0,5°C.
Oxid vzniká při spalování uhlí, topných olejů a nafty. svým dílem přispívají také automobily
(tento problém by mohli vyřešit auta na solární pohon), hořící vylitá nafta z ropných tankerů na moři,
vypalování deštných pralesů a další znečišťování ovzduší. Někteří vědci předpokládají,
že někdy kolem roku 2025 až 2075, tehdy, ještě za života většiny z nás, vzroste množství oxidu asi 2x a teplota
vzroste o 2 až 4°C. led na pólech by v důsledku toho začal tát. Díky tomu by stoupla hladina oceánů a moří.
Ty by pak zaplavili New York, Los Angeles, Londýn, Stockholm, Amsterodam, Tokio a mnohá další.
Datum, odkdy bude přímá přeměna sluneční energie v elektrickou hrát významnou roli
ve světové energetice závisí na pokroku ve vědě, technologii a na politických rozhodnutích. Za současného
tempa výzkumu a výroby slunečních článků a "ekologické" politiky ve vyspělých zemích světa na to bude
zapotřebí 20 až 50 let.
ČEZ
Výroba elektřiny je základním prvkem činnosti mateřské společnosti ČEZ, a. s. Skupina ČEZ v současnosti
provozuje 2 jaderné elektrárny, 11 uhelných výrobních zdrojů, 35 vodních elektráren včetně 4 přečerpávacích,
2 lokality s větrnými elektrárnami a 1 fotovoltaickou (sluneční) elektrárnu. Sluneční elektrárna ČEZ v Dukovanech
v loňském roce vyrobila 7 847 KWh elektřiny a překonala tak dosud maximální roční výrobu, kterou dosáhla
při jejím předchozím umístění v areálu větrných elektráren Mravenečník v Jeseníkách. Součástí tohoto komplexu
byla sluneční elektrárna od r. 1997 do listopadu r. 2002. V areálu elektrárny v Dukovanech je zařízení v provozu
od října 2003. Sluneční elektrárna o výkonu 10 kW je vytvořena z dvou set panelů fotovoltaických,
monokrystalických křemíkových článků, které celkem tvoří 100 m2 účinné plochy.
Biomasa
Významným obnovitelným zdrojem energie je biomasa, která je z hlediska emisí skleníkových plynů považována
za neutrální. Skupina ČEZ aplikuje spalování směsi uhlí a biomasy ve formě dřevních štěpků nebo otrub ve
fluidních kotlích elektráren Hodonín, Poříčí, Ledvice a Tisová a roštových kotlích Teplárny Dvůr Králové.
V roce 2004 bylo z biomasy vyrobeno 149 163 MWh elektrické energie.
Slunce
Ve srovnání s jinými hvězdami je Slunce malé, ale oproti naší planetě je obrovské: je asi 109krát větší.
Teplota na povrchu Slunce je asi 5 500°C, v jádře dosahuje 14 milionů°C. V nitru Slunce probíhají
termojaderné reakce. při nich se jádra vodíku slučují na jádra hélia a uvolňují obrovské množství
energie. Tuto energii poté vyzařuje do okolního prostoru.Výroba „elektřiny ze Slunce“ je bezpečná
a spolehlivá, žádný nebezpečný opad, je to ekologicky čistá energie. pokrytí 1%plochy slunečními
články s 15% účinností vyrobí více elektrické energie než všechny současné elektrárny světa.
Solární energie
Patří mezi nevyčerpatelné zdroje energie. Její využití závisí na klimatických podmínkách. v našich
zeměpisných šířkách dopadá na 1m 2 povrchu za 1s v průměru kolem 100J sluneční energie. Od dubna do
října 75% a 25% v období od října do dubna.
Sluneční kolektor
Zachycuje sluneční záření a předává absorbované Teplo látce cirkulující v uzavřeném okruhu. Typickým
kolektorem používaným v našich zeměpisných šířkách je černá kovová nebo plastová deska, pohlcující
sluneční záření. Teplo se odvádí soustavou trubek s teplonosnou látkou.
5. prosinec 2007
4 212×
793 slov