Vesmír

Člověk odedávna vzhlíží k noční obloze a hledá vysvětlení své přítomnosti na Zemi. Vždyť už první vědecké observatoře postavili Babyloňané kolem roku 2000 př. n. l. Pak přišli jejich následovníci, včetně řady řeckých astronomů. Námořníci si hvězdy představovali v různých obrazcích, které pojmenovávali a podle těchto souhvězdích, jak jim říkaly, se orientovali na moři. V 16. a 17. století začali různí vesmírní badatelé, jako byl Koperník nebo Galileo, publikovat své názory a tvrzení, že je Země kulatá a není středem vesmíru, jak se do té doby všichni domnívali. Avšak teprve rozvoj velkých dalekohledů znamenal revoluci v lidském vědění. Dalekohledy umožnily zkoumat vesmír a ukázaly jak jsme vlastně maličcí vůči němu. Na počátku 30. let se dokonce začali používat rádiové dalekohledy, které umožnily zachytávat tzv. rádiový šum. V 70. letech odstartovaly první vesmírné observatoře, které zkoumaly hluboký vesmír a jeho planety. Nejznámější z nich je Hubblův vesmírný dalekohled. Ten nám pomohl alespoň částečně pochopit velikost vesmíru.Vesmírné observatoře a dalekohledy mají oproti pozemským výhodu v tom, že jim nevadí žádná atmosféra, která zhoršuje průnik světelných paprsků skrz ni.

To, jak vlastně vesmír vznikl je už dlouhou dobou záhadou. Navzdory tomu, že se jasný důkaz nedá najít, se mnoho lidí přiklání k teorii pana Edwina Hubbla o Velkém třesku. Podle této teorie byla veškerá hmota vesmíru stlačena do nekonečně malého bodu. Nekonečně vysoká teplota a hustota, které v něm byly, zapříčinily obrovskou explozi, při níž se uvolnila vařící masa částic a záření. Ta se rozpínáním pomalu ochlazovala a pod vlivem gravitace se začali tvořit planety, hvězdy, galaxie atd.. Ale je-li tato teorie pravdivá, to se dá jen ztěží říct. A otázka, zda jsme ve vesmíru sami se dnes také nedají zodpovědět. Ale na rozdíl od vznik vesmíru věřím, že na ni najdeme odpověď. Už dnes se ji vědci snaží zodpovědět. Proto byly zkonstruovány v 70. letech sondy pro výzkum hlubokého vesmíru, které byly vyslány do různých koutů vesmíru. Byly to sondy Pioneer 10, Pioneer 11, Voyager 1 a Voyager 2. Mají za úkol letět nekonečným vesmírem a navázat kontakt s mimozemskou civilizací. Ale sondy ZHV (zkoumání hlubokého vesmíru) nejsou jediné sondy, které člověk do vesmíru vypustil. Byly vypuštěny také sondy COBE (cosmic background explorer), která má zkoumat původ vesmíru nebo sonda SOHO (European solar and heliospheric observatory), která zkoumá naše slunce. Díky těmto sondám a mnoha jiným můžeme dnes říct, že se vesmír rozpadá neuvěřitelnou rychlostí např. souhvězdí Andromeda se od nás vzdaluje neuvěřitelnou rychlostí 32 miliónu kilometrů za sekundu. Pomocí dalekohledů jako je Hubblův můžeme pozorovat planety, které jsou i několik tisíc světelných let vzdáleny od země. Ale stále je ještě mnoho záhad, které musíme vyřešit, abychom pochopili vesmír.

Vesmír. Co zatím o něm víme. Moc toho není. Co jsme zatím poznali jsme si dokázali pojmenovat a díky přesným matematickým výpočtům dokážeme jsme dokázali z části pochopit funkci. Vesmír je tvořen planetami, měsíci a hvězdami. Ty spolu tvoří Galaxie. Galaxie se nacházejí v hvězdokupách. To celé tvoří tak ohromný prostor nazývající se vesmír. To, ale i mnoho jiných těles jako jsou kvasary, komety, pulsary, asteroidy, černé díry atd.. Většinu těchto těles jsme zkoumali, takže víme původ a funkci. Tak například Pulsary jsou neutronové hvězdy, které se točí tak rychle, že dokáží vydávat rádiové vlny. Nebo kvasary. To jsou vlastně jádra velkých a velmi aktivních Galaxií. Ale o mnoha tělesech se zatím vedou pouze teorie a dohady. Například Černá díra. Různí vědci tvrdí, že je to vlastně ohromné slunce, které se zhroutilo vlastní gravitací a pohlcuje vše kolem sebe.. Jiní vědci zase tvrdí, že je to tunel do jiných dimenzí a galaxie a vidí v ní budoucnost vesmírného cestování. Stejně intenzivně jako studování hlubokého vesmíru se vědci věnují zkoumáním naší Sluneční soustavy. Ta se skládá z devíti planet s jejich měsíci, pásu asteroidů mezi Jupiterem a Marsem a Slunce. Naše Sluneční soustava je součástí tzv. Mléčné dráhy. To je seskupení miliónů hvězd v naší Galaxie, které tvoří na obloze velké bílé pruhy. Vědci našli ve vesmíru mnoho stejných Slunečních soustav stejných jako je ta naše, ale zatím nenašli planetu, která by byla stejná jako ta naše Země.

Další a další otázky budou vznikat při zkoumání vesmíru. Mnohé budou časem zodpovězeny, ale také jich mnoho bude nezodpovězených. Při zkoumání vesmíru nám dělá problémy jeho neskutečná velikost. Proto dnes můžeme jenom neslouchat zvuky přicházející z hlubin vesmíru, ale nemůžeme jim odpovídat. Bude ještě dlouho trvat, než začneme vesmírem cestovat. Ale jednou budou všechny tyto otázky zodpovězeny. Za jak dlouho to se neví.

Hodnocení referátu Vesmír

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  19. listopad 2008
  4 433×
  739 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Vesmír