Poruchy metabolismu

Látková přeměna je základním projevem normálního života, a tak každé vážnější onemocnění vede k jeho poruchám. Typickým příkladem jsou choroby jater, funkční změny některých žláz s vnitřním vylučováním, infekční choroby, choroby srdce a další. Mezi choroby metabolismu se řadí stavy, při kterých metabolické změny jsou první a základní poruchou. Jedná se hlavně o změnu metabolismu bílkovin, cukrů, tuků a nebo se jedná o poruchu hospodaření organismu s vodou. Nejčastěji je P(orucha)M(etabolismu) zapříčiněna nedostatkem některého enzymu.

Dna (starodávná metla lidstva)

Dna patří k jedné z nejčastějších lékařských nemocí a byla známa již v dávné historii. Dna znamená abnormálně zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi, je charakterizovaná periodickými záchvaty, které jsou spojené se zánětem v kloubech. Tyto záněty vznikají díky ukládání, krystalů kyseliny močové v kloubech a okolních tkáních. Zvýšená hladina kyseliny močové může omezit ledvinovou funkci a může být příčinou ledvinových kamenů. Dědičnost zde hraje značnou roli, záleží ve schopnosti organismu zpracovat kyselinu močovou. Kyselina močová je výsledný produkt metabolismu purinu, které tělo přijímá jako součást mnoha jídel. Tato abnormalita metabolismu kyseliny močové může způsobit dnavé záchvaty kloubů, ledvinové kameny blokádu vývodných cest močových. Krystaly kyseliny močové mohou zablokovat i tubuly ledviny a způsobit k ledvinou nedostatečnost. Někteří pacienti mohou mít jen zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi bez zánětu kloubů a bez ledvinných kamenů. Termín dna většinou vyjadřuje jen záchvaty kloubní.

Dnavý záchvat je extrémně bolestivý, spojený se zarudnutím kloubu. Zánět je způsoben vypadáváním krystalů močové kyseliny z kloubní tekutiny a usazováním v tzn. synovii kloubů. Synovie je tkán, která klouby obaluje.Svou roli zde hrají bílé krvinky, které způsobují zarudnutí, otok a bolestivost v okolí zánětu, jenž vzniká kolem krystalků kyseliny močové. Dna se objevuje již v pubertě, ale i ve věku 75 let není vzácností. U žen bývají dnavé záchvaty až po menopouse.

Rizikové faktory

Kromě dědičných dispozicí je to otylost, zvýšený příjem alkoholu, vysoký krevní tlak, nedostatečná ledviná funkce. Některé léky. Některé nemoci mohou také způsobit vysoký obrat kyseliny močové v krvi, například leukémie. Záchvat dnavý může potom vyprovokovat např. poškození kloubu, horečnaté onemocnění, dehydratace, těžký alkoholový exces nebo nedávná chirurgická operace.

Příznaky dny

Nejčastější lokalizace akutníhho dnavého záchvatu je v kloubu palce u nohy. Jiné postižení kloubů nejsou také výjimkou (kotníky, kolena, zápěstí, prsty a lokty.) Akutní dnavý atak je charakterizovány rychlým počátkem bolesti v postiženém kloubu, otokem, zarudnutím. Bolest může být tak intenzivní, že nemocný neudrží ani příkrývku na noze, která se dotýká kůže. Pacienti mohou mít i horečky, bolest může být až nesnesitelná. Bolest ustupuje v několika hodinách někdy až po několika dnech po léčbě, někdy i spontánně bez léčby. Ve vzácných případech může trvat záchvat i několik týdnů. Většina pacientů mívá záchvaty opakovaně za život. Krystalky kyseliny močové se mohou usazovat i v okolí kloubů.

Shrnutí

  • Příčinou bolestivého dnavého záchvatu jsou depozita krystalů kyseliny močové v synovii.
  • Dědičné sklony hrají významnou roli při vzniku dny
  • Dna a hyperurikemie může být podporována obezitou, abusem alkoholu, vysokým krevním tlakem, abnormální funkcí ledvin, léky.
  • Akutní dnavý záchvat může být vyvolán dehydratací, chirurgickým zákrokem, poškozením kloubu, horečkou, excesem jídla, excesem alkoholu.
  • Spolehlivou diagnosu dny je identifikace krystalu v kloubech, tělních tekutinách či tkáních.
  • Léčba akutního záchvatu dny je rozdílná od léčby hyperurikemie.

