Kožní soustava

Úvodem

Kůže pokrývá zevní povrch těla a odděluje tak vnitřní prostředí organismu od zevního. Plocha kůže u dospělého člověka měří asi 1,6 až 1,8 m2 a její tloušťka kolísá mezi 1 až 4 mm. Hmotnost kůže činí přibližně 4 až 4,5 kg. Na hlavu a krk připadá přibližně 11%, na trup 30%, na horní končetiny 23% a na dolní končetiny 36% kůže.

Kůže má ochrannou úlohu před chemickými, mechanickými a tepelnými vlivy. Neporušená kůže zabraňuje vnikání infekce ze zevního prostředí do organismu. Významný je podíl kůže při řízení tělesné teploty. Kůže je sídlem mnoha čidel dotykových, tlakových, chladových, tepelných a bolestivých. Je rovněž významným zásobním orgánem tukovým, krevním, vodním, některých anorganických látek a provitamínu D. Mohou se v ní tvořit i některé protilátky. Má význačnou schopnost vylučovací a nezanedbatelná je i její vstřebávací schopnost (účinky mastí).

Složení kůže

Kůže se skládá z povrchové vrstvy, která se nazývá pokožka, a ze spodní vrstvy zvané škára. Pod škárou je vytvořena vrstva podkožního vaziva. V prenatálním vývoji vznikají v kůži přídatné kožní orgány, tj. vlasy, chlupy, nehty, potní žlázy, mazové žlázy a mléčná žláza.

Pokožka je tvořena mnohovrstevnatým dlaždicovitým epitelem. Nejvrchnější vrstvy pokožky (rohová vrstva) stále rohovatějí, odumírají a odlupují se. Tím jsou odstraňovány z povrchu kůže bakterie a zajišťována mechanická ochrana povrchu lidského těla (určité přirozené očišťování kůže). Buňky hlubší vrstvy pokožky (zárodečná vrstva) se neustále dělí a vytlačují starší vrstvy k povrchu. Na místech vystavených zvýšenému tlaku je výška zrohovatělé vrstvy vyšší (např. dlaň, ploska nohy, mozoly). Hlubší vrstva pokožky obsahuje barvivo melanin, jehož množství spolu s náplní kožních cév a působením slunečního záření určují barvu kůže. Čím více je v pokožce pigmentu, tím je barva kůže tmavší, přitom množství pigmentu se mění s věkem. U příslušníků negroidního plemena jsou buňky pokožky zcela vyplněny melaninem. Barvivo slouží jako filtr chránící buňky uložené v hloubce kůže před ultrafialovým zářením.

Škára je pevná a pružná vrstva kůže tvořená vazivem. K pokožce vysílá bradavčité výběžky, které jsou bohatě prostoupeny vlásečnicovými sítěmi a citlivými nervovými zakončeními. Výběžky zvětšují výživnou plochu pokožky, protože pokožka je prakticky bez cév. Lišty na povrchu kůže jsou tvořeny valy škáry.

Na dlaňové straně ruky a na plosce nohy tvoří škára linie, které jsou typicky charakteristické pro každého jedince a jejichž utváření se již od narození nemění. Tyto linie jsou důležité při zjišťování totožnosti osob, např. při určování otcovství nebo v kriminalistice.

Pod škárou je vytvořeno podkožní vazivo, které je zpravidla bohaté na tuk. Je zásobárnou energie a tvoří rovněž tepelnou izolaci (např. ochrana před prochladnutím).

Přídatné kožní orgány

Chlupy a vlasy vyrůstají z vlasových váčků, do kterých ústí mazové žlázy. S vlasovými váčky jsou spojeny jemné snopečky svalových vláken. Při stahu těchto svalových vláken se vlasový váček napřímí a zvedne vlas. To se děje např. při pocitu zimy, strachu nebo rozčilení (tzv. husí kůže). Současně s tím se vyprazdňuje mazová žláza, jejíž sekret tvoří ochranný maz chlupu nebo vlasu.

