Pravěk a starověk

Prekambrium – zrození Země a života
Před více než čtyřmi a půl miliardami let se povrch země natolik ochladil, že se na něm mohla vytvořit pevná kůra. Voda, do té doby rozptýlená v ovzduší jako vodní pára, se začala srážet a na Zemi dopadaly prví dešťové kapky. Zprvu se okamžitě vypařovaly zpět do ovzduší, protože zemský povrch zůstával ještě příliš žhavý. V procesu těchto proměn vyhlížela země ponuře a bezútěšně, zahalovaly ji husté vodní páry, kterými nepronikl jediný sluneční paprsek. Na pusté planetě vládlo trvalé přítmí.

Voda se přestala odpařovat teprve mnohem později, kdy dlouhodobé pozvolné snižování teploty zemského povrchu začalo výrazně ovlivňovat vodní srážky. Prudké a dlouho trvající lijáky vytvářely první vodní plochy, předchůdce pozdějších praoceánů a pramoří. V nich se připravovaly podmínky pro vznik živých organismů.

Zpočátku byla teplota vody ještě příliš vysoká. Teprve když poklesla, mohli ve vodě proběhnout chemické reakce, které vedli ke vzniku prvních organických sloučenin. Ty se staly základem postupně se tvořící živé hmoty.

Předkambrická éra trvala celé čtyři miliardy let. Organických zbytků se však z této nekonečně dlouhé doby zachovalo jen velmi málo. Vysvětlujeme si to tím, že tehdy nebyly vhodné podmínky k uchování živočišných těl. Proto mnohé z toho, co se v tomto období na Zemi odehrálo, zůstává stále ještě záhadou. Avšak i z těchto skrovných pozůstatků si můžeme utvořit představu o vzniku života na zemi.

Kambrium – svět trilobitů
V19. stol. Učinil anglický geolog A. Sedgwick pozoruhodný objev. V severním Walesu odkryl vrstvu usazenin starou asi půl miliardy let. Nazval ji kambrium, což je staré jméno Walesu. V letopisech Země tvoří kambrium velmi „tlustý“ list. V některých místech tvoří tato vrstva více než 6000 metrů. Není divu. Vždyť se ukládala po dobu asi 100 miliónů let. Vzácný je však její obsah. V podobě zkamenělin je v ní vepsán podrobní obraz Země z doby počátků paleozoika, čili „starověku“ Země.

Kdyby tehdy přistál někdo na naší planetě, neviděli by zprvu ve srovnání s prekambriem žádnou změnu. Jenom moře zaplavilo ještě větší část souše. Pouze vrcholky nejvyšších pohoří vyčnívaly z moře jako ostrovy. Byli však holé a bez života. Zato ve vodě se rozvíjel rozmanitý život. Na mořském dně bychom už tehdy nalezli zástupce všech dnešních kmenů bezobratlých živočichů. Ale bylo to moře podivné – chyběli v něm ryby. Mnohotvárnost života v moři se neprojevovala pohybem. Téměř veškerý život byl připoután ke dnu. Živočišné houby trávily většinu svého života přišedle. Také ramenonožci, kteří připomínají mlže, byli krátkým stvolem zakotveni u dna. A pralilijice jako by vyrůstali ze zelené podmořské louky. U samého dna se zvolna vznášeli medúzy a po dně se pomalu plazili první červi. Zvláštní skupinou byli stonožkám podobní drápkovci, které vědci řadí mezi pačlenovce.

Kambrické moře charakterizuje další důležitý znak: nepřítomnost velkých tvorů. Skutečným vládcem moře byl zatím jen jeden živočich – vzdálený příbuzný našich raků – trilobit. Různé druhy trilobitů tvořili 60% všeho živého tvorstva.
Jestliže bychom řekli, že dnes je Země planetou lidí, pak v kambriu patřila trilobitům.

Hodnocení referátu Pravěk a starověk

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  9. říjen 2007
  2 626×
  481 slov

Komentáře k referátu Pravěk a starověk