Odpady - problém civilizace

Úvod
Problém s odpady má člověk stále, proto se budu snažit v této ročníkové práci zachytit hlavní podstatu tohoto problému. Nepůjdu ani moc tak do hloubky, ale budu se snažit obeznámit čtenáře s hlavním problémem problematiky odpadů. Rozdělím zde výhody a nevýhody skládek a spaloven, zmíním se o znečištění vody a částečně i o recyklaci.

Odpady – problém civilizace
Odpadem je vše, co při výrobě nebo jiné lidské činnosti nebylo z původního zdroje využito a co ani po další úpravě opětovně (recyklace) využito není. Část odpadů v plynné formě uniká do ovzduší, dostává se deštěm do vodních nádrží, toků, oceánů a do půdy. Největší objem odpadů představují látky tuhé.
Množství odpadů z domácností narůstá. Mnoho látek z domovních odpadů (neboli komunálních odpadů) by při jejich třídění mohlo být recyklováno a využito jako surovina pro další výroby. Bohužel však velké množství odpadů je likvidováno ve spalovnách a další odpady jsou ukládány na skládky. Souvisí to s tím, že organizace sběru a třídění odpadů je u nás poměrně nedokonalá a investiční náročnost provozů využívajících tyto tzv. druhotné suroviny nebývá vždy dostatečně celospolečensky podpořena (přitom odpad pochází od všech!!!).

Skládky
V ČR bylo v roce 1997 v provozu 381 skládek (z tohoto počtu bylo 257 smíšených). Na skládkách končí více než 90% odpadu. To je spousta obtížného materiálu. Ještě obtížnější je najít pro skládky místo. Vzhledem k hustotě osídlení je téměř vždy nutno potýkat se s oprávněným odporem obyvatel. Vedle problémů enviromentálních a etických se tak skládky stávají i problémem politickým. Totiž vnutí–li politik komunitě skládku přes její odpor, spolehlivě se připraví o podporu této komunity ve volbách (tady na tomto příkladě je vidět, jak jsou věci navzájem provázány). I z těchto důvodů je vhodné skládkování omezit, mělo by tvořit teprve nezbytnou koncovku komplexního nakládání s odpady.
Z druhého pohledu skládky představují v sobě ukládání nevyužitých druhotných surovin, jejichž řízený, hygienický kontrolovaný provoz je nezbytnou podmínkou k tomu, aby domovní a průmyslové odpady nebyly zdrojem znečištění ovzduší, půdy a vod.
Naproti tomu černé skládky (tj. vyhozené odpadky podél cest, v lese, ale i kdekoli jinde) jsou výsledkem někdy i rozsáhlého znečištění podzemní vody, rozmnožení hlodavců a tím pádem i riziko nákazy chorobou přenášenou těmito hlodavci. Dalším podobným problémem jsou i nedostatečně zabezpečené uložení průmyslových toxických odpadů a radioaktivních látek. S tímto problémem souvisí i nezákonné uchovávání toxických a radioaktivních látek např. na dně oceánů nebo schované někde v jeskyni. Tato „tajná“ uložiště těchto látek mohou (ale i nemusí) v budoucnosti způsobit i rozsáhlé katastrofy v podobě toxického či radioaktivního zamoření.

Spalovny
Asi 1 – 3% odpadů (vč. Průmyslových) jsou u nás termicky zneškodňovány. Pod výraz termické zneškodňování odpadů spadá zjm. spalování, zplyňování a zkapalňování. Odpad se ve spalovnách pálí za vysokých teplot, čímž se většina sloučenin rozkládá na jednodušší molekuly a jednotlivé prvky. Moderní spalovny pracují s teplotou 800 - 900°C. Pro zneškodnění halogenidových látek je třeba vyšších teplot (1200 - 1500°C), které spalovny KO nedosahují. Spaliny se perou a čistí v několika stupních filtrů. Pracuje-li moderní spalovna bez problémů a plynule, je spalování odpadu s využitím energie poněkud šetrnější záležitostí než skládkování. Při spalování je hlavním cílem snížit množství odpadů a zakoncentrovat nebezpečné látky v popílku. Využitím energie z odpadů je vedlejším efektem. Spalovat bychom však měli pouze minimální množství odpadu. Podle odhadů Spolkového úřadu ŽP v Berlíně lze nejméně polovinu odpadů recyklovat (vč. Kompostování). Spálením odpadu snížíme jeho objem zhruba na desetinu.