 

U člověka se rozlišuje trojí ochlupení:

1. Prvotní ochlupení (primární) vzniká v období nitroděložního vývoje. Nejmohutněji je toto jemné chmýří (lanugo) vyvinuto v 7. až 8. měsíci plodového vývoje. Opadává před narozením do plodové vody a částečně je plodem spolykáno. Je obsahem první defekace novorozence (smolka).

2. Druhotné ochlupení (sekundární) tvoří disperzní ochlupení téměř na celém těle. Patří k němu rovněž vlasy, řasy, obočí.

3. Terminální ochlupení (terciární) se začíná objevovat až v pubertě a jeho tvorba je ovlivněna činností pohlavních hormonů. K tomuto ochlupení náleží chlupy v krajině podpažní a v krajině stydké, které se u dívek začínají objevovat mezi 10. a 11. rokem a u chlapců mezi 12. a 14. rokem. U žen je toto ochlupení v definitivní podobě v krajině podbřišku ostře příčně ukončeno, u mužů se prodlužuje téměř k pupku. K terminálnímu ochlupení náleží také vous, který je charakteristický pro muže od 16. roku. Patří sem rovněž drobné chloupky ve vchodu do zvukovodu, které mohou být v období dospělosti mohutně vyznačeny zvláště u mužů. Do terminálního ochlupení patří také v dospělosti vyrůstající chloupky ve vchodu nosním a tzv. hmatové chlupy, které vyrůstají např. v obočí a zápěstí. Přechodně jsou vytvořeny již v plodové době.

Nehty představují zrohovatělé ploténky, jejichž vazivové lůžko odpovídá škáře. Spodní strana nehtového lůžka je vazivem připojena až k okostici článků jednotlivých prstů.

Mazové žlázy vytvářejí specifický výměšek - kožní maz. Vyskytují se všude, kde rostou chlupy a vlasy. Nejsou tedy na dlani a na plosce nohy. Kožní maz pokrývá povrch pokožky a vlasů a chrání je před vysycháním, drobivostí a účinkem vody. Zamezuje bobtnání pokožky, které vzniká při dlouhotrvajícím styku pokožky s vodou. Kožní maz zajišťuje rovněž pružnost a jemnost pokožky.

Potní žlázy jsou v kůži rozmístěny nerovnoměrně. Nejvíce je jich v podpaží, na čele, na dlaních a na plosce nohy. Chybějí např. na rtech. Jejich celkový počet u člověka se odhaduje na 2,5 milionů. Sekretem potních žláz je pot, který obsahuje okolo 98,5 až 99,5 % vody, 0,6% chloridu sodného. Zbytek tvoří organické látky (např. mastné kyseliny). Za normálních podmínek se za 24 hodin vyloučí v průměru 600 až 1000 ml potu. Toto množství se v horkém prostředí a při větší tělesné námaze zvyšuje i na více než 10 l. Zvýšená produkce potu může nastat i nezávisle na termoregulaci, tj. např. v průběhu emocí (strach, úzkost). Tato skutečnost je dokladem toho, že řízení pocení je u člověka pod vlivem mozkové kůry. Vzhledem k tomu, že pot obsahuje poměrně vysoké množství chloridu sodného, jeho ztráty mohou být při nadměrném pocení značné a může dojít i k funkčním poruchám.

V době dospívání vstupují v činnost tzv. voňavé žlázy (apokrinní), které produkují specificky zapáchající sekret. Vyskytují se např. v podpaží, ve vchodu nosním, v okolí konečníku a na velkých stydkých pyscích ženy.

Mléčná žláza je největší kožní žláza. v zárodečném vývoji se zakládá jak u dívek, tak u chlapců. Její rozvoj probíhá v době dospívání pouze u dívek. Podle různých autorů se u 20 až 30 % chlapců ve věku 12 až 14 let zvětšují prsní dvorce a bradavky podobně jako při vývoji prsů u dívek, tomuto jevu říkáme gynekomastie. Brzy se však další vývin přeruší, prsní žláza se u chlapců vrací do klidového stadia a zduření mizí. Rozvoj mléčné žlázy je aktivován činností hormonů vaječníku.