Osteoporóza

Osteoporóza je onemocnění, při kterém dochází ke zvýšené křehkosti kostí, které se tak stávají náchylnější ke zlomeninám. Příčiny jsou různé, např. nedostatečná tvorba osteoidu (základní kostní hmoty) nebo zvýšené odbourávání kostní tkáně, porucha metabolismu bílkovin v organismu. Pokud není věnována pozornost prevenci tohoto onemocnění, nebo pokud se neléčí, může toto onemocnění postupovat bez jakýchkoliv příznaků, až dojde ke zlomenině. Může postihnout celou kostru nebo její část (např. u nehybné končetiny). Typicky k těmto zlomeninám, neboli frakturám dochází v krčku stehenní kosti, páteřních obratlích a v zápěstí. Nebo může dojít k celkovému snižování postavy. Osteoporóza, neboli "řídnutí kostí" je onemocněním, kdy se původně pevné kosti stávají postupně prořídlými a slabými, a tak se stávají náchylnější ke zlomeninám. Přestože osteoporóza postihuje všechny kosti a je u starší generace, vzhledem k tomu, že při dlouhé imobilizaci, která je při hojení nezbytná, dochází často ke krevním sraženinám nebo pneumonii (onemocnění plic vyvolané bakteriemi, viry, či parazity). Ženy jsou ke zlomeninám náchylnější, a podle odborníků je to tím, že mají lehčí a slabší kosti, a také proto, že u nich dochází po menopauze k hormonálním změnám, které ztrátu kostní hmoty urychlují. Do šesti měsíců po zlomenině krčku stehenní kosti umírá až třetina starších žen. U mužů není až do 70 let onemocnění osteoporózou obvyklé. Kostní tkáň se neustále obměňuje - nová kost se tvoří a stará kost se odbourává, což se nazývá "kostní remodelací" nebo "kostním obratem". Staré kostní buňky, jsou rozpouštěny kostními buňkami, nazývanými osteoklasty, čímž dochází k tvorbě drobných dutin. A poté, tyto dutinky vyplňují další kostní buňky, měkkou vrstvou proteinových vláken, které se postupně mineralizací zpevňují. Tato mineralizovaná vrstva podobná plástvi medu zodpovídá za pevnost vašich kostí a je závislá na dostatečném přijmu vápníku. Pro udržení zdravého stavu kostí jsou také klíčové estrogeny, protože zpomalují odbourávání staré kosti a podporují tvorbu nové. Riziko, že se u někoho rozvine onemocnění osteoporózou závisí na tom, kolik kostní hmoty jste získaly ve věku od 25 do 35 let ( vrchol kostní hmoty), a jak rychle jí pak ztrácíte. Čím vyššího vrcholu kostní hmoty jste dosáhly, tak tím více jí máte v zásobě, a tím je také nižší pravděpodobnost, že se u vás osteoporóza rozvine, protože kost v průběhu normálního stárnutí ztrácíte.

Obezita

Obezita (nebo též zvaná otylost) je nadměrné ukládání tuků s překročením normální hmotnosti alespoň o jednu desetinu. Tuk tvoří 10 – 15 % tělesné hmotnosti zdravého člověka, ale u obézních lidí to může být až 60 %. Obesita patří mezi nejčastější příčiny poruchy metabolismu. Příčinou obezity je porucha poměru mezi příjmem a výdajem energie, přičemž příjem převyšuje výdej. Obezita se projevuje nejčastěji mezi 40 a 60 rokem. Ženy bývají postihovány dvakrát častěji než muži. U žen se často projevuje v pubertě nebo po porodu. Obezita je nepříjemná z více příčin. Působí neesteticky, čímž ovlivňuje i psychiku, nejčastěji a mladých lidí a žen. Podporuje vznik dalších nemocí jako je např. nemoci srdce a cév, napomáhá zvýšenému krevnímu tlaku, trvale přetěžuje srdce, urychluje vývoj aterosklerózy (ukládání tukových látek v tepnách). Vyvolává sklon k cukrovce, dně, žlučovým a močovým kamenům.

Příčinou není pouze nesprávná regulace příjmu energie, ale i porucha přemeny tuků, k níž může vést také dědičná dispozice. Bohužel je prokázaným faktem, že obezita se přímo podílí na mnoha civilizačních nemocech a je jedním z faktorů zkracování délky života.

