Chapadlovci, polostrunatci...

Kmen Chapadlovci
Chapadlovci jsou kmen mořských živočichů. Žili už v kambrických (kambrium=nejstarší útvar prvohor) mořích. Tělo kryjí většinou 2 vápenaté skořápky vznikající činností pláště, který celé tělo obaluje. Některé druhy mají na konci těla dlouhý stvol, kterým se zachycují dna. Rozmnožují se pohlavně, vývoj je nepřímý, larva je volně pohyblivá. Důležitou skupinou kmene chapadlovců jsou RAMENONOŽCI, patří jsem ještě CHAPADLOVKY a MECHOVCI.

Třída Chapadlovky
Třída chapadlovky jsou zřídka delší než 2 cm. Žijí v mělkých vodách moří mírného a tropického pásma, kde si staví rourky s chitinovými stěnami, které zahrabou do písku nebo připevní na kameny. Většina druhů žije v koloniích. V rourkách se sice mohou volně pohybovat, ale většinou vystrkují pouze přední část těla. Červovité tělo je na jednom konci paličkovitě ztluštěno.Ústní otvor je obklopen věncem chapadel ,který vyrůstá z podkovitě nebo spirálovitě stočeného nosiče (lophophoru). K získávání potravy používají pohybu řasinek na chapadlech, kterými nahánějí proud vody podél rýhy lofoforu k ústům. Většina druhů je hemafroditická.
Chapadlovka

Třída Mechovky
Jsou to drobní živočichové, mořští i sladkovodní, žijící v koloniích přisedle na různých podkladech. Kolonie mají vzhled rozvětvených keříčků nebo mechu. Často se skládají z obrovského počtu jedinců. Buď jsou vytvářeny z jedinců stejného typu nebo se vyskytují různé typy specializovaných jedinců. Kolonie jsou pak označovány jako polymorfní. Každý jedinec má volný tělní oddíl - polypid. Polypid čnějící do vody je ukončen ústy opatřenými věncem chapadélek. Mechovci se rozmnožují různými způsoby. Vytvářejí vnějším pučením na povrchu nové kolonie,mohou tvořit vnitřní zimní pupeny i vajíčka, statoblasty. Poslední případ se týká našich sladkovodních mechovek. Statoblasty se uvolňují v zimě, kdy kolonie hyne a rozpadá se. Na jaře chitinový obal vajíčka praskne, vylíhlý zooid se přichytí k podkladu a vytvoří zevním pučením novou kolonii.
V našich vodách žije pomalu se pohybující mechovka hadovitá tvořící nevětvené kolonie.
Mechovka plazivá

Třída Ramenonožci
Jazovka stopkatá ---

Kmen Bradatice
Třída červovitých živočichů s více než 100 druhy. Jsou 100 až 1000krát delší než širší. Nemají ústa a střevo. Vylučovací orgány a srdce jsou vyvinuty dobře. Krev obsahuje hemoglobin. Nervový systém (hřbetní provazec) je vyvinut málo. Zástupci žijí z obytných trubicích z chitinu, které jsou 4x delší než jejich tělo. Ven vyčnívají pouze chapadla. Na nich jsou řasinky vyvolávající proudění vody, které přinášejí pokud možno rozpuštěnou potravu a plovoucí částečky, jež může živočich přijímat. Při páření předávají samečci samičkám pouzdro se spermiemi. Po vnitřním oplození uzrají vajíčka v samiččině trubici. Larvy pak úkryt opouštějí a zahrabou se do dna, aby si vybudovaly vlastní trubici.
Lamellisabella zachsi

Kmen Ploutvenky
Ploutvenky jsou mořští živočichové, kteří se podobají červům. Celý svůj život se prohánějí ve vodních proudech, většinou v horních vrstvách. Pro oceánografy jsou důležitým ukazatelem směru proudění. Některé druhy jsou indikátory pro vody bohaté na plankton. Ploutvenky mají tvar torpéda. Většina je sotva 1 cm dlouhá. Největší druh ale dosahuje délky až 10 cm. Kromě hlavy a zadní partie těla s pohlavními orgány je jejich zploštělé tělo průhledné .Má tenké postranní ploutve a jednu vodorovnou ploutev ocasní. Na obou stranách úst jsou hákovité štětiny, které používá červ jako čelist. Živí se jako dravci planktonem, především malými korýši a larvami ryb.
Ploutvenka šesticípá