Mléčná žláza ženy vytváří 15 až 20 paprsčitě uspořádaných laloků, které jsou obklopeny tukovým vazivem a vytvářejí vyvýšení prsů. Podkladem růstu mléčné žlázy, tj. zvýšení její hmotnosti ze 150 g na 400 až 900 g, je zmnožení její žláznaté části.

Vzhled laloků mléčné žlázy se mění podle funkčního stavu. Trubičky jednotlivých laloků jsou u nevyměšující žlázy tenké. V posledních měsících těhotenství se trubičky rozšiřují a vytváří se v nich mlezivo, které se po porodu mění v plnohodnotné mateřské mléko. Produkci mléka vyvolává hormon prolaktin z předního laloku hypofýzy. Vlastní vystřikování mléka je pod vlivem hormonu oxytocinu ze zadního laloku hypofýzy. Vyměšování mléka se zvyšuje reflexně při dráždění prsních bradavek.

Věkové zvláštnosti kožní soustavy

Kůže novorozence je tenká a jemná a obsahuje velké množství krevních vlásečnic. Zvláště nedokonale je u novorozenců a kojenců vyvinuta rohová vrstva pokožky. S vlastnostmi kůže malých dětí souvisí i její zvýšená citlivost, která častečně přetrvává i do dalších věkových období dětství. Zhruba do věku 3 let dítěte je třeba dbát na zvýšenou opatrnost při pobytu na prudkém slunci a při různých poranění kůže vzhledem k možnostem pronikání infekce. Udává se však, že hojivost kůže malých dětí je větší než u dospělých. Pro novorozenecké období je charakteristické malé množství pigmentu a prosvítání krevních vlásečnic škáry slabou vrstvou pokožky. Tím nabývá kůže novorozence narůžovělé barvy. Po narození pigmentu v pokožce přibývá. Avšak i v dospělosti jsou na lidském těle místa, kde je kůže téměř bez pigmentu (např. dlaně, plosky nohy). Postupné tmavnutí vlasů a chlupů od narození do dospělosti je normální fyziologický děj. V dospělosti a dále pak se stoupajícím věkem dochází ke šedivění vlasů, které vzniká ztrátou vlasového pigmentu.

Mazové žlázy jsou četné již v období plodovém a novorozeneckém. Tělo novorozence je po porodu pokryto bělavým mazem, který se tvořen sekretem mazových žláz smíšených s částí lanuga, které před narozením odpadlo do plodové vody. Zvýrazněná činnost mazových žláz se dále projevuje zvláště v období dospívání. Potní žlázy vstupují v činnost asi 3. až 4. den po narození. Jejich zvýšená funkce v obdobích po narození je v závislosti na zvýšení látkové přeměně dětského organismu.