Odpadní vody
Dalším problémem jsou i odpadní vody. Odpadní vody představují velký problém z hlediska znečištění, protože voda je jednou z nejdůležitějších složkou životního prostředí a proto se také musí brát v úvahu fakt, že pitné vody rapidně ubývá zato té znečištěné ještě rychleji přibývá.
Splaškové vody z měst obsahují většinou zbytky po vaření, koupání, mytí a také i fekálie. Splaškové vody obsahují patogenní mikroorganismy a vajíčka parazitů, kteří mohou být nositeli nákazy a infekcí.
Průmyslové vody se liší výrazně podle druhu výroby, z níž pocházejí. Odhaduje se, že zemědělské vody, které obsahují například močůvku, hnojůvku, průmyslová hnojiva, pesticidy, silážní šťávy, odpady z rostlinných produktů (odhnívající části rostlin…) a velkochovů.
Dalším zdrojem znečištění vody jsou i ropné vrty a následně převozy nafty tankery přes oceán. Havárie při takovýchto činnostech mají dalekosáhlý vliv na prostředí, na život v moři, ale i mimo něj. Při těchto havárijích se hladina pokryje tenkou vrstvou ropy a ta zamezí přístupu kyslíku, světla do moře. Následkem zahyne mnoho ryb, ptáků, ale i živočichů, kteří se živý planktonem. Mimo znečištění hladiny dojde i ke znečištění pobřeží což má za následek kontaminaci půdy.
Pravdou je, že by k mnoha haváriím ani nemuselo dojít, kdyby si člověk uvědomil, že šetří na nesprávném místě. Totiž některé tankery převážejících ropu mají již něco za sebou a už by se měly nahradit novějšími, ale místo této výměny převážejí ropu i nadále. Je pravdou, že takový tanker musí být velice drahý, ale co je proti této ceně zohyzděná tvář oceánu!!!

Kam s „ním“
Velice diskutovaným problémem je i otázka kam s odpadem. Jelikož to není otázka nová je stále aktuální a je dosti často problémové na ni odpovědět.
Již v dřívějších dobách řešil člověk tuto otázku, někdy úspěšně jindy neúspěšně. Velice záleželo jak je kultura vyspělá. Nyní uvedu přiklad ze středověku (bylo to otištěno v lidových novinách). Ve velkých městech, centrech tehdejšího světa se na ulicích válely fekálie jak lidské tak i zvířecí, leželi zde mrtvá těla živočichů, která byla v rozkladu. V kanálech kolem hradeb byla páchnoucí a hnijící voda se všemi těmi odpadky, které se tam vyhodily. Už z důvodů zdravotních se musíme snažit co nejúčiněji naložit s odpadky. Výše zmíněné skládky či spalovny mají svá plus i minus. Ve spalovně se vše spálí a nezůstane „téměř“ žádný odpad, ale znečistí se ovzduší látkami uvolněnými při spalování odpadů. Na skládce se vše nashromaždí a organizovaně se vše roztřídí podle druhu a zahrne se to všechno hlínou. Výhodou je fakt, že se po čase může nějaká část odpadu využít k recyklaci a na výrobu dalších potřebných věcí. Nevýhodou je, že skládky zabírají místo a nesprávně řízená skládka je zdrojem znečištění.

Úvaha
Výše uvedené poznatky byly převážně čerpány z knih. Nyní se pokusím zamyslet nad otázkou odpadů sám.
Podle mého se lidé dělí na takové dvě základní skupiny ohledně zacházení s odpadky:
1. Na ty, kteří si riziko znečištění, které z odpadů vzniká neuvědomují a je jim jedno co za následky může mít nesprávné naložení s odpadem.
2. Lidé, kteří si riziko znečištění z odpadů vznikajícího uvědomují a mají snahu s tím něco dělat nebo se alespoň snaží si to uvědomovat.

Do první skupiny patří asi většina z nás, protože si asi pravděpodobně neklademe, při každém vynášení odpadků, otázku: „Co bude s tou plechovkou?“, protože víme, že to technické služby někam odvezou a my máme po starostech.
Výše zmíněný výrok: „je jim jedno co za následky může mít nesprávné naložení s odpadem.“ By se mohl někomu zdát přehnaný a zbytečně nadnesený, ale vždycky tomu tak není. Je samozřejmě nesmyslné myslet si, že když nějaký „prostý“ občan sem tam vynese odpadky nebo něco na své nedělní procházce vyhodí na zem. Sice to není pěkný pocit, když v lese najdete na zemi obal od nějaké tyčinky z televize nebo od čehokoliv jiného, který sem vyhodil nějaký člověk. Není to sice taková velká ekologická katastrofa. Ale zkusme uvažovat případ, že v tom samém lese vyhodí papírek každý občan naší republiky. A to už by byla teda pořádná hromada a zajisté by to ohrozilo ekologickou stabilitu (rovnováhu) tohoto lesa, dalo by se zde mluvit i o ekologické katastrofě. Proto si musíme stále uvědomovat hrozbu odpadů. Pod pojmem hrozba odpadů mám na mysli nekontrolovatelné nakládání s nimi. Problém s odpady nemáme pouze my, ale i celý zbytek civilizovaného světa, protože odpady vznikají při každé lidské činnosti.
Člověk je tvor vynalézavý je jen na něm (tzn. i na nás) jak si poradí s odpady, aby mu neznepříjemňovaly život.
Seznam použité literatury:
Berger J. Ekologie KOPP 1998
Hadač E. Ohrožená příroda Horizont 1983
MUDr. Švec F. Člověk a prostředí Avicenum 1982

Slovníček pojmů
enviromentální – životní prostředí
termicky – tepelně

Hodnocení referátu Odpady - problém civilizace

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  2. říjen 2007
  4 116×
  1322 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Odpady - problém civilizace