Kmen Ostnokožci
Ostnokožci jsou vývojově velmi starou skupinou mořských živočichů, zpravidla volně pohyblivých. Vyznačují se pětipaprsčitou souměrností. Tvar těla je velmi proměnlivý a může být kalichovitý (lilijice), paprsčitý (hvězdice), terčovitý (hadice), kulovitý (ježovky) nebo okurkovitý (sumýši) .Tělo je na povrchu kryto vápenitými destičkami, ostny nebo hroty. U některých druhů mohou vápenité destičky srůstat a vytvořit pevný a souvislý krunýř (ježovky). Ramena jsou na těle buď zřetelně rozlišitelná (lilijice, hadice, hvězdice) nebo nejsou vyvinutá (ježovky, sumýši). Mohou být krátká nebo dlouhá, jednoduchá nebo rozvětvená. Jsou rozložena kolem tělního terče nebo na okraji kalichovitého těla. Ostnokožci se mohou pohybovat pomocí ramen, většina z nich se však pohybuje pomocí zvláštních výrůstků - panožek (pedicellarií). Panožky jsou útvary duté, roztažitelné, svalnaté a na volném konci opatřené přísavkou. Jsou umístěny v několika řadách na ramenech nebo na těle ostnokožců. Panožky se vychlipují tlakem kapaliny rozváděné po těle systémem tzv. vodních cév (ambulakrální soustava), který vznikl přetvořením druhotné dutiny tělní (coelomu) Střídání pohybu vody do panožky a zpět umožňuje vychlípení a přichycení panožky k podkladu a vyvolává pohybovou vlnu v ostatních panožkách, která způsobuje plynulost pohybu ostnokožců. Kromě pohybové funkce je ambulakrální soustava zapojena ještě do funkce dýchací, cévní a vylučovací. Smyslovou soustavu mají ostnokožci velmi primitivní, většinou ji tvoří velmi jednoduchá ústrojí hmatová, chemoreceptorová ,polohová a ústrojí zrakové.
Ostnokožci se rozmnožují vajíčky ,z nichž se líhnou volně plovoucí obrvené a dvoustranně souměrné larvy. Při jejich usazení a proměně můžeme pozorovat změnu souměrnosti. Kromě pohlavního způsobu rozmnožování se mohou ostnokožci rozmnožovat i nepohlavním způsobem. Jejich ramena nebo těla se rozdělí na několik částí a z každé z nich vznikne nový jedinec. Tento způsob rozmnožování souvisí s výraznou schopností regenerace.
Největšího rozvoje dosáhli ostnokožci v dávných geologických dobách. Masy zkamenělých zbytků vymřelých forem ostnokožců vytvořily mohutné vrstvy. Dnes žije asi 4 500 druhů, které systematicky rozdělujeme do 5 tříd:
1.třída:LILIJICE
2.třída:JEŽOVKY
3.třída:HVĚZDICE
4.třída:HADICE
5.třída.SUMÝŠI

Třída Lilijice
Lilijice jsou nejstarší žijící ostnokožci s 5 dlouhými, často jemnými rameny,uzpůsobenými k plavání. Většinou žijí přisedlé na mořském dně, druhotně plavou. Nejznámějším zástupcem je Lilijice růžová.

Třída Sumýši
Sumýši dostali lidový název mořské okurky pro své válcovité protáhlé tělo. Mají kožovitou pokožku, ve které jsou zabudovány různě tvarované mikroskopické vápnité kotvice velmi ozdobné a druhově specifické. Některé druhy jsou zbarveny červeně nebo žlutě. Ústní věnec tykadel se vysunuje tlakem vody z ambulekralního systému. Břišní panožky slouží k pohybu vpřed, hřbetní panožky jsou přeměněny na papily se senzorickými funkcemi. V konečníku jsou zvláštní prostory, které se označují jako vodní plíce a slouží k dýchání. Voda z kloaky (kloaka= společný vývod ústrojí trávicího, vylučovacího a pohlavního) se dostává do vodních plic a kyslík proniká tenkou stěnou do tělní dutiny.
Asi 900 druhů sumýšů žije ve všech mořích a ve všech hloubkách.
Pro rozmnožování vypouští sameček do moře spermie, samička vajíčka. Vyvinou se larvy – aurikularie, které mění několikrát svoji podobu.
Potravou sumýšů je plankton, detritus (detritus =drobné částečky rozložených organizmů vznášející se ve vodě nebo usazené jako jemný kal) a organické materiály v sedimentech.
Při prudkém podráždění se může kloakální stěna protrhnout a otvorem může živočich vyvrhnout buď část, nebo celé vnitřnosti, aniž by zahynul. Toto obranné zařízení, díky kterému napadený sumýš nepříteli unikne, funguje tak, že chybějící orgány mu opět dorostou  velká regenerační schopnost.
V Indopacifické oblasti se některé druhy sumýšů pojídají syrové, uzené nebo pečené.Do obchodu přicházejí sušené pod názvem trepang.
Sumýš jedlý