Něco o chorobách

Kůže patří k nejsložitějším orgánům lidského těla. Odehrává se v ní řada biologických pochodů. Bohužel si jich příliš nevšímáme a příznaky chorob tak snadno přehlédneme. Současná medicína zná na dva tisíce kožních chorob. Přesto si většina lidí myslí, že právě oni se se žádnou nepotkají. Ale bohužel opak je pravdou. Až dvacet procent pacientů , kteří žádají o pomoc praktické lékaře má nemocnou právě kůži. Nejčastěji jde o plíseň na nohou a to především v roční době vysokých bot a nepromokavých holínek ale i například noha sportovce v teniskách, zvláště vystavená velké zátěži je proti plísni prakticky bezbranná. Chceme-li mít nohy opět v pořádku je nutno vyhledat lékaře. Často totiž plísně ukazují na jiné, závaznější onemocnění organismu. Navíc jsou plísně infekční a snadno se roznášejí po celém těle a to dokonce i z člověka na člověka. Pokud se plísně na nohou včas neléčí, napadají obvykle časem i nehty. Největší dosud provedená mezinárodní epidemiologická studie tzv. projekt Achilles 1997-1998, tvrdí, že onychomykózu - jak se houbovému onemocnění nehtů říká - trpí až 23 procent všech Evropanů. Většinou je způsobuje skupina hub zvaná dermotofyty. Zpočátku vypadají jako úplná neviňátka projevující se drobnými skvrnkami bílé barvy či puchýřky mezi prsty a na kraji nehtu. Postupně nehtem pronikají, nehet se drolí a chůze se stává hororem. Nejlepší způsob léčby je tzv. pulzní terapie. Spočívá v polykání tablet (antimykotik) přesně podle stanoveného rozvrhu pro jednotlivá období. První výsledky se však objeví až po šesti měsících a úplné vyléčení není možné očekávat dříve než po roce. Nejlepší je tedy těmto onemocněním předcházet pravidelnou péčí o nohy a obuv. Velmi důležité je denní mytí nohou. Ty bychom stejně jako boty měli ošetřovat přípravkem obsahující mykonazol, látku, která působí proti většině kvasinek, plísní i proti některým bakteriím. A ještě něco - často si kupujte nové přezůvky a nikdy se na návštěvě nenavlékejte do cizích pantoflí. I jógou prstů můžeme dobře podpořit léčbu různých kožních onemocnění. Pravou ruku stiskneme v pěst a lehce ji ovineme pravou dlaní. Prsty zůstávají u sebe jen praví palec vyvíjí mírný tlak na akupresurní bod na levačce. Ne že bychom mohli třeba akné, dermatomykózy, nežity nebo lupénku vyhnat prostým prstokladem, ale můžeme jím posílit účinnost lékařem předepsaných přípravků. Procvičování této pozice je podmíněno absolutní koncentrací. Jiná činnost - např. sledování televize - snižuje účinnost.

A teď trochu o vlasech. Chromomicroscannig není žádný jazykolam. Jde o analýzu vzorku vlasů, s jejíž pomocí lze zjistit poruchy metabolických funkcí dříve, než si jich všimneme na vlastním těle. "Už padesát vlasů dokáže odhalit náš zdravotní stav" říká biolog a kosmetolog Giuliano Bravi. Nejde přitom o nic nepochopitelného nebo zázračného. Jakmile přístroj zjistí nerovnováhu minerálů a aminokyselin ve vlasech, je jasné, že s našim organismem není něco v pořádku. Italský vědec tvrdí, že vlasy nám ukážou příčiny migrény, odpolední únavy, bolesti kloubů, nervozity, ekzémů a dalších problémů. Za mnohými z nich stojí špatná funkce minerálů, kterou lze napravit změnou životosprávy. Touto cestou je možné zcela zmírnit lupenku. Například chrom je nezbytný pro správný metabolismus cukrů. Nedostatek hořčíku zase provází kardiovaskulární problémy a stojí za poruchami nervového systému. Za potížemi s menstruací se může skrývat nerovnováha hladin zinku a mědi. Zvýšená hladina vápníku může ukazovat na silný sklon k arterioskleróze či na tvorbu ledvinových či močových kamínků atd. Na těchto několika příkladech je vidět, že v těle člověka vše souvisí se vším - ostatně jako všude kolem nás.

Výživa kůže

Kůže odráží vnitřní zdraví, takže to, co do organismu vložíme, se projeví na jejím vzezření. Zdravá a dobře vyvážená strava zlepší její funkci, stejně jako každého jiného orgánu našeho těla. Strava chudá na živoně důležité živiny snižuje prokrvení a přísun kyslíku do kůže, zhoršuje její schopnost bojovat s infekcí, zpomaluje hojení a způsobuje změny ve struktuře a dokonce i v pigmentaci.

Dokonalý stav pleti vám nezaručí jedna živina. Ke zdraví kůže přispívá celá řada vitamínů a minerálů, proto je důležité jíst vyváženou stravu. Některé její součásti musíme ovšem přijímat v dostatečném množství:

Voda by měla být na prvním místě. Vyživuje kůži, zvlhčuje ji zevnitř a napomáhá odstraňovat odpadní látky buněčného metabolismu. Nebudete-li pít dostatečné množství tekutin, organismus se dehydratuje, což se projeví na kůži. Všeobecně se radí vypít šest až osm sklenic vody denně. Jestliže často sportujeme nebo pijete-li hodně kávy, čaje či alkoholu, tedy látek, které působí jako diuretika (zvyšují tvorbu moče), měli byste pít ještě více, abyste si udrželi vodní hospodářství na optimální úrovni.

