Obezita

Obezita je syndrom, charakterizovaný jako stav nadměrného zvýšení energe-tických zásob, uložených především ve formě neutrálních tuků ( triacylglycero-lů ) v tukové tkáni organizmu.
Proč dochází k obezitě ?
Tento stav je výsledkem pozitivní energetické bilance, která způsobí převahu procesů vytvářejících tuky nad procesy uvolňující tuky. Zvýšené ukládání tuků vede k zmnožení a i zvětšení tukových buněk ( adipocytů ).
Ke změnám tělesné hmotnosti dochází vlivem růstu, vlivem přírůstku, nebo úbytku tukové tkáně, vlivem zmnožení nebo odbourání hmoty svalstva nebo or-gánů a vlivem poruch vodní bilance. Ideální hmotnost je taková, s níž lze v dobrém zdravotním stavu dosáhnout vysokého věku. Ideální hmotnost lze určit pouze pomocí epidemiologických šetření, zjištěné hodnoty pak platí jen pro po-pulaci, z níž byly výchozí hodnoty získány. Ideální hmotnost je pouze hrubým orientačním měřítkem: v konkrétním případě vyžaduje posouzení jedince, jeho inspekci – zhodnocení poměru aktivní tělesné hmoty k tukové tkáni pomocí mě-ření tloušťky kožní řasy kaliperem nebo hydrostatickým vážením, vyloučení otoků a vodnatelnosti ( ascitu ).
Hmotnosti se dělí obvykle následujícím způsobem:
. Ideální hmotnost: BI = ( Broccův index ) = 90-100% ( event. až 110% )
. Mírná nadváha : BI = 110 – 115 %
. Mírná obezita: BI = 115 – 125 % ( event. až 130 % )
. Střední obezita: BI = 130 – 150 %
. Těžká obezita: BI = 150 – 200 %
. Morbidní obezita: BI > 200 % ( resp. zvýšení hmotnosti o 50 kg )

 

- 2 -


Klinické dělení obezity

1) Podle antropomorfologických hledisek lze obezitu dělit na:
a) symetrickou ( např. ženský typ – gynoidní, mužský typ androidní )
b) nesymetrickou – dysplastickou ( např. steatopygie )

2) Podle výskytu komplikací lze obezitu dělit na:
a) prostou ( tj. bez komplikací )
b) komplikovanou ( s komplikacemi kardiovaskulárními, metabolic. )

3) Podle chovaní křivky hmotnosti lze obezitu dělit na:
a) fázi dynamickou ( reverzibilní, přírůstkem hmotn. 5% během 6 měs.)
b) fázi stabilizovanou ( oscilace hmotnosti 2-3 % během několika let )
c) fázi po podstatné redukci hmotnosti (úbytek 10-15% původní hmotnosti)

4) Podle stanovení tělesného složení in vivo lze obezitu dělit na:
a) manifestní
b) latentní ( tj. zvýšený podíl tuku v organ. osoby, která nepřesahuje horní hranici ideální váhy: za normální podíl tukuse považuje 25u mužů a 30% u žen ).

5) Podle etiopatogeneze lze obezitu dělit na:
a) primární ( tj. bez prokazatelného primárního onemocnění, u něhož se obezita vyvinula jako sekundární komplikace )
b) sekundární ( tj. jako komplikace jiného primárního onemocnění ).

Primární obezita se vyskytuje mnohem častěji ( 9:1 ) než sekundární.

- 3 -

Výčet ( 8 ) patogenetických mechanismů:

a) Fyzická inaktivita ( např. dlouhodobá imobilizace na lůžku vede ke zvýšení podílu tukové tkáně a růstu hmotnosti ).
b) Svou roli hrají vlivy genetické, rasové a národnostní, vedoucí k hormonálním, metabolickým a termogenetickým poruchám, způsobujícím hromadění tuků.
c) Velmi důležitý je způsob výživy matky během těhotenství a výživy dítěte v I. roce života. Překrmování novorozence nebo kojence vede k hyperplazi, adipocitů, která způsobuje obtíže redukci váhy než pouhá hypertrofie adipo-cytů.
d) Určitý význam mají sociální faktory – rodinné a národní, stravovací zvyk-losti, sedavé zaměstnání, vyhýbání se sportu apod.
e) K obezitě vede narušení biorytmu stravování, způsobené nevhodným rozlo-žením příjmu potravy během dne. Snížená frekvence přívodu potravy má li-pogenetický účinek. Po snížení hmotnosti již o 5 % dochází k poklesu zá-kladní energetické spotřeby – metabolizmus se adaptuje na dietní omezení. buď poklesem činnosti metabolicky aktivních tkání, nebo v důsledku ztráty metabolicky aktivních tkání při hmotnostním úbytku.
f) Významnou roli v rozvoji a udržování obezity mají endokrinní vlivy: chro-nická hyperinzulinémie, indukovaná zvýšeným přívodem sacharidů, hy-perestroizmus.
g) Naopak katabolizmus lipidů v tukové tkáni stimulují např. adrenalin, gluka-gon, ACTH. Zvýšenou hladinu katecholaminů způsobují např. emoce, sva-lová činnost, hladovění, kofein, kouření.
h) Při obezitě se uplatňují i lokální faktory: transplantovaná kůže odpovídá na zvýšený energetický přísun jako by byla na svém původním místě.