Třída Ježovky
Ježovky jsou živočichové, kteří žijí na dně při mořského pobřeží. Některé se druhy se vyskytují i ve značných hloubkách a náleží k hlubinné mořské zvířeně. Jejich kulovité tělo je pokryto ostny. Ústa leží na spodní, poněkud zploštělé straně, kdežto řitní otvor je nahoře na svrchním pólu. Drobné panožky vyčnívající nad ostny nesou na volném konci klíšťky se třemi čelistmi. Ústa jsou vyzbrojená 5 mocnými zuby obsluhovanými složitým svalovým a opěrným aparátem nazývaným Aristotelova lucerna.
Ježovky se dělí na 2 podtřídy: 1.podtřída -Pravidelní - jsou to ježovky kulovitého tvaru, ústa a řiť mají uloženy proti sobě na svislé ose. Žvýkacím orgánem je většinou Aristotelova lucerna. Do této podtřídy patří například ježovka jedlá a ježovka dlouhoostná.2. podtřída - Nepravidelní -ti mají tělo protažené do délky a někdy i srdčitě vykrojené, takže se vrací k dvoustranné souměrnosti. Nepravidelní nemají vyvinutou Aristotelovu lucernu a patří sem např. ježovky srdčitá.
Ježovek známe kolem 800 druhů. Vyžadují vyšší salinitu mořské vody, proto se nevyskytují v Černém a Baltském moři. V místech, kde se ježovky vyskytují, je nutno dávat pozor při koupání. Ostny většiny druhů jsou totiž velmi křehké a po zabodnutí se ihned ulamují. Kromě toho se při pokusu o vyjmutí pinzetou drtí a zbytky, které v ráně zůstanou,vyvolají zánět, který nelze podceňovat.
Většina ježovek dýchá 5 páry krátkých rozvětvených žáber, uložených na měkkém obústním políčku. Ambulakrární soustavu a sifon při trávicí trubici lze považovat za pomocné dýchací orgány.
Ježovky jsou vždy odděleného pohlaví. Kolem konečníku je 5 vakovitých vaječníků nebo varlat, které vyúsťují kolem řitního otvoru na pěti pohlavních destičkách. Oplození i vývoj vajíčka se děje v mořské vodě. Larvy označujeme jako pluteus.
Potravou ježovek jsou drobní živočichové,mořské řasy a organické zbytky z bahna.
Ježovka jedlá

Třída Hvězdice
Tělo hvězdic je tvořeno tělním terčem, v němž jsou soustředěny všechny tělní orgány a nejčastěji pěti rameny. Ramen však může být až 50. Ústa leží na spodní straně terče. Žaludek je vakovitý, zřasený a vybíhají z něj do ramen dlouhé trubice s četnými jaterními výběžky, které vylučují trávicí tekutiny. Hvězdice žijí dravým způsobem života. Živí se hlavně mlži, mořskými houbami, mladými kraby a červy. Kořist polykají celou, nebo vychlipují ústním otvorem žaludek, ve kterém uchopenou kořist stravují. Dýchacím ústrojím jsou žábry. Na konci ramen jsou krátká chapadla, na nichž jsou hmatové orgány. U báze těchto chapadel jsou pak jednoduché oči, kterými hvězdice vnímají jen intenzitu světla.
Hvězdice jsou odděleného pohlaví. Z oplozeného vajíčka se líhne plovoucí larva, která se po určitém čase mění v drobné mládě hvězdice. Rozmnožují se ale také nepohlavně - rozpadem ramene. Z každého ramene může vzniknou nový jedinec.
Povrch těla je kryt vápenitými destičkami, ostny nebo hroty. Silně rozčleněná vnější kostra umožňuje pohyblivost ramen. Hvězdice lezou po dně pomocí trubicovitých nožek, jimiž se dna přichycují a přitahují. Na spodní straně těla jsou panožky (pedicellarie), většinou přísavné, které jsou opatřeny ne volném konci klepítky. Klepítka se uplatňují především při čištění těla a příležitostně i při lovu drobných živočichů.
Hvězdice jsou živočichově vyžadující velkou koncentraci solí v mořské vodě. Slabší koncentraci snášejí špatně, proto až na 2 vyjímky nežijí v Baltském ani Černém moři. Vyskytují se v různých hloubkách, některé druhy i v hloubce přes 1000 m. Druhy žijící při pobřeží snášejí při odlivu i několikahodinový pobyt na suchu. Mnohé hvězdice dosahují průměru až 1 m. Tělo hvězdic bývá často sytě a pestře zbarveno.
Hvězdice růžová se živí ústřicemi a způsobuje značné škody na umělých ústřicových plantážích.

