Hlubinné oceány (živočichové)

Hlubiny oceánů představují zvláštní prostředí. Světlo, které by lidské oko dokázalo zachytit, nepronikne ani v nejčistší vodě hlouběji než do dvou set metrů pod hladinu. Teplo slunečního záření zachytí svrchní vrstvy a v hloubkách se teplota pohybuje kolem 4 až 5´C. Tlak vody je obrovský. Každých deset metrů do hloubky vzroste tlak na čtvereční centimetr plochy skoro o kilogram. V hloubce kolem 3000 metrů to dělá 2500 kilogramů.
Život v hlubinách není tak bohatý jako ve svrchních vrstvách moří, ale přesto i v tomto nehostinném a neměnném prostředí žije mnoho různých druhů živočichů. Někteří jsou slepí, ale většina dokáže vidět i ve světle tak slabém, že by ho lidské oko vůbec nezaznamenalo. Mnozí z těchto tvorů si vyrábějí vlastní světlo pomocí zvláštních buněk roztroušených po celém těle. Tento proces se nazývá bioluminiscence. Někteří použivají světélkující látku luciferin. Jiní si přisvojují světlo buď tak, že se živí světélkujícími organismy, nebo jsou hostiteli světélkujících bakterií. Ani tlak vody jim nějak nevadí. Tlak jejich vnitřních tělních tekutin je tak vysoký, že se tím nesmírný tlak zvenčí vyrovnává.

Živočichové žijící v zónách šera (180-1000 m) a tmy (1000-4000 m) musejí čelit třem hlavním potížím: neobyčejně velkému tlaku vody, nedostatku světla a potravy. V důsledku toho mořské hlubiny obývají nejrůznější tvorové s velkými ústy a světélkujícími orgány.

Měkké tělo
Šírotlamka má obrovitá ústa s velkými čelistmi, jimiž chytá potravu, a měkké tělo, jenž se může stlačit, aniž by je tlak vody rozdrtil.
Bioluminiscence
Světloočka má pod očima orgány naplněné světélkujícími bakteriemi, což jí umožňuje vidět i v naprosté tmě.
Velké zuby
Jakoby hadí zuby zubatky vypadají pro její tlamu téměř příliš velké – jejich přednosti ukáže při uchvácení jakékoliv kořisti, která se namane.

V mořských hloubkách je o potravu nouze. V prostředí bez slunečního svitu nemůžou růst žádné rostliny. Část obvyklého potravního řetězce tu nahrazují rostlinné a živočišné zbytky, které se pomalu z vyšších vrstev snášejí na dno. Mrchožrouti se živí tímto odpadem a dravci žerou mrchožrouty a sami sebe navzájem. Jiným zdrojem potravy jsou ryby a jiní tvorové, kteří se v noci vydávají za potravou k hladině a navracejí se s příchodem dne. Tehdy se můžou stát kořistí hlubinných dravců.

V hlubinách oceánů je boj o přežití zvlášť nelítostný, protože potravy je málo a těžko se v temnotách hledá. Ryby musí být schopné chytit a udržet kořist i v případě, že je větší než ony samy. Tomu jsou také přizpůsobeni a mnohé z nich vypadají strašidelně. Mají velké planoucí oči a zející, velké tlamy, lemované zuby ostrými jako dýky. Jediné, co jejich hrozivý vzhled trochu mírní, je jejich velikost. Většinou měří jen několik centimetrů.

Hlubinné dno
Hlubinné oceánské dno bývalo považováno za poušť zcela bez života. Jaké organismy by mohly přežít ve tmě, v ledové vodě a vystavené tlaku několika tun ? Když byly konečně sestrojeny přístroje umožňující průzkum nehostinných končin – říká se jim abysál, objevil se před lidmi podivuhodný svět. Živočichové nucení se spokojit s částečkami potravy, jenž jim klesají z výšky 6000 m, se pohybují buď pasivně unášeni vodou, nebo se téměř nepohybují, aby šetřili energií. Nemají kosti, ty by obrovský tlak rozdrtil, ale jejich těla obsahují pružnou chrupavku, tuk a tekutiny. V naprosté tmě nepotřebují oči ani zbarvení těla.
Na mnoha místech způsobuje sopečná činnost v zemském kůře, že puklinami dna tryská horká minerální voda a mísí se s ledovou vodou oceánu. Hydrotermální vývěry jsou na oceánském dně oázami, v nichž obklopené neobyvatelným prostředím existují ekosystémy založené na chemosyntéze.

Chemosyntéze
Tam, kde je sluneční světlo, vytvářejí rostliny živiny pomocí fotosyntézy. Rostliny se pak stávají potravou živočichů. Co se však děje na dně oceánů, kde sluneční světlo není ? V říši věčné tmy využívají bakterie k vytvoření živin chemickou energii. Tento děj se nazývá chemosyntéza. Díky chemosyntéze je život možný i na oceánském dně. Živočichové se živí bakteriemi, které tvoří základnu hlubokomořské potravní pyramidy.

Hodnocení referátu Hlubinné oceány (živočichové)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  16. červenec 2008
  5 495×
  628 slov

Komentáře k referátu Hlubinné oceány (živočichové)