 

- 4 -

Klinický obraz

U prosté obezity je dán fází onemocnění. V dynamické, reverzibilní fázi do-chází k rychlému růstu hmotnosti. Ve stabilizované fázi dosažená hmotnost mi-nimálně kolísá. Při obezitě vzrůstá hmotnost těla nejen díky nárůstu tukové tká-ně, ale též v důsledku růstu aktivní tělesné hmoty ( svalů, skeletu ). U dětí vede nadměrný kalorický příjem k urychlenému růstu těla, včetně urychlení kostního věku a puberty.

Komplikovaná obezita

Závisí na charakteru a intenzitě komplikací v jednotlivých orgánových sys-témech. V nejtěžších případech těžké, morbidní obezity se objevuje periodické dýchání, zvýšená spavost, deformující postižení kloubů ( artróza ), diabetes mel-litus ( cukrovka ), kýly, nepravidelnost menses, deprese, častější výskyt rakovi-ny prsu, vaječníků, prostaty atd.

Podle některých odhadů postihuje obezita v naší populaci 10 – 15 % dětí
( s převahou dívky ), 30% mužů a 50% žen.
Ve většině případů je možné stanovit diagnózu obezity již na základě klinické-ho obrazu. Tloušťku tukových vrstev lze hodnotit též pomocí ultrazvuku. K přesnějším, ale technicky náročnějším, a tudíž méně často užívaným metodám patří hydrostatické vážení, které je založeno na principu stanovení specifické hmotnosti podle Archimedova zákona.
Normální množství tukové tkáně u mužů je 10 – 25 %, u žen 18 – 30 %. Ke stanovení množství tukové tkáně v těle se používá řada metod, které však zpra-vidla nejsou běžně dostupné a používají se v rámci výzkumných prací zabývají-cích se obezitou. Mezi tyto metody patří podvodní vážení – při kterém se stanoví hustota těla a na jejím základě se vypočítá množství tukové tkáně. Výhodou této metody je přesnost.

Nejčastější výsledky základních laboratorních vyšetření při obezitě jsou :
. .. snížená glukózová tolerance,
. .. zvýšená hladina inzulinu v séru – hyperinzulinémie,
. .. zvýšená hladina kyseliny močové v séru a v moči,
. .. snížení HDL-cholesterolu,
. .. vzestup jaterních enzymů v séru.

- 5 -

Složení stravy může výrazně zmírnit nebezpečí vzniku zhoubných nádorů či zabránit jejich rozvoji. Zdravý jídelníček a preventivní prohlídky jsou tedy zá-kladem. Nejlepším a nejjednodušším řešením je zařazovat do jídelníčku co nej-více druhů ovoce a zeleniny a jíst často ( 5x – 6x denně ). Nikdy však nesmíte zapomínat na tělesný pohyb. Cvičení je velmi důležité, protože pomáhá spalovat tuky. Zda nepomáhá ani cvičení, chybí v organismu člověka chrom ( životně důležitý stopový minerál ), který je důležitý pro schopnost organismu udržovat hladinu krevního cukru v rovnováze. Někdy je mnohem jednoduší hubnout s chromovým doplňkem, který působí proti chuti k jídlu.

 

- 6 -

OBSAH

Obezita..….……………………………………………....……….…str. 1
Klinické dělení obezity………………………………….…………str. 2
Příčiny obezity……………………………………………………...str. 3
Zajímavosti o obezitě……..………………………….…………….str. 4
Zdravá výživa……………...…………………………….………….str. 5

POUŽITÁ LITERATURA

1) Časopis ŽENA A ŽIVOT ( 2000 )
2) Časopis TINA ( 2001 )
3) Časopis KVĚTY ( 2000 )

Hodnocení referátu Obezita

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  21. leden 2008
  6 386×
  1003 slov

Komentáře k referátu Obezita

radka pribylova rapribylova(zavináč)seznam.cz
je to dobrý