Třída Hadice
Hadice se od hvězdic liší na první pohled podle ramen, která jsou nápadně tenká, zaoblená a u kořene ostře odlišena od tělního terče. V mnoha případech jsou také rozvětvena. Hadice jsou nápadně pestře zbarvené. Uvnitř ramen je vnitřní kostra tvořena z vápenitých článků, které jsou spojeny svaly. Jsou tedy pohyblivé a umožňují hadovité stáčení ramen. Trávicí soustava začíná ústy, která vedou do zřaseného žaludku. Konečník, řitní otvor a jaterní výběžky nejsou vyvinuty. Nestravitelné součásti potravy jsou vyvrhovány ústy.
Hadice jsou většinou gonochoristé, jen málo je jich hermafrodity. Samičky kladou hodně vajec a nutí tak samečky k vylučování spermií. Oplodněná vajíčka se vyvinou do stadia larvy ophioplutea. Ta je dvoustranně symetrická, má ústa a řiť ,má dlouhé kosterní jehlice a plave kmitavým pohybem. Živí se řasami. Po určité době se larvy spouštějí na dno a dospívají. U některých druhů jsou samečci mnohem menší a nechají se od samiček neustále nosit.
Hadice se živí téměř vším,odstraňují z mořského dna odpadky a chytají malé živočichy. Velké kousky si rameny podávají k ústům.
Většina hadic jsou velmi čilí živočichové. Po mořském dně lezou trhavým pohybem svých ohebných ramen. Tímto způsobem mohou urazit 2m za minutu; trubičkovité nožky jsou přitom relativně neaktivní. Vytyčený směr pohybu neexistuje. Libovolné rameno může vést nebo být vlečeno. Hadice lze snadno chovat v mořských akváriích.
Hadice obecná

Kmen Polostrunatci

Třída Žaludovci
Žaludovci jsou mořští živočichové červovitě protáhlého těla, které je složeno ze tří částí - žaludu, límce a trupu. Žalud slouží k rytí v písku. Je vyztužen hřbetní vychlípeninou přední části hltanu a nazývá se notochord. Límec je širší a obaluje bázi žaludu. Mezi žaludem a límcem jsou široká ústa, která vedou do hltanu. Ten je proděravěn žaberními štěrbinami, v nichž se okysličuje krev. Další část trávicí trubice představuje nejprve oddíl jaterním s četnými žláznatými váčky a pak nerozlišené střevo, které vyúsťuje řitním otvorem. Cévní soustava je uzavřená a hlavními cévami jsou céva hřbetní a břišní. V nervové soustavě je mohutnější hřbetní nervový provazec, který zasahuje až do žaludu, zatímco břišní je jen v trupu.
Žaludovci jsou odděleného pohlaví. Oplození je vnější a vývoj nepřímý. Larva se nazývá tornarie.
Žijí u dna moří, kde si hloubí chodby v písku. Většinou měří jen několik centimetrů, ale známe i druhy dvoumetrové.
Žaludovec

Třída Křídložábří
- - - - - - - -

Dvojžábřík atlantský

Hodnocení referátu Chapadlovci, polostrunatci...

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  6. únor 2008
  5 482×
  2013 slov

Komentáře k referátu Chapadlovci, polostrunatci...