Obezitu můžeme rozdělit na dva hlavní typy

  1. obezita v důsledku onemocnění, dědičné dispozice, poruchy vývoje
    max. 8-10%případů
    příčiny: poruchy funkce žláz, diabetes, hypoglykémie, onemocnění nadledvin, vaječníků a dědičné poruchy metabolismu
     
  2. obezita v důsledku přebytku energie
    většina případů
    příčiny: nesprávný způsob stravování - přebytek příjmu energie, nevhodné složení a kombinace potravin, špatná strava s ohledem na krevní skupiny, převaha jídel v odpoledních a večerních hodinách, špatná kvalita potravin.

Ideální tělesná hmotnost se vypočítává podle tzv. BMI (Body Mass Index). Naší BMI vypočítáme tak, že vydělíme naši hmotnost druhou mocninou naší výšky v metrech. Ideální váha by se měla pohybovat mezi 20 a 26 body.

Obezita u nás postihuje 40 - 50% populace středního věku a 1/3 dětí, je to nejčastější metabolická choroba. Zpravidla nevyvolává akutní zdravotní obtíže, ale podílí se na rozvoji závažných chorob:

  1. onemocnění srdce a cév (vysoký krevní tlak, ateroskleroza a následný srdeční infarkt nebo mozkovou cévní příhodou)
  2. metabolické komplikace - cukrovka, zvýšení krevních tuků (hyperlipidémie) a cholesterolu (hypercholesterolemie), poruchy metabolismu kyseliny močové až vznikem dny (kloubní onemocnění)
  3. porucha tukového metabolismu s hromaděním tuku v některých orgánech a s omezením jejich funkce (zejm. játra)
  4. některé nádory (sliznice dělohy - endometria, děložního hrdla, vaječníku a prsu u žen, prostaty u mužů)
  5. žlučové kameny
  6. degenerativní onemocnění kloubů (artrozy) z přetěžování velkou hmotností, jde hl. o kyčle a kolena
  7. záněty kloubů

Podvýživa

Podvýživa není způsobená jen nedostatkem potravy, ale taky je to určitý chorobný stav, který znemožňuje použití a zužitkování energie přijímané z potravy. Tento stav je způsobený tuberkulózou, zhoubnými nádory, cukrovkou, zvýšenou funkcí štítné žlázy a dalšími nemocemi. Podvýživa znamená nedostatek vitamínů, aminokyselin a minerálů. Při hladovění, které trvá přes 12 hodin, se postupně zmenšuje tělesná hmotnost, protože se energie čerpá z vlastních zásob. Nejdříve se spotřebuje glykogen, pak tuky a nakonec bílkoviny. Pokud klesne příjem energie pod životní minimum, hrozí bezvědomí a potom smrt.

Příznaky

Zmenšování množství podkožního tuku, oči vpadlé hluboko v očních jamkách, bledá kůže, teplota klesá pod normální hodnotu.

Cukrovka

Cukrovka je chronické (vleklé) onemocnění, způsobené neschopností organismu hospodařit s cukrem (glukózou). Projevuje se zvýšenou hladinou glukózy v krvi nebo jejími ztrátami močí. Tato porucha však nepostihuje jen hospodaření s cukry, zasahuje i do hospodaření s ostatními živinami a ovlivňuje tak celkově přeměnu látek v organismu. Nemocnému může již od počátku přinášet potíže v podobě neuhasitelné žízně, častějšího močení, únavy, nevýkonnosti, úbytku tělesné hmotnosti a k nim se mohou přidružovat i jiné příznaky či komplikace (např. svědění kůže, sklon k zánětům apod.). Jindy mohou být potíže minimální, což vede k podceňování nemoci a důsledky pak mohou být záludnější. Příčinou vzniku cukrovky je nedostatek inzulínu, látky, která se normálně tvoří ve slinivce břišní. Jeho absolutní nedostatek, způsobený tím, že se ve slinivce přestal vytvářet, je příznačný pro cukrovku 1. typu. Naproti tomu relativní nedostatek inzulínu, charakteristický pro cukrovku 2. typu, je vyvolán poruchou jeho uvolňování ze slinivky nebo jeho sníženou účinností. Podle typu poruchy volí lékař léčbu cukrovky: vždy je to dieta a změna životosprávy a dále případně buď tablety nebo inzulín. U nás má většina nemocných cukrovku 2. typu.

Hodnocení referátu Poruchy metabolismu

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  24. květen 2008
  13 536×
  1577 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Poruchy metabolismu