Antioxidanty, jako vitamíny A,C,E, jsou pro zdraví kůže rozhodující. Je dokázáno, že zpomalují stárnutí, a to jak přirozené, tak předčasné. Ochraňují kůži před škodlivými účinky volných radikálů: molekul, které se vyskytují ve znečištěném ovzduší, cigaretovém kouři a slunečním ultrafialovém záření, ale jež jsou výsledkem i normálních procesů látkové výměny organismu. K zajištění dostatečného přísunu antioxidatnů je nezbytné zahrnout do stravy hodně ovoce a zeleniny.

Některé choroby se stravou:

Nevhodná strava někdy způsobí či obnoví některé kožní choroby. Jste-li alergičtí nebo přecitlivělí na určitá jídla, můžete po jejich pozření dostat drobnoskvrnitou vyrážku nebo kopřivku (která je tvořena hladkými a svědivými ložisky). Odhalit konkrétní potravinu, která je na vině, zabere mnoho času a stojí velké úsilí. Měli byste se o to snažit pouze pod vedením lékaře či dermatologa. Názor, že určité potraviny způsobují akné, je ovšem mýtus, ačkoli dobře vyvážená dieta může zlepšit stav kůže, a tudíž zmírnit i akné.

Typy pleti

Máme pět základních typů: normální, mastnou, suchou, citlivou a smíšenou. Typ kůže závisí na dědičnosti, hladině hormonů a způsobu života. Pokožka je ale živý orgán, proto její potřeby mohou být každé roční období či každý rok jiné. V mládí můžete mít totiž jiný typ než ve stáří. Všechny typy se však musí chránit před silným slunečním světlem.

Normální pleť:

Takových šťastlivců není mnoho. Normální kůže je hladká a pevná. Nenajdeme na ní místa nadměrně mastná či suchá, bývá bezproblémová a nevytvářejí se na ní žádné pupínky ani flíčky. běžně se vyskytuje u dětí, u dospělých už mnohem méně.

Mastná pleť:

Mastná pleť vzniká v pubertě, kdy změny v hormonální sekreci zvyšují produkci mazu. To způsobuje lesknoucí se a mastný vzhled kůže s rozšířenými póry a s tendencí k tvorbě uhříků a akné. Výhoda mastné pleti je, že vrásky u ní vznikají v daleko vyšším věku než u ostatních typů kůže, takže její nositel vypadá déle mladý. Vyžaduje ale většinou poměrně hodně péče.

Suchá pleť:

Tvoří se na ní snadno suché flíčky a trhlinky. Je velmi jemná, má drobné póry a po vyčištění zanechává pocit stažení. Ze všech typů pleti má největší sklony k předčasnému stárnutí a vzniku jemných vrásek. Málokdy na ní najdeme uhříky a pupínky, ale zato často svědí a je podrážděná.

Citlivá pleť:

Podobně jako suchá kůže má citlivá pleť tendenci k tvorbě popraskaných žilek a vzniku alergických reakcí na dráždivé látky obsažené v kosmetice a parfémech. Často se projevuje výraznějším zarudnutím nad jařmovými oblouky. Problémy zhoršují i výkyvy počasí.

Smíšená pleť:

Je to pravděpodobně nejběžnější typ kůže, především u starších lidí. Střední část obličeje - čelo, nos, brada - je mastnější a má hrubší vzhled než zbytek obličeje. Tváře jsou obvykle suché nebo normální. Smíšená pleť někdy vytváří zanícené pupínky.

 

Hodnocení referátu Kožní soustava

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  26. červen 2008
  9 464×
  2542 slov

Komentáře k referátu Kožní soustava

Dummkopf
Das ist so kurz... :lol
jenifer
je to docela teske
Michaela Stránská
Děkuji, jeto dobré zrorvna mam naplánu dělat otom referát
Dežo Dežovitý
Martina Pešulková
jo dobrý