(lyginopteridopsida,pteridospermophyta)
Říše: Rostlinná
Podříše: Vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: Semenné rostliny ()
Pododdělení: Cycadophytina
Třída: Kapraďosemenné rostliny (lyginopteridopsida)
Řád: Lyginodendrales (s čeledí Lyginodendraceae)
Řád: Medullosales (s čeledí Medullosaceae)
Řád: Glossopteridales (s čeledí Glossopteridaceae)
Řád: Lepidopteridales (s čeledí Lepidopteridaceae)
CHARAKTERISTIKA:
Kapraďosemenné rostliny- jsou to rostliny vzhledu kapradin, s nečlánkovaným, jednoduchým nebo málo větveným, liánovitě šplhavým stonkem, s velmi rozmanitým uspořádáním cévních svazků.Listy (pteridofyly) nápadně podobné kapradinovým vějířkům, jsou většinou velké, bohatě dělené až složené, zřetelně řapíkaté s vidličnatě větvenou žilnatinou.Megasporangium (obr. 1; primitivní jednoobalné vajíčko) je obaleno tlustým obalem (integumentem), do něhož vbíhají hojné cévní svazky.
Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3
ROZMNOŽOVÁNÍ:
V megasporangiu (obr. 1) je jediná megaspora (zárodečný vak), která neopouští výtrusnici, je s ní trvale spojena.
Pylová zrna (mikrospory), zachycená na mikropyli (otvor klový) v pylové komoře, uvolní spermatozoidy, které proniknou k vaječným buňkám.Opylování (přenos mikrospor na mikropyli) zprostředkoval vítr a dělo se na mateřské rostlině.Oplozování probíhalo mimo vodní prostředí a pravděpodobně i mimo mateřskou rostlinu.
ZÁSTUPCI:
Čeleď Lyginodendraceae: Velké vějířovité listy naspodu vidličnatě a výše zpeřeně dělené.Vajíčka uzavřena v
kupulovitém útvaru.Zastoupené byly v karbonu. Rod- Lyginodendron (obr. 2)
Čeleď Medullosaceae: Listy jsou vějířkovité, několik metrů velké, zpeřeně dělené.Vajíčka nejsou uzavřena
v kupulovitém útvaru.Vyskytovaly se v karbonu až spodním permu.
Rod- Medullosa (obr. 3)
Čeleď Glossopteridaceae: Listy jsou jednoduché, podlouhle jazykovité až kopinaté, vyrůstající ve svazečcích na
brachyblastech.Výskyt ve svrchním karbonu až spodním permu. Rod- Glossopteris
Čeleď Lepidopteridaceae: Rostliny s listy 2krát zpeřenými.Obdobím jejich výskytu byl svrchní trias.
Rod- Lepidopteris
Kapraďosemenné rostliny se objevují ve svrchním devonu; největšího rozvoje dosáhly zvláště ve svrchním karbonu a v permu, kdy v mladších obdobích začínají ustupovat.Jako ojedinělé, ač s novými svými zástupci, se však vyskytují ještě v triasu a dosahují až do středního období jury, kdy zcela mizejí.
Předpokládá se, že se z nich (nebo z rostlin jim blízce příbuzných) vyvinuly rostliny krytosemenné.
19. říjen 2007
5 399×
311 slov