Liška obecná (vulpes vulpes)

-savec patřící do čeledi psovitých ( Canidae )
-délka těla 0,6 – 0,8 m
-výška v kohoutku 0,35 – 0,45 m
-délka ocasu 0,32 – 0,48 m
-hmotnost 6 – 10 kg, někde se uvádí 4 – 8 kg, vyjímečně až 12 kg
-zbarvení a tělesné rozměry jsou velmi variabilní
-žije v Eurasii, severní Africe a Severní Americe
-živí se hlavně mršinami, myšmi a drobnou lovnou zvěří, důležitou složku potravy tvoří hmyz a lesní plody, loví především nemocná zvířata, čímž významně přispívá k omezování nemocí přenosných na zvířata nebo na člověka
-vyznačuje se noční aktivitou, ve dne je aktivní v zimě a v době odchovu mláďat
-obývá různé biotopy, v Evropě se přizpůsobila i životu v kulturní stepi, kde bývá často přemnožen hraboš
-ve střední Evropě je hlavním rezervoárem vztekliny
-z různých geografických ras a barevných mutací byla vyšlechtěna kožešinová plemena pro faremní chovy
-období páření je od ledna do března
-období březosti je kolem 50 – 52 dnů
-období porodu bývá od dubna do května
-mívá pouze jeden vrh do roka
-mláďat bývá 3 – 8, vyjímečně až 12
-mládě začíná vidět po 12 až 14 dnech
-mláďata jsou kojena zhruba jeden měsíc
-po 3 – 4 měsících se mláďata osamostatňují
-pohlavně dospělými se stávají v deseti měsících jejich života
-dožívají se 10 až 12 let
-na chodidle zadních končetin má 4 mozoly
-bohatý ocas –20 až 48 cm
-má pověst chytrého a lstivého tvora, uplatňuje to především při lovu a v nebezpečí
-často žije v blízkosti lidí a mnohé se od nich naučila
-ví koho a čeho se má bát, dokáže se obratně vyhnout různým nástrahám a dovede mást stopy, běží třeba kus po silnici, jako by věděla, že zápach benzínu a jiných stop přehluší její vlastní
-přesto však je až moc zvědavá, její zvědavost často nabývá vrch nad ostražitostí, ráda zkoumá neznámé předměty, má-li v cestě stavení, neudrží se, aby neproslídila celý dvůr, a tak se často dostává do nepříjemných situací
-má výborný zrak, čich, sluch, ovládá dokonale umění skrývat se, a díky tomu často vyvázne
-díky čichu nachází v zimě potravu, zavětří nebezpečí
-často můžeme v zimní měsíční noci vidět na pasece nebo na kraji lesa v polích lišku, která tiše a lehce běží krajinou, tu a tam se zastaví, naslouchá a snaží se zachytit čichem nějakou stopu , najednou udělá několik prudkých skoků, postaví se na zadní a nakonec se vrhne k zemi – uloví myš nebo hraboše či jiného hlodavce, kterého se jí podaří dostihnout pod sněhem
-na jaře se liška dává do tance, občas se vztyčí na zadní a v této poloze udělá několik malých kroků – podle toho dostal jméno tanec foxtrot
-přežitá domněnka o hlavní potravě – zajíce – je dosti nepravděpodobná na realizaci, jelikož se svými krátkými nohami je nemožné, aby zajíce sama dohonila
-aby se nasytila, musí denně ulovit alespoň dvacet myší, hrabošů nebo jiných drobných hlodavců
-její lovecký okrsek zaujímá v průměru asi deset km
-na jaře či na počátku léta se začnou rodit mláďata a v liščí noře začíná být pěkně rušno, oba rodiče mají co dělat, aby stačili mláďata nakrmit
-občas se stane, že vlastního otce vyžene cizí samec a stará se o samici i o mláďata
-v rámci druhu rozeznáváme několik různě zbarvených forem, jsou mezi nimi zvířata jasně zrzavá, jak je známe u nás, ale mohou mít také kožich temný, hnědý, černohnědý až téměř černý
-velice užitečná, jelikož zahubí mnoho hlodavců
-u nás je nejrozšířenější psovitou šelmou
-máme možnost ji zahlédnout jak v horách, tak i v rovinách u rybníků, ale ani blízkost velkých měst ji nezapudí, často vykrádá lidem kurníky
-místa, kde ji můžeme často spatřit: okrajové čtvrti Prahy, v Krči, v Troji, v Braníku,…
-naše zrzavá liška má na konci ocasu bílou špičku, tzv. květ
-myslivci nazývaná liška uhlířka je celá černě zbarvená
-liška stříbrná se vyskytuje v Severní Americe a je chována pro svou kožešinu
-postava je mnohem protáhlejší než u šakala či kojota
-tlama je špičatá a ostrá
-panenky očí jsou štěrbinovité jako u koček
-nejlepší kožešinu mají na podzim, v listopadu až v prosinci, kdy přelínají do zimní srsti, koncem zimy jsou chlupy dlouhé a otřelé
-ve svém okrsku mívá jednu dokonale vyhrabanou noru s rozvětvenou soustavou chodeb a s několika východy
-mnohdy užívá i opuštěných nor jezevčích
.jsou známy případy, kdy jednu noru obývala liška společně s jezevcem
-liščí noru poznáme v létě podle zápachu zbytků její kořisti a podle spousty poletujících much masařek
-vedle hlavní nory má liška v okrsku i několik nor záložních, do kterých se uchyluje vždy, když se necítí v hlavní noře bezpečná, nebo je-li na cestě k hlavní noře překvapena nepřítelem
-záložní nory nejsou tak dokonale zbudovány, obyčejně to bývá jen jedna chodba s rozšířeným kotcem na konci
-jednotlivé nory spojují četné cestičky – ochozy – které si liška označuje močí a trusem
-ráda se vyhřívá na sluníčku, často pospává i na prudkém sluníčku
-v době námluv mezi sebou samci svádějí prudké boje
-zasnoubený pár žije spolu několik let
-samice si po páření připravuje pečlivě noru k vrhu, vytrhává si hustou a měkkou srst na břiše a tím vystýlá celý pelech
-slepá vrhnutá mláďata nejsou holá, ale mají na sobě krásný, hebký, stříbřitě šedý kožíšek
-lišky se ĺoví tzv. norováním, k tomu se používá jezevčíků nebo teriérů, kteří lišku v noře usmrtí a vynesou ji pak s liščaty ven
-že se živí převážně hraboši a myšmi ukázal rozbor žaludku, ale žere také slimáky, žáby, hady, ještěrky, hmyz, koncem léta tvoří liščí potravu až 20% rostliny, jako např. borůvky, maliny a jiné ovoce
-často jsou postiženy vzteklinou, prašivinou, či jinými nemocemi, kterými se příroda brání proti jejich přemnožení

Hodnocení referátu Liška obecná (vulpes vulpes)

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  15. červen 2008
  4 798×
  919 slov

Komentáře k referátu Liška obecná (vulpes vulpes)

Puzze
Lidi reknete ceho se liska boji
Wertka
velmi divné...
P.S.: Neví někdo, kde se dá sehnat obrázek kostry lišky?? Kostru doma mám, jen ji složit, a podle čeho
kotovník
to je divné
Michaela
to je divné někde bylo uvedeno že má ocas dlouhý 30